| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| CHOUTKY A CHUTĚ |
Rubrika: [zážitky] Pokud něco smím, tak na to nějakou extrachuť nemám. Ale zkuste mi to zakázat a nebudu myslet na nic jiného... Včera jsem ve frontě u pokladny ve zdejším supermarketu pokukovala po všech těch vystavených čokoládových malých vábničkách a snažila se přesvědčit sama sebe, jak jsem úžasná, když odolám... Odolala jsem, ale spokojená nebyla. Myslela jsem (jen s malými přestávkami) na ony dobroty vlastně celý večer. Při té příležitosti jsem si vzpomněla na jeden dávný večer, kdy - poprvé těhotná a i s „vetřelcem v bříšku" – jsem byla o hodně lehčí než teď.celý článek |
| POZNÁMKY Z CESTY BIZONA |
Rubrika: [zážitky] V Praze proběhl koncem minulého týdne veletrh Esoterika. I když spojení pojmů veletrh a esoterika už samo o sobě působí protikladně, vydala jsem se na něj s určitým záměrem. V sobotu dopoledne měl v rámci doprovodného programu přednášku Pablo Russel, Indián z kmene Černonožců, žijící v Kanadě. Byla jsem na něj zvědavá, protože se o indiánskou moudrost zajímám delší dobu.celý článek |
| ZNÁTE LAPAČE SNŮ? ZNÁM BÁJEČNÝ LIDI... |
Rubrika: [zážitky] Chci uzavřít bártrový obchod .. Jde to ztuha. Vlastně zatím vůbec ne. Chceme vyrábět s dětmi indiánské lapače snů. Mají různou konkrétní podobu. Důležité je kolo se sítí, které zachycuje špatné sny a pak peříčkové ocásky – po nich sklouzávají do vašeho podvědomí sny příjemné ... Nápad tedy byl. Ale – chyběla nám peříčka. Ta huňatá s podsadou i ta větší s brkem. Zkoušela jsem se obrátit na chovatelské stanice a na zoologické zahrady. Bezúspěšně. Je jistě více cest, jak si opatřit peříčka - tohle je jen jedna z nich: zeptat se na internetu... celý článek |
| BOŽÍ MLÝNY? |
Rubrika: [zážitky] Tenhle zážitek mi vyprávěla jedna ze zákaznic – s podotknutím, že sice v Boha nevěří, ale že na světě nejspíš existuje nějaká síla, která řídí naše činy a kroky. Každou středu k ní chodila rovnou ze školy vnučka a matka si ji vyzvedávala navečer, když se vracela z angličtiny. Poseděly u kávičky, pokecaly co kdo dělal a tak to šlo každou středu. Tu inkriminovanou středu najednou přišly holky po odchodu zpět a v ruce třímaly peněženku, no spíš prkenici, naditou penězma! Našly ji na zemi mezi autama a neví co s ní - nevrátit ji, byl by to špatný příklad pro dítě školou povinné. celý článek |
| PROCHÁZKY POUČNÉ I NEBEZPEČNÉ |
Rubrika: [zážitky] Se psama musíte ven ať už je počasí jak malované nebo nepohoda. Tes byla vytrvalá a chodila se mnou i v nečase – nedala si to vymluvit. Na těchto procházkách se toho hodně dověděla a já zas užila. A tak jsme kráčely po cestách a pěšinkách, já ji ukazovala veliký kopec mraveniště a povídala o mravenečcích, ukazovala jí na podzim, jak ze všech stromů spadá listí, jen na doubku listí zůstává až do jara, kdy naroste nové a to staré opadne. Jen tak jsem tlachala, aby řeč nestála a abych upoutala její pozornost. Jaké bylo moje překvapení, když po čase, když jsme přiťapkaly zase k malému doubku, mi řekla „babičko to je doubek, z toho nepadá listí". celý článek |
| DEN BLBEC |
Rubrika: [zážitky] Naši ulici nám loni rozkopali tak, že jsme místo chodníků měli jen jakési lávky a celá ulice byla jedna veliká díra. Vyměňovali potrubí odpadů, vody a všemožných kabelů, které se v silnici vyskytují. Za to, když byli hotovi, nám udělali nádhernou ulici, kterou by nám mohl kde kdo závidět. Na chodnících zámková dlažba – rozdělena pro pěší a část, mírně se svažující k silnici a vydlážděna kostkami, je určena pro šikmé parkování aut, aby se jich tam víc vešlo. No krása, co vám budu povídat...celý článek |
| BANÁNOVÉ RYBIČKY |
Rubrika: [zážitky] Měl jsem hlavu plnou špionážního příběhu z roku 1953. Seděl jsem v archivu ministerstva vnitra nad lehce plísní páchnoucími spisy. Mimo plíseň z nich ještě smrdělo násilí, facky, řev a hlomoz železných dveří od vězeňských cel. Deset lidí skončilo u soudu, dva dostali doživotí, dvakrát padlo dvacet pět let a tak dál. Všichni počítali s válkou, proto do toho šli. Nechali se naverbovat pro Francouze. Vysílačka, zprávy o postavení armády, neviditelný inkoust a zoufalství, jak snadno byli pochytáni... Vtom mi zahrál mobil. Vyběhl jsem z tiché badatelny na chodbu. "Pane Hutka, neměl byste chuť zase přijít do Banánových rybiček?", ptá se nevhodně veselý hlas z nějakého konce bezdrátového prostoru.celý článek |
| UŽ NIKDY HLADOVÁ... |
Rubrika: [zážitky] Občas nás tehdy (Lenku a mne) posedl symptom vdávadla. Znáte to? U nás byly příznaky následující: Lenička mne chvíli, případně i pár hodin, okecávala pentličkami slibovacích a lákacích větiček: "Mami, pochop to už, nemůžeš být pořád sama, jen sedět doma.. najdi si nějakýho šikovnýho dědulu, vždyť nemusíš všechny poličky prznit sama... Podívej, pořád tu něco vrtáš, takovej chlap by ti na přání udělal z bytu třeba ementál... A taky by ti pomohl na zahrádce, uvidíš. A vůbec - budeš mít náladu hubnout, hele, podívej se na sebe do zrcadla, vypadáš jak stará Ráchel, kdybys měla pro koho, byla bys mladší.." A tak to šlo v jednom kuse.celý článek |
| DĚTI "TROCHU" JINÉ... |
Rubrika: [zážitky] Moje kamarádka je učitelka v zařízení pro děti, které mají diagnostikovány všechny možné dys-poruchy, poruchy chování a psychické nemoci. Mimoto v tomtéž centru pomáhá s psychoterapiemi, které mají vést k omezení dětské agresivity. Povolání je to těžké po všech stránkách. Těžká je spolupráce s rodiči dětí, kteří často nedokáží přijmout, že se u jejich dítěte rozvíjí například těžká forma schizofrenie. Je to i fyzicky dost náročná práce... celý článek |
| KATASTROFA VŠEDNÍHO DNE |
Rubrika: [zážitky] Vždycky jsem si říkala, jak by bylo super lehnout si do vany a číst si knížku. Nějakou pohodovou, třeba od Haliny Pawlowské, mojí oblíbené autorky. Jenže u nás to funguje tak, že se koupe celá rodina najednou, aby se ušetřila energie. Ale dneska nikdo doma nebyl. Všichni někde poletovali. Vytáhla jsem ze zásuvky svíčky a položila je na okraj vany. Otočila kohoutkem. Voda začala stékat po žínce, která byla jako vždycky pověšená na kohoutku. Kouřilo se z ní. Tak moc byla horká. Šla jsem do pokoje a z poličky vzala svůj oblíbený vonný olejíček, který jinak používám do aromalampy. celý článek |
| TIBEŤANI A PRŮŠVIH JEDNÉ SPEDITÉRKY |
Rubrika: [zážitky] Život je o tom, být v pravou chvíli na správném místě, potkávat správné lidi a umět se rozhodnout. Scházíme se s bývalými kolegyněmi každý poslední čtvrtek v měsíci na babinec, abychom o sobě věděly – je nás osm. Jana vždy posílá mejlíky, kde se babinec koná a my potvrzujeme, jestli přijdeme, nebo se omlouváme, že ne. Tehdy – to bylo tak před pěti léty, jsme účast potvrdily všechny. S jídlem obvykle čekáme, až dorazí poslední opozdilci; tentokrát však Majka ne a ne dorazit, tak jsme si objednaly i bez ní.celý článek |
| TO VÁM JEDNOU... |
Rubrika: [zážitky] Onehdá jsem navštívila svou dlouholetou (tedy vzhledem k našemu věku, jinak už jsou dlouholeté všechny) kamarádku Mařenu – to je ta, jak musela dávat v šestnácti letech zplnoleťovat dcerku.Všechno je relativní... Dcerka má již doma puberťáky a jelikož je jediná ve své věkové kategorii, (30-45 let), která není těhotná, nemá malinké děti a netráví život po nemocnicích, lázních a léčitelích, aby vůbec nějaké dítě měla, udělala v podniku docela velkou kariéru. celý článek |
| PSI, BABIČKA, PRABABIČKA A TES |
Rubrika: [zážitky] Už jsem vám párkrát psala o mých zážitcích s vnučkou Terezkou. Když jsem přijela k nim do Stříbra, spávala jsem v pokoji s Tes. Já příjížděla se svým jezevčíkem, oni měli doma vlčáka Cézara. Hany (jezevčice) obvykle spala se mnou v posteli nebo u dcery, jak se zadařilo. Ještě bych měla upřesnit, že když přinesli domů Cezara, sotva šestitýdenní štěně od nějakého bezdomovce, Hany byly dva roky. Pejsek byl maličkej, bez mámy a tak Hany adoptoval. Nechtěla ho, vždycky před ním utíkala, záchranou pro ní bylo vyskočit na gauč, zatímco on pod tím gaučem kňoural. Když jsme ho zvedli nahoru, tak zmizela a Cezar, neuměje ještě seskočit, raději spadl dolů, hlavně že ale zas mohl za ní... celý článek |
| Z DENÍČKU PRASETE: TEORIE NEPOŘÁDKU |
Rubrika: [zážitky] Doufám, že jste si, stejně jako já, vědomi toho, že akceptovatelnost stupně entropie rozmístění objektů v přirozeném habitatu člověka je čistě subjektivním kritériem hodnotitele. Pokud si to totiž neuvědomujete, budete mě, jako většina lidí, považovat za prase. Pro návštěvníka mého bytu je totiž ohromně snadné vlézt mi do pokoje bez předchozího ohlášení a vykřiknout: „No ty tu máš ale bordel jak v tanku!" Návštěva přitom většinou ani nespecifikuje, kterou vrstvu má na mysli.celý článek |
| MASOPUST V ROZTOKÁCH U PRAHY - JAKÉ TO TAM BYLO! |
Rubrika: [zážitky] Tak, moje milé kudlanky a kudlánci, musím vám napsat, jaký jsme měli nádherný víkend. Vyrazili jsme se synátorem na masopust do Roztok, dle doporučení. Dorazili jsme okolo jedné a všude tam bylo plno lidí a aut, jéje! My, lenoši, neměli ani kde pořádně zaparkovat. Přemohli jsme se a zaparkovali poněkud dále, u nádraží a kousek jsme se vrátili. Od zámku už jsme slyšeli muziku a halas, tak jsme přidali do kroku. celý článek |
| MASOPUST V ROZTOKÁCH U PRAHY |
| Rubrika: [zážitky]Oslava masopustu v Roztokách u Prahy proběhne v sobotu 10. února. Jedná se o jeden z největších masopustů v Čechách. Tradičně se této trachtace zúčastní několik tisíc návštěvníků a více než pět set masek. Masopustní průvod se sejde na zámečku v Roztokách u Prahy ve 13:00 hod. a odtud se vydá do Únětic, kde proběhne v pozdějších hodinách večerní zábava. Nejedná se o rekonstrukci starých zvyků, ani karnevalovou megashow. Vychází z nápadů a chuti místních obyvatel, chce vytvářet příležitost k veselým a zábavným setkáním. celý článek |
| POŘÁDEK V EKONOMICE |
Rubrika: [zážitky] Nazrál čas pro pořádek, neboť chlívek v dceřině pokoji překročil horní hranici v kategorii chlívek a přešel do kategorie humus. Dle mých soukromých propočtů se v některých hůře přístupných částech pokoje (pod postelí, v šuplíkách psacího stolu) vyvinuly fungující civilazace. Poté, co jedna z nich (buď ta na zbytcích svačiny nebo ta ze spodního prádla) zahájila lety do vesmíru, rozhodla se manželka zakročit. Moje drahá polovička má vůbec velmi zvláštní přístup k dceřině pokojíčku. Nazval bych to "vládním přístupem k sekundárním nešvarům v ekonomické oblasti." celý článek |
| S TES U KALICHA |
Rubrika: [zážitky] Dceru mám jednu, nic víc – vnučku taky jen jednu, ale ta vám stojí za to... Naše Terezka se narodila s rozštěpem patra a rtu. A tak má v Praze svou nemocnici (Vinohradskou) a babičku (mě), která absolvovala všechny pooperační návštěvy v nemocnici, maminka si ji vždy vyzvedla, až když ji propouštěli, a všechno bylo pohodě. A tak, ač spolu nebydlíme, staly jsme se s Tes na sobě dost závislé. Dcera si jednou škaredě zlomila nohu, takže je v invalidním důchodu. celý článek |
| ... AŤ MI ŠIJE NIŤ! |
Rubrika: [zážitky] Jak jsem četla před pár dny o tom spravování bot, šatů a podobně, tak jsem si vzpomněla na mládí. Nebylo nic, nebyly kalhotky, prádlo, o dalších oděvech nemluvě, tak se hodně šilo, pošívalo, přešívalo, háčkovalo, naplétalo, štepovalo a tak dále a tak podobně. Dělali to všichni (teda všechny – chlapy ani nevěděli, že něco takového existuje a pokud nešlo o vysloveně vyučené krejčí – tak si ruční práce v mysli spojovali s těmi tajemnými a nepochopitelnými věcmi, jako jsou ovulace, menstruace, porod atd. – měli z toho hrůzu a drželi se od nich dál). – Já sice chlap nejsem, ale vcelku je chápu....celý článek |
| MOŘE JE KDYŽ... |
Rubrika: [zážitky] Je sice únor, ale právě jsem dostala poštou nabídku letních zájezdů. Jak tak na to koukám, vzpomněla jsem si na "Zážitky s Terezkou". Terezka je moje vnučka. Každým rokem jsme jezdívaly s babincem (bývalé kolegyně z práce - celkem šest kusů) k moři, většinou autobusem – destinace Chorvatsko nebo Itálie. Když byly vnučce asi tak čtyři roky, jela s náma ještě jedna známá s dcerou a tak mi navrhly, že bych mohla Tes vzít sebou. Jely jsme tenkrát do Itálie, nevím jestli to napíšu správně – do Numany. Cesta autobusem, které jsem se nejvíc obávala, nakonec proběhla hladce. celý článek |
| TATÍNEK V ROZPACÍCH |
Rubrika: [zážitky] Vracím se ještě ke článku o společném koupání dětiček a tatínků VZDĚLÁNÍ JE DŮLEŽITÉ. Taky jsme měli s manželem představu, že děti budeme vychovávat bez paniky z nahoty... Všechno fungovalo pěkně v pohodě, až zhruba ve svých třech letech nám to dcerka trochu nabourala. Manžel tehdy vylezl z vany špatně osprchnutý, místy na sobě měl ještě dost pěny a začal se utírat do ručníku. V tu chvíli si ho všimla pootevřenými dveřmi do koupelny dcerka a spustila: celý článek |
| HODNÍ LIDÉ EXISTUJÍ |
Rubrika: [zážitky] Syn přišel se žralokem na patě. Na botách, které nosil jeden měsíc. Koupených u „Vietnamců". Vím, říká se, že mají nekvalitní zboží, ale také vím, že naše jediná místní nevietnamská prodejna obuvi má ve svém sortimentu kromě kožených poctivých, ale velmi drahých bot také ty „vietnamské" , ovšem za dvojnásobnou cenou. A také vím, že syn neumí boty nazouvat. Zásadně je nerozešněrovává, leze do nich násilně a krabatí opatky, jazyky jsou zmuchlané ve špičce, vnitřní stélka po týdnu chybí atd. celý článek |
| VZDĚLÁNÍ JE DŮLEŽITÉ |
Rubrika: [zážitky] Když jsem se vdala (v r. 1964) a narodila se nám dcera, tak coby moderní manželé přistoupili jsme k výchově dítka nekonvenčním způsobem. Nebudeme před ní nic skrývat, nebudeme takoví, jak jsme to znali od našich rodičů (vidět některou z matek v podprsence bylo tehdy nemyslitelné „fó-pa"), my budeme jiní. Takže když dcera odrostla dětské vaničce a začala plavat ve vaně, koupávali jsme se s ní i my, jednou já, jindy manžel – ať ví, jak vypadá dospělý muž a žena.celý článek |
| ACH TY RITUÁLY... |
Rubrika: [zážitky] Moje děti se narodily v roce 73 a 79, tedy za dob kvetoucího socialistického blahobytu. Tatínka zažily jen sporadicky, když bylo mladšímu necelých dva a půl, odletěl od nás na svůj obláček... Byli jsme čistí panelákovci, bez venkovských příbuzných, dá se říci téměř bez příbuzných – neb jsem jedináček. Zůstala mi jen maminka, tátu už jsem také neměla. A manželova rodina nás poměrně brzy "neznala". A tak jsem se měla co ohánět, abych ony dva hladem krákorající zobáky nakrmila. Díky bohu mne máma naučila plno báječných receptů, jak z "ničeho" udělat výživnou a chutnou krmi – dokonce ve velkém.celý článek |
| STALO SE DNES |
Rubrika: [zážitky] Moje kamarádka Mirka mě poprosila, zda bych jí nezaplatila dvě stovky kredit na mobil. Dojela jsem do Prahy, v trafice kupovala magazín Dva tisíce, vsázela sportku a chtěla zaplatit ten kredit. Ale – byla tam zrovna ta nepříjemná prodavačka, co to nechce nadiktovat, ale nutí mě to psát. Já kulový vidím, v jedný ruce hůl, v druhý tašku, ve třetí telefon a ještě bych potřebovala další dvě, protože to nebylo kde vyplnit; nakonec jsem vysílená odvzdala vyplněný kupot – a stejně blbě, neb u částky 200 Kč jsem nevyškrtla příslušná vokýnka.celý článek |
| JAK JSEM ZAHÁNĚL MEDVĚDA - IV. |
Rubrika: [zážitky] Ta moje kára tady má úžasný pérování, je to hotový kočár. Tak není vůbec těžké ji i celkem malým pohybem rozhoupat. Zkusil jsem to do stran, co to udělá. Pomalu se dokolíbala a nic, ticho ... Ještě jsem to párkrát zopakoval a střídavě naslouchal okolním zvukům. TICHO! Tak to asi funguje, ať už je tam venku cokoliv. Vypadá to na úspěch. Tak to asi nebyl medvěd, ani nijak velký problém. Naštěstí. Aspoň tak. Už skoro spím, když je to tu znovu... Lehké kamínky dopadnou na zadní kapotu a zase jakoby mručení funění nebo co... celý článek |
| JAK JSEM ZAHÁNĚL MEDVĚDA - III. |
| Rubrika: [zážitky]Ležím a pořád na to musím myslet. A taky, co budu dělat ráno. Všude kolem je naprostá tma. Nezdálo se mně to nakonec, že mně někdo z auta ukrad´ motor? Je to tak fantastická, nepředstavitelná věc, že tomu pomalu přestávám věřit a přecházím na mnohem příznivější předpoklad, že se mně to všechno asi jenom zdálo. Ale jak je to OPRAVDU, to se dozvím až ráno, protože teď bych stejně nic nevyřešil, ať už je to jak chce. Stačilo by sice jen zkusit nastartovat a hned by se vědělo, ale opodál tu kempují ty káry a těžko bych jim vysvětloval uprostřed noci, že jsem chtěl JENOM VYZKOUŠET, jestli mi neukradli z káry motor... Nechám to radši na ráno ... celý článek |
| JAK JSEM ZAHÁNĚL MEDVĚDA - II. |
| Rubrika: [zážitky]Nu a zrovna teď jsem právě projížděl už opět sám Novým Mexikem, kusem země o velikosti čtyř Českých republik nebo taky o chlup větší než je Itálie, to si vyberte, co byste radši... Doposud vždycky mě to tady něčím originálním překvapí. I tentokrát. Projížděl jsem mně neznámou oblastí po okresce a najednou u lesa kemp, uprostřed ničeho. Vrátil jsem se, protože, jestli bude jen za pár bagů, tak ho beru. Večer je na spadnutí a něco takovýho jsem vyhlížel už od pěti odpoledne. A najednou takové štěstí. Tenhle kemp byl totiž free, což v tomhle státě je sice celkem obvyklý, ale stejně to potěší. Kemp vypadal sympaticky, byl úplně prázdnej a tak jsem celý článek |
| JAK JSEM ZAHÁNĚL MEDVĚDA - I. |
| Rubrika: [zážitky]Ani bych se tomu moc nedivil, kdyby si už někteří z vás začali říkat, že jestli to zase bude z Ameriky, ať si to radši nechám pro sebe. Kdo to má pořád číst, pořád jenom o tý Americe. To sem nezažil nic jinýho zajímavýho než tam? Jenže, v podstatě skoro nedávno sem tu vyprávěl, jak jsem TO dělal POPRVÉ a to nemělo s Amerikou přece NIC společnýho. Takže DNESKA to bude z Ameriky, protože s MEDVĚDEM se jinde tak snadno jen tak nepotkáte. Tedy – kromě ZOO, ale tam to tedy není žádný vzrůšo. I když – ne, že bych ho zrovna vyhledával. Někdy jsem v tom prostě NEVINNĚ ... celý článek |
| JEŠTĚ Z LOŇSKA |
Rubrika: [zážitky] Tak Vám takhle asi před 14ti dny přiběhnu - jako každé ráno do kanclíku, otvírám okno, aby vniknul čerstvý vzdoušek do kutlochu-zaprďochu, svlékám kabát, šálu... šup s tím do skříně, dělám si kafíčko a šípkový čaj (do konvice pro kolegy až dorazí), usedám a pouštím počítač s myšlenkou, jak rychle juknu na Kudlu, než bude v kanclíku nával.... a co - nevidím na klávesnici mám docela malého, ve staniolu zabaleného, čokoládového mikuláška... Kouknu po ostatních klávesnicích a na každé je malý čokoládový mikulášek... Každý jinak barevný, docela mě to pobavilo a rozesmálo, bylo to takové dětské.... že by tu včera večer byla dcerka pana šéfa? celý článek |
| PÍŠU TI Z RAKVE, MÁ DRAHÁ... |
Rubrika: [zážitky] Lásko moje, čteš tyto řádky v době, kdy už odpočívám pod těžkým víkem. Napsal jsem je proto, že Tě chci ušetřit zlých jazyků a nechci, aby ses snad dozvěděla něco nepěkného, nějakou nepravdu; případně od někoho, kdo se rád kochá cizím neštěstím. A také bych si určitě nepřál, abys mě po mé smrti ještě škrtila... Jedna smrt mi bohatě stačí. Líbá Tě Tvůj, už nežijící, avšak stále milující manžel... celý článek |
| ZBLOUDILÁ TRAMVAJ A STARÝ VLÍDNÝ PÁN |
Rubrika: [zážitky] Tak abyste věděli, také jezdím MHD a nejraději mám tramvajky. Dají se tam zažít docela veselé příhody; občas stačí, když pozorujete lidi jak se tváří, jak se jim to, na co myslí, vepisuje do tváří, občas tam někdo velmi nahlas telefonuje a vůbec mu nevadí, že celou jeho složitou rodinnou situaci slyší celá tramvaj. Jsou tam lidé naprosto různí, občas potkáte i nějakého cvoka, co si sám povídá. Tuhle měl na naší tramvajové trase duchovní kázání jeden nepřizpůsobivý občan, pěkně mě překvapil v mnoha směrech. Vídám ho tam často, je invalidní o berlích, nemá nohu, je zakutlanej v kapuci, raději od něj udržuji odstup, působí dojmem, že když budete moc blízko, odnesetecelý článek |
