| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| VE DVOU... |
Rubrika: [próza a poesie] Řekne-li se básník, představím si šedovlasého pána s tužkou v ruce, jak si na kousku papíru píše verše, které se mu honí hlavou. Nebo vidím pana Kainara, jak poslouchá jazz a jeho tóny ho inspirují k nádherným písňovým textům, které úžasně nazpívala svým nádherným hlasem třeba Eva Olmerová. O to větším překvapením pro mě byla ve své době básnířka Markéta Procházková. V osmdesátém prvním roce, kdy vyšla její druhá (!) sbírka Vítání světla, jí bylo osmnáct let – stejně jako mně...celý článek |
| JIŘÍ ŽÁČEK |
Rubrika: [próza a poesie] "Čím je pro mne poezie? Způsobem myšlení, myšlení hlavou i srdcem. Poezie je permanentní pokus obnovit ztracenou vnitřní harmonii ve světě plném dysharmonie. V jejím silovém poli tají ledovce předsudků a z pouště všednosti klíčí zázračná vegetace. Básně se píšou mj. z vášnivé touhy vzepřít se každé definitivnosti, protože co je definitivní, je mrtvé. Poezie je trvalá vzpoura proti všemu, co život mrzačí a ničí. Poezie je – slovy Halasovými – „krví svobody". A pořád pro mne zůstává jedinečnou možností porozumět sám sobě. A skrze sebe světu..."(Jiří Žáček)celý článek |
| RECENZE - TRILOGIE TRYGVE GULBRANSSENA |
Rubrika: [próza a poesie] Většina knih, které se vám zde pokouším představit, leží kousek od mého nočního stolku, protože po nich podle nálady sahám a opakovaně čtu. Jsou to jak romány, tak odborné publikace, a žádná z nich není mladší jak rok. Proto jsem při psaní článku trochu zapochybovala, že by zrovna román, o které budu mluvit dnes, měla být recenzí, četly ji totiž již minimálně dvě generace přede mnou. Dnes jsem si navíc dovolila vybočit z řady titulů, které jsou navzdory vážnému obsahu odlehčeny sarkasmy, bonmoty a vtipem. celý článek |
| RECENZE - ŽENY, KTERÉ BĚHALY S VLKY |
| Rubrika: [próza a poesie]Při kafíčku s kolegyní probíráme leccos a mimo jiné jsme se shodly, jakou sílu má slovo. Jsme na rozcestí, nevíme, kudy se dát, a poznámka v televizi, v novinách nebo jen tak pronesená v hovoru nám nejednou ukáže cestu. Kniha je pro mě často velmi dobrým rádcem, zvlášť ta, kterou vám chci dnes představit. Jde o knihu plnou mýtů a příběhů archetypů divokých žen Clarissy Pinkoly Estés. Četla jsem ji proti svému zvyku velmi dlouho, každá kapitola ve mně vyvolala řadu dalších otázek, takže jsem nejprve sama v sobě hledala odpovědi, abych mohla dál pokračovat ve čtení. celý článek |
| VZPOMÍNKA NA ZÁŘÍ |
Rubrika: [próza a poesie] Bylo září, loňského roku, příjemná sobota odpoledne. Vyrazila jsem sama, hned po dvanácté, přes les, pod hrad a úzkou zarostlou stezkou, kterou používá jen místní znalec a já. Úzkým údolím potoka, sevřeného z obou stran zalesněnými skalnatými stráněmi, jsem došla pod stráň ve vesnici, přešla lávku a strmou cestičkou, spíše průrvou mezi dvěma ploty vystoupala nahoru. Napojila jsem se na silničku v Podměstí, pak zahnula doleva a přišla na místo zvané Městečko, které se nachází na spodní návsi u hradu Rychmburk. celý článek |
| RECENZE - ŽIVOT A LÁSKY JEDNÉ ĎÁBLICE |
Rubrika: [próza a poesie] Původně jsem měla připraveno povídání o děsně inspirativní knize, "kterak ze sebe udělat divošku a nepřijít přitom o dobrou pověst a k tomu ještě pohladit dušičku", leč technika selhala a článek, ač pečlivě uložený, pohltily útroby netové sítě. Jako zálohu jsem si vybrala stařičký titul, leč se současným tématem – manželskou nevěrou aneb jak se domácí pipinka přemiklíkovala na ženu vampa aneb: pomsta je sladká! Tu ji máme:celý článek |
| RECENZE - JSTE TO, CO JÍTE! |
Rubrika: [próza a poesie] Jídlo mi přináší slast, uspokojení a pohodu, ovšem neubráním se tomu, abych vzápětí nezažila pocity viny... Viny z toho kolik, co a kdy jsem snědla. Určitě to znáte, mediální masáž, co je vlastně zdravé, co není, a že jsem kandidát na sebevraždu, pokud si pochutnám na jaterničkách a prejtu. Přesto vás zvu na zajímavé povídání autorky světového bestselleru, Dr. Gillian McKeith: "Jste to, co jíte!" Tuto knížku s podtitulem "Plán na změnu života" vydalo Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA, Praha 2005. celý článek |
| ROBIN NA ŽABKÁCH |
Rubrika: [próza a poesie] Tak jsem si přečetla, co psala Daniela o dětských stránkách a i když jsem na tohle téma nenarazila poprvé, tak mě vždycky znovu jímá hrůza. Tím víc, že v době, kdy se na veřejnost začaly tyhle zprávy objevovat, tak zrovna na Alíka chodila moje dcera. Naštěstí je po mě dost velký introvert, takže nemá potřebu hned si někoho pustit "k tělu", takže reálné nebezpečí jí nehrozilo. Ale – na druhou stranu je fakt, že zrovna tohle číst nemusí... celý článek |
| POZNÁTE AUTORA??? |
Rubrika: [próza a poesie] Hádejte, kudlanky a kudlánci... jestlipak poznáte, jak se jmenuje autor následujících půvabně prostořekých říkánek? Co bych vám tak prozradila... nejspíš, že je to žijící autor (a velice žijící) ... autor mnoha krásných písniček... (nápověda – tak třeba: „Píšu básně do šuplíku každej večer kousek – Jednou všechny draze prodám za rum a pár housek – Jsou to básně o životě jasný jako facka – Nesmlouvavě krásný jak revizorská placka...) A – taky mu teď vyšla knížka – JAKO COOL V PLOTĚ... celý článek |
| UŽ JE ZASE TADY |
Rubrika: [próza a poesie] Ani se mi nechce věřit, že už sedmnáctým rokem mám doma – ukrytý a chráněný jako poklad - útlý svazek, který kdysi pro Mladý svět sepsal Petr Hora. Jeho vyznání nejkouzelnějším svátkům v roce je tak nádherné a inspirativní, že bych se s vámi o ně chtěla podělit. Nevím, kdo z vás mladých ho četl a tím méně, kdo z pamětníků ho doma ještě má... celý článek |
| JEDEN Z TISÍCE |
Rubrika: [próza a poesie] Běžná věc – narodil se člověk. Vrána ani čáp v tom prsty neměli, fakt ne. To prý Ona, Láska... právě Ona, ignorujíc matematické zákony rozhodla, že jedna plus jedna jsou tři. A bylo to. On, Veliký statistik, mlčky napsal cifru. Zaostřit na nekonečno... cvak, hotovo. Teď jenom počkat, až se vyvolá film. A pozor při ustalování – všechno v naprosté tmě! Člověk negativ je hotov. Tak na světlo s ním, ať se kouknem, jak se povedl. celý článek |
| DVĚ RŮŽE OD JIŘÍHO SUCHÉHO |
Rubrika: [próza a poesie] Herec, textař, básník, výtvarník a šéf divadla Semafor JIŘÍ SUCHÝ oslavil v říjnu 2006 své neuvěřitelné 75. narozeniny. Supraphon se připojil ke gratulantům s platinovou deskou za úspěšné DVD Největší hity Semaforu. Příznivce jedinečné poetiky písniček Suchého & Šlitra jistě potěší zpráva, že v příštím roce Supraphon Music vydá pokračování tohoto titulu. Tak dodatečně všechno nejlepší pane Suchý, mistře české pop-kultury. celý článek |
| ŽIVOT NA HOUPAČCE |
Rubrika: [próza a poesie] ,, Tak co ten tvůj... jak se jmenuje?" ,, Ivan". „ No, Ivan, chodíš s ním ještě?" „ No, chodím..." „ Něco se děje? „ No, on je takovej..." „ Hodnej, co?" „ No, právě, že strašně hodnej", usmála se Monika." Tak hodnej, že to není možný. Udělá mi snídani, odveze mě do práce, vyzvedne, jede se mnou nakoupit..." „ No, to je průser, co", smála se Martina. „Ty jsi nepoučitelná. Tobě nestačilo to, co máš za sebou?"celý článek |
| KREV POD OBOJÍ - II. |