| TRABANT-STORY - ANEB VZPOMÍNKY TRABANTÍ MAMINKY III. |
Rubrika: [zážitky] Oprava plechů a rámu se povedla (no nekupte to – za mizerných 5 tisíc!) a následovalo natírání spodku, svršku (krále i esa), ustrojení, opatření staronovou nápravou a dalšími díly, kteréžto opravy si už dělal Tomáš za Martinovy vydatné pomoci sám. Původní motor se podařilo zachovat, akorát k němu musel přifařit jednu ze svých záložních převodovek. Potom nastalo shánění plastových dílů, protože žádného ze svých trabantích miláčků nechtěl odstrojit. celý článek |
| TRABANT-STORY - ANEB VZPOMÍNKY TRABANTÍ MAMINKY II. |
| Rubrika: [zážitky]"Modrý smrad" byl překřtěn na "Azurita", neboť je blankytně modrý jako králíček Azurit. Ještě má červenou střechu, červené jazyky na obou kapotách a červenou masku a rámečky světel. Už zbývá jen dodělat nárazníky a ustrojit do všech světel, lišt a mřížek a výsledek bude skvostný. Potom ještě vyměnit potahy, nainstalovat perské koberce, stříbrné popelníčky a můžeme o Azurita rozbít láhev šampáňa (nebo obráceně?) celý článek |
| TRABANT-STORY - ANEB VZPOMÍNKY TRABANTÍ MAMINKY |
| Rubrika: [zážitky]Že trabantománie je choroba nakažlivá, se projevilo v mém nejbližším příbuzenstvu. Synovec Ondřej neuváženě vzal sebou našeho Tomáše na Sraz trabantistů v Liberci a pak v německém Zwickau; zažehl v něm tak jiskru nadšení pro "Bakelitová Motorová Wozidla" (dále jen BMW) tak, že si v euforii „jedno pojízdné modré" pořídil. Protože ale v Tomášovi velmi brzy hlodaly pochybnosti o dlouhodobosti pojízdnosti zmíněného BMW, pokukoval po parkovištích, zda se někde nevyskytuje nějaký trabantí sirotek, vhodný k adopci. Jednoho takového, na prázdných gumách již dva roky stojícího, se mu podařilo sehnat a po náročné anabázi s majitelem a s DI, se trabantík stal součástí naší Trabantí rodiny. celý článek |
| "UBOHÉ PSISKO" A HODNÝ CHLAPEČEK |
Rubrika: [zážitky] Je už tomu dávno. Bydleli jsme na vesnici kousek za Prahou, když můj synek Adámek byl diagnostikován (sice jako nadprůměrně inteligentní) leč dyslektik a dysgrafik. Do té doby chodil do školy o dvě vesnice dál. S tímto zjištěním nastaly jisté životní změny nejen pro nás, ale hlavně pro Adámka. První a podstatná byla ta, že musel dojíždět do školy do Prahy – a to mu bylo jen sedm let a po cestě čtyřikrát přestupoval.... Mobily tenkrát ještě takhle malé děti neměly, takže jsem trnula pár dní pořádnou hrůzou, než jsem si na tu skutečnost zvykla. celý článek |
| V ÚSTÍ MAJÍ PLNO KANCŮ |
Rubrika: [zážitky] V dnešní době je černá zvěr silně přemnožena (je taky neřestně teplo) a takový nájezd několika kanců a několika bachyň s houfkem mláďat nadělá z hezké upravené zahrady pěknou paseku... Jeden známý má zahrádku v Brné, pod kopcem; už ji uklidil a zazimoval a za týden se přišel jen podívat a skoro plakal. Kompletně přerytá zahrada, vyhrabaný krecht s bramborama, vyloupen sklípek s ovocem a jeho anglický trávník? - totálně v háji. celý článek |
| BLONDÝNKA A MODROOČKO |
Rubrika: [zážitky] Víkend – a já celý sama doma. Bezva, pojedu do Letňan na INTERIÉR, mezinárodní veletrh nábytku, dekorací a vybavení interiérů, miluju to... Den krásně začal, dojela jsem ještě před dopravní špičkou, pokračoval kafíčkem v liduprázdné kavárně na výstavišti s příjemným mladým číšníkem, po té útok na obchod s knihami a do auta valím tašku plnou nápadů a krásných věcí – v knížkách Feng shui, Interiéry v Toskánsku a ve Francii... Výstava byla nabitá nápady....lítám na oblaku kreativity a svých představ, oči půl metru před sebou, hlavou plnou nových nápadů, neslyším a nevnímám, jedu k mamince.celý článek |
| ZÁCVIK "NA BABIČKOVÁNÍ" |
Rubrika: [zážitky] Tak jsem včera hlídala dva nejmladší ze svých tří malých synovců – Matěj 5,5, Kuba 3,5 a Šimon 1,5 roku. Jsou jak schůdky - po dvou letech po sobě. Protože Matěj začal hrát na housličky a šli s maminkou na koncert od hudební školy, měla jsem na starost zbývající klučičí společnost já. Nejsem asi moc nejlepší teta, kluky si půjčuji málo, ale i přes to mě vždy děsně nadšeně vítají. Přemýšlela jsem celou noc – jaká asi JÁ budu jednou babička – asi ne nejlepší; mám zatím spoustu svých zájmů a hlavně se na to rozhodně ještě necítím...celý článek |
| OD ÚSTECKÉHO DOPISOVATELE |
Rubrika: [zážitky] Takhle o víkendu (mimo jiné tvrdě pracovního) jsem zajel pro benzin k pověstné benzinové pumpě JET na pravém břehu Labe, rozuměj straně labské střekovské. Má ta pumpička občas smůlu, před pár lety malinko pod vodou. Čepovala benzin holt pro lodě... Přijedu, tam pár policajtů, vzrušená debata řidičů, tak jsem se samozřejmě malinko připojil. Jeden týpek s posledním modelem Audi natankoval benzin, strčil auto do mycího boxu a protože mytí, šamponování a voskování chvilku trvá, tak si odskočil a že si dá potom kafčo. Ovšem vyleze z WC a z prodejny vyděšeně kouká, jak jeho auto vyjíždí z pracující myčky, skrz točící se kartáče a maže pryč směrem nacelý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XX. |
Rubrika: [zážitky] Na půl cesty mezi Baya da Abra a Camachou je jeden z méně známých Madeirských pokladů – písečná pláž Prainha. Na tomto ostrově opravdová vzácnost. Dopoledne je pustá a prázdná. Příjemné místo k válení až do té doby, než domorodcům skončí pracovní doba. Turisté ji zatím prý příliš nevyužívají. Po návratu do Funchalu se snažíme pátrat po našich ztracených kšiltovkách.celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XIX. |
| Rubrika: [zážitky]Po vyplutí nám začnou pašáci s pašačkami předvádět, že ten kdo je úspěšný, je tím pádem i krásný. I ti, kteří tak dosud neučinili, odhalují svá bronzová těla, mažou je opalovacími krémy s dostatečně vysokým ochranným faktorem a vystavují je slunečním paprskům. Co na tom, že od moře vane silný chladný vítr a jejich opečená kůže se v mžiku zkrabatí zimou, takže všichni rázem vypadají, jako když se na polární výpravu vydá horda grilovaných kuřátek. celý článek |
| MÉ SETKÁNÍ S BEZDOMOVCI |
Rubrika: [zážitky] Odjakživa jsem útlocitný člověk, vnímám křivdy, pomáhám slabším, handicapovaným, dětem a starým lidem a vždycky to tak bylo. Ale v poslední desítce let se u nás velmi rozrostl počet bezdomovců; vnímala jsem je hodně a bylo mi jich líto obzvláště v době, kdy jsem denně vystupovala na Smíchovském nádraží a pracovala naproti nádraží Hlavnímu. Bylo jich tam mraky, za tu řádku let od revoluce se změnila jejich věková skupina a také je jich podstatně více. celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XVIII. |
| Rubrika: [zážitky] Po návratu do Funchalu míříme rovnou k panu Hruškovi. Trochu se obáváme, zda bude v našem oblíbeném penziónu místo, ale službu konající jeptiška nás uklidňuje. Když otevíráme dveře pokoje č. 22 připadáme si, jako bychom se vraceli domů. Náladu nám však pokazí, když při vybalování batohů zjistíme, že nám chybí oba rejoiceovské kloboučky. Kdo za to může? celý článek |
| VENUŠINY KULIČKY |
Rubrika: [zážitky] Na netu se dovíte všechno, i to, co zrovna nehledáte... A tak jsem zjistila, že „Venušiny kuličky" nejsou jen erotická pomůcka, ale blahodárně působí na zpevnění pánevního dna a na inkontinenci. Slovo inkontinence mě pomalu začalo strašit a tak jsem zbystřila a začala uvažovat i o této možnosti. Tyto obě záležitosti se sice dají úspěšně upravovat speciálním cvičením, ale jsem už jaksi pohodlná a tak jsem se rozhodla spojit příjemné s užitečným: Pořídím si Venušiny kuličky! celý článek |
| JAK MI TO JOHANKA ZHATILA... |
Rubrika: [zážitky] Rýsoval se krásný a teplý víkend a tak přítelkyně Jindra zavolala, že ten její jede na víkend někam do paďous, co bych řekla tomu, že bychom se zajely vykoupat na Ovčáry. Byly jsme tam už několikrát, to místo mi vyhovovalo – hezké koupání, les (toho sluníčka zas až tak moc nemusím) u nosu stánky a koktejlový bar, ale hlavně – mohou tam psi. Tak jsem sbalila Johanku (dlouhosrstý jezevčík), deku, plavky, peníze a jedeme. Po cestě jsme se zastavily pro jejího známého Mirka – Jindra zastává názor, že není dobré býti sám a tak mi pořád někoho dohazuje.celý článek |
| SBĚRATELSTVÍ - MOJE ZÁVISLOST! |
Rubrika: [zážitky] Nedávno jsem dělala pořádek ve skříni na půdě a objevila úúúúúúžasné poklady: od starého magiče Sonet duo s magickým okem, přes sešit na zeměpis ze 6.A, až po věci sběratelské hodnoty. Tolik jsem toho posbírala a uschovala? Říká se, že náboženství je opium lidstva. Opium – to je silná káva. No, v tom případě – taková "marjánka lidstva" - je sběratelství. celý článek |
| OPRAVDU ZA RÁMEČEK... |
Rubrika: [zážitky] Každej máme někde jmenovce, někdo jich má hodně – takoví Nováci, Dvořáci a jiní podobní, mají jmenovců, že by se jimi zaplnilo slušné městečko. Ale těm, co zas tak známé jméno nemají, většinou udělá docela radost, že najdou "někoho ze svého klanu". Takže když soudní znalec František Bouška, jinak také Kudlí dopisovatel, našel v Táboře paní doktorku Bouškovou, okamžitě z ní "vyrazil" půvabnou historku... A že stojí za to, jen čtěte... celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XVII. |
| Rubrika: [zážitky]Ihned po probuzení pokračujeme s Kebulí v bouřlivé diskusi na téma kudy dál. Šedá poklice, visící jako Damoklův meč nad našimi hlavami, je pro mě pádným argumentem proti opakování pokusu o dobití Pico Ruivo. Kebuli je bytostně protivná představa pytle zanechaného na nejvyšší hoře ostrova a pořád se k tomu vrací. „Neznáte ve Funchalu nějakej levnej hotel?“ přeruší náš spor Všudybyl. Na rozdíl od nás už má sbaleno a obrazně řečeno zaklekává do bloků. Vrazím mu do ruky vizitku Hruškova švábince. „Je na pokoji televize?" zeptá se starostlivě, poté co mu sdělím cenu za osobu a noc. celý článek |
| HALLOWEEN - ANEB KŠEFT SVĚTEM VLÁDNE |
Rubrika: [zážitky] Základem úspěšného podnikání je najít si správnou skulinku v nabídce – a vyplnit ji svým nápadem, svým zbožím. Chléb a hry – to je to, co vládne masám, to je to, co se úspěšně prodává. Pokud najdete něco, co splňuje oba požadavky, máte úspěch zaručen. Halloween je ve své podstatě jedna velká bláznivá hra a když k tomu ještě přidáte vykoledovaná cukrdlátka, tak je to jasné... Samhain – Svátek zesnulých, noc Divokého lovu. Duše mrtvých se blíží k živým, živí navazují kontakty se zesnulými, rituály, věštby... čáry a kouzla... Jak vábivé, jak lehce použitelné...celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XVI. |
| Rubrika: [zážitky]Cílem naší dnešní etapy je líheň pstruhů v sedle Ribeiro Frio. Kromě sádek se tu nachází poměrně drahá rybí restaurace, ne o moc levnější snack-bar a také stanice strážců národního parku. V centru našeho zájmu se nejprve ocitají betonové bazénky rozmístěné vprostřed udržovaného parčíku. Lze tu pozorovat chaotické rejdění rybího potěru stejně tak jako důstojné splývání dospělých šupináčů. Mezi nádržemi pobíhá několik nadšených lovců obrázků, ale není jich tolik, aby nějak zásadně rušili místní poklidnou atmosféru. Užíváme si šikmé sluneční paprsky, které tu a tam prorazí skrz šedivou clonu halící oblohu a se zaujetím sledujeme život pod hladinou. celý článek |
| KDYŽ KUDLANKA VYLEZE MEZI LIDI... |
| Rubrika: [zážitky] Trochu bych opravila jedno známé přísloví ... „Není na světě člověk ten, aby neměl nějakou alergii" (když ne na pyly, trávy, zvířata, jídlo atd., tak na práci, případně na někoho). Mně v současné době jedna přibyla, prý na kočky. Přitom žádnou čtyřnohou chlupatku nemám... To mi vypověděla paní doktorka z Vinohradské nemocnice, kde jsem si před časem nechala odebrat sloupeček krve na rozbor. Mimo jiné – paní doktorka Cvačková je mladá, půvabná a milá, léčení alergií nebolí, takže jsem se tam docela těšila. celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XV. |
| Rubrika: [zážitky] Po jídle jsme se přes Avenida do Mar vraceli do švábince. Bylo už šero a od moře vanul vlahý větřík. Lidí na ulici neubylo, jen jejich rozmístění bylo jiné. Všichni ti, které jsem před večeří pozoroval při práci s rámy, košťaty, bednami či fotoaparáty, teď stáli namačkáni podél silnice a cosi či kohosi vyhlíželi. Za několik okamžiků přikráčel středem kordonu policista. Tvářil se policejně a s dikcí své profese něco hlasitě šeptal do masivní vysílačky. celý článek |
| ČEKANKA NOČNÍ |
Rubrika: [zážitky] K životu patří láska i nenávist, pláč i smích, strach i odvaha. Vše může mít mnoho podob a já bych se chtěla zamyslet nad strachem pramenícím z lásky…Vrátím se proti proudu času na chvíli zpátky. V dobách mých studií, v báječných „nácti“,, jsem vyrážela s kamarádkami na big beat, po zábavách a podobných studentských radovánkách. Podotýkám, že jsem byla děvče slušné, vycepované ve vojenském drilu, když se řeklo „v jedenáct budeš doma“, tak jsem doma byla (alespoň většinou).celý článek |
| STRAŠIDLA |
Rubrika: [zážitky] Máte rádi strašidla? Já jak které. Někdy nějaké ve městě potkám, většinou je zanedbané až zpustlé, čpí špínou, motá se po ulici, má vypitý hlas i rozum a v ruce drží láhev piva nebo od piva. Tak tahle strašidla rád nemám. Nemám rád ani strašidla komerční. To jsou ta, co pouští na veřejnost zvěsti o tom, co všechno bude od kdy a o kolik dražší, nebo v obchodech přes noc přepisují ceny zboží na vyšší. Mezi komerční strašidla patří i strašidla z hradů a zámků, zjevující se při nočních prohlídkách po zaplacení tučného vstupného (nebo strašného?). Kdybych měl dát za vstup 170 korun, to bych se asi také zjevil, pak by někde měli dvě strašidla a to by asi nešlo.celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XIV. |
| Rubrika: [zážitky]V kostele v Monte odpočívá poslední česká korunovaná hlava. Tedy přesněji řečeno, je zde vystavena rakev Karla I. Habsburského. Kdo ví, zda v ní leží i monarchovy ostatky? Chladné šero dřevem obloženého interiéru a dutá ozvěna šouravých kroků – to je kombinace, která by mohla donutit k rozjímání i neznaboha. Avšak nedonutí. Zvučná němčina, která v následujícím okamžiku vyžene z chrámu všechno posvátné ticho, vyžene spolu s ním i nás. Tak snad někdy příště… Pod schody do kostela postává dávný vládce vytesaný z kamene. Kde kdo má zájem se s ním vyfotit. celý článek |
| BABIČKY TOHO NAKECAJ... |
Rubrika: [zážitky] Řečí ekonomiky sděleno: manželka jako monopolní výrobce a distributor vánočního cukroví v naší rodině vyhlásila konkurz na subdodavatele vlašských ořechů. Vzápětí jsme se dcerou dozvěděli: 1. že se můžeme přihlásit, 2. že jsme konkurz vyhráli. celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XIII. |
| Rubrika: [zážitky]Funchal jako by ležel na úplně jiném kontinentu než Boca da Encumeada a její okolí. Žádný déšť, mraky, mlha a podobné ohavnosti, jen slunce a blankytně modrá obloha. Našim prokřehlým kostrám se tu fakticky líbí. Na nejbližším molu shazujeme batohy a po pár minutách i frísky. Aby se tu stejně tak líbilo i našim žaludkům, vyrážím k nedalekému stánku pro naši oblíbenou pochoutku – arabský chleba s česnekovým máslem a klobásou. Blízko stánku hned za nedalekým kostelem má být podle brďáckého deníku i hostel, kde chceme dnes přenocovat. Nepamatuji si ani jméno ani přesný popis polohy, ale přesto se iniciativně pouštím do pátrání. celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XII. |
| Rubrika: [zážitky]21h 17min – „Nevrť se! Už jsem skoro spal, jenže ty ses pohnula….“ cítím to jako křivdu a nejsem dalek to považovat za záměrnou sabotáž. „Promiň, ale mě už bolela noha“, vysvětluje mi Kebule. „Není ti zima?“ obracím list. „Ani ne!“ uklidňuje mě Kebule. „Dobrou...“ 21h 22min – „Co je?" zavrčím výhružně. „Záda!" vysvětluje Kebule. „Hm! A jak je?" ptám se unaveně. „Jde to" odtuší Kebule. „Tak dobrou..." A tak dál až do rána. Hru na sardinky v ledovém nálevu se rozhodneme ukončit okolo sedmé ráno. celý článek |
| INTERNET - JEŽÍŠEK - SEX |
Rubrika: [zážitky] Zdají se vám témata v nadpisu téměř nesouvisející? Či jako upoutávka na "originální" vánoční dárek v podobě sexuálních pomůcek z elektronického obchodu? Omyl! A v ještě větší zmatek vás uvedu, pokud napíšu, že všechna tato témata se navzájem prolínají a mají souvislost s mojí devítiletou sladkou, nevinnou holčičkou. Jak je to všecko možné? Posuďte sami: před pár dny jsem podlehla kroku doby a zavedla domů internet. Když jsem úspěšně pospojovala všechny drátky do dírek, kam patří, naším pokojem se poprvé rozlilo světlo z monitoru a já nadšeně dcerce ukazovala, co všechno ten internet umí. celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU XI. |
| Rubrika: [zážitky]14h 21min Čas se dá ubíjet různě – civěním do blba, pozorováním kapek stékajících po vnitřní straně tropika, šílením z monotónního rytmu dešťových tamtamů a podobně. Pomoct může i pobrukování veselých písní, tedy pokud vás zrovna nenapadají jen popěvky typu: Ať sníh, či déšť padá tmou,… nebo Když jde blizard s vichřicí… a nebo Pršelo a blejskalo se sedm neděl…Kurňa, jak já závidím Noemu, že se ta jeho náramná kocábka zvedala spolu s hladinou. Na rozdíl od našeho stanu, chtělo by se dodat. celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU X. |
| Rubrika: [zážitky]4h 15min – Probouzí mě intenzívní pocit chladu v oblasti chodidel. Mám malý stan, mě na nohy táhne…. K čemu došlo? Vlivem nízké úrovně adhezních sil mezi látkou tvořící vnější obal mého spacího pytle a alumatkou tvořící druhý základní pilíř mé tepelně-izolační ochrany došlo k translačnímu pohybu soustavy tvořené mou maličkostí a spacím pytlem ve směru delší z podélných os stanu. V důsledku tohoto pohybu se dostal vnější obal spacáku do přímého kontaktu s vnitřní stěnou stanu a ta byla zase po chvíli přitlačena na promočené tropiko. celý článek |
| KOLODĚJŠTÍ MUŠKETÝŘI |
Rubrika: [zážitky] Život plyne jako voda; občas je jen klidnou tůní a jindy zas do té tůně někdo hodí kámen a tím promění tůňku v rozbouřené vody. Přesně to se mi stalo před dvěma lety a tím kamenem byli mrňaví "mušketýři" z Koloděj. Většinou bývá září v mém životě nejklidnějším měsícem roku. Dětem začne škola a já (pracuji doma) mám po dvou měsících klid. Ovšem – to září roku 2004 – bylo úplně jiné a dodnes ho mám v mlze. celý článek |
| ÚHRADA ZA POŠKOZENOU IMAGE |
Rubrika: [zážitky] V jednom hezkém městě, kterým protéká řeka Labe, nedávno natírala jedna parta lávku, vedoucí přes tuto krásnou řeku. Na náplavě řeky pod lávkou zřízeno bylo jest parkoviště aut a to docela rozsáhlé... Nikoho kompetentního samozřejmě nenapadlo, že by se mělo parkoviště po dobu natírání vyprázdnit, uzavřít. Takže výsledkem je spousta kropenatých aut, no průšvih, že. Ale to není vše, co se ještě stalo: celý článek |
| PŘEDSVATEBNÍ CESTA NA MADEIRU IX. |
| Rubrika: [zážitky]Autobusový jízdní řád v portugalském pojetí je velmi svérázná záležitost. Jediné údaje, které má cestující k dispozici jsou totiž místo a čas odjezdu spoje z výchozí stanice a předpokládaná doba potřebná k dosažení stanice cílové. Časové údaje jsou často doplněny přehršlí poznámek, blíže vymezujících trasu spoje a dny v týdnu, kdy spoj jezdí. V přehledu zakoupeném v turistickém informačním centru ve Funchalu pak navíc některé spoje úplně chybí. celý článek |
| JSEM SMOLAŘ? NE, TO JE NORMÁLKA... |
Rubrika: [zážitky] Naplánováno jsem všechno měla výborně. Ve středu zajedu pro holčičku k rodičům na chalupu, ve čtvrtek sfouknu svatbu kamaráda, v pátek přežít v práci a v sobotu hurá na dovolenou. Vypadalo to, že všechno klapne. Dokonce se mi podařilo utéct o něco dřív z práce, silnice ve dvě odpoledne krásně volné, a tak za dvě hodinky našim volám: „Jsem tu!" Rychle parkuju auto – je po dešti, či lépe řečeno – po dlouhých deštích. Místo není úplně ideální, ale to je v pohodě, to se zvládne. celý článek |
| JAK JSEM SLAVIL STÁŘÍ |
Rubrika: [zážitky] Existují jisté neklamné známky toho, že stárnete. Jednou z nich je, že vám někdo řekne „Ty vole, ty už seš starej!" Přesně to se mi totiž letos stalo. Své třicáté narozeniny jsem si jaksepatří užil: Seděl jsem sám doma a díval se z okna, jak celý den usilovně prší. Až úplně večer pršet přestalo a na oblohu vyšlo slunce, které okamžitě zapadlo. Myslím, že to bylo znamení.celý článek |
| DRAHÝ OBĚD |
Rubrika: [zážitky] „Tak jsme měli oběd za dva a půl tisíce," pochlubila se mi kamarádka. Buchta, co jsem právě jedla, mi přestala chutnat. Tak já otáčím každou korunu dvakrát a jiní si takhle užívají... Zajímalo mě, co měli dobrého. „Kohouta," řekla suše Katka. Že by kohout byl taková vybraná pochoutka? Věděla bych i o lepších jídlech. Ale než jsem se stačila zeptat, vyprávěla Katka dál.celý článek |
| SEN MŮJ A LÍZIN – ANEB ZAVZPOMÍNEJTE SI |
Rubrika: [zážitky] Dneska jsme se s kolegy u oběda zasnili... a postupně jsme došli až k textům českejch populárních písní.... a došli jsme k závěru, že i za totáče, neřkuli po něm, bylo mezi českými interprety několik čuňáků, feťáků a zoufalců - no jen se koukněte: Například Hanička Zagorová, vyzývající svého milce, aby maloval „zas obrázky dlaní horkou od lásky" (copak tou dlaní asi dělal, ha?) Ivetka Bartošovic, kvílející ještě dětským hláskem s Petrem Sepéšim o Knoflících lásky (nějaká erotická pomůcka?), a to po celé léto, aby o pár let později vyzývala nesmělé dvojice, aby začli chodit v gumových pršipláštích:celý článek |
| 460 - ANEB O ČEM SNÍ STARÁ DÁMA - III. |
Rubrika: [zážitky] Jednou jsem zase stála na "středu", čekala, až pro mě přijede Ponorka a odveze mně na myčku. Už to z venku potřebuju. Dostanu se sem čas od času a tak si to užívám. Kartáče sice trošku lechtají, ale já jsem moc lechtivá, takže je to supr legrace. Já sama tam zajet nemůžu, na myčku nevedou dráty. Sice bych tam sama dojela, samotíží, ale už bych se nedostala pryč. V tomhle mají výhodu dieslové mašinky nezávislé trakce. Jenže ty zase musí jezdit čerpat naftu a doplňovat vodu a vůbec to všechno kolem toho. A vůbec – ta nafta prostě smrdí... Jenže se navzájem potřebujeme a já jsem ráda, že tu jsou a můžou mně dovézt na myčku, do dílen na opravu a podobně.celý článek |
| MOŘE, MOŘE, MOŘE - III. |
Rubrika: [zážitky] Nasedla jsem do auta, v kaslíku vyhrabala CD Toma Waitse a vyrazila na cestu. Doma jsem ho poslouchat nemohla. Přemek měl rád ticho a tahle hudba mu neseděla vůbec. Je to prý hlas, jako kdyby vedle v pokoji někdo zvracel. Já jsem ale tenhle ochraptělý hlas milovala. Dokázala jsem si představit to přítmí podezřelého baru, kde sedí napůl opilý pianista, u stolu nad ránem pár hostů a lokálem se povaluje líně kouř... Některé hlavy už trochu nad stoly uvadají. Vyžilá servírka nepřítomně roznáší whisky, tu a tam někdo zvedne hlavu a upne zrak na její vlnící se zadek. Na chvíli ožije a pak zase upadne do nepřítomnosti.celý článek |
| MOŘE, MOŘE, MOŘE - II. |
| Rubrika: [zážitky]Nasedla jsem, trochu si posunula sedadlo dopředu a vyrazili jsme. Skutečně jsme kolem třetí hodiny zastavili před naším domem. Chtěla jsem vybalování nechat až na ráno, ale Přemek byl proti. Nemyslela jsem na nic jiného, než se svalit do postele. Do svojí postele, přičichnout ke své peřině a spát. Znechuceně jsem mu pomohla vynosit věci z auta. Děti spaly celou cestu a teď už byli čilé. Postavila jsem tedy vodu na čaj a snažila se najít něco, co bychom mohli posnídat. Přemek si šel dát sprchu a poté si šel lehnout. celý článek |
| MOŘE, MOŘE, MOŘE - I. |
| Rubrika: [zážitky]Seděla jsem na kraji betonového plátu a chodidlem se dotýkala hladkých kamenů. Voda byla celkem studená. Na koupání se mi nezdála, ale chladit si jen kousek těla, to bylo příjemné. Nabrala jsem do dlaní trochu vody a mezi prsty jí nechala stékat po stehnech. Byla jsem už docela hezky opálená. Větvičky rozpraskaných žilek se v té zlatavěhnědé barvě ztrácely. Pod zadkem jsem cítila drobné kamínky, ale nechtělo se mi pohnout. Bylo mi v tu chvíli docela příjemně. Zdáli jsem slyšela jekot dětí. Ty moje spaly. Moc se jim nechtělo,ale usnuly chvíli poté, co jsem za nimi zavřela dveře. celý článek |
| NENÍ REKLAMACE JAKO REKLAMACE |
| Rubrika: [zážitky] Myslela jsem si, že záruka se musí uplatňovat v prodejně, kde jsem ten který výrobek koupila. Ale kupodivu tomu tak není. Před asi dvěma lety jsme koupili notebook, jednak jedno PC pro naši čtyřčlennou závisláckou rodinu je málo a druhak bylo potřeba mít někde snadno přístupnou zálohu dat pro případ pádu velkého počítače. Zhruba po roce začalo mít to nové, přenosné počítadlo hlučný větrák. Dost hlučný. Tak jsme ho sbalili a jeli žádat o opravu. V prodejně počítač převzali a sepsali závady: hlučný větrák, vypadlá jedna klávesa a následoval přesun stroje do servisu. celý článek |
| JAK JE DOBRÉ MÍTI VZDĚLÁNÍ aneb KDO UTEČE, VYHRAJE |
Rubrika: [zážitky] Když mi bylo tak pět, naučila jsem se číst. Nebylo to nic těžkýho, u nás se furt válely knížky a noviny a tak. Doma jsme měli (a mám ji stále) krásnou knížku zvanou Kytice od K. J. Erbena. No, jestli se pamatujete, tak v tom hodně starým vydání byly takový hrůzostrašný dřevoryty. No a tenkrát - bylo to v létě... seděly jsme s holkama u Švarců (rodiče jedné mé kamarádky) v prádelně na neckách a já – jakožto jediná gramotná – jsem tu Kytici předčítala svým kamarádkám Iloně a Vlastě (to je ta, co dělá u soudu v Ústí n.l.); byla to hrůza a všecky jsme se krásně bály.celý článek |
| ALE MAMINKO, NEBOJ... |
Rubrika: [zážitky] Ahoj mami! Náš skautský vedoucí povídal, abysme napsali rodičům, jestli jste jako viděli ty záplavy v telce a máte o nás strach. My jsme všichni v pořádku. Jen nám to odplavilo jeden stan a dva spacáky. Naštěstí se nikdo z nás neutopil, neboť jsme právě byli na horách a hledali jsme Jožu. Prosím tě, zavolej Jožově mámě a řekni jí, že je Jožo v pořádku. Teď nemůže psát, protože má ruku v sádře. Taky bylo super, jak jsme jezdili v záchranářském džípu. Ale Jožu bysme v té tmě asi nikdy nenašli, kdyby nebylo těch blesků.celý článek |
| ARBEIT MACHT FREI? |
Rubrika: [zážitky] Kdysi dávno jsem pracovala v jednom PZO. Bydlela jsem přesně naproti přes ulici a z kanceláře jsem si viděla do oken a na oběd chodila domů.. Prostředí tam bylo velmi zkomunizované a já byla furt podezřelá, jelikož jsem uměla víc jazyků a opravovala chyby po svým šéfovi. Jednou, když jsem vyběhla od nás z baráku, mě venku lapla nějaká Rusanda a řvala na mě "Zeljénina, zeljénina!" Protože naproti byl obchod ovoce – zelenina, tak jsem ukázala a odpověděla: "Tam zelenina – tam zelenina, pasmatri". Ale až posléze mi došlo, že chtěla Muzéj Lénina... celý článek |
| SUPERSTAR DO TŘETICE VŠEHO... ? |
Rubrika: [zážitky] Lebila jsem si na kanapíčku, užívala si pohodu a – když byla první reklama, zavolala jsem Robertovi, abych mu sdělila, že dost možná nedožiju rána... (říkala jsem to se smíchem). Jak asi víte, snažím se ze všech sil zbavit toho, co se na mě tak lehýnce nalepilo během nedlouhé doby – svých špíčků. Už i pan doktor – obezitolog mi řekl, že uvažuju jak anorektička. Fakt, já už mám občas z jídla děs.... "Co jsi zase provedla?", zeptal se a já se tiše vyzpovídala:celý článek |
| NAŠE RODINA U TÁBORÁKU |
Rubrika: [zážitky] K létu neodmyslitelně patří táboráky. Jeden zvláště povedený mám stále v paměti, i když se odehrál před lety. Večer se blížil a otec celý den k nelibosti matky zasvětil přípravě táboráku. Se slovy, že večer bude pěkný"fajrus", natahal do ohniště spoustu dřeva i větví. Zvláště si zakládal na tom, že v ohništi nebude žádný papír, ale jen šišky, které budou sloužit na podpal. Když se setmělo, tak jsme se všichni sešli u ohniště a otec měl proslov o pravidlech správného táboření.celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ IX. |
Rubrika: [zážitky] Za dva roky – 24. června jsme tam, na jižním okraji, stáli s Helenou znovu a opět pokoušeli štěstí. Se zkušenostmi z minula jsem založil základní tábor jen 10 mil od okraje kaňonu, v kempu Ten-X ,ležícím mimo Národní park. Proto mě vůbec nenapadlo, že začneme sestup ještě téměř o hodinu déle, tedy až v deset! Otevřeli tu totiž nový vizitorák, tím se změnila poněkud doprava a tak, když vám pár shuttle-busů ujede, protože občas vystoupíte jinde, než jste měli původně v úmyslu, jste na místě sestupu do téhle ohromné díry v zemi, kde se dají sledovat geologické dějiny celé Země, až takhle pozdě.celý článek |
| TOUŽÍTE PO MÍRU V DUŠI? |
Rubrika: [zážitky] „Vracíme se do své celistvosti a přitom můžeme, je-li to naším přáním, zažívat božskou podstatu druhých. Světlo objímá světlo, jelikož umožňuje vidět dál, než dosahuje iluze tmy. Všichni jsme bytosti světla na cestě k znovuobjevení své vrozené přirozenosti. Jsme svědky procesu probuzení u mnoha jedinců, kteří nejdříve uviděli, jak jsou krásní, a pak pochopili v hloubi duše, že jejich příspěvek tomuto světu je důležitý...." Četla jsem si v jednom článku v časopise – znáte tyhle bláboly – a – najednou jsem konečně našla klid v duši!! celý článek |
| NAŠE RODINA JE DVOJČATOVÁ |
Rubrika: [zážitky] Můj dědeček (tedy jeden z mých tří dědečků) sloužil jako mašinfíra v Terstu (tenkrát to bylo Rakousko) no a moje babička bývala velice krásná a dělala v Terstu zdravotní sestru. Když byla ve třetím měsíci a už se nedalo nic dělat, tak se můj dědeček vydal do vsi Vranovo požádat jejích sedm bratrů o ruku jejich sestry. Ač tenkrát byli všichni Rakušané, bratři odmítli dát sestru cizinci (dědeček byl Čech) a začali po něm střílet. celý článek |
| ČUDLÍKY |
Rubrika: [zážitky] Kdyby se mě někdo zeptal, co bych si vzal na pustý ostrov, nerozmýšlel bych se. Vzal bych si svých šest nabíječek. Vybité věci by mi byly na pustém ostrově na nic. Chci tím naznačit, že mám blízký vztah k technice, a to odmalička. Například už když mi bylo sedmnáct, pokoušel jsem se rozchodit rozbitý walkman. Uspěl jsem jen napůl, povedlo se mi ho rozšlapat. celý článek |
| MÍ STRÁŽNÍ ANDĚLÉ :-))) |
Rubrika: [zážitky] Už je to delší dobu co jsem Kudlance slíbila, že napíšu něco o sobě ... Dostávám se k tomu až nyní, po třech měsících, neb mám za sebou svatbu, stěhování ... a spiknutí trpaslíků. V novém bytě jsme cca přes měsíc a půl, zatím nemáme kuchyňskou linku, zato máme všude krabice, sem tam někde od stropu vlaje drát.... ale bydlíme a jsme spokojeni. celý článek |
| ZLITĚ V ŽITĚ |
Rubrika: [zážitky] V oblékání jsem v podstatě primitiv. Košili popadnu vždy tu, co je navrchu, abych pak nemusel celou hromádku přerovnávat. Moje žena to ví a proto mi takticky podstrkává tu „pravou ořechovou". Vybírá i kravatu. Ráno ji najdu na ramínku u obleku, který pro daný den a situaci shledala vhodným. Oblékám se sám. Jsem prostě docela šikovný chlapík, ale pokud jde o odívání, stravování a výběr aktivit pro trávení volného času, zcela závislý na své manželce. A tak mi to i vyhovuje. Namlouvám si, že řeším důležitější problémy. Jenom si momentálně nemohu vzpomenout jaké... celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ VIII. |
| Rubrika: [zážitky]Na odpočivadlo jsme dorazili už po západu slunce. Tak ještě ujít asi pět kilometrů a vystoupat těch 650 m a jsme z toho venku. Kdo zná západy slunce na jihu ví, že po západu se velmi rychle dostaví tma. A tma uprostřed hlubokého kaňonu přijde hned a je opravdu tmavá i při jinak jasné obloze. Až teď mi došlo, že šlapat ve tmě – mezi výmoly mezi pražci a kamennými práhy na stezce – bude docela problém a jít po čtyřech by trvalo asi celou noc... celý článek |
| 460 - ANEB O ČEM SNÍ STARÁ DÁMA II. |
| Rubrika: [zážitky]Vzpomínáte, jak jsem vám nedávno vyprávěla o své práci? Moje povídání by nebylo celé, kdyby neřekla, jak to všechno pokračovalo dál... O tom, co se přihodilo jednoho běžného obyčejného dne. Vyjeli jsme tenkrát z Ústí nad Labem na čas, následovala zastávka Dolní Zálezly, stanice Prackovice nad Labem, další byly Libochovice nad Labem a ještě Malé Žernoseky – a už se blížila zastávka Lovosice – město. Celá cesta v pohodě, bez potíží i potížistů mezi cestující veřejností. Jen jsem pořád měla nějaké divné tušení, že se dneska něco stane, že něco není zcela v pořádku. celý článek |
| SUPER DEN - ALE ASI NE PRO MNĚ... |
Rubrika: [zážitky] Už mnohokrát jsem si říkal, že místo momentálního nápadu a následném zhlédnutí zahrady shora, z podkroví, že ji začnu konečně dobudovávat systematicky, promyšleně, dle plánu, vytvořeném po večerech v klídku domova. Že začnu zcela moderně, progresivně a v duchu doby. Stejně, jako to dělají zahradní architekti. Budu mít tu kouzelnou moc a pomocí výpočetní techniky budu sázet keře, začnu pohybovat tújemi, skalkou, šutry, květenou, chodníčkem i případnou studánkou. celý článek |
| KDYŽ SE SLÉTNOU KUDLANKY |
Rubrika: [zážitky] Tyhle dny jsem, stejně jako převážná většina Evropanů, toužila jen po jednom – trošce chladu... Špatně se nám existuje, v takových vedrech. Pátek osmadvacátého, na který jsme si naplánovali slet děvuch kudlankovitých, byl meteorology dokonce označen za jeden z nejteplejších. A jak to tak bývá, alespoň tedy u mne, shluklo se mi na tento den plno plničko různých akcí. Do poslední chvíle jsem také ještě odpovídala na „upřesňující dotazy" ohledně zaměření dané lokality. Po čtvrté hodině jsem však jen bafla maskota, krásnou kudlanku, kterou mi přivezl syn z jedné své návštěvy zoologické zahrady. celý článek |
| JO, KDYBY TO TAK ŠLO OPRAVDU :-))) |
Rubrika: [zážitky] Krásný den, neděle dopoledne, výborná nálada a vyklizená Praha. Jedu od Letenskýho tunelu do Holešovic a jelikož jsem byl na nábřeží takřka sám a ani lidi se tam nepotulovali – nějak mě to vzalo a já za to zatáhnul... A fest... Podjel jsem poslední most a před Hlávkovým mostem jsem tam měl už okolo 130... Na mašině by to ještě nebyl takový vodvaz, ale s velkým nadupaným teréňákem to bylo už víc než dost. Určitě to všichni znáte.... Najednou Vás to rapne a nedá se s tím nic dělat. Na křižovatce před podjezdem magistrály svítila zelená a tak jsem to držel a těšil se z toho pocitu....celý článek |
| ANKETA - VZPOMÍNÁTE, JAKÉ "TO" BYLO POPRVÉ? III. |
Rubrika: [zážitky] Je to nedávno, co jsem vypsala anketu, ve které jsem vás požádala, abyste mi napsali, jaké „TO" bylo poprvé. Dvě výpovědi tu už byly, dnes přináším další, tentokrát od „Toulavého"... „No, neměl bych to podle všech pravidel vyprávění prozrazovat hned na začátku, ale já to stejně řeknu. Už jsem holt takovej... Ze začátku to byla docela hrůza, byl jsem z TOHO docela špatnej. Ale začnu pěkně po pořádku, ať v tom nemáte zmatek...celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ VII. |
Rubrika: [zážitky] Obsadili jsme místo k odpočinku na břehu ve stínu mezi porostem ze sítin a křovin. Jako vodák jsem uznale obdivoval proud řeky Colorado, byl fakt silnej. Navíc, voda pěkně studená, ani se nedivím, že jsou tu nápisy o zákazu koupání. Helena, jako milovnice vody, se čvachtala na břehu s nohama v ledový vodě a sbírala kamení. Zdejší horniny jsou staré 2 miliardy let, což je téměř polovina doby trvání téhle planety a něco takovýho se vám hned tak někde sebrat nepovede.celý článek |
| KDE ASI BUDE DALŠÍCH TŘISTA LET? |
Rubrika: [zážitky] Tady v Lužických horách jsou lesy úplně neuvěřitelné. Co místo, to kousek naší historie. Jdete si po lesních cestách a každou chvíli na vás vybafne některý z mnoha řopíků – betonových bunkrů, které měly sloužit k obraně, když naši dědové chtěli svou zem bránit před Hitlerem. K tomu tenkrát nedošlo, a tak tu zůstaly jen jako memento nedávné historie. Pak stačí, když sejdete z cesty do lesa a najednou se před vámi vynoří půvabná věžička staré vodárny. Kde se vzala tu, se vzala, stojí si tu uprostřed lesa a příští rok bude téhle opuštěné stavbě rovných už sto let... celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ VI. |
| Rubrika: [zážitky] Grand Canyon, to jsou hory – pro ty, co nevědí. Jižní okraj leží v nadmořské výšce 2100 m. Jako všude i tady platí, že je potřeba trocha štěstí, když se chcete o něco zásadního na horách pokusit. Věděl jsem už ze zkušenosti, že v osm – když vstaneme v pět – nevyrazíme, ale že začne sestup až tak pozdě, to jsem nečekal. Měli jsme tak sice velkou svačinu, kterou bych oželel a taky pití s hroznovým cukrem, které nás mělo z té díry dostat zase nahoru, ale já bych dal přednost raději více času....
celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ V. |
| Rubrika: [zážitky] DÍRY NA SILNICI... Jo, když jsem při cestě zpět na východ do jedné z nich na výjezdu z RA (na dálnici v Illinois) spadnul pravým předním kolem a v zápětí uslyšel neopakovatelný rachot a skřípot železa kdesi vepředu pode mnou, moc jsem nedoufal, že se s touhle károu ještě někdy v New Yorku objevím. Nakonec, ten majitel autodílny v NYC, kde jsem si nechal vyměnit výfuk, všechny gumy, olej i filtr před cestou na Západ, bude mít pravdu. Velmi se podivoval, že chci dojet s touhle károu až do Kalifornie. O tom, že se chci ještě vrátit zpět, jsem proto tehdy raději ani nemluvil. No a nepotkat tuhle díru, možná by se podivoval znovu. celý článek |
| 460 - ANEB O ČEM SNÍ STARÁ DÁMA |
Rubrika: [zážitky] Kolem je zima, sníh všechno zamaloval bílou. Stojím v depu a čekám na začátek služby. Mám právě za sebou velikou prohlídku s velice pozitivním výsledkem. Všechny mé neduhy jsou fuč a já se těším do služby (ani nevím s kým dneska jedu, doufám, že to nebude divoch... jsem už staršího data narození). Co tak stojím, do odjezdu mám ještě hodinu času, můžu si přemýšlet o svých věcech, povídat s ostatními, případně jen tak odpočívat. Lidi si myslí, že jsme jen mrtvé věci, ale – to oni nechápou a asi nikdy nepochopí …. celý článek |
| ANKETA - VZPOMÍNÁTE, JAKÉ "TO" BYLO NA POPRVÉ? - II. |
| Rubrika: [zážitky] Poprvé... Byla jsem v tanečních, bylo mi patnáct a „ON“ se mně vyptal, kam že chodím do školy. A druhý den odpoledne jsem hrdě ukazovala všem holkám, že ten kluk, co tam sedí dole na zábradlí, je „moje rande“. Moc jsme toho spolu nenapovídali, pamatuju se, že mně doprovodil ze školy domů, před domem mi oznámil, že má koupené na sobotu od šesti lístky do kina a že pro mně v pět přijde... celý článek |
| ANKETA - VZPOMÍNÁTE, JAKÉ "TO" BYLO NA POPRVÉ? |
| Rubrika: [zážitky] Když Daniela vypsala anketu na téma „jak jste TO dělali poprvé“, přiznám se, že jsem nevěděl CO. Až po písemném upřesnění mi vysvětlila, co se ode mně vlastně čeká. A až pak mi to zapálilo. Kdyby napsala hned, že se jedná o soulož nebo o soustání (myšleno státi při TOM skoro souose), nemuseli jsme si dopisovat a díky nepřesnému vyjádření se, tak zpomalovat internetovou síť.... celý článek |
| ŽIVOT V PANELÁKU – ŽIVOT PRO OTRLÉ |
Rubrika: [zážitky] Nedávno jsem si koupila hezký obrázek. Už při jeho koupi jsem si představovala, jak nádherně se bude v obýváku vyjímat.. Ovšem – než k tomu došlo, uplynul téměř měsíc. Bohužel, nejsem z těch, které vládnou vrtačkou a tak jsem si rovnou přikoupila i pár hřebíčků do panelu. Suverénně jsem si označila místo, vzala kladívko – a ouha! Prásk!!! Namísto předpokládaného zanoření hřebíčku, zela ve zdi divně vykousaná díra poměrně rozsáhlé velikosti a na zemi i všude kolem kousky odprýsklé omítky. Nevzdávám se, a akci opakuji znovu: ťuk! celý článek |
| KOUZLO SKRYTÉ VE SLOVECH |
Rubrika: [zážitky] Šel jsem si takhle po té naší krajské pěší zóně, svítilo sluníčko, nepadal právě sníh, což už samo o sobě bylo nadějné, a očima jen tak klouzal po výkladech (byl konec března).