Rubrika: [próza a poesie] ,,Jakobe, Jakoubku, vnímáš mě vůbec?" šeptla Ráchel bezradně a v duchu si vzdychla, nač je takové milování, když je při něm její nahota zbytečná. ,,Dívej se přece na mě, ať tě můžu chtít!" dodala s něhou nezkušené vyděračky a milostný imperativ posílila tím, že majetnicky objala svého muže Jakoba Assbahiho, jehož těžkou prací napjatá kůže v sobě měla geny naštěpované spalujícím jemenským sluncem. celý článek |
| KREV POD OBOJÍ |
| Rubrika: [próza a poesie]Následující text je výňatek z knihy jednoho z největších světoběžníků, Čecha z Valašska – člověka s nesmírnými zkušenostmi a znalostmi – a to nejen izraelského života, do kterého situoval děj tohoto (už šestého) románu plného napětí, sexu a dramatických zvratů. Břetislav Olšer procestoval skoro celý svět, poznával osobními zážitky jeho krásu i složitost. Dodnes proto hledá Tróju svého života - "jako ten krásný blázen Schliemann, jemuž nikdo nevěřil, že tohle bájné město skutečně existuje. Že si je Homér nevymyslel"... celý článek |
| POSLEDNÍ RITUÁL |
Rubrika: [próza a poesie] V plamenech pochodní tancuje stín boha války. Po studené dlažbě zvolna přichází diktátor. Tmavé skvrny na jeho rudém plášti připomínají mapu Impéria. Jsou od čerstvé krve. Střih... Záblesky světla v bouřkových mracích ozařují tři osamělé kříže s nehybnými těly. Na trnové koruně prostředního z nich se zaleskla krůpěj. A pomalu skanula do propasti tmy. Střih... celý článek |
| SESTRY STEINOVY - KRAJINA ŠERA |
Rubrika: [próza a poesie] Znáte to... při čtení některých veršů vám jde až mráz po zádech...Zmámí vás smutno, teskno, najednou se ocitnete v krajině snů, v neznámém světě vzdušných zámků, malované slovy fantazie vaší, vyvolané fantazií autora... Slíbila jsem, že budu občas publikovat verše básnířky Karoliny Kamberské, jedné ze sester Steinových. Doufám, že i vám se její verše líbí... celý článek |
| SESTRY STEINOVY - VOLNÁ JAKO PTÁK |
| Rubrika: [próza a poesie]Nejsem znalec přes písničky a písničkáře, takže přiznávám, že jsem tyto dvě půvabné zpěvačky, skutečné sestry Karolinu a Lucii, neznala. Říkají si Steinovy, protože jejich pravé jméno je ještě o kus delší a hůře zapamatovatelné... Začetla jsem se do jejich textů a přiznávám, že i kdyby k nim muzika nebyla, líbily by se mi. Autorkou je starší Karolina. V Praze mají být v pátek 22. září v Klubu Mlejn. celý článek |
| RAKOVO MÍSTO |
Rubrika: [próza a poesie] Byl začátek srpna, naše dovolená se chýlila ke konci. Venku zima, pršelo a my – blázni – jsme se vypravili na Luž. Moc iluzí, že by z vrcholu bylo něco vidět, jsme si nedělali, ale to, co přišlo, na to jsme fakt nebyli připraveni. Představte si: šlapete na vrchol hory. No, hory – ty Lužické jsou spíš většími kopci, ale o to krásnější výhledy do kraje poskytnou. Ale to jsem odbočila – šlapete do kopce, dech se krátí a najednou na stromě, kde se vzal, tu se vzal, obrázek. Vlastně to ani nebyl obrázek, bylo to...celý článek |
| PLECHOVÝ BUBÍNEK |
Rubrika: [próza a poesie] S těmi spisovateli a umělci vůbec je to těžký. Třeba taková Leni Riefenstahl...... Točila filmy v takovém režimu, který byl po ruce. Možná, že v demokracii by byla ještě lepší a možná, že by vůbec nevynikla. Tomu, kdo tam nahoře rozděluje nadání, je celkem fuk, jakou barvou je natřeno politické zřízení v okolí jeho vyvolence. A přitom stačí jen jemná změna odstínu a z morálního pilíře je zrůda. Jo, kdyby si tím kolaborováním s režimy různých barev aspoň nahrabali majetky, dalo by se jim to sebrat, zkonfiskovat, znárodnit, zprivatizovat nebo tak nějak..celý článek |
| NEZÁLEŽÍ TAK NA SÍLE... |