Chvíli mi to trvalo, než mi došlo, co jsem si to vlastně přečetl na jedné ceduli v rohu prázdného výkladu. Dokonce mě to donutilo vrátit se těch několik kroků zpět. celý článek |
| JDE I O VÁŠ P.3N!5.... |
Rubrika: [zážitky] Kdykoli otevřu e-mail, pocítí někdo nutkání mi zvětšit penis. Mou schránku s neúprosnou pravidelností zaplňují zprávy od cizích lidí, kteří mi chtějí zvětšit pohlavní orgán na velikost atomové ponorky. Díky nim vím, že nejnovějším trendem v oboru zvětšování přirození (o němž se vždy mluví jako o pe-n.i su nebo o p.3n!5u) jsou zázračné náplasti, po nichž můj p.3n!5 poroste sám od sebe, podobně jako chlupy z nosu nebo daně. celý článek |
| WORLD CUP 2006 - SUPER SOBOTA! |
Rubrika: [zážitky] Nedostávám od T-mobilu výzvy k telešopingovýmu nakupování, ale začal mě otravovat esémeskama, že mě chce nějak informovat o fotbale, kerej je mi ale uplně ukradenej. I když, možná, že už mě MS zaujalo (asi tak, jako když se rozkoukají RP, nebo Dallas, a pak už, pro to ohromný napětí, nejde přestat). A tak vám řeknu svůj čerstvej zážitek: nechca se o sobotním odpoledni začít příliš brzy celý článek |
| SVATEBNÍ CESTA DO SRNÍ II. |
Rubrika: [zážitky] Hloupé bylo, že ledva jsme slezli z viklanů a vstoupili mezi první stromy v lese, už se stmívalo. Ale trochu jsme se zorientovali a šli stále směrem východním, kde bychom tak po sto, dvě stě metrech měli z lesa vyjít na silnici, malý kousek před městečkem. Šli jsme a šli, až jsem najednou vkročila na kraj paseky, paseka nám řekla: „mlask, mlask“ a já i Martina jsme řekly: „Tak tohle musíme obejít“. Jiřík sice také něco říkal, znělo to trochu podobně jako „slepice hysterický“, ale my jsme si trvaly na svém. celý článek |
| A PŘÁNÍ SE JÍ VYPLNILO... |
Rubrika: [zážitky] Stalo se jednoho červnového dne. Bylo pondělí a ona byla u vody – trošku se opálit, trošku si zaplavat. Milovala vodu a pokaždé, když to bylo jenom trochu možné, byla u řeky; snila tady své sny. Snila je ovšem i jindy a někdy dokonce i v práci s otevřenýma očima. Sny pro ni byly vším a byla v nich šťastná. Nikdo se jí neposmíval, nikdo ji neurážel, nikdo jí neubližoval. Právě v myšlenkách zbrousila ke svému příteli, ostatně – toho si rovněž vysnila. celý článek |
| TAJÚPLNÉ ZÁHADY MILOSTNĚ KOMUNIKAČNÍ |
Rubrika: [zážitky] Po přečtení mnoha kudlančích stesků, ve kterých hrál hlavní roli nevinný vynález zvaný mobil, jsem si uvědomil, o jak nebezpečnou věc se jedná. A což teprve internet... Já mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že už v plenkových dobách jsem se pomocí komunikačních prostředků seznamoval tak nějak snáze a rychleji. Celý život se pohybuji v oblasti radiokomunikací a dá se říci, že čím je komunikační technika vyspělejší a dokonalejší, tím snáze se lze seznámit. celý článek |
| SVATEBNÍ CESTA DO SRNÍ I. |
| Rubrika: [zážitky] Bylo nebylo, kdysi dávno žila v královském městě princezna Lohonka I., která byla hezká, milá a chytrá, ale tak zakletá do pocitů o svých nedostatcích, že tomu vůbec nevěřila. Jednoho dne se setkala s chudým leč šikovným vandrovním Jiříkem, který ji ze zakletí vysvobodil a zakrátko se mohla pořádat svatba, po které by měli žít šťastně až do smrti. Jak to ovšem bylo dál, to už není pohádka, ale život reálný, který patří do jiného oddělení beletrie... celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ IV. |
Rubrika: [zážitky] Tak zpátky, k benzínce. Ještě koukám z okna, jestli jde o šerifa. Je tam černej mladej kluk v kožený bundě s plackou na rukávu. Tak to je šerif. Ale nevidím nikde žádný světla jeho káry, žádnej barevnej majáček nebo blikající hvězdičky, tak se rozespale ještě rozhlížím než otevřu. Dělám, že nevím co se děje, získávám čas. Von to snad ani není šerif, ten by se choval přece jinak. A tak poslouchám, co po mně ten kluk chce, protože zjišťuju, že to šerif nejspíš nebude a jsem ve střehu. celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ III. |
Rubrika: [zážitky] Uběhl měsíc. Za pár dní se vracím domů a ještě jsem ten kanystr nepoužil. Je stále plný. Až bude nádrž prázdná, musím ji dolít z kanystru, abych ho vyprázdnil. To už se pohybuji na východě, v té americké EU, v tom kapitalistickým komunismu. Právě se blíží večer, jsem v Severní Karolíně u hranic s Virginií a zkouším ještě neznámé RA, jestli se náhodou se zákazem spaní něco nezměnilo. Nezměnilo, věděl jsem to. Jenom jsem to zkusil... celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ II. |
Rubrika: [zážitky] Ani jsem si dotyčného nestačil prohlédnout, ale v tomhle počasí to jinak nejde a tak šlapu na brzdu. Vůbec jsem si v tu chvíli na důrazné varování strejdy – nikomu nezastavuj, tady se pohybujou divný existence – nevzpomněl. Při couvání k němu jsem si už opakoval tu svoji obehranou písničku, že nerozumím, ale ani mě nepustil ke slovu a hned to na mě vybalil. Došel mu gas a potřebuje svést k nejbližší pumpě na I 40. Jenom kývnu a už rovnám postel, tedy sedadlo spolujezdce, aby si moh´sednout. celý článek |
| MALÉ PŘÍBĚHY Z VELKÉ ZEMĚ |
Rubrika: [zážitky] Už nějakou dobu jsem přemýšlel, jestli si mám koupit kanystr. Sice se už dávno řídím dobrými radami svého strejdy, který prohlásil, že jsem se musel zbláznit, když doplňuju nádrž v těchto pustinách až když je prázdná, že on, jakmile ukazuje rafička pod půlku, už jede k pumpě (no, tak to teď většinou dělám i já), ale přece jenom – sichr je sichr. Tam co jezdím, je průšvih, když člověk přehlédne značku „Příští gas 110 mil“ (protože vyhlíží zrovna UFO, které tu přece někde musí být, když tu kvůli tomu postavili vyhlídkovou věž?!). celý článek |
| UPLAKANÉ JAMBOREE |
Rubrika: [zážitky] Vezmu to hezky popořádku – někdy v březnu jsem našla upoutávku na bluegrassový festival Jamboree ve Strakonicích. Rychlý pohled do kalendáře, telefonát kamarádce a domluveno – jedem! V květnu bude krásně, vezmeme stan, muzika pod hvězdami, no prostě koncentrovaná romantika se vším všudy. Uteklo to jako voda a poslední květnový víkend je tu. Předpověď je bídná, ale kamarádka nezklamala – devadesát procent lidí by větu, kterou ona načala slovy „Má prý pršet“, zakončilo ve smyslu: „neodpískáme to?“ celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XLI. |
Rubrika: [zážitky] Je to téměr na den rok, co jste začali číst příběh jedné dívky, která se rozletěla do světa, aby pomáhala vychovávat děti – pracovat jako au-pair. Po krátké době zakotvila v Charlestonu u rodiny s dvěma dětmi. Teď je z ní “dokonalá chůva k dětem”, má perfektní znalost angličtiny a projela si i kus kontinentu “za velkou louží”. Čeká ji však obrovská změna – změna místa pobytu, zaměstnání... Ale – čtěte:celý článek |
| SRAZ MOTORKÁŘŮ A ČARODĚJKA ROSEANNE |
Rubrika: [zážitky] Ještě v pátek, poté, co jsem venčila Sashu a následně si musela ručníkem vytřít durch mokrý vlasy, nechat uschnout durch promočený adidasky (moje nejoblíbenější – původně prej botky na jógu, případně taiči, což je pro mne, slavnou sportovkyni, jak dělaný), jsem byla přesvědčena o tom, že tendle víkend bude, co se počasí týče, nic moc… celý článek |
| ZA ZMÝLENOU SE NEPLATÍ? |
Rubrika: [zážitky] Přišla mi pošta, obsílka – a že někdy v listopadu 2005 jsem snad spáchal jakýsi dopravní přestupek a abych podal vysvětlení. Dobře, vyrazím na ten náš ústeckej Magistrát, dolezu tam, vyčkám asi patnáct minut na oslovské lavici na chodbě. Vejdu pokorně dovnitř, pod paždí zmuchlanou čepici a statnější mladá úřednice (slušně řečeno) mi okamžitě v úvodu oznámila, že dostanu pokutu – jel jsem na červenou na Masarykově ulici. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XL. |
| Rubrika: [zážitky] Vsude funguji tzv. „rychlo-listky“, ktere si ocvaknete a pak se vratite ve vytisteny cas na atrakci. Vyhnete se tak opravdu dlouhym frontam. Je dobre zvolit jizdy, protoze vzdy muzete ocvaknout pouze jednou a pak cekat do casu navratu. Teprve pote si muzete vytisknout dalsi rychlo-listek. V Magic Kingdom je take spousta jizd pro vetsi deti. Jednou z nich je "Bourkova hora", coz je v podstate horska draha jezdici okolo a v nitru umele vybudovane hory. celý článek |
| PŮLKOU TĚLA VE VANĚ... |
Rubrika: [zážitky] Jeste vcera jsem byla prilis rozcilena, nez abych byla schopna popsat celou tu hruzu. Klepaly se mi ruce, trasl se hlas a pri kazde vzpomince jsem temer vytacela linku duvery. Dnes, pri psani techto radek, mi uz jen naskakuje husi kuze a desim se pouze nocnich mur, ktere mi jiste jeste par noci nedaji spat. Byla to velmi pohodova sobota... celý článek |
| NAŠE HOLČIČKY - ANEB: MÁME DOMA JEKYLLA A HYDA |
Rubrika: [zážitky] V pátek jsem dostala v jeslích od Pupíčka srdíčko ke Dni matek. Je na něm otisknutá červenou barvou její ručička a dokola je ozdobený nalepeným barevným pískem. Dneska jsem od Vyžlete dostala přáníčko, co vyráběli v družině a ubrousek, co vyšila onehdy doma a příhodně nyní posloužil :-) Pupík odloupala ze svýho srdíčka všecek písek. Když jsem se dozvěděla, že to "dětínko" (jak jsem jí říkala v tý době), co nosím v břiše, je zase holka, přestože jsem si holku přála víc než kluka, měla jsem pocit, že to bude pěkná nuda. celý článek |
| CHCI PSÁT O SEXU... |
Rubrika: [zážitky] Když mi před pár lety paní doktorka stanovila diagnózu "lupénka" a já úporně hledala mezi předky někoho, na koho bych mohla za přenesení genetické vlohy k oné flekatosti přenést své negenetické roztrpčení, tak mi nakonec nezbylo než zkonstatovat, že jsem holt asi silná individualita a ve své bytostné originalitě mám spoustu toho, co mí předci, natož rodiče, neměli.
celý článek |
| MUŽ V ZÁSTĚŘE |
Rubrika: [zážitky] Když ve čtvrtek před večeří zazvonil telefon s jakousi zvláštní naléhavostí, bylo mi jasné, že se něco stalo. Stalo se. Manželčin otec si vymkl kotník a nedalo se jinak, než že žena musela na pár dní k němu. Postarat se o domácnost, králíky, slepice, býčka a též i o tatínka. Což o to, sbalena byla hned, vzala tašku, auto a láhev slivovice – prý na obklady. O způsobu užívání jsem si dovolil pochybovat už v okamžiku, kdy otvírala dveře lednice, aby mi tento zázračný všelék odnesla o pár desítek kilometrů dál. celý článek |
| DEMOLITION MAN |
Rubrika: [zážitky] Svět se mi hroutí pod rukama. Jako by nestačilo, že se hroutí sám sobě ve svých ekologických katastrofách a populačních explozích. Rozdíl tu ovšem je – zatímco sám se hroutí tak nějak globálně, mně se hroutí po kusech. Jsem totiž člověk, pod jehož rukama nic není jisté; věci mnou používané se rozbijí, ztratí nebo získají novou, zdraví škodlivou funkci. Nevím proč tak činí, asi mě nemají rády. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXIX. |
| Rubrika: [zážitky] Duben v Charlestonu byl trosku pochmurnejsi nez na Hawaji, ale presto jsem mela radost, kdyz jsem se svalila do sve postele. S Mariem jsme oslavili stastny navrat a uz jsem se mohla s chuti vrhnout do kolobehu starosti a povinnosti. Zacala jsem, rekla bych pravidelne, hrat tenis s Marvinem. Bylo to pro nas take takove socialni stretnuti, kde jsme probrali nejruznejsi drby a novinky. Byla jsem rada, ze mam alespon nejaky pohyb. I kdyz nase tenisove zacatky byly krusne. celý článek |
| UŽ JE TO TADY – MŮJ STARŠÍ JE 100% MUŽ... |
Rubrika: [zážitky] V neděli se nekonal plánovaný dýchánek s barvením vlasů. Z rodinných důvodů přeloženo na někdy. Jenže "někdy" je pro moje dorůstající šediny dost vzdálenej termín, tak jsem už od neděle prostudovávala, otvírala a zase odkládala krabičky s barvičkama, že jako jestli jo, nebo ne... Představa žádoucí barvy by byla, ale taková se neprodává.
celý článek |
| MUSÍM SI TO DOBŘE ULOŽIT, ABYCH TO PAK NAŠEL... |
Rubrika: [zážitky] Tuhle větu občas použijeme všichni, ale pokud ji použije náš tatínek, celá rodina se zachvěje v základech a dokonce i v mnoha bitvách kalení rodinní příslušníci začínají přemýšlet o neodkladných povinnostech na jiných kontinentech. Jakmile je totiž hlavou rodiny vyřčena tato kletba, je další vývoj událostí extrémně neměnný – pobíhání domem (značně rozlehlým), rozhrabování kupek papírů a zgarbíků, nervozita, křik, pláč, skřípění zubů. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - IL. |
| Rubrika: [zážitky] Sobota ubehla rychle. S Gabou jsme se vypravily na snorchlovani na Hanauma Bay. Doslechly jsme se, ze je to nejnadhernejsi misto s koraly a rybami. Na misto nas dovezli mikrobusem, vybavili nas ploutvemi a snorchlem a vykopli primo u vstupu. Byl to nepopsatelne nadherny zaliv obklopeny skalami a zeleni vseho druhu. Opravdu – jedno z nejnadhernejsich mist, co jsem kdy videla. celý článek |
| NAPLAVENINA - ANEB VESELÉ HISTORKY Z NAMÁČENÍ |
Rubrika: [zážitky] Tímto slovem starousedlíci označují nás, přistěhovalce, přivandrovalce a podobná podezřelá individua, jejichž domovská práva jsou odvozena pouze od současného trvalého bydliště a nemohou se nikdy vyrovnat domovským právům těch, kteří v daných souřadnicích operují odjakživa. Do poděbradské čtvrti Polabec jsem se přiženil (čti: naplavil) před dvěma desítkami let. Můj osmnáctiletý syn však naplaveninou není, protože se zde narodil. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXIX. |
| Rubrika: [zážitky] V utery jsme si pujcily auto a vydaly se na objizdku ostrova. Vzali jsme to uhloprickou na protejsi breh. Cestou jsme se zastavily na plantazi DOLE, proslule svymi ananasy. Vychutnaly jsme si jizdu miniaturnim vlackem a obhlidly cele ananasove pole. Na severni casti ostrova se nachazela tzv." Zelvi plaz". Uz jsem se tesily na zelvicky, bohuzel jsme ale zadne nevidely a mistni lide se take divili, ze pry tu zadne zelvy nejsou. Tak jsme si vychutnaly alespon tu plaz :-))). celý článek |
| GENERAČNÍ PROBLÉM |
Rubrika: [zážitky] Mě si moji kluci nechali naposledy. (Asi proto, že když vyráželi na okruh vyzbrojení spleteným proutím a igelitkama, ještě jsem sladce spala.) Dorazili i s kamarádem, zahalekali a v trojném šustotu oprašujícím mě pentlemi odříkali „Hody hody doprovody, nechcem vejce malovaný, řádí tady ptačí chřípka, možná ji má vaše slípka.“ Tak jsem je ujistila, že jediná slípka v týhle chalupě jsem já a podělila je vejci stoprocentně nekontaminovanými, nanejvýš tak kazícími zuby. celý článek |
| PRŠÍ... |
Rubrika: [zážitky] Meluzina mi hučí špatně zavřenými okny, svítím si, ač je deset dopoledne. Pod okny v dešti laškují holub s holubicí, druhá opeřená slečna jakoby nezúčastněně stojí opodál. Chápu teď, čemu se říká „čechrat si peříčka“ ve smyslu laškovných pohybů před druhým pohlavím. Holubička předvádí skvělý tanec na téma: „nezajímáš mě, jsem tu jen na procházce...“celý článek |
| BERDE |
Rubrika: [zážitky] Odkud začít? S Pražskými tamburaši hraji na berde. Víte vy vůbec, co to je? Jak vypadá taková tamburašská basa = berde? No, vypadá dost podobně jako kontrabas, jen má kromě „f“otvorů po stranách ještě kruhovou díru pod strunami, nemá čtyři samostatné struny, ale jen dvě, zato zdvojené v oktávě. Ladění od "tlusté" struny je G a D — tedy v kvintě. Hraje se na to "kramflekem" — kusem kůže tloušťky tak asi přední části podrážky z boty — jako trsátkem....celý článek |
| SVÁTKY |
Rubrika: [zážitky] Začne to hned ode dveří. “Dávej přece pozor, teď si to shodil!" říká manželka místo přivítání. Je osm hodin večer. Vstával jsem v pět. Přiznám se, že nejsem ve stavu, kdy bych dokázal vnímat shození čehokoliv menšího než je zahradní domek. Ale jo, na dveřích visela nějaká uschlá větev. Shodil jsem ji ramenem. Proč na ní visely skořápky...? Můj ty bože, ona to byla velikonoční výzdoba... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXVIII. |
| Rubrika: [zážitky] Bydleni to bylo celkem pekne. Pri vstupu na nas dychla atmosfera Orientu – koberce, obrazy, sosky a pripadalo mi, ze citim vonnou tycinku... Ja s Magdou jsme byly prideleny do utulneho obyvacku. Gaba mela mistnustku vybavenou velkou manzelskou posteli, zrcadlem a vestavenym satnikem. Podotkla, ze se ji bydleni celkem libi, akorat zenske pry nemaji rady horko, tak nepouzivaji vytapeni, tudiz je tam pres zimu pekne kosa. Byla jsem proto rada, ze je duben. celý článek |
| PEVNOST APAČŮ V BRONXU |
Rubrika: [zážitky] Ráno to vypadalo na normální den. Byl sice pátek třináctého, ale kdo by na tyhle pověry dneska ještě věřil, že ...Byla zima, celý týden mrzlo jen praštělo a já jenom doufal, že nám zase přes týden, co jsem nebyl doma, nezamrznul vodovod zrovna teď, jak to trochu povolilo. Je to pak vždycky horor ho rozmrazit a zároveň nezapálit barák. Máme totiž takovou specialitu – ještě z doby, kdy se ostatním o darlingu, tedy domácí vodárně, jenom snilo. celý článek |
| V NEMOCNICI NA HOMOLCE – ANEB KAŽDEJ TAM JEDNOU MUSÍME IV. |
Rubrika: [zážitky] „Vlez doktorům do spárů a hned tak tě nepustěj“, strašil mne manžel začátkem roku, když jsem si sjednávala možnost, vlézt pod zkoumací zraky pánů homolkových felčarů. Ale na rozdíl od toho mého strašpytla-hypochondra, který se raději konejší myšlénkou, že pokud mu nic nenajdou, tak mu nic není, rozhodla jsem se podniknout nějaké ty kroky k lepší údržbě svého mechanismu. Samozřejmě, že jedním ze dvou zel, které mi bylo naordinováno, je: celý článek |
| UTRPENÍ CHUDÁČKŮ MUŽŮ |
Rubrika: [zážitky] Nic nedokáže muže tak zničit a zdeptat jako nucené nakupování. Je prokázáno, že nedobrovolné pobíhání po obchodech pánům tvorstva zvyšuje tlak a tlukot srdce. Jejich tělo prožívá stejný nápor, jako kdyby pilotovali bojový letoun. Většina mužů se shoduje v tom, že nakupování je ryze ženská záležitost a dost dobře nechápe, jakou zábavu v tom to něžnější pohlaví může shledávat. Ono vzít muže na nákupy je svým způsobem jeho degradace. celý článek |
| SVATBA - TO JE KDYŽ... |
Rubrika: [zážitky] Zaslechla jsem náhodou rozhovor dvou kolegyň v práci, kterak se jedna vyptávala druhé na připravovanou svatbu její dcery. „A co šaty?“ „Já nevím, to neřeším, zařizují si to sami, ale Markéta bude mít šaty za osm tisíc.“ V duchu jsem se zpotila. Abych koupila šaty za osmičku, to by musely být ze zlata….. „Půjčujou je tak od čtyř do třinácti tisíc, ale Jirka si oblek pro sebe koupí.“ Ufff, takže ta cena je ještě ke všemu za pouhé půjčení. celý článek |
| MRAŽENÁ ŠTIKA S ČERVY - NO NEKUPTE TO... |
Rubrika: [zážitky] Včera jsem dostala od důvěryhodné kamarádky následující e-mail. Po jeho přečtení jsem se hned podívala na známé stránky www.hoax.cz, abych se ujistila, zda to není jen nějaký spam. Ne, dopis tam nebyl. Ale přesto se mi to fakt nezdá... Nechám tedy na vás, abyste se sami rozhodli. Rozhodně – fotografie jsou dost přesvědčivé – jen, jestli se vztahují ke zmíněnému případu, tak, jak je to v něm popisované. Inu, čtěte:celý článek |
| "NAŠE" POVODEŇ |
Rubrika: [zážitky] Ahoj Kudlí, takže tak to vypadalo dnes ráno u nás... :-))) Tak jsem připlavala do práce na kánoi, byla jsem převezena od schodiště ke vchodu do budovy, protože suchou nohou to zkrátka nešlo... takže jsem poprvé v životě přijela do práce loďmo.... to víš, jsem zhýčkaná a rozmazlená a nebaví mě jezdit autobusem nebo chodit pěšky, tak jsem si zvolila tenhle způsob dopravy... jinak je to už v pohodě, celý článek |
| JAK JSEM UČIL VYSLOVOVAT PÍSMENO "H" |
Rubrika: [zážitky] Naprosta vetsina emigrantu do Ameriky zvlada po par letech anglictinu technicky perfektne, ale vetsine zustava v mluvene anglictine neco, cemu se tady rika "accent" neboli prizvuk. Sila prizvuku se lisi od osoby k osobe a od jednoho narodnostniho puvodu k druhemu. I rodili Americani maji prizvuk a uz podle reci poznate, jestli ta osoba vyrostla na jihu, v Texasu nebo Brooklynu. Hadani puvodu osoby podle prizvuku "where are you from?" je oblibenou a celkem nevinnou konverzacni zabavou vedle konverzace o pocasi (a to je tady na Floride DULEZITE tema, to se vsadte!).celý článek |
| V NEMOCNICI NA HOMOLCE – ANEB KAŽDEJ TAM JEDNOU MUSÍME III. |
| Rubrika: [zážitky] První dojem z neurologického oddělení, kam jsem se na krátkou dobu přestěhovala, byl tristní. Většina pacientů už překročila svá šťavnatá léta a v podstatě sem nastoupili jak stará auta do servisu. „Zkuste s tím něco udělat...“ Ale co zmůže i nejlepší automechanik s ojetou rachotinou... Fakt, deprese se mnou cloumaly ze strany na stranu. Oč půvabnější je to na porodnici :-)))... celý článek |
| V NEMOCNICI NA HOMOLCE – ANEB KAŽDEJ TAM JEDNOU MUSÍME II. |
| Rubrika: [zážitky] Nějak jsem si v euforii nad tím, že „já ještě můžu chodit“, pořádně neprohlédla, co jsem vyfasovala za polštář. Jo, byl čistý, měl správné rozměry, byl mi zcela k dispozici – ale, přátelé milovaní, tenhle polštář by uvítal jen známý Záhoř pro své lože. Protože byl umělohmotný, tak se po jistě pochopitelném a nutném nemocničním vyprání (asi ve vařící vodě) změnil v balvan tvrdých cucků. Protože však jedním z mých životních hesel je „líná huba – holé neštěstí“, byl mi pak dopoledne vyměněn za jiný (mají tu prima mládence, zdravotního bratříka) a ještě jsem k němu vyfasovala pár milých slov. celý článek |
| V NEMOCNICI NA HOMOLCE – ANEB KAŽDEJ TAM JEDNOU MUSÍME I. |
| Rubrika: [zážitky] Z pondělka na úterý jsem moc nenaspala. Připravit články na týden dopředu (alespoň ty hlavní), zalít kytky, vysypat koše, uklidit (co kdybych tam umřela, tak aby bylo po mě nezůstal binec), vyřídit všechny telefony – bylo toho „co prostě musím“ najednou plno... V mezičase jsem se dívala na nějaké ty „našetřené“ detektivky, které si preventivně nahrávám na video. Právě pro takovéhle chvilky... celý článek |
| KOUZLA VE SLOVECH - I KDYŽ... |
| Rubrika: [zážitky] Jdu si takhle po té naší krajské pěší zóně, svítí sluníčko, nepadá sníh ( což už samo o sobě je nadějné) a očima jen tak kloužu po výkladech. Chvíli mi to trvalo, než mi došlo, co jsem si přečetl na jedné ceduli v rohu prázdného výkladu. Dokonce mě to donutilo vrátit se těch několik kroků zpět. „OBCHOD K PRONAJETÍ“ skvěl se na A4 tučně vytištěný nápis. Inu, pronajet obchod se nechystám, ale až se pro to rozhodnu, rozhodně jim zatelefejnu. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XLI. |
| Rubrika: [zážitky] Duben byl ve znameni velkeho cestovani – alias vypravy na Hawai... Ale – vlastne jsme v podstate odletali uz koncem brezna, ve ctvrtek. Baleni, to byla take kapitola sama pro sebe. Rozhodla jsem se pro mensi kufr, pak se mi to tam vsechno malem neveslo. Balila jsem samozřejmě až ve stredu v noci... (Ja uz nejspíš jina nebudu, detaily zminovat radeji take zminovat nehodlam, je to porad to same ;-)). A najednou byl den D – brzo rano jsem se probudila a ospale brouzdala po apacku, nez mi vlastne doslo, pri pohledu na nafouknuty kufr, ze uz letim. celý článek |
| JEŽEK NA STROMĚ |
| Rubrika: [zážitky] Vrátil jsem se ve dvě ráno úplně vyklepaný. Silnice od Karlových Varů namrzlá, sněžilo, jel jsem pomalu, takže mě neustále předjížděly kamiony. Snad viděly víc než já, já ale neviděl nic. Odseděl jsem si dnes dohromady osm hodin v autě a na jevišti. A měl jsem chuť si sednout i doma, dát si pivo a pustit bednu. Naštěstí máme psa. Vylezl jsem k nám domů do třetího patra starého baráku, otevřel dveře, položil kytaru a kufřík v předsíni na zem, a nic. Možná si některá dcera zavřela Lily ve své místnosti, říkám si ještě s nadějí. celý článek |
| POLICIE, ACH TA POLICIE |
Rubrika: [zážitky] Je to už dlouhá doba, co jsem měla tu čest být vyslýchána (nebo vyšetřována?) policií. Jednalo se nyní o jakýsi nevhodný skutek někoho jiného a tak jsem – ještě spolu s dalšími lidmi – byla předvolána na jisté Místní oddělení Policie České republiky. Měla jsem „podat vysvětlení podle § 158 odst. 5 tr. řádu“. To, že jsem napřed pořádně zabloudila a dostala se na jiné místní oddělení, než na které jsem měla, byla chyba moje, i když – nějaký ten odkaz by se např. ve stanici metra, u níž se nalézá, hodil... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXVII. |
| Rubrika: [zážitky] Brezen, za kamna vlezem ;-)). Tak toto porekadlo rozhodne neni o Charlestonu. Zacina se pomalu oteplovat a ja uz se nemohu dockat leta. Jen doufam, ze prijde brzy, protoze v cervnu me uz ceka odlet zpet... Nicholas se ve skolce pocural a vsechno mi vysvetlil tim, ze jeho kamos Conner mu hodil boty do kose v domneni, ze jsou nekoho jineho. Tak se pry smal tolik, az to dopadlo touto nehodou. Domaci pravidelne varil gulas, coz jsou pro nej testoviny s mletym masem usmazenym na panvi.
celý článek |
| PRVNÍ DEN NA LONG ISLANDU III. |
Rubrika: [zážitky] Druhý den jsem nejdřív zabezpečil otevřené dveře svou dvacetikilovou cestovní taškou a pak šel rozřezat ten strom. Odpoledne jsem prohlédl káru, co mi tam zanechal kamarád z Plzně, který byl v Americe přede mnou a začal se duševně připravovat na projetí Manhattanu. Po Canal St. a dál přes Holland Tunnel ( protože tímhle směrem ven je to zadarmo ) mě kamarád dost vyjukaného provedl za svým autem přes Manhattan a několik mil za NYC v New Jersey mi zamával na křižovatce hwy č. 1 a I 78 na rozloučenou. celý článek |
| KUFR, POŠTA, INZERCE |
Rubrika: [zážitky] Asi vám to nedává smysl, ale vězte, že to smysl má :-))). Jako jsou pohyblivé svátky, například blížící se Velikonoce, vlastním já zase pohyblivé manželství. Jednou tam, jednou tu, a i osoby se prohazují... Ale ne, není to zas tak, že bych si prohazovala manžely, to ne. Ale někdy jedu já za ním, někdy on za mnou. Bohužel, můj manžel nejraději cestuje "nalehko" – on totiž vůbec nemá rád kufry...
celý článek |
| AMERIKA - PRVNÍ DEN NA LONG ISLANDU II. |
| Rubrika: [zážitky] A tak jsem se tenkrát dozvěděl, že doma si můžu dělat co chci, ale – tady, TADY JSOU PURITÁNI, TADY JSI V AMERICE. Při prozkoumávání okna jsem měl silný pocit, že jsem z vedlejších oken bedlivě pozorován. Vzpomněl jsem si na pár amerických filmů, jak se něco stane a v zápětí už houká siréna policejního auta a všude se to jen hemží muži v uniformách s odjištěnými pistolemi, se kterými ale rozhodně není žádná sranda a budí opravdu respekt, jak jsem večer před tím měl možnost vidět na letišti. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXVI. |
| Rubrika: [zážitky] Unor. Stale se poctive pripravuji na zkousku Ged a uspesne uz mam v kapse Toefl. Alespon neco. Magda si nasla taky Mexicana, a tak spolu muzeme bez obav vyrazet na tahy s nasimi spanelsky mluvicimi priteli. Vsak oni si pokecaji ;-)). Magda s Jirkou maji dalsi podnajemniky, Kamcu, take aupairku, z New Yorku. Doklepala si svuj rok a prijela zkusit stesti do Charlestonu. Ve Velkem Jablku nechala sveho pritele, pry to zkusi na dalku. No a dalsim podnajemnikem je Zdenda, ktery se pristehoval z plaze, protoze jeho spolubydlovi se brzy pristehuje holka. Valentyn se tu slavi opravdu ve velkem. celý článek |
| LÁSKA? LÁSKA! |
Rubrika: [zážitky] Jo! Kráčela jsem k setmělýmu parku, snažíc se popohnat megalínou Sashu, která odmítá běhat, i kdyby se pár metrů od ní procházel drzej holub nebo nenáviděnej zástupce koček, takže se plouží stylem „těhotná domovnice“ a zvenku to vypadá, jako by venčila ona mě. Už z dálky jsem slyšela Profesorčino zvučné: „HonzoooOOOOO, HonzzzzOOOOOOOOO,“ kterým volá na svého psa, jenž, nedbajíc řevu a navzdory svému věku, ladně pobíhá po dně příkopu u plotu a hledá, nachází a bleskovou rychlostí žere nejrůznější odpadky, celý článek |
| DESET RAD, JAK SE ZBAVIT SNĚHU |
Rubrika: [zážitky] Letošní českou zimu si ti z nás, kteří jsou hnáni nezvladatelným pudem stavět sněhuláky, rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek materiálu. Pro nás ostatní, co jsme si za letošní zimu už dost nahrabali (sněhu) a co máme rádi křupání sněhu pod nohama jen na chodníku u sousedů, mám deset rad, jak se sněhem zatočit. celý článek |
| FRAJÁREČKA NA BĚŽKÁCH |
Rubrika: [zážitky] „Tu tu tú tu du du du tú,“ rozdrnčel se telefon a vyrušil mě z polední siesty nad kávou. „Dobré ráno,“ ozval se hluboký hlas. „Tak co, koukla ses ven, jak je tam krásně? Co říkáš na to nebe a na to sluníčko?“ Koukla jsem se. „Kráááásně,“ zívla jsem a potěšila oko pohledem na blankytné nebe a sluníčko, hřející přes okno jak někdy uprostřed července. „To je ale den, víš, jak musí být perfektně na horách?“ zeptal se hlas na druhém konci.celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXV. |
| Rubrika: [zážitky] S ceskou aupairkou Dasou a Jirkou jsme naplanovali spolecnou cestu autem do Washingtonu DC, coz je super, protoze alespon uvidim hlavni mesto Ameriky. S novym semestrem zacal i kurz spanelstiny pro pokrocile. Dostali jsme lektorku z Chile, ktera kupodivu nepoznala, ze nejsem Americanka. To me pobavilo. Asi prvni i posledni clovek, ktery si to kdy mysli a myslel ;-)). Ale byla fajn. celý článek |
| OD PRAČKY K RODINNÉMU DĚJEPISU |
Rubrika: [zážitky] Bylo to o víkendu. Dala jsem prát prádlo, zavřela skleněné oko (ne svoje) a odešla vařit. Když jsem se vrátila do koupelny, bylo dopráno. Samootočný čudlík způsobně samopootočený z polohy 2 do polohy 4. Akorát, že při pohledu z očí do oka se na tmavé hromadě prádla jaksi ještě pořád bělal bílý kopeček pracího prášku, přesně tak, jak jsem ho tam oklopila z odměrky před půl hodinou. Skvělý. Jestli to bude další výměna programátoru, tak mě švihne. X tisíc opravářovi potřetí za … — za kolik vlastně let? celý článek |
| SEN, NA KTERÝ NEZAPOMENU - VIII. |
Rubrika: [zážitky] Šla jsem spát dnes o něco později. A zdál se mi sen... Sen, ve kterým jsem bydlela v bytě vedle soukromé ordinace nějakýho lidiléčícího doktora, v jehož roli vystupoval komisař Wolf. (Přísahám, že nevím, odkud se tam vzal, páč jsem ho v televizi nezahlídla už několik let, ale mám podezření, že vyskočil z nedávno uskutečněného rozhovoru s kamarádkou, která si stěžovala, že ji ty kriminálky už vůbec nebaví a že například Wolfa nebo Sisku už nemůže ani vidět.) celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXVI. |
| Rubrika: [zážitky] Silvestr. Byla to poradna akce u znamych od Magdy s Jirkou. Ja jsem uz byla celkem v pohode, a dokonce jsem tedy stihla i vynikajici bramborovy salat a rizek od ceske vlastenky. Vynikajici pratele, opravdu vynikajici... Podle mexicke tradice se zase presne pri odbijeni pulnoci kazdou vterinu musi snist kulicka hroznoveho vina a neco si prat. Celkem dvanact prani... Je to opravdu narocne vsechno to sporadat a pritom si jeste neco prat. Ale tak nejak se to dalo. celý článek |
| OD MÓDNÍCH VÝSTŘELKŮ K DLOUHODOBÉ EREKCI |
Rubrika: [zážitky] Princezna je můj kamarád cca 5 let. Kromě toho, že máme podobnej smysl pro humor, rádi mluvíme o módě a nákupech a rádi si navzájem ukazujeme nový příspěvky do šatníku, podporujem se psychicky při pracovních, milostnejch a jinejch životních nezdarech, půjčujeme si peníze, dývýdýčka, auta a cigára, venčíme spolu nebo sobě navzájem psy, zveme se na večeře, vyměňujeme si recepty a drbeme. Známe svý matky a rádi si o nich vyprávíme a dá se říct, že patří do mé rodiny. celý článek |
| CIZÍ NEŠTĚSTÍ POTĚŠÍ NEJVÍC :-))) |
Rubrika: [zážitky] Někdy na konci sedmdesátých let minulého století se jedna parta rozhodla, že bude prodávat pivo na nádraží. Byla to nepředstavitelná zábava, někdy sice dost blbá, jako když přišel maník z Obchodní inspekce kontrolovat ceny a jak to, že máme troje – jedny pro nádražáky, jedny pro vosobáky, jedny pro rychlíky. Jeník Š. se s ním musel za těžce vydělané peníze ožrat a vyřídit to. Nakonec byli nejlepší kamarádi, postěžoval si, jeho vyhodili v roce 68 z Mladé fronty... atd. celý článek |
| SETKÁNÍ S TURKEM |
Rubrika: [zážitky] Zase jsme vyjeli s tátou po čtvrt roce do Prahy na kontrolu do Vinohrad. Večer před tím začal táta doma hledat nějakou jehlu, aby mi s ní utáhl šroubek na rovnátku. Doufal, že to v nemocnici nepoznají, že si na to vzpomněl zase až před kontrolou. Vrátný nás pozdravil a zdvihl závoru. Nevím, jestli to byl pořád ten samý, ale takové parádní auto – i v té době už veterána – Škodovku z roku 38 – musel pozdravit každý. celý článek |
| DALŠÍ POHÁDKA POŠTOVNÍ |
Rubrika: [zážitky] Naše paní pošťáčková je relativně "nová". Tím myslím, že tu naši trasu nešlape dlouho. Nicméně, je to veselá kopa. A to i v těch mrazech. Už jsem si zvykla, že na rozdíl od všech jejích předchůdců zvoní již v osm ráno a ne ve dvě odpoledne. Taky jsem si zvykla, že toho moc nenakecá, což je na pošťačku jev zcela nezvyklý. celý článek |
| BEDERKY A PLES |
Rubrika: [zážitky] Sobota se konala ve znamení návštěvy obchodního centra. Dřív mi ty nákupy tak nevadily, ale poslední rok jsou utrpením, protože mladší ratolest vydrží v klidu tak půl hodiny a pak se to zvrhne. Momentálně prochází obdobím objevování všech dosažitelných elektrických hejblátek, co bývají umístěné u vchodů do supermarketů a u fastfoodových center. Dokud se mašinka nehýbe, stačí jí sedět a točit volantem, což ovšem manžel netušil a než jsem stačila varovat, hodil první desetikorunu :-). celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXVI. |
| Rubrika: [zážitky] Stedry den se vybarvil v celkem nebeznem stylu. Uz od rana jsem se necitila dobre, horecku jsem si namerila vic nez slusnou, takze jsem se naladovala praskama a pro jistotu si nastavila budika na vecer, abych nenechala Maria samotneho. (Proste pujdu i pres mrtvoly, jako vzdycky, kdyz mi na necem opravdu opravdu zalezi!) Probudila jsem se az nekdy odpoledne, postel byla cela propocena, tak jsem se osprchovala a sla zjistit situaci do kuchyne. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXV. |
| Rubrika: [zážitky] Mezinarodni den dopadl velice dobre. Jita upekla dva obrovske kolace a prezentace byla vcelku fajn. Nejvice me nadchla Guatemala, nadherna priroda! Z Evropskych statu se predstavila krome nas pouze Italie a Nemecko. Take jsme shledli Cinu, Japonsko, Brailii, Kolumbii, Mexiko, Peru, Dominikanskou Republiku a Sudan. Z jidel mi nejvice chutnalo maso na japonsky zpusob a jakesi travove placky z Jizni Ameriky a piti Guarana. Guarana je perfektni, ale snad vsude.. celý článek |
| TRAPASY - TO JE MOJE VIII. |
Rubrika: [zážitky] Ahoj lidi, to, co vam napisu, neni sice zrovna trapas, ale je to vesela prihoda – i kdyz ne zrovna z nataceni :-))). Vzpomnela jsem si na malou prihodu, ktera se stala, kdyz byly nase holky male. Mame dve holcicky.Ta starsi se narodila v Madarsku a privezli jsme si ji, kdyz ji byl rok. Po roce dostala o rok mladsi setricku z Ceska. Kdyz byly male, vypadaly jako dvojcata, dnes uz si tolik podobne nejsou..celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXIV. |
| Rubrika: [zážitky] V to prosincove pondelni rano jsem byla celkem utahana, ve skole se vsichni divili, kam zmizel muj vecny smich. Evca mi oznamila, ze ji rodinka vyhostila. Sla si tedy sebrat sve osobni veci a jakysi jejich znamy na ni chtel zavolat policii. To uz snad byl vrchol vseho. Obe jsme ale vedeli, ze jeji rodinka je docela sibnuta, ale nemyslely jsme si, ze to vsechno skonci na noze. celý článek |
| SEN, NA KTERÝ NEZAPOMENU - V. |
| Rubrika: [zážitky] Je tma jako v pytli, zima jak v psinci, a já přesto běhám venku a hledám klíče. Najednou na mě někdo ze tmy volá jménem — koukám, je to Josef, bratr mého někdejšího šéfa v hudebním vydavatelství. Furt stejně malej a furt stejně studenej čumák. Chvíli kecáme venku, ale protože je mi strašná zima, tak jdu k němu, bydlí totiž kousek ode mě. Koukám na zaprášenej nábytek, přemejšlim, jestli je to jeden z jeho azylovejch bytů (vždycky před svou přítelkyní utíkal do jednoho ze svejch útočišť, mazaně celý článek |
| TRAPASY - TO JE MOJE VII. |
| Rubrika: [zážitky] Dějištěm mého úletu je "milovaná" pošta... Vlastně to všechno začalo už v okamžiku, kdy jsem se právě chystal vyrazit do práce. Zazvonil zvonek od domovních dveří, já zvedám sluchátko a příjemný ženský hlas mi oznamuje doručení dobírky a jestli si pro ni laskavě přijdu dolů. Zajásám, že pro dvě objednané knížky nebudu muset na poštu, házím na sebe už jen bundu, popadnu tašku a pádím dolu. celý článek |
| JAK SPRÁVNĚ ZALICHOTIT |
Rubrika: [zážitky] Snad jako každá žena ráda slyším nějakou tu pochvalu na svoji osobu. No ráda … jak kdy. Když mi totiž říkají lichotky cizí muži, značně znervózním. Zmítaná svými komplexy a pochybnostmi začnu pokaždé přemýšlet, jak to myslí a zda si ze mne ve skutečnosti nedělají pouze legraci. Většinou takovou lichotku odrazím nějakou sarkastickou poznámkou, čímž jsem vlastně sama proti sobě, neboť muži se velmi rychle stáhnou a je po lichocení. celý článek |
| BOJ O KAUFLAND |
Rubrika: [zážitky] Nebo spíš boj o život v Kauflandu. Ne, nechtěl mě nikdo zabít. Ne přímo. Ale když je něčeho moc... Dcera měla v sobotu narozeniny. Jedna babička jí přivezla v pátek ráno vlastnoručně upečený a ozdobený dort (je vyučená cukrářka). Druhá, pražská, se chystala na návštěvu v sobotu. Měl jsem pro ni dojet, chtěla cestou využít víkendových slev ve svém oblíbeném Kauflandu na konci Michle na křižovatce: Michle, Zahradní Město, Vršovice, Spořilov. celý článek |
| NEJSOU HVĚZDY JAKO HVĚZDY |
Rubrika: [zážitky] Znáte kriminální seriál "Zákon a pořádek" (Law and order)? Tenhle seriál běží tady v New Yorku několikrát denně, takže když zjistíte, že ten v 16.00 jste viděli, můžete si počkat na další večer nebo i okolo půlnoci... Ne, že bych se odněkud vracela jen protože je Law and order v programu, já už dááááávno nikam nechodím, jsem totiž čerstvá maminka, ale docela jsem si hrdiny oblíbila a když mám možnost, ráda se podivám. Jedním z hlavních herců je i Vincent D´Onofrio, který hraje detektiva. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXIII. |
| Rubrika: [zážitky] Miami... Tak uz jedeme! Hura, ja jsem se spakovala pres noc, Mexik byl na rozdil ode me zapakovany uz za pet minut. Postupne vsak zjistoval (jako vetsinou ja ;-)) ze si toho spoustu zapomnel. Na cestu jsme nakoupili krabici ruznych koblizku, abychom mohli mlsat a drzet se tou spoustou cukru vzhuru. Bylo krasne pocasi a ja jsem si vzpomnela na rodinku kdesi v horach, jak se kouluji a staveji si snehulaky... celý článek |
| SEN, NA KTERÝ NEZAPOMENU - VI. |
| Rubrika: [zážitky] Mrcha měsíc mi už zase znepříjemňoval spánek, ale tentokrát se mi podařilo usnout. Měla jsem hodně divoký a akční sen. Jeden bývalý spolužák se rozhodl zpříjemnit si život velkým množstvím nelegálně nabytých peněz. Zkrátka a dobře udělal banku. A co čert nechtěl, v bance jsem byla já a on si mě vzal jako rukojmí. Šla jsem s ním vlastně více méně dobrovolně, protože jsem čekala, že mě někde za rohem vysadí. Chyba... celý článek |
| A ZASE BUDOU DOVOLENÝ... ANEB VZPOMÍNKA NA HORROR Z LOŇSKA |
Rubrika: [zážitky] Rozhodování KAM nám ulehčil charizmatický majitel cestovní kanceláře, který na nás jednoho večera jukal z televizní obrazovky a pravil, že pro nás objevil Kanárské ostrovy a Baleárské ostrovy a že se do Česka vrátil,aby nás, "Neználky" naučil cestovat na úrovni. Zalíbilo se nám poslání světa znalého člověka a bylo rozhodnuto: pojedeme na Mallorcu. Hotel, který jsme si vybrali, byl do poslední přistýlky obsazen, ale okamžitě nám byl nabídnut jiný hotel, rovněž na Mallorce jen poněkud v jiné lokalitě. celý článek |
| TUKOŽROUTSKÁ DIETA |
Rubrika: [zážitky] Na každého jednou dojde. Stejně tak došlo i na mě, člověka, který na všemožné diety shlížel dosud s pohrdáním a nepochopením. Zrcadlo je ovšem nemilosrdné a já jsem nabourala svou „protidietní“ zásadu. Běda! Snad každá žena na sebe někdy sebekriticky pohlédne a zhodnotí se myšlenkou „chtělo by to něco shodit“. I tato myšlenka se mi honila hlavou již mnohokrát, nicméně pokaždé jsem byla ochotná dělat cokoliv kromě diet. celý článek |
| TRAPASY - TO JE MOJE VI. |
| Rubrika: [zážitky] Byl zimni den v prosinci, takovy ten zatazeny, poprchavalo, vanocni nalada a snih v nedohlednu. Rozhodli jsme se, ze po obede pojedeme do Ulricehamnu, podivat se na nove auto.Vyzvedla jsem nase dve holky ze skolky a vyrazili jsme. Do Ulricehamnu je to kousek – 5 svedskych mil (50 km). Auto uz jsme meli vyhlednute a prodavac nas uvital s klicky v ruce a se slovy: "Tady mate klicky, ted nam auta privezli, jeste nemaji ani cislo, pujcime vam prevozni. celý článek |
| SEN, NA KTERÝ NEZAPOMENU - III. |
| Rubrika: [zážitky] Vy máte barevné sny? Nikdy předtím jsem o snech takto nepřemýšlel, takže ani nevím. Prostě jsem si toho nikdy nevšiml. Až tenkrát... Šel jsem Ševčíkovou ulicí v Horažďovicích (což je městečko v jihozápadních Čechách v půli cesty z Klatov do Strakonic), směrem k náměstí. To je ta ulice, kterou se lze dostat autem asi jako jedinou na horažďovické náměstí, to už by měli všichni alespoň na mapě najít. celý článek |
| POUČENÍ POŠTOVNÍ |
Rubrika: [zážitky] Když jsem té slečně na poštovní přepážce předával složenky s několika bankovkami, měl to být zcela běžný úkon. Chodím tam každý měsíc, pravidelně, zaplatit nájemné, energie, telefony, spoření, předplatné časopisů a jánevím co dalšího. Jako obvykle jsem tedy pod sklem podstrčil paklík složenek s bankovkami a čekal. Slečna, jak mívá ve zvyku, složenky zapsala, potiskla a roztrhala, a pak vzala štůs bankovek a začala je třídit. celý článek |
| NO - NEZABILI BYSTE "TO"? |
Rubrika: [zážitky] „NE!!!“ zakřičela jsem pološílená v okamžiku, kdy jsem přistihla svou dceru, jak si stříká do bot můj parfém. Vytrhla jsem jí z ruky téměř prázdný flakon, který ještě před nedávnem byl plný. Můj nejoblíbenější, nejmilejší a nejdražší (a to jak emocionálně myšleno, tak i finančně) parfém byl pryč... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXII. |
| Rubrika: [zážitky] Na hodine brisniho tance jsme zacaly nacvicovat jakesi predvanocni vystoupeni. Byl to celkem zajimavy tanec ve skupince. Protoze jsem si chtela pripravit nejake specialni solo, tak jsem vybirala muziku a po vecerech vymyslela choreografii. Rikala jsem si, ze po roce tanceni musim byt preci schopna neco samostatneho vymyslet. Celkem se to rysovalo a ja jsem mela uzasnou radost ze sveho progresu. celý článek |
| VÍC JAK 50 HODIN TÝDNĚ A SKORO ŽÁDNÉ VOLNO |
Rubrika: [zážitky] Žádné dítě nebude nikdy vychováno podle vašich představ. Sedím ve vlaku, ťukám do laptopu a poslouchám REM. (Jela jsem z Chicaga. Bylo už dost pozdě, zima, tma a chumelilo.) V jedné minutě cítím divný smrad. Rozhlédnu se a co nevidím – DÍTĚ. Možná jsem paranoidní, ale v mém VOLNU jsem alergická na dětský smrad. Děti mají specifický pach. Nevím jak ten pach popsat, ale bouří mé mozkové buňky. Brní mě z toho nos a hlava křičí uteč. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXXI. |
| Rubrika: [zážitky] Na Historii Charlestonu jsem prisla pouze o deset minut pozdeji. Mluvcim byl tentokrat chlapik s cervenymi oblicejem, ktery prednasel cosi o architekture. Vydrzel to hodinku a pul a mluvil tak rychle, ze snad ani nedychal. Ja uz jsem mimochodem take skoro dodychavala a modlila se za prestavku. Tentokrat jsem si posmakla na vysokokalorickych zakuscich. Mimoradne mi chutnaly! celý článek |
| SEN, NA KTERÝ NEZAPOMENU - II. |
| Rubrika: [zážitky] Sny – když tak o tom přemýšlím, já vlastně moc snů nemám; pamatuju si je většinou jen útržkovitě, zpravidla je asi spíš ještě během noci zapomínám. Jediná výjimka byla během těhotenství. Pár dní po otěhotnění, ještě dřív, než měla přijít ta první vynechaná menstruace, se mi zdál – poprvé v životě – opravdu hnusný drastický sen. Byla jsem z toho vyjukaná, ale naprosto mě nenapadlo, že bych mohla být těhotná a mít zlé sny z rozhozených hladin hormonů. celý článek |
| TRAPASY - TO JE MOJE V. |
| Rubrika: [zážitky] Už je to více než rok, co jsem změnil zaměstnání. Při nástupu do práce je dobrým zvykem potřást si pravačkou s novými kolegy. I já jsem tohoto úkonu nebyl ušetřen, a i když podobné věci zvládám s rutinou sobě vlastní, při pohledu na zrzavé stvoření s křestním jménem Leona, jsem zaváhal. Má suverenita se náhle rozplynula jako pára nad lesy v létě po dešti. Něco jsem jen zablekotal a rychle mizel pryč. Ovšem – v mém těle se skrývá srdce dobyvatele... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXX. |
| Rubrika: [zážitky] Ve ctvrtek se konecne Evca vratila z Chicaga. Jeji vlak mel hodinove zpozdeni. Domluvily jsme se, ze vecer prijede a poradne pokecame. Tvarila se nadsene a odpocate. Na obed jsem vytvorila prirodni rizky s bramborovou kasi a Mexican byl uplne nadseny ceskou kuchyni a rozplyval se, jak by v Cechach hned pribral; je totiz extremne hubeny. Vecer prijela Evca a nenapadne jsme si nahore otevrely flasku cerveneho a probraly cely tyden co byla pryc. Z vyletu byla opravdu odreagovana... celý článek |
| TRAPASY - TO JE MOJE VI. |
| Rubrika: [zážitky] Já trapasy naštěstí moc nepřitahuju, ale občas mi je slušně vyrábí moje milovaná maminka. Maminka učila celej život dětičky na prvním stupni ZŠ a navíc je od přírody nesmírně hodná, starostlivá a obětavá, což je místy docela drsná kombinace. Neustále nás všechny „zachraňuje“ a trpí utkvělou představou, že nám tím děsně pomáhá. Nejhůř jsem ty její snahy snášela asi v pubertě, ale i teď je docela únavný s ní neustále bojovat o to, aby mi dopřála špetku svobody a nechala mě ve třiceti dospět. celý článek |