Rubrika: [próza a poesie] Když Buddha, syn knížete z rodu Šakjů a člověk šťastného údělu, ustanovil lunární rok o dvanácti měsících, chtěl, aby každých těchto tři sta čtyřiapadesáti dnů byl ve znamení některého z vážených zvířat. Nechtěl, aby někoho urazil. Pečlivě vybral již deset zvířat. Pořád však neměl zástupce do čela zvěrokruhu. Rozhodl, že třetí rok ponese jméno tygra, pak následovala kočka, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes, na konci bylo prase. celý článek |
| CÍTIT TĚ KOLEM SEBE... |
Rubrika: [próza a poesie] Jako malá holka jsem dostala singl Neckáře. Na obalu byla fotka, na ní Vašek seděl na zemi obklopen gramofonovými deskami. Na většině z nich byla (mně neznámá) tvář a jméno Donovan. K jeho písničkám – básničkám jsem se dostala až mnohem později, v roce 1980, když tehdejší nakladatelství Práce vydalo fantastickou knížku "Víc než jen hlas". Počin ve své době opravdu ojedinělý, protože – až na Bulata Okudžavu – byli všichni přebásnění písničkáři z nepřátelského západu...celý článek |
| JAK KUDLANKA VŠECHNY OSLNILA... |
Rubrika: [próza a poesie] Tento víkend byl v Praze – alespoň na Starém Městě – věnován Kudlance. Ano, obrovská, zlatavě natřená, čtyřiadvacet metrů dlouhá a devět metrů vysoká kudlanka nábožná se prošla během "Street parade" po Staroměstském náměstí, Celetnou ulicí a Ovocným trhem, svými velkými klepety se hbitě prodírala mezi davy udivených Pražanů a turistů. O neobvyklou podívanou se postarali herci francouzského divadelního souboru Malabar, kteří se v Praze účastnili festivalu Letní Letná 2006. celý článek |
| ZKUS SE JEDNOU POKOCHAT |
Rubrika: [próza a poesie] "Depka jako hrom... Zaplácla mi náladu samýma nepříjemnostma...Ostatně, nechápu, proč se něco velikýho přirovnává zrovna k hromu... Moje depka se tyčí do výšin Mont Blancu, ztrácí se kdesi nahoře, někde vysoko v mé hlavě, a nevím, čím ji vyhnat... Užívala jsem si ji přímo výsostně. Znáte to – najednou je celej svět proti vám, nic vás nebaví, není nic, z čeho byste měli radost... A pak jsem si přečetla roztomilou říkanku od kudlanky Alenky T. a hned mi bylo líp :-)))" celý článek |
| ROMANTICKÁ HÁDANKA Z MILOSTNÉ POEZIE |
Rubrika: [próza a poesie] Je láska stále stejná? Umíme ji vyjadřovat i dnes tak kouzelně, jako to uměli ti před námi? Jednou z umělkyň slova byla anglická básnířka, E. B.-B., jejíž nádherné verše vám dnes nabízím. Romantické pozadí má i způsob jejího seznámení s manželem – když četl sebrané básně této dívky, odepsal jí a po výměně několika dopisů se do sebe zamilovali. Později následoval tajný sňatek... POZNÁTE, JAK SE ZAMILOVANÁ DÍVKA JMENOVALA?celý článek |
| DOPORUČENÍ: KNIHA "NAZÍ A DIVOCÍ" |
Rubrika: [próza a poesie] Z deníku: ...brodíme se skoro po kolena řídkým blátem. Pak zase vodou a tak se to střídá. Drobných škrábanců a odřenin přibývá. Občas jde cesta po kládě. Někdy po široké, jindy po tenké. Je to obtížné a namáhavé. Občas někdo zanadává, to když sklouzne a spadne z kluzké klády. Znamená to, že mu přibyla zase další odřenina. Najednou se prales prosvětlil a my přicházíme na mítinku. Uprostřed je strom a na něm, skoro 40 metrů vysoko v jeho koruně stojí normální dům se sedlovou střechou o půdorysu asi 4 x 10 merů. Dole pracuje mladý Korowaj. Jediným jeho oblečením je jakýsi špunt ze zelených listů na penisu, přičemž je penis schován někde uvnitř... celý článek |
| PÁTEČNÍ POHLAZENÍ |