| MILUJI VÁNOČNÍ VÝZDOBU! |
Rubrika: [zážitky] Jak skončil Thanksgiving, neboli Den díkůvzdání, začaly na mě stále více doléhat obavy, že každou chvíli do místnosti vstoupí přítelkyně Hanka a oznámí mi, že přišel čas na vánoční výzdobu. No a vida, uplynulo víc jak 14 dní, do Vánoc zbývá kousek, všechny domy v okolí již září žárovičkami od sklepa až ke štítu a na zahradách se objevili svítící sobové, Santové, skřítci a nevím jaká stvoření – a Hanka pořád nic. celý článek |
| RACKU, POČKEJ - JEN CHVÍLI… |
Rubrika: [zážitky] Předvánoční Manhattan je i není vyzdobený. Jak kde… Pochopitelně v každém domě ve vchodové hale je postavený ozdobený strom, některé balkóny na domech mi připomínaly americké domky. Santa Clausové ve všech podobách a z nejrůznějších materiálů, svítící drátění jelínci, a girlandy ze svíčiček. Těmi jsou ovinuty i větvičky stromů na hlavních třídách. A bary. A restaurace. A obchody… celý článek |
| TRAPASY - TO JE MOJE III. |
| Rubrika: [zážitky] Jsou věci, které provázejí lidstvo od nepaměti. Chtěl bych dnes pohovořit o jedné, se kterou se setkal každý z nás. Někdo dříve, někdo později, někdo ji prožíval více, jiný méně. O věci, bez níž by lidský život neměl smysl, o věci, která nás lidmi činí, která nás druhým přibližuje, kterou máme všichni společnou. Tou věcí je trapno. Trapno však není jedno. Naopak – lze rozlišit mnoho druhů trapen. celý článek |
| VÁNOČNÍ - (ČÍST NA VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST) |
Rubrika: [zážitky] Jako většina lidí, která má rodiče, i já mám babičku. Je jí už hodně přes osmdesát a kdybych ji vám měl přiblížit, poradil bych vám, abyste si představili takovou tu babičku, jaká bývá v pohádkách a v knížkách: shrbenou stařenku o holi, s tváří, zbrázděnou stovkami vrásek, ale přesto neustále usměvavou, takovou tu dobrosrdečnou stařenku, která báječně vaří nepopsatelně dobrá jídla,co už nikdo jiný uvařit nedovede, tu roztomilou stařenku, co vyšívá a plete a peče ty nejlepší buchty na světě a na svět se dívá s takovým tím moudrým úsměvem starých lidí. Tak, máte to? Už si ji představujete? No, a teď si představte pravý opak téhle z prstu vycucané babičky a dostanete babičku mou, vlastní a docela skutečnou. celý článek |
| HEJNO TUČŇÁKŮ |
Rubrika: [zážitky] Při hledání vlastních hranic občas musíme sáhnout do rezerv. Někteří z nás ovšem sahají do zásob ukrytých za zadními dvířky normálního života až příliš často. Zjistila jsem, že s trochou vůle dokážu nechat tyhle dvířka otevřená prakticky nepřetržitě a ujídat zavařeniny, které jsou tam schované. Dokážu se donutit k výkonům, na které bych normálně nemohla ani pomyslet. Jenom si nejsem jistá, jestli je to výhoda nebo ne. celý článek |
| DO ŠPANĚLSKA TAM A ZPÁTKY... |
Rubrika: [zážitky] Úplně na začátku byl inzerát v Avízu: Přes Španělsko na Gibraltar – 15 dnů za 6.000,-Kč. Pak následoval nadšený výkřik mého muže – Jedééém! Moje reakce byla pesimistická a můj dotaz realistický.,,Za šest tisíc? To tam jako půjdeme pěšky?“ Ale můj muž, posedlý vidět celé Španělsko a Gibraltar k tomu, už vytáčel číslo cestovky a zapisoval si nezbytné informace, se kterými mě nadšeně seznamoval. Prý, když do rána my dva obsadíme osm míst a do konce týdne uhradíme určenou částku, nic nebrání tomu, abychom se mohli zúčastnit.V ceně je doprava, průvodce a tři noclehy v postelích. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA - XXVI. |
| Rubrika: [zážitky] Jirka me cely tyden napinal, ze ma jakesi novinky, ale nechtel nic prozradit… V pondeli prinesli Mexicanky do skoly tamales – tradicni mexicke jidlo. Jedna se o jakesi maso zabalene ve slupce od kukurice. Prodavali to po dolaru, tak jsem ochutnala. Moc me to ale nanadchlo. Muj Mexican se vyjadril, ze by to nejradsi uz zabalil a vydal se zpet do Mexika. Sveril se mi, ze uz je tu celkem dva roky a domov mu moc chybi. Hlavne pry mamka. celý článek |
| TRAPASY - TO JE MOJE II. |
| Rubrika: [zážitky] Mila Kudlanko, rada se s Tebou (a ostatnimi) podelim a dva trapasy. V roce 1978 v srpnu se nam podarilo (po dlouhem planovani a dvou nezdarenych pokusech) odejit do zahranici. Svedsko jsme nikdy neplanovali. Chteli jsme na zapad nebo jih, sever nas ani ve snu nenapadl. Ale pozadat o azyl se musi v prvni svobodne zemi, tak to byl sever… celý článek |
| TRAPASY - TO JE MOJE I. |
| Rubrika: [zážitky] Dostala jsem velice hezké a úsměvné psaníčko, ve kterém jsou popsány dvě rozkošné příhody. Však posuďte sami…: „Aby tu nebylo z těch životních příběhů tak smutno, pokusím se o úsměv. Na svůj účet. Jak jinak. Kudlanko, mysliš, že se mám podepsat mým, zdánlivě seriózním nickem?“ Ani na okamžik jsem nezauvažovala; jsem přesvědčena, že vtipnost podání by autora stejně prozradila... celý článek |
| SEN, NA KTERÝ NEZAPOMENU - I. |
| Rubrika: [zážitky] Vystupuji z autobusu, který mne přivezl z práce. Jsem unavená. Práce redaktorky, maminky, uklizečky, kuchařky, pradleny, harémové tanečnice a Kukulínovy vrby (tedy manželky), stejně jako další dálkové studium – to vše dá jedné (byť mladé) ženské dost zabrat. V nevelké dálce svítí čtrnáctipatrový panelák, v jehož výšinách se skrývá minibyteček. Mini, ale náš… celý článek |
| NENÍ-LI JISTÉ, KDO MÁ PRAVDU, VŽDY JE JISTÉ, KDO JE ŠÉF |
| Rubrika: [zážitky] V naší firmě je šéf můj muž, zbytek zaměstnanců jsem já. Můj šéf se rozhodl zrychlit práci zakoupením kopírky. Pracovní porady na toto téma byly hlučné, protože mi dlouho nebylo jasné, za co že ten nástroj koupíme. Šéf rozhodl koupit mírně opotřebenou kopírku za dobrou cenu. V záplavě inzerátů lehce objevil nějakou ojetinu a bylo rozhodnuto. Zastavárna v tmavém vlhkém a neosvětleném domě s úzkým schodištěm ve 4. poschodí na mě působila strašidelně. celý článek |
| SKONČÍTE V BLÁZINCI, VŠICHNI!!! |
| Rubrika: [zážitky] Nevím, jak jste ve svém mládí prožívali seznámení s novými vynálezy a hlavně rychlost pokroku vy. Já v mladické neznalosti si myslela, že vše již bylo vynalezeno a oproti opičákům, ze kterých jsme se dovyvinuli do dnešní podoby, se máme senzačně; takže si všech vynálezů už jen v klidu pěkně užíváme. Přiznám se, že s takovým fofrem dalšího vědeckého vývoje jsem ani nepočítala. Kdo dnes není akční, dynamický, mobilní, flexibilní, je skoro bez šance pochopit úžasný virtuální digitální – a kdoví jaký ještě svět. celý článek |
| KDYŽ K DOKTOROVI, TAK I NA NÁKUPY... |
| Rubrika: [zážitky] Na zimni jizdy do Whitehorsu jsem si nikdy nepotrpela, jenze ted nam nic jineho nezbyvalo. Kennedy musel jet na testy do nemocnice a my jsme se rozhodli s Mishou, ze pojedeme s nim, abychom si udelali vanocni nakupy. Planovane "vyjedeme po poledni" se jako obvykle nezdarilo a tak jsme vyjizdeli kolem ctvrte s tim, ze mame jeste dve hodiny denniho svetla a pred sebou 550 kilaku. Do Stewardu (180 km) to Kennedy pekne hnal, abychom chytili otevrenou benzinku. celý článek |
| SOPHIINA VOLBA VE III. TISÍCILETÍ |
Rubrika: [zážitky] No prostě jsem zdržela letadlo, no.... Ale jak to vlastně začalo? Respektive jak skončil můj londýnský zážitek? Ráno se mi ani nechtělo z postele. Představa, že večer budu sedět doma, křičet matce do uší zážitky, který mi najednou budou připadat plochý, mě sice dojímala, ne však natolik, abych se domů STRAŠNĚ těšila... Zašla jsem na snídani...celý článek |
| SBRATŘENÍ?! |
Rubrika: [zážitky] Leželi v posteli a upíjeli víno. Ve vzduchu visel příslib sexu. Pohladil její napjaté tělo. Zachvěla se. Zasmál se. Položil skleničku na noční stolek. Zrak mu padl na zavírací nůž, který ležel na zemi u postele. Natáhl se, aby ho zvedl. „Co je? Já jsem tady,“ zeptala se a z hlasu jí čišelo zklamání. Očekávala něco jiného.celý článek |
| DĚTSKÉ PARADOXY |
Rubrika: [zážitky] Původně jsem měl v plánu napsat přes víkend lehce provokativní článek na společensky ožehavé téma, jenže to jsem neuvážil, že tchýně má v sobotu narozeniny, v neděli musím se synem na fotbal přes celou Prahu a do toho derby Sparta Slávia, tudíž se provokování přesouvá kamsi do příštího týdne- Tak dnes si dovolím jen dva malé postřehy, volně spojené leitmotivem: : „za našich mladých let, bylo všechno jinak“.celý článek |
| PODZIMNÍ VÝLET ZA VZPOMÍNÁNÍM |
Rubrika: [zážitky] Je podzim a s ním přišlo mezi nás i nepříjemné chladné počasí. Kratší dny bez dostatku světla. Sluníčko, i přesto, že letos nádherně hřeje, začne zpoza mraků vykukovat méně a méně. Jak se říká, všechno se ukládá k zimnímu spánku. Nám lidem ovšem toto přirovnání nepřísluší, musíme dál vstávat, chodit do práce a dělat spoustu činností jako každý den, měsíc, rok. Je nás hodně co tohle sychravé podzimní počasí nemá rádo, ale najdou se mezi námi i tací, co jsou okouzleni nezměrným množstvím barev, ranní mlhou a začínajícím klidem zpěvu ptáků..celý článek |
| CHCE TO KAPKU ZMĚNU... |
Rubrika: [zážitky] „Nová hlava je fajn, tak eště to tělo... (Sakra, myslela jsem, že to přijde tak ňák samo, ale zázraky se nekonaj´, tak je to na mně... ) Jakmile jsem prošla lehkou fyzickou proměnou od brunety k blondýně a zakoupila pár hadříků, které by ladily k mé nové hlavě, přičemž jsem se opět kapku zhroutila v kabince C und A při pohledu na svou megap*del, soukající se do více než trochu těsných kalhot, došlo mi, že nový vlasy sou sice fajn, ale chce to ještě něco...“celý článek |
| SMUTNIČKY |
Rubrika: [zážitky] „Zavři oči a nastav dlaň, vložím ti do ní obsidián,“ zpíval Daniel Landa a já šla podzimním lesem, nohama brouzdala ve spadaném listí a schválně jsem je nezvedala a vychutnávala jsem si jeho šustění. Chtěla jsem taky zavřít oči a nastavit dlaň, stejně jako se moje duše v tuto dobu nastavovala vzpomínkám. Byly tady. Jako už poněkolikátý rok přišly, vtrhly do duše, vnutily se do hlavy a roztočily zběsilý vír beroucí vše, čím se přežene. celý článek |
| ODMÍTÁM VAŘIT, BUDU SI HRÁT! |
Rubrika: [zážitky] Když jsem dostala první puzzle, bylo mi jedenáct. Pod vánočním stromkem byla krabice. Zabalená v nádherném červeném papíře se zlatými ozdobičkami a velkou zlatou mašlí. Vyjímala se majestátně vedle balíčků v tuhém papíře s natištěnými brčálově zelenými stromky. Už tehdy mi bylo jasné, že tenhle dárek není od našich, ale od tety z Německa. Musela jsem rozbalovat opatrně, protože ten papír...ten se musel schovat :-))). celý článek |
| CO KDYŽ SE MU NĚCO STALO?!? |
Rubrika: [zážitky] Večer nezavolal. Kontroluji poštu. Žádný mail. Telefon nebere. Na smsky neodpovídá. Zřejmě nějaká viróza. Ochladilo se, po ránu je zima, asi se nachladil, chudáček, a není mu dobře. No jo, i tady to je taky tak. Všude kolem lidi pokašlávají a smrkají a kýchají, bacily se jen hemží.celý článek |
| PROBUZENÍ |
Rubrika: [zážitky] Co k následujícímu textu říci? Že nejen kudlanek je nutno se bát? Asi ano – dost možná, že rozzuřit, rozzlobit či jen vyvést trochu z rovnováhy aTea se rozhodně nevyplácí :-))) Čtete a přesvědčte se v jeho povídce o ALKAPOUNOVĚ VELMI POZDNÍM ODPOLEDNI – aneb: Příběhu se škubavou zápletkou a nehybným rozuzlením... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XXV. |
| Rubrika: [zážitky] V pondeli jsem dostala volno, a tak jsem den stravila s Mexicanem na plazi. Rozhodli jsme se pro prochazku podel plaze. Bylo krasne, slunce palilo a ocean se nas snazil dostihnout svymi prijemne chladicimi vlnkami. Chodidla se nepatrne propadavala do zvlhleho pisku. Je dobre, ze oba radi chodime, i kdyz tolik, co jsme nachodili za nedeli a pondeli, jsem uz neusla dlouho ;-). Kdyz jsme dosli na konec plaze, tak se znicehonic zatahlo a zacal sileny slejvak. To jsem byla poprve na plazi v takovem desti... celý článek |
| LÉTO BUDIŽ POCHVÁLENO :-))) - III. |
Rubrika: [zážitky] TÁBOR! Kouzelné slovíčko, na které čekám rok co rok. Taky z toho důvodu, že je pak na co vzpomínat a čemu se smát. Třeba zápiskům naší paní zdravotnice, která si ty nejlepší větičky píše do deníčku. Po táboře pak vzpomínáme na to, co nás nejvíc rozesmálo. „Paní doktorko, paní doktorko, prosím vás, zachraňte mne.“ Malý klučina přiběhl celý zadýchaný a hlavu měl celou omotanou mucholapkou! „Proboha, kdo ti to udělal?“ celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XXIV. |
| Rubrika: [zážitky] Tak nejak jsme se s Evcou vyhrabaly z postele, zasly si zaplavat a trochu se zrelaxovat. Behem dopoledne mi zazvonil telefon: Volal Mexican! A jestli mam dneska cas a jestli bychom se mohli sejit. Jako na zavolanou. Alespon se me myslenky na celou tu smutnou vec na chvilku vytrati do hloubi me duse. Dohodli jsme se tedy, ze se sejdeme v parku – Ale teprve tam mi doslo, ze jsme se vlastne ani nedomluvili, kde se presne sejdeme. No, uvidim... Park je totiz celkem rozlehly. celý článek |
| LÉTO BUDIŽ POCHVÁLENO :-))) - II. |
| Rubrika: [zážitky] Ještě ten den jsme si tedy zahráli na kamzíky, vždyť co jiného nám zbývalo. A vracet se? Nikdy! Dál to bylo docela zábavné – vylézt nahoru, uchytit se stromu, namířit si to šikmo dolů k dalšímu stromu, obejmout ho, aby se člověk nezastavil až ve vodě a zase nahoru k dalšímu stromku. Nebylo to tak hrozné, vždyť nás domů do tábora vedla vidina smaženého řízku, šťouchaných brambor a okurkového salátu. celý článek |
| JAK JSEM SI LETOS UŽÍVALA VIII. |
Rubrika: [zážitky] Brouzdala jsem se jen tak ulicemi a ještě jsem se kochala pohledem do výloh na oblečení a různé tretky. Ani žádný hadřík jsem si nekoupila, jelikož co mají u nás Vietnamci na trhu, mají tam v lepších obchůdkách. A tímhle „póvlem“ jsem si tašku zaplnit nechtěla.... Tak jsem si raději šla do nedaleké pekárny koupit něco jako velký šáteček, plněný balkánským sýrem. Ze začátku jsem ohrnovala nad tím nos, ale snídaly jsme to každý den. Prostě – bez znalosti bulharského jazyka se nešlo moc domlouvat. celý článek |
| JAK JSEM SI LETOS UŽÍVALA VII. |
| Rubrika: [zážitky] Pár dní před odjezdem jsme pomalu začaly shánět suvenýry. Ve vzduchu stále visela otázka, co koupit. Já děsně nerada nakupuji suvenýry. V každé zemi mají stále to samé akorát je tam pokaždé jméno jiné země a jiného města. A naši si nikdy na to nepotrpěli, ani já ne. Přijde mi to jako zbytečný lapač prachu. Ale co – něco přeci jsme musely dovézt. Vydaly jsme se na trhy, i když se nám tam vůbec nechtělo, jelikož jsme je měly prošlé už xkrát a nikdy nic nás tam neuchvátilo. celý článek |
| LÉTO BUDIŽ POCHVÁLENO :-))) - I. |
| Rubrika: [zážitky] TÁBOR! Kouzelné slovíčko, které mě naplňuje zvláštním rozechvěním. Píp píp píp píp… Budíček! Každé ráno jsem se probudila a do očí mě uhodily fixou psané vzkazy nade mnou: „Byl jsem tady – Fantomas.“ „ Myluju Petra“ s trojbarevně opraveným i. „Kdo to psal, je vůl.“ Nebylo pochyb. Jsem na táboře. Neválet se, vstávat! Vyběhnout ven v noční košili (na co se převlékat, když celý tábor ještě spí?) a schovat bedýnky s pečivem do kuchyně, zapnout sporák a postavit vodu na čaj. Pak vyběhnout nahoru, spáchat hygienu a doklusat zase do kuchyně chystat snídani. celý článek |
| JAK JSEM SI LETOS UŽÍVALA VI. |
| Rubrika: [zážitky] Třeba vás bude zajímat, jak vypadají bulharští muži. Tedy, podle našich nedávných zážitků. Většina jich byla pěkných, snědých a všichni byli upravený a nosili převážně jen značkové oblečení, což mi moc nešlo do hlavy, když jsou Bulhaři tak chudý; ale u moře asi určitě žijí z cestovního ruchu, který je tady opravdu rozvinut a tak si to nejspíš můžou dovolit. Ale – za to jejich chování je opravdu hrozné a neurvalé. Fakt... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XXIII. |
| Rubrika: [zážitky] Jirka uz mi tak trochu chybi a vcerejsi myslenky jsem smetla pod stul. Vse je tak jak ma byt a ne jinak. Pondelky stejne nemam rada, a tak se mi nechce ani nic resit, a stejne jsem cely den mela plnou hlavu minuleho tydne... Take zacal kurz anglictiny, ja jsem vyfasovala knizku a uz jsem pilne sedela v lavici a pracovala. Kurz se bude konat pravidelne kazde pondeli a stredu dopoledne. Ucitelka se zda byt celkem fajn a lide okolo jsou fakt ze vsech koutu sveta. celý článek |
| ZRALÁ NA BLÁZINEC... |
Rubrika: [zážitky] Středa. Dnes dělám jen do jedné. Jdeme s dcerou koupit nové boty. Potřebuje botasky, nějaké pevné a nejlépe khaki nebo béžové, aby v nich mohla chodit do ježďáku a neničila mi moje nové adidasky. Aby na nich nebylo vidět to bahno a sláma, co mi nosí domů na těch mých. Čekám na zastávce, přijely už dvě sedmnáctky a jedna dvacítka, ale ani z jednoho autobusu moje kvítečko nevystoupilo. Kontroluju čas. Jsem tu akorát, tedy už asi čtvrt hodiny po.celý článek |
| JAK JSEM MALOVALA LOŽNICI... |
Rubrika: [zážitky] Včera jsem potkala na chodbě paní Olhu Novakovou (to je ta, jak má všechny zuby zlatý), která už rok bydlí v mym bývalym bytě s Jurijem, který pořád nosí jednu smradlavou propocenou košili, takže kdykoliv ho potkám, nemůžu se zbavit představy, co bych dělala, kdyby tu košili ze sebe strhnul a hodil mi jí na obličej. Takže naše setkání jsou velmi krátká, páč utíkám... Tentokrát však byla Olha bez Jurije a když jsme se míjely, zastavila mě a zeptala se: celý článek |
| SVÁDOVSKÁ POUŤ |
Rubrika: [zážitky] Byl poslední víkend letošního července, a konal se právě ostudný Czech Tek2005. Ale že se konala ten samý víkend i „Svádovská pouť“, to už ví jen málokdo nebo spíše skoro vůbec nikdo. Je škoda, že v médiích se píšou velečlánky a informace o akcích zmíněného typu, upoutávky na drnčící hudbu, na kterou se podle mého nedá tancovat, natož ji poslouchat; ale o půvabných poutích se nepíše snad nikde... Jen občas v regionálních novinách, kde tomu věnujou maximálně dva řádky. celý článek |
| JAK JSEM SI LETOS UŽÍVALA V. |
| Rubrika: [zážitky] Víte, proč jsem si vybrala právě Balčik? Protože cesta do Balčiku měla trvat pouhých 30-32 hodiny, protože je nejlevnějším bulharským letoviskem (ne zájezd!) a nachází se vedle dvou největších a nejatraktivnějších středisek Bulharska – Albeny a Zlatých písků (tohle všechno jsem si zjistila už před objednáním zájezdu). Ale, jak to bývá, všechno bylo nakonec jinak – jak jsem se již zmiňovala, například cesta se díky paní delegátce protáhla na téměř 40 hodin, takže jedna výhoda tím pádem ztratila smysl.. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XXII. |
| Rubrika: [zážitky] Tyden jedenacty byl – s Jirkou... A byl snad tim nejrychlejsim, co pamatuju. V pondeli jsme se vypravili spolecne s deckama na plaz. Deti si vyhrabaly noru a posadily se tam jako kralove. My s Jirkou jsme delali nosice vody, coz spocivalo v noseni vody z oceanu do nory. Vzhledem k tomu, ze jsme na plazi byli celkem dlouho, tak odliv oddalil vodu pekne daleko od nory, takze jsme si celkem makli. Svaly se na nas jen rysovaly a deti se citily stastne a spokojene.. celý článek |
| JAK JSEM SI LETOS UŽÍVALA IV. |
| Rubrika: [zážitky] Jak už jsem psala, za první dva dny pobytu jsme se nejprve seznámily s panem domácím, tedy s majitelem baráku, kde jsme bydlely. Byl to celkem příjemný čtyřicátník, který nám hned nabízel něco k jídlu a k pití. Jednou večer nám nabídl jejich pivo. U nich se prodává ve dvoulitrových plastových láhvích a je o dost slabší než to naše. Postavil lahev na stůl a někam odešel. Když se asi za patnáct minut vrátil, zíral: my mu celou tu dvoulitrovou flašku vypily... celý článek |
| JAK JSEM SI LETOS UŽÍVALA III. |
| Rubrika: [zážitky] Už jsme se viděly zneužité, což nás děsilo. Stále před námi otázka, co dál.. Z jejich jednání a hlavně pohledů k nám, bylo vidět, že se domlouvají – ale na čem? Samozřejmě jsme myslely na to nejhorší – všichni vypadali jako ještě nezatčení kriminálníci. Dělaly jsme tedy jakoby nic a šly směrem „bydlení“. Po chvilce jsme zrychlily – a oni též! Ještě o něco jsme zrychlily a oni opět taky... To už nám bušilo srdce, že to vypadalo, jako když chce každou chvíli vyskočit z těla ven. Tma, cizí země, nikdo známý kolem – jen my dvě a ti nadrženci za námi.... celý článek |
| JAK JSEM SI LETOS UŽÍVALA II. |
| Rubrika: [zážitky] Konečně nastalo „to“ ráno, den odjezdu. Den, na který jsem čekala tak dlouho. Musela jsem sice ještě ráno do práce, ale v tak krásný den mě nemohlo už vůbec nic vyvést z míry. Přesto hned u autobusu jsem si vyslechla průpovídky pana řidiče na téma, zda-li mě nevyhodili z domova a kam se stěhuji. Když jsem mu vysvětlila, že jedu na pár letních dnů do Bulharska, hrozně se divil, co tam všechno vezu. No nic, tak jsem spořádaně nasedla a kochala se krajinou, abych za těch pár dní nezapomněla, jak to tady vypadá. celý článek |
| JAK JSEM SI LETOS UŽÍVALA I. |