Rubrika: [próza a poesie] Tak si tu sedím a pročítám různé články na Kudlance.... a přišla jsem i na ten „O nápisech“. Přitom jsem si vzpomněla na to, co vyprávěla moje maminka: Za Němců byli všude dvojjazyčný nápisy – prostě musely být. Stalo se, že majitel jednoho domu chtěl upozornit vstupující na schody, aby nedošlo k případnému úrazu. Bohužel on ale na ceduli prostě neměl dost místa, a tak to šalamounsky vyřešil nápisem „ACHTUNG! SCHODY!“ A máma, která jako malá holka denně chodila okolo toho nápisu do školy, celý článek |
| TEN PRŤAVEC JE MŮJ SYN |
Rubrika: [próza a poesie] Jednou to prostě přijde. V přesně stanovený a propočítaný čas se nedostaví to, co se dostavit má a v rodině zavládne něco v rozmezí od nadšené hysterie až po paniku. Přírůstek. Co jen výrazů má lidová slovesnost pro otěhotnění: zbouchnout, přivést na mlíko, uplést sviště... Trvá to devět měsíců a snad jen ten, kdo to zažil, ví, jak krátkých umí být těch devět měsíců. A pak najednou – začalo to telefonátem. Poněkud "jiný" manželčin hlas mě vyzval, abych se objevil v porodnici, pokud možno před půl hodinou. "A nezapomeň se najíst. Už tady na sále sbírali jednoho frajera, co nesnídal." celý článek |
| SBÍRÁM BÁJEČNÉ LIDI, JAKO JINÝ OBRAZY |
Rubrika: [próza a poesie] Akorát že je nevěším... Představuju vám novou kamarádku, maminku dvou chlapů. Psala svoje říkanky od malinka, ale nikdy prý se nikomu nelíbily. Že prej to není ta správná poetická poezie . Jeden čas to vzdala a ve chvílích beznaděje vystřihovala nádherné papírové dečky. Pak se opět vrátila k básním, neb se „při jejich psaní nenadělá takovej bordel jako při těch dečkách“. Ale mě se její prosté a půvabné říkanky líběj a doufám, že budou i vám.celý článek |
| FOLIMANKA BLUES |
Rubrika: [próza a poesie] Tahle kapela vznikla vlastně náhodou. Není výsledkem žádného projektu, plánu nebo rozhodnutí, prostě se vyklubala z okolností... Kapelu dal dohromady v květnu roku 1993 Ladislav Jakl, známý ze svého veřejného působení. Současný název nese kapela od prosince 1993; nyní hraje v sestavě zkušených a osobitých muzikantů: Robby Černý *1951 – piano, Karel Jenčík *1952 – drums, Jan Chalupský *1951 – guitar, Hadži Hrkal *1957 – bass guitar, Ladislav Jakl *1959 – vocal, accoustic guitaré. celý článek |
| JE RÝM SAMEČEK OD RÝMY? |
Rubrika: [próza a poesie] „My Češi se rádi holedbáme, jaký máme smysl pro humor. Popravdě řečeno, daří se u nás ještě tak humoru pivnímu. Umíme se vysmát sami sobě? Svým komplexům, svým předsudkům a mýtům? V literatuře pěstujeme raději těžkopádné mudrlantství než veselí, vtip, duchaplnost. A přitom, řečeno s Hemingwayem, „veselost je druh odvahy“. Myšlenka, která se neplouží, ale tančí nebo dokonce vzlétá, vzbuzuje v našich zeměpisných šířkách nedůvěru. Ale i rozum by měl občas metat kozelce, aby samou vážností nezatuchl.“ Jiří Žáček celý článek |
| DOPIS DĚVČETE |
Rubrika: [próza a poesie] Nové zpěvy Staré Číny. Je to už hodně dávno, co jsem se s těmito verši setkala poprvé. Malý brožovaný sešitek jsem dostala, myslím, ke dvanáctým narozeninám. Moje báječná máma mě učila rozumět hudbě i krásným slovům... Svým vyprávěním mi přibližovala daleké neznámé kraje.
Pod okny mi právě dozrávají moruše a já zase vzpomínám na něžnou Ši-čing... celý článek |
| POMÍJIVOST |
Rubrika: [próza a poesie] Seděla pod rozkvetlou jabloní. V koruně bzučely včely. Ležel vedle ní a jeho hlava spočívala v jejím klíně. Ležel klidně a měl zavřené oči. Jako by spal. Zhluboka se nadechla a rty se jí zachvěly, než promluvila: „Miluji tě, má lásko,“ řekla a pohladila jeho tvář. Vítr šelestil v listoví a její hlas se ztrácel v jeho šumu. „Miluji tě, i když vím, že ty mi to nikdy neřekneš. Nikdy mi nepovíš, že mě taky miluješ. Miluji tě i přes to všechno.“celý článek |