| Rubrika: [zážitky] Nejspíš jste už všichni byli na dovolené... Já se právě před pár dny vrátila a bylo to něco úžasného, zase pár dní v roce „vůbec nic nedělání“ nebo spíše nedělání takových těch méně příjemných věcí, jako vaření, mytí nádobí, utírání prachu (dokázala bych těch věcí vyjmenovat celou stránku nebo dvě) :-). Jelikož jsem člověk, který má rád vše dopředu naplánované, tak jsem si dovolenou vybírala již před Vánocemi. Sice bylo léto v nedohlednu, ale já se už kochala krásnými obrázky moře. celý článek |
| NUDA |
Rubrika: [zážitky] Inženýr Leopold Mlsný, jednatel nepříliš významné pražské obchodní společnosti, zařadil pátý rychlostní stupeň a rozladěně pohlédl na svou spolujezdkyni. Vraceli se z Hradce Králové zpět do Prahy. Sliboval si mnohé od této dvoudenní služební cesty, jejíhož účelu mohl snadno dosáhnout i prostřednictvím telefonu. Ve své padesátce však pocítil náhlý příliv druhé mízy a jeho o čtvrt století mladší podřízená se mu jevila jako vhodný objekt k realizaci velmi odvážných představ.celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XXI. |
| Rubrika: [zážitky] A desaty tyden zacal pekne zvesela. 1) Zaregistrovala jsem se i s Evkou na kurzy anglictiny, hned nas zaradili do nejpokrocilejsi skupiny, a tak jsme na sebe byly naramne pysne. 2) Nicholas uz umi cesky pavouk, had a zaba a nezapomněl pridat poznamku na sveho otce, ze vypada jako zaba. 3) Konecne uz prijede Jirka! 4) Vyber darku pro Jirku, nakonec to vyhralo cerveno-bile stylove album na fotky. 5) Patecni parba u Magdy, ma volny barak. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XX. |
| Rubrika: [zážitky] Tak, zase je tu dalsi pondeli, tentokrat jsem ale byla celkem v dobre nalade, uz jsem se totiz moc tesila na dalsi tyden, kdy ma Jirka prijet do Charlestonu na svou planovanou dovolenou! Pro deti zacal novy tyden zubarem. Nastesti jen prohlidkou. Hezky si otevreli papuly, doktorka si je odfotila a fotky jejich chrupu uz putovaly na nastenku. Deti si obrazek sami pripichly a hned bylo o zabavu postarano. celý článek |
| NEVINNÉ VLOUPÁNÍ |
Rubrika: [zážitky] Vždycky, když slyším slova jako zásnuby, svatba, nevěsta, ženich, mám velmi smíšené pocity. Ono se to těžko vysvětluje, neboť emoce a afekty lze opravdu jen nepřesně vyjádřit, a jak praví klasik, slova jsou pramenem nedorozumění. Přesto se pokusím vysvětlit, proč mé nitro nejásá, zatímco ostatní mé kamarádky (a snad všechny ženské bytosti, které znám) jakoby zjihnou a tetelí se už při nepatrném náznaku, že se snad někde má chystat veselka. Upozorňuji, že jsem řádně vdaná, nemám tudíž důvod k závisti, jak by se snad mohlo zdát. celý článek |
| CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE: EXEMPLA TRAHUNT... |
Rubrika: [zážitky] Toto moudro jsem poprvé slyšela na hodinách latiny během mého studia na gymnáziu. A pak určitě ještě při své životní pouti vícekrát, tak jak ostatně mnohý z nás. Ovšem – většinou si zrovna nevzpomeneme, že by se určitá situace dala právě tímto příměrem okomentovat. Stejně jako můj – náš – následující zážitek: celý článek |
| SEZNÁMENÍ PŘES INTERNET - STŘELBA DO NEZNÁMA |
Rubrika: [zážitky] Vzhledem k faktu, že staletími ověřené metody mých babiček a prababiček, jak si najít partnera, přimět ho ke zplození potomstva a následně i k jisté péči, u mne absolutně selhaly, přistoupila jsem k metodě současné – seznámení přes internet. Rozhodla jsem se najít si partnera seriózního a přiměřeného mému stavu i postavení. Mé racionální já zadalo přesné parametry a určilo i směrodatnou odchylku, čímž byl vymezen jasný prostor, ve kterém se potencionální partneři měli pohybovat. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA IXX. |
| Rubrika: [zážitky] Osmy tyden ubehl tak rychle, dokonce az tak moc, ze uz tu byl v cukuletu tyden devaty. A to se vam pritom delo veci :-)) Hlavne z me puvodne planovaneho pilneho uceni francouzstiny jsem skoncila u spanelstiny. Dostala jsem od Evky jakysi katalog kursu, ktere jsou povinne a ze kterych si musim vybrat. Vzhledem k tomu, ze je tu v blizkosti pouze jedina vhodna skola, tak jsem si samozrejme zvolila tuto. Kurzy, o ktere jsem se zajimala, byly cizi jazyky. Meli na vyber jediny – spanelstinu. Dobry, co? celý článek |
| VŠEM KUDLANKÁM I KUDLÁNKŮM :-))) |
Rubrika: [zážitky] Tak jsem celý den přemýšlela – mám vám to ukázat? Nemám? Přiznám se, že mi následující dopis udělal velikánskou radost. Ale protože se tam vlastně píše i o vás, a nejen o těch jmenovaných, tak jsem si řekla, že bude dobré, když si ho také přečtete :-))) Takže: „Ahoj Danielko, tak jsem byla 10 dní na dovolené a řeknu Ti – byla to muka. Tedy dovolená fajn, to zase jó, ale hádej, co mi tam scházelo? ... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XVIII. |
| Rubrika: [zážitky] Zase dalsi tyden je za mnou, a to uz sedmy. Vzhledem k tomu, ze ma pracovni doba je rano a odpoledne, tak si skutecne vytecne uzivam dopoledne. Na zacatku tydne jsem si pilne varila matove caje (vikend byl trosku ve viru tance a zpevu, no, bylo toho tolik, ze jsem z toho ztratila hlas), brouzdala se na internetu a radovala se ze sve samoty. Je to bajecny pocit byt sama... celý článek |
| ZVLÁDLA JSEM TO ZA PĚT MINUT!!! |
Rubrika: [zážitky] Kdysi dávno moje sestra vyhrála v časopise Překvapení balíček kosmetiky Johnson & Johnson. Výhru jsem za ní přebírala já, a tak mě vyfotili jako výherce do časopisu. Nevím, jestli má matka tolik toužila po této kosmetice nebo mít foto v časopise, ale od té doby už pět let každý týden kupuje Překvapení, pečlivě luští a posílá tajenky do redakce. Zatím vyhrála pouze jednou 500,-Kč. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XVII. |
| Rubrika: [zážitky] Sesty tyden se nesl celkem ve veselem tonu. Uz ze zacatku jsem se hodne tesila na ohlaseny prijezd kamaradky Pavlinky, ktera vyjela na rekreaci se svou rodinkou, nekam celkem blizko Charlestonu. Byla jsem cela nedockava! Pondelni rano opet katastrofa, deti sly po tydenni pauze opet do kempu. Nicholas na kemp nemel ani nejmensi chut, a tak se me prede dvermi zachytil za krk a nehodlal se pustit. celý článek |
| ORIENTAČNÍ SMYSL |
Rubrika: [zážitky] Nevím, čím to je, ale orientace v prostoru je mojí velkou slabinou. Dokážu zabloudit v lese stejně jako v trochu větším městě. Spolehlivě nastoupím do vlaku jedoucího opačným směrem než mám namířeno, k čemuž mi ještě dopomohou rádoby vtipní nádražáci, kteří na otázku, jede-li tenhle vlak na Plzeň, odpovídají: Ne – na naftu, ha-ha-ha... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XVI. |
Rubrika: [zážitky] Tak toto byl opravdu jedinecny vikend v roce. Oslavy dne nezavislosti, 4. cervence. To opravdu stoji za zminku, protoze kdyz uz Americane neco slavi, tak jedine ve velkem. Tento rok pripadlo toto jedinecne datum na patek, a tak jsme se s celou rodinkou posbirali do vanu a vydali se smer Akvarium, kde jsme meli zamluvena mista. Byla to celkem zajimava akce, spousta jidla a piti, a ohromny ohnostroj. Kazdy mel na sobe minimalne tricko s americkou vlajkou ci alespon nejakou samolepku. celý článek |
| SNY A TOUHY LESNÍ VÍLY... |
Rubrika: [zážitky] Venku bylo) strašné dusno (už sprchlo, padaly předtím kapky jak dvacetikoruny), a já běhala mezi poštou, bankou a pojišťovnou. No a ještě jsem si chtěla vyřídit občanku, ale až když jsem stála ve frontě s vyplněným formulářem, mi došlo, že nemám fotky, já husička hloupoučká a musela jsem odejít... nechat se o patro výš znovu vyfotit se mi nechtělo, tak jsem to vzdala a nechala na příští týden... Ale – mám pro tebe a všechny něco nááádhernýho! Podívej! celý článek |
| ATESTACE |
Rubrika: [zážitky] Když jsem byl konečně pozván dovnitř, opustila mne i poslední špetka sebevědomí a já zapomněl svůj pečlivě připravený proslov, který měl hodnotící komisi přesvědčit o tom, že jsem mužem na svém místě a že mám i nemalé ambice ke služebnímu postupu. Předsedkyně mne strohým gestem vybídla, abych se posadil na připravenou židli. Byla umístěna tak, že jsem si nutně musel připadat jako před tribunálem. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XV. |
| Rubrika: [zážitky] A tak ubehl mesic. "Hele, tak co podnikneme o vikendu?" z telefonu se ozval jako odpradavna znamy hlas. "Muzeme se vypravit treba na plaz nebo k bazenu", vypalila jsem silenou rychlosti prvni myslenku."Jasne, anebo se muzeme konecne vypravit na nejakou tu plantaz, jako neco videt, neco delat, vis jak. No ale to jeste promyslime.. celý článek |
| TRHLÁ NOC SERIÓZNÍHO PÁNA |
Rubrika: [zážitky] BYLO – NEBYLO... Mě i Vlkovi bylo tehdy něco kolem dvaceti, v naší oblíbené vandrácké hospodě jsme spolu nejeden žejdlík popili, nejednu odrhovačku falešně odhulákali a nejednou nás z té hospody … no, nechci říkat přímo vyhodili, ale důrazně k odchodu vyzvali. Nějak zvláště jsme se ovšem nevyhledávali, naše setkání byla téměř pokaždé dílem náhody, dílem způsobena společnou zálibou ke Kokořínsko-Liběchovském kraji. celý článek |
| CO SE MI "PŘIHODILO" NA HLAVĚ? |
Rubrika: [zážitky] Ahoj, zdravím vás všechny. Dnes mám hrozně dobrou náladu, přestože vypadám jak debil a to vysloveně. Včera jsem totiž byla u kamarádky-kadeřnice, aby mě ostříhala. Ona se zeptala, zda do toho nechci blonďatý melír s červenými proužky. Podotýkám, že už jsem to několikrát měla a vypadalo to moc dobře a všem se to moc líbilo. Samozřejmě jsem chtěla být za tu nejkrásnější, tak jsem řekla – proč ne...? celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XIV. |
| Rubrika: [zážitky] Ctvrty tyden....Pondeli super, deti zacaly chodit do kempu. Rano je vyvezu a odpoledne privezu. Pak nastava cas hrani, chozeni do bazenu, venkovnich her nebo domaci vytvarne ci jine umeni. Take jsem zjistila, ze mistni babicka – nanna :-)) je expertem na zpozdeni. To by me teda nenapadlo. Pak sice rikala, ze ji jdou spatne hodinky, ale i ma domaci potvrdila, ze ji musim rikat trosinku s predstihem, ze uz za chvilku vyrazime. To me pobavilo. celý článek |
| BENZIN ZDARMA PO DOBU SEDMI LET... |
Rubrika: [zážitky] Ne, nejsem z těch, co hltají TV reklamy, nejsem ten, co by letěl okamžitě pro vše, co dělá "prádlo bělejší“, obdarovával manželku „pilulemi proti nadýmání“, používal doporučovanou zubní pastu nebo ihned, po odvysílání, volal na inzerovaná čísla s cílem získat ještě jeden kus čehosi „zcela zdarma“. To ne. Držím se zásady, že co je reklamované, je většinou neprodejné a hlavně je třeba (čas od času) vyprázdnit sklady. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XIII. |
| Rubrika: [zážitky] V Americe uz jsem stihla oslavit prvni oficialni svatek, ktery se tu drzi, a to tzv. Father's day alias Den otcu. Prislo mi to vsechno hrozne vtipne, sli jsme na odpoledni siestu do mistniho akvaria, kam si rodina poridila membership (neboli permanentku). Tyto permanentky jsou v Americe snad na vsechno a pokud nemas membership, tak proste nejsi „in“, a pri navsteve jakekoliv expozice platis nehorazne sumy (to se netyka Washingtonu, kde jsou muzea zdarma, ale o tom bude zminka v nektere z pristich kapitol). celý článek |
| KDYŽ DO TURECKA - TAK S CK AZUR REIZEN? |
Rubrika: [zážitky] „Na rekreaci v Turecku Rusové oceňují výhodné ceny, systém "all inclusive" i to, že se nemusejí starat o víza. Turecko má pro ně velký náskok před Řeckem, Egyptem, či Kyprem. Loni tam bylo více než 750.000 Rusů a letos se prý očekává minimálně o 30 procent více... Divíte se, o čem píšu? celý článek |
| DIPLOMKA - "TAK TROCHU" MOJE |
Rubrika: [zážitky] K sepsání tohoto – pro mne tragikomična – mne inspiroval článek Míši Pršalové, s názvem „Vzpomínka na nedávnou maturitu“. Buď se nám to teď mluví (po bitvě je každý generálem), nebo jsme byli fakt jiní, svědomitější. Já však věřím, že naše děti budou jednou říkat a prožívat přesně to samé, co jsme prožívali my. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XII. |
| Rubrika: [zážitky] Muj treti americky tyden byl ve znameni „Honby za ridicakem“. Zni to jako “Honba za pokladem Nilu”, s tim rozdilem, ze ziskat ridicak je v tomto state neco velice komplikovaneho. Snad jedna z nejkomplikovanejsich veci tady vubec. Vazne, je zvlastni, co jsou lide schopni predvest kvuli jednomu ridicaku. Myslim, vsak, ze ty uredniky v podstate temer nezajima, zda znas pravidla a umis jezdit, ale nejdulezitejsi je to papirovani. celý článek |
| VZPOMÍNKA NA NEDÁVNOU MATURITU... |
Rubrika: [zážitky] Strach? Jak pro koho. Zatímco já začínala dostávat žaludeční neurózu, můj syn, který měl za pár dní skládat svoji zkoušku z dospělosti, byl v naprosté pohodě. „Klídek, vo co gou?“ řekl mi tuhle, když jsem lomila rukama, že s tím svým přístupem k učení nemůže odmaturovat. „Dyť je ještě hafo času. No co, když tak si to zopáknu v září...“ celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XI. |
| Rubrika: [zážitky] Po prvnim tydnu jsem se citila nejspis zmatene, ale vlastne jsem si to poradne neuvedomovala, protoze ve viru vseho deni jsem nemela moc prilezitosti „neco“ citit. Ale dusi a mozna castecne jeste i jakousi neviditelnou soucasti meho tela jsem se stale citila doma – tam v Evrope. Proste v zivote (i kdyz jsem vlastne prejela na uplne jinou kolej) jsou dva tydny v Americe jen jako super prima dovolena, to cloveka jeste nesvadi k debatam o smyslu lidskeho byti. To si kazdy uzije asi az kdyz pochopi, ze vlastne neni na dovolene... celý článek |
| KDYŽ OLOMOUCKÁ SI UŽÍVÁ PRAHU |
Rubrika: [zážitky] Včera jsem šla z práce pěškom domů a se mnou kamarádka. Přála mi k narozeninám, svátku, k narozeninám pesana (má je skoro současně se mnou – taky blíženec, proto si tak rozumíme, hahaha) a prý, jak jsem se měla v Praze... taky jsme ještě chvíli kvákaly o kudlance, když tu se za mnou ozval nesmělý hlas: „Já vím, že poslouchat cizí hovory se nemá, ale já zaslechla slovo „kudlanka“ a hned se mi uši samy nastražily....“ celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA X. |
| Rubrika: [zážitky] Rano jsem se probudila vyspana dosytosti. V duchu jsem si nedovedla predstavit, co me asi ceka. Takovy divny pocit, a ja se tedy snazila vyskocit z postele tou “pravou nohou” :-))). Snazila jsem se az tak upenlive, ze jsem si tu levou malem prelomila vejpul. Vsechno nakonec dobre dopadlo, vyhrala skutecne "prava” a mohla jsem statecne vykrocit do sveho prvniho americkeho vikendu. celý článek |
| PRINC SE NEKONÁ - CHLEBA SE MI NEPOVEDL |
Rubrika: [zážitky] Tak jsem se rozhodla, že v sobotu do práce nejdu,spala až do jedenácti a pak se chystala na schůzku. Mno, schůzku. Trošičku jsem si myslela, že je to rande, takže jsem na sebe hodila to, co mi sluší, navoněla se, vzala Sashu s sebou a domnívala se, že jsem oslňující. „Ten, co se mi líbí“ byl galantní, vyprávěl o světě, o svý emigraci, já kývala a lila do sebe minerálku a Sasha zádumčivě hleděla na stoly, plný jídla… Všechno bylo pěkný do momentu, než jsem pochopila, že tu sedim jenom díky tomu, kde pracuju. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA IX. |
| Rubrika: [zážitky] Kracela jsem letistni halou a pozorovala lidi. Poznam je vubec? Fotek jsem mela spoustu, ale clovek si nemuze byt tak uplne jisty. Ale bylo to jednoduche – poznali jsme se hned v prvnim momente. Rodinka, cekali na me vsichni, deti se trosku ostychaly, ale bylo to pro ne neco noveho, a tak me pozorovaly a trosku se predvadely. Hned mi vsichni padli do oka, coz mi dodalo odvahy. Pomohli mi taky najit me tasky. celý článek |
| TENKRÁT, TENKRÁT, VONĚL ČAS... |
Rubrika: [zážitky] Po mnoha a mnoha letech, při opětném setkání s mou první láskou, se mi vybavilo pouze několik momentů. Jinak nic, samá mlha. Až teprve při „promítnutí“ jednoho zážitku, se postupně přidávaly další a další prožitky i historky, které byly uloženy někde na dně paměti. Bylo jich hodně, byly neurovnané, rodily se na přeskáčku a klíčová myšlenka s názvem „proč?“, mi nedávala vůbec žádný smysl. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA VIII. |
| Rubrika: [zážitky] Vsichni jsme se probudili do patecniho dne. Uz od rana mi ale vsechno pripadalo jako pri pozarnim poplachu. Vycistit zuby, umyt oblicej a vsechno co se umyt da, ucesat, prevleci z pyzama a trada na autobus „smer rodina!". Zvlastni pocit pri probuzeni, ktery bohuzel nedokazu popsat slovy a ani nicim jinym. Ocekavani + strach z neceho neznameho zaroven.V hlave mi vezela predstava louceni s ceskymi kolegy, a do toho se mi vubec nechtelo. celý článek |
| 8. 6. 2005 - ZDOBENÍ ŘETĚZU |
Rubrika: [zážitky] Bylo to asi tak v půli ledna. Brzo tma, vlezlé chladno, ale žádná skutečná zima. Vracel jsem se z pošty. Přes Karlovo náměstí proudila poslední záplava lidí, krámy pomalu zavíraly a pro mne začínal den. Tak jsem o tom snil v pubertě. Den přece nemůže začínat ranní tramvají plnou dělníků „smrdících solvinou a meltou“. Musel jsem se tomu usmát. Vlezl jsem do Delvity. Chvíli jsem po očku pozoroval hubenou pekařku, jak nadávala pekařskému učni.celý článek |
| POHŘBY, PIVO, VELOCIPED – JAK SE TO RÝMUJE? |
Rubrika: [zážitky] Proč poslouchám vážnou hudbu vždycky jen na pohřbech? ... honilo se mi hlavou, zatímco mi varhany vyluzované zvuky Smetanovy Vltavy ve velké obřadní síni strašnického krematoria ježily chloupky na kůži v mrazivém vytržení. Asi to bude taky rozpoložením, došlo mi. Atmosféra na pohřbech bývá podstatně jiná, než třeba u hospodského stolu. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA VII. |
| Rubrika: [zážitky] Ctvrty den dopoledne zacalo pekne toco. Vsichni jsme se shromazdili opet do kina s obrovitanskou americkou vlajkou. Tentokrat tam byl pozvan jakysi prislusnik z rad mistni policie. Nejprve jsem myslela, ze uz je v duchodu, nema co delat a tak poucuje nebohe budouci aupairy o nastrahach Ameriky. Posleze nam ale hned sveril, ze toto ma jako vedlejsak. Na zacatku vypadal celkem neskodne, ale zanedlouho zacal z rukavu sypat takove story, ze jsme jen valili oci... celý článek |
| JÍZDENKY NEVEDEME!!! |
Rubrika: [zážitky] Možná připadne toto povzdechnutí všem, kteří vlastní režijní jízdenku, jako malicherné…Ale já teď jezdím MHD tak málo, že se mi režijka nevyplatí. „Jízdenky nevedeme!“, oznámila mi na můj dotaz slečna v trafice, nacházející se přímo u zastávky tramvaje. Vyšla jsem ven a přemýšlela, jaké mám možnosti. V nejbližším okolí žádný jiný podobný krámek. Mohla bych jít stanici pěšky, jenže na křižovatce Anděl široko daleko taky nic není... celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA VI. |
| Rubrika: [zážitky] Vecer jsme se dozvedeli, co pro Americany znamena pojem „Sing a long“. Vecer plny pisni a zabavy. Po tomto veceru bych to urcite potvrdila! I kdyz oni si mysli, ze vlastne cely zivot je „fun“. O tom tady vlastne je cela ta legrace. Vtip tohoto „sing a long“ spociva v tom, ze lide z kazdeho statu si vyberou nejakou znamou pisen pro deti a spolecnymi silami vse predvedou na podiu. Tudiz vcetne zpevu a tance. celý článek |
| CESTA DO PEKLA JE VYDLAZDENA DOBRYMI UMYSLY |
Rubrika: [zážitky] Uz tomu jsou tri roky a kdyz si na tu prihodu vzpomenu, je mi, jako by se to stalo vcera. Do naseho reviru se pristehovali novomanzele, kterym se zakratko narodilo devcatko. Alice, kratce Ali, ji pojmenovali. Ali rostla jako z vody, vyrostla do blondate hnedooke krasky. Jednoho dne si mala Ali hrala v zahrade se stenatkem, byl to tmavohnedy labradorsky retriver, ktereho sikovne pojmenovali Hershey, stejne jako Hershey cokolada. celý článek |
| DEN BLBEC, VEČER NÁDHERA |
Rubrika: [zážitky] Včera jsem měla nějaký den blbec... ráno mi automat dal místo horké vody studenou, tak jsem si své poslední nescafé „3 v 1“ zalila studenou PÍ vodou (co naplat, i PÍ voda za studena je jen vobyčejná studená voda); na radu pana vrátného jsem si teda šla voděnku s nahoře plavajícím kávovým popraškem strčila do mikrovlnky na max na 1 minutu. celý článek |
| VZPOMÍNÁNÍ - "JAK JSEM POZNALA KRÁLÍKY" |
Rubrika: [zážitky] Slohová práce mé tehdy čtrnáctileté dcery se týká vzniku naší malé "živočišné výroby". Začalo to nenápadně, pokračovalo každodenním časným ranním vstáváním na žnutí či kosení trávy. "Před nedávnem jsme se přestěhovali z pražské panelové čtvrti Jižní Město do Černošic, což je obec dvacet kilometrů za Prahou. Tedy je to spíš místo, kde žijí lidé-venkované, lidé-důchodci a lidé-rekreanti. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA V. |
| Rubrika: [zážitky] Nekdy mi ty hodiny prisly nekonecne, casovy posun na me proste zanechal stopu. Videem dnesniho vyucovani bylo “Treseni detmi”. Jednalo se o zhruba hodinovy dokument o tom, ze s malymi detmi se nesmi trast. Je neuveritelne, kolik se toho da rici k tomuto tematu. Hlavni roli v teto tragikomedii ztvarnil Tarzan alias novopecena maminka a ke konci uz jsem nevedela, jestli mam brecet nebo se smat, a zda jsem se nahodou neocitla na skoleni pro budouci kosmonauty. celý článek |
| KAŽDÁ NOC KONČÍ RÁNO |
Rubrika: [zážitky] V hlavě podivný klid před bouří. Uvnitř se něco dělo. Srdce bilo divoce a nepravidelně. Chvíli si hrálo na šneka a pak zase zběsile dohánělo ztráty. Smutná se snažila samu sebe přesvědčit, že je vše v pořádku. Že to přece čekala. Že s tím počítala. Marně. Hlava – srdce – duše. Tři generálové zápasili uvnitř Smutné a přebíjeli se argumenty.celý článek |
| MOBIL V DIVADLE |
Rubrika: [zážitky] Určitě se vám někdy stalo, že jste byli někde na veřejném místě, jako například v čekárně u doktora, na koncertě vážné hudby nebo v divadle. Taky vás určitě pak vytočilo, když tam někomu začne zvonit jeho telefon. "Blbec," řeknete si. "Taky si to mohl vypnout." A tohle se stalo právě mně...(Možná by nebylo na škodu udělat výzkum, zda v každé místnosti, kde je zvonění telefonu nepřípustné, telefon alespoň jednou denně nezazvoní. Myslím, že je celkem velká šance.) celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA IV. |
| Rubrika: [zážitky] Pri pristani v New Yorku jsme se citili trosku nervozne. Bude na nas nekdo cekat nebo ne? Na kontrole pasu a viz na nas neco mluvili, ja jsem nerozumela, ale tvarila jsem se naprosto profesionalne, a tudiz jsem toho mozna hodne promeskala. Ale dostala jsem razitko a v pohode me pustili. Dokonce na nas hned v letistni hale cekal jakysi chlapik jmenem „Dzej“. Nepochopila jsem do dneska, jestli to vlastne byl „J“ nebo Jey, ale v podstate to vlastne nebylo dulezite. celý článek |
| VE VLAKU |
Rubrika: [zážitky] Nastoupil jsem do vlaku a, procházeje uličkou mezi sedadly, jsem si vybíral místo, na kterém strávím příští hodinu. Na jedné ze sedaček seděla drobná dívka a opírala se o okno, zčernalé tmou venku. Do tváře jí vidět nebylo, ale líbilo se mi, jak je oblečená a v duchu jsem proto doufal, že bude i hezká. Protože ještě navíc spala a tudíž jí mohl být ukradený můj zvědavý pohled, volba byla jasná. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA III. |
| Rubrika: [zážitky] Na letisti jsem se vlastne take uplnou nahodou a nejprirozenejsi cestou, totiz telefonem, setkala s Jirkou. Kovbojka. Vidim kluka, takovyho podezrelyho, ktery vytaci cislo a pritom kouka na obrovskou tabuli s odlety. No, a v tom momente mi zacal zvonit v ruce mobil. Tak na nej splasene mavam a jeste si rikam, ty jo, tak divne kouka, treba to nebude on, no ale tim to bylo dobrodruznejsi a o to vic jsem mavala. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA II. |
| Rubrika: [zážitky] Cely ten budouci rocni pobyt jsem brala na lehkou vahu, ale mozna to tak bylo nejlepsi. Prinejmensim do vecera pred odjezdem, kdy zacaly na povrch vyplyvat nevyhody meho jednoducheho smysleni o cele teto ceste. Ozval se mi prima partak, ktery to pry take chce zkusit jet do Ameriky. Jako nejvetsi drsnak se chce starat o americke deti a tak se rozhodl vyjet s bandou dalsiho milionu holek starat se o deti. Vazne, odvazlivec. Ale jen odvaznemu stesti preje. celý článek |
| DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA I. |
| Rubrika: [zážitky] Najednou jsem sedela v letadle vedle uplne vysmateho kluka a ani jsem nestacila premitat o tom, jak se to vlastne vsechno stalo a proc sedim prave v tomhle boeingu, riticim se smerem New York… Mozna bych mela preci jenom zacit psat pekne od zacatku, jak mi poradila moje sikovna babicka. Zacalo to vsechno tak, ze veci, ktere se mely vyvrbit, se nemely k tomu, aby se vyvrbily, a tak jsem vse musela vzit do vlastnich rukou. celý článek |
| STYDLÍNI, DIVOUSI A ZLAŤÁCI |
Rubrika: [zážitky] Tak jsem byla před pár lety nucena konstatovat, že co se týče partnerů, jsem poněkud zaseklá. Tedy byla, opravuji! A když se teď ohlídnu zpátky, v defilé bývalých lásek se najde mnoho podobností. A taky jsem vysledovala jistý významný rozdíl mezi muži, o nichž jsem si myslela, že jsou „nafurt,“ tedy pro život, a těmi ostatními, co prošli jen na chvíli, aniž bych si je představovala jako trvalou součást své budoucnosti. celý článek |
| VELIKONOCE - CO PRÁVĚ ODEŠLY |
Rubrika: [zážitky] V pátek byl první jarní úplněk, ten, který vždycky znamená, že po něm budou Velikonoce. Letos jsou Velikonoce brzy, a to po zimě, která skončila pozdě. Večer jsem měl povídání v rádiu, takže jsme na chalupu přijeli až o půlnoci. Kulatý měsíc byl vysoko nad chlívem zamotaný v roztrhaných mracích. Děti, Kateřina i pes v autě spali. Když jsem zastavil před bránou a vystoupil, pes se ze zadního sedadla vyřítil přes moje sedadlo ven, vběhl do ztemnělého dvora a zmizel kdesi v zahradě.celý článek |
| THE LAST BOY SCOUT |
Rubrika: [zážitky] Vždy připraven! To je to, co se očekává od každého správného skauta. Já skautem nejsem, takže když s heslem: Vždy připraven! Občas koketuji, ale přitom se můj život skládá spíše z pohotových improvizací; dělám tak ostudu jen sám sobě. A když se dívám kolem sebe, tak v neočekávaných situacích častěji vídám lidi zaskočené, než na vše připravené. Vlastně teprve včera jsem viděl na vlastní oči prvního člověka, o kterém mohu s čistým svědomím prohlásit, že byl připraven. celý článek |
| BÝT MUŽI MATKOU? |
Rubrika: [zážitky] Pečovala jste o svého muže a ten zmetek vás opustil, ledva se mu začalo dařit lépe? Pláčete nad tím, jak vám to mohl udělat? Možná trpíte stejnou chorobou, jaká postihla svého času i mě. Říká se jí „matkitida“. „Tak jsem Zdeňkovi chtěla koupit docela luxusní košili, aby pořád nechodil v té oblíbené a proto prořídlé manšestrové, a představte si, úplně stejnou jsem našla v jeho věcech a já mu ji teda určitě nekoupila, tak sakra která..?“ celý článek |
| PŘIŠLO NA VÁS TAKÉ JARO? |
Rubrika: [zážitky] Jak já se na něho těšila celou zimu. Sotva skončil můj milovaný podzim, těšila jsem se, až uslyším ptáky doslova křičet, až se na holých větvích stromů začnou objevovat zárodky listů a květů, až tráva znovu zazelená a rozkvetou první jarní kytičky. Jaro přišlo a omámilo mě. Jsem naladěna na zpěvnou notu a létala bych, kdyby mi v tom nebránila má objemnější tělesná schránka. Tak si lítám aspoň v duši. celý článek |
| CO VŠECHNO ČLOVĚK Z LÁSKY NEUDĚLÁ? |
Rubrika: [zážitky] Když jsem seděla ve vinárně na první schůzce se svou novou láskou a povídali jsme si o tom, co má každý z nás rád, myslela jsem si, že už jsem příliš velká na to, abych ještě někdy přehodnocovala svůj vztah k volnočasovým aktivitám. Tím méně k těm neoblíbeným. Jako školačka jsem byla několikrát (v rámci povinného výcviku) vržena do hor na sjezdovku, ale zalíbení jsem v tomto sportu nenalezla. celý článek |
| BUDU ŠTÍHLEJŠÍ, BUDU KRÁSNĚJŠÍ... |
Rubrika: [zážitky] Poslední moje „dietové“ období skončilo poněkud nezdarem. Nejen, že jsem nezhubla dle svých představ, ale sádlo se ke všemu ještě přemístilo na ty nejnevhodnější tělesné partie. Ovšem vzdávat boj ještě před zatroubením polnic, to není můj styl. Dobře vím, že celé tajemství štíhlé postavy spočívá v zajištění většího výdeje energie, než-li je její příjem. Jak ale zajistit větší výdej? celý článek |
| PIRÁTI Z CELEBESU |
Rubrika: [zážitky] Nasledujici vypraveni Kennedyho je jenom jedno z mnoha jeho dobrodruzstvi. Tyka se doby, kdy se vydal z Yukonu na setkani se svou maminkou do Jugoslavie. Mel zpatecni letenku „Montreal – Split“ a jen osmdesat dolaru v kapse. Kdyz po mesici maminka odjela, tak si rekl, ze je skoda se vracet stejnou cestou, do tou dobou jiz zamrzle Kanady. celý článek |
| NIKDY SE NEDÍVEJTE MLADÝM DÁMÁM PŘES RAMENO! |
Rubrika: [zážitky] Už od útlého věku mě rodiče učili, že ignorovat pravidla slušného chování se nevyplácí, ale stejně jako poslouchání cizích rozhovorů tak i nahlížení mladým dámám přes rameno jsem nejprve musel vyzkoušet, abych zjistil, proč to vlastně nemám dělat. Včera odpoledne jsem se probíjel z práce domů odpolední dopravní špičkou, v důsledku čehož jsem v tramvaji musel místa k sezení přenechat těm starším a těm rychlejším. celý článek |
| KOLO - ZÁLEŽITOST MÉHO SEBEVĚDOMÍ... |
Rubrika: [zážitky] Čtu příběhy o jízdě a padání z kola a směju se – cizí neštěstí přeci vždycky potěší ... Přitom vzpomínám na své krasojízdy… Jistě všichni znáte pocit, kdy se těšíte na dárek a dostanete ho, ale nakonec to dopadne úplně jinak, než jste si přáli. Tak to byl právě můj případ. Pronesla jsem, že by bylo prima mít kolo – jen tak, mezi řečí. A ejhle, kolo tu najednou bylo – dámské, krásně hráškově zelené, metalíza, přehazovačka… celý článek |
| KRÁSNEJ VEČER (BEZ CHLAPA, ALE O CHLAPECH) |
Rubrika: [zážitky] Jakmile jsem včera večer dorazila domů, popadla jsem rozesmátou Sashu (vy pejskaři to jistě znáte: odemknete dveře a na nohy, stehna, případně na hlavu vám začne skákat chlupatý kámoš s rozesmátou tlamičkou a němým výkřikem radosti, z nějž se dá dešifrovat něco jako "Slááááva, sláááva, už jsi doma, tak se přestaň poflakovat a koukej mi rychle dát do misky tu dobrou konzervu!!!") a vyrazily jsme do kopečka na Mrázovku za Vánkem. celý článek |
| GENTLEMANI - KDE JE VÁM KONEC? |
Rubrika: [zážitky] Měli jsme takový pěkný jednání. Ráno v pěkném hotelu, pěkná obsluha, čerstvý džus, jídlo pod stříbrnou pokličkou pěkně upravené, pečivo čerstvé, máslo máslové, na zdi nad našimi hlavami důstojný obraz prezidenta "tatíčka" Masaryka", který jakoby kontroloval podnětný trialog se dvěma chytrými pány (teda spíš jejich dialog, já mám po ránu IQ láčkovce, takže jsem se soustředila na pití Latte, snažíc se vyhnout knírku z mléčné pěny pod nosem nebo flekům od pomerančové šťávy na hrudníku... celý článek |
| YUKON QUEST II. |
Rubrika: [zážitky] Pri velkých zavodech psich sprezeni, jako je prave zminovany YUKON QUEST, se opravdu proveri celoživotní priprava – jak musheru, tak jejich psu. Všechny dosavadni zkusenosti, schopnosti rychleho a především správného reseni situace… Neskutecne dlouha a obtizna trat (trail, tzn. ujeta stopa pro sane), však kazdorocne vabi… Pro mushery je ucast v tomhle fantastickem zavode adrenalinovou zalezitosti... celý článek |
| YUKON QUEST I. |
Rubrika: [zážitky] V polovine unora se uz spoustu let jezdi „YUKON QUEST“- závod psich sprezeni. Je to nejtvrdsi zavod Severu a vubec celeho světa v této discipline. Behem 14 dni zavodnici jedou arktickou divocinou, odkazani jen na svoje psy – ujedou neuveritelnou vzdalenost 1600 km (1000 mili) z Fairbanksu na Aljasce do hlavniho mesta Yukon territory, Whitehorsu. Dalsi rok se trasa obrati a jede se z Yukonu na Aljasku. celý článek |
| MILUJÍCÍ MANŽEL |
Rubrika: [zážitky] "Tady máš dárek k Valentýnovi", řekl mi muž s nadšením u něj neobvyklým a podal mi velké růžové lízátko ve tvaru srdce s nápisem "You´re the One". Jak romantické po dvaceti letech manželství... Když jsem zamáčkla slzu nad tím, že dárkem není zlatý řetěz či něco obdobného, řekla jsem udiveně: "Hele, ale dnes je sedmýho února a Valentýna je až čtrnáctýho..." celý článek |
| OTISKY ANDĚLŮ |
Rubrika: [zážitky] Vracela jsem se domů z práce. Právě sněžilo, vločky obrovské jako pětikoruny z cukrové vaty padaly tiše a pomalu k zemi, obloha byla jako rozlitý kalamář a vše kolem bylo pokryto hebkou, nadýchanou bílou nádherou. Sníh se třpytil ve světle pouličních lamp a sváděl k dětským hrám. celý článek |
| PLASTOVÁ OKNA - Ó MY SE MÁME!!! - II. |
Rubrika: [zážitky] První eufórie z nových oken se vytrácí. Během dvou měsíců jsem volala šestkrát o pomoc. Začalo to ulomenou bezpečnostní zarážkou. Při sklápění okna se toto na mně začalo řítit. Při opravě mi bylo panem šikovným naznačeno (s úsměvem, který říkal „ó ty duše prostá“), že okno vypadnout nemůže, že prý má pojistku... No, říkejte to někomu, na koho padá okno 150x150cm... Nicméně záhy následovala další oprava: okno se špatně zavírá... celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XLIV. |
Rubrika: [zážitky] Je prosinec 1999 a já konečně po dlouhém a bolestném hledání práci našel. Už je nebezpečí zažehnáno, už mně zoufalství nenažene zpátky za volant. Definitivně jsem se od ježdění odtrhl, hned po Novém roce nastupuju jako manažer v restauraci a zábavním podniku pro děti. Už nikdy nebudu při hledání místa truck driver = idot. A jen tu a tam se ve vzpomínkách objeví útržky filmu z dávných – a dálných – cest. celý článek |
| JAK CHUDÁK K ÚRAZU PŘIŠEL... |
Rubrika: [zážitky] Táta má nemoc mnoha lidí (a mužů :-))), kdy kvůli jednomu šroubku schovává plát rezavého železa o rozměrech menšího motocyklu (přeháním jen velmi mírně). Jednu dobu jsme měli ve sklepě uskladněny dvě nefunkční pračky. To zapracovala i další příbuzná. Zjistila, že má stejnou pračku jako moje máma, a když se její pračka složila, rozhodla se, že ji nevyhodí, ale převeze k nám na náhradní díly. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XLIII. |
Rubrika: [zážitky] Samota je na cestách hrozná, desítky hodin za volantem, sám a sám, jen to rádio dělá společnost. Kdysi brávali řidiči vděčné stopaře, bylo si s kým povídat. Ale to už je také historie. Na silnicích jsou k vidění čím dál tím pochybnější individua, někteří vypadají tak, že bych si toho člověka do kabiny strachy neposadil. Krom toho i zákon zakazuje komerčním vozidlům, tedy jejich řidičům, brát stopaře. celý článek |
| KDO JSI TY A KDE JSEM JÁ? III. |
Rubrika: [zážitky] Nikdy jsem nepřemýšlela o předcích. O všech těch lidech, co žili přede mnou, o tom, jaké byly jejich životy, jací vlastně byli… Vždyť ani pořádně neznám vlastní rodiče – mámu a tátu: jejich život před tím, než jsem přišla na svět. Takových minimálně dvacet let – od jejich dětství do prvního zážitku, kdy si je sama pamatuju… celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XLII. |
Rubrika: [zážitky] Je to zvláštní a takřka nepochopitelné, jak se řidiči o své trucky starají. Několikrát jsem viděl na nárazníku osobního auta nálepku hlásající světu, že čisté auto je znakem chorobné mysli. Lidé, pravda, svá auta myjí, ale neviděl jsem, že by se o auto někdo staral tolik jako řidiči trucků. Dokonce se pořádají různé show a přehlídky trucků, kde mezi sebou majitelé soutěží o ten nejkrásnější, nejochromovanější, nejosvětýlkovanější a nejnaleštěnější.celý článek |
| KDO JSI TY A KDE JSEM JÁ? II. |
| Rubrika: [zážitky] Kulatá věcička, velká sotva jako sklo z lenonek, co nosí táta, se na mne vábivě dívala zpod rozbitého květináče. Mezi záhadným obrázkem a mnou se však černala úzká dlouhá díra; jen zčásti ji kryla téměř odsunutá a rozbitá deska, která byla dříve stropem (z pohledu rakve) případně podlahou (pro živé vstoupivší do hrobky). celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XLI. |
Rubrika: [zážitky] Kde jsem to minule skončil? Ano, jak jsem dostal výpověď... Věděl jsem, že jako truck driver najdu práci snadno, ale já už tohle nechtěl. Vzpomínám na to, co jsem zažil, zdaleka ne všechno jsem vám sem napsal. Bylo toho za ty roky dost. Co já si užil na silnici mezi Los Angeles a San Franciskem ... celý článek |
| KDO JSI TY A KDE JSEM JÁ? I. |
| Rubrika: [zážitky] Bojíte se hřbitova? Měla jsem divný pocit – vlastně už od samé brány. Ty vysoké, železné veřeje, teď dokořán otevřené, mi jakoby hrozily. Bála jsem se, že až půjdeme pryč, budou na zámek a my se už nedostaneme ven… celý článek |
| NEPŘIPOMÍNÁ VÁM TO NĚCO? |
Rubrika: [zážitky] Začalo to v pondělí. Dopoledne, údajně, nezastihla poštovní doručovatelka nikoho z nás tří doma. Nechala v poštovní schránce upozornění, že na poště je k vyzvednutí, na jméno manžela (které je shodné se jménem syna), doporučený dopis, určený do vlastních rukou. Dopoledne byl doma syn, ale nestačil ani dojít ke dveřím a doručovatelka byla pryč. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XL. |
Rubrika: [zážitky] Já už chci trochu klidu… Nedivte se mi, že navzdory vysokému platu jsem s tím praštil jak nejdřív to šlo a našel si jinou práci. Vozil jsem okna k obytným trajlerům a jiným rekreačním vozidlům pro továrny v Oregonu a Washingtonu. Práce to byla krásná, nemusel jsem se honit, ba naopak, protože jsem byl placen hodinově a čím pomaleji jsem jel, tím víc jsem vydělal. V úterý ráno jsem vyjel a vrátil se v pátek ráno. celý článek |
| PLASTOVÁ OKNA - Ó MY SE MÁME!!! |
Rubrika: [zážitky] Máme nová okna – paráda. Nejenom, že pěkně vypadají, otvírání a zavírání jde velmi lehounce, ale vůbec není slyšet žádný hluk z ulice, ani vítr, ani auta, prostě ticho. To horší na tom je, že já v současné době vůbec necítím ruce ani nohy a už ani pomalu nevím, kdo jsem. Příprava na akci byla příšerná. Vyklidit jednu skříňku, přestěhovat, dát do ní věci z druhé skříňky (pokud se tam teda vešly), skříňku přestěhovat a dát do ní věci ze třetí skříně a tak postupně…celý článek |
| SWINGERS PARTY - ANEB NA CHOULOSTIVÉ TÉMA |
Rubrika: [zážitky] Teda ne že bych byla moc prudérní, ale tohle fakt nemůžu... Nebo jo? Včera mi po dlouhatánské době volala známá: "Helee, co děláš vo víkendu, nepudeme zapařit?" Vysvětlila jsem, že asi ne, protože mi totálně došly peníze a paření za ticketky mě nebaví, ale ona mě netrpělivě přerušila: "Huso, já nemyslela chlastání, ale my teďka chodíme jednou za měsíc s Pepém na swingers party, tak mě napadlo, že bys mohla s náma, páč si byla dycky dost hodně liberální..." celý článek |
| RYTÍŘI V MONTÉRKÁCH |
Rubrika: [zážitky] Seděla v kanceláři a účtovala. Už od rána a pořád a neustále, a z hlavy se jí jen kouřilo. Bojovala s ukrutným drakem. Měl dvanáct hlav jako rok měsíců a jmenoval se hrozivě Uzávěrka. Z každé hlavy na Janu chrlil oheň a síru, nechtěl se jen tak nechat udolat. Hrdinka Jana stínala jednu hlavu po druhé a sama též padala vyčerpáním. V hlavě čísla, položky a zmatek… celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXIX. |
Rubrika: [zážitky] Na jih od Monterey je známé město Carmel, kde kdysi starostoval Clint Eastwood. Zajímavá podrobnost je, proč: ono totiž to město je „poněkud svérázné“, když to řeknu hodně mírně. Že domy nemají čísla, a pošta se tam neroznáší – je drobnost. Až do Eastwoodova starostenství mělo město velice svérázné zákony, jako že auto smí stát na ulici jen dvacet minut – a lidé tedy vybíhali z barů popojet. V parcích nebyly lavičky – protože by tam sedávali lidé a jedli. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXIX. |
Rubrika: [zážitky] Fisherman Wharf, Rybářský přístav. Zaslouží si aspoň samostatný odstavec. Je součástí přístavu, hned vedle přístavišť, odkud jezdí lodě na Alkatraz, a kde přistávají i obchodní lodě. Fisherman Wharf žije ze své rybářské minulosti – v restauracích, namačkaných jedna vedle druhé, je hlavní položkou na menu Seefood, přeloženo mořské jídlo. Kraby prodávají přímo na chodníku, hemží se ty potvory na pultě, zákazníci si prstíkem ukáží, které chtějí, prodavač je hodí do kotle s vařící vodou – no a oběd je tady. celý článek |
| VŠECHNY SVALY V MÉM TĚLE – ANEB TĚŽKO NA CVIČIŠTI… |
Rubrika: [zážitky] Konečně jsem se včera dokopala na hodinu kickbox aerobiku a povím vám, že po deseti minutách rozcvičky "na zahřátí", jsem omdlívala vyčerpáním – a při představě, že mě ještě čeká dalších padesát minu -t se mi dělalo špatně od žaludku... Nu... cviky na protažení svalů byly fajn, ale pak nastalo to pravé peklo...podřepy, výkopy a boxování do vzduchu…celý článek |
| SETKÁNÍ NA MOSTĚ |
Rubrika: [zážitky] To, co vám tu píšu, je to v podstatě vyjádření lásky, věrnosti a obdivu k mému už hezkých pár let milovanému časopisu: Koktejl magazín. Vlastně mě k tomu vyprovokoval Josef Formánek svou knihou Prsatý muž a zloděj příběhů, kterou jsem přehltala hned několikrát a pokaždé v ní našla něco nového. Takže mě docela mrzelo, když už z Koktejlu jako šéfredaktor odešel, vždycky jsem se těšila na jeho úvodníky... No, co už... Ten chlap je moje krevní skupina, jeho slovíčka mě vždycky brala... celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXVIII. |
Rubrika: [zážitky] San Francisko je prý městem homosexuálů. Říká se to, já nevím, žádné jsem neviděl, anebo jsem je nepoznal. Je městem podivných lidiček – jestli to tak můžu říct – na ulicích, kde chodí turisté, uvidíte kouzelníky, mimy a muzikanty, kteří předvádějí své umění a kupodivu se ani nezlobí, když jim nic nedáte. Však říkám, podivní lidé. A ještě jedna zvláštnost tu je, málo aut…celý článek |
| PRVNÍ DEN SNĚHOVÝ |
Rubrika: [zážitky] Mé předsevzetí — strávit noc s Robertem Fulgumem (resp. s jeho Třetím přáním) — mi vyšlo tak napůl. Meteorologické kotrmelce v okolním ovzduší mne uondaly nedlouho po deváté hodině na dvaapadesáté stránce. Vzbudila jsem se krátce po třetí. Nestává se to často, ale zřejmě už přicházím do let, kdy člověk v noci více bdí, než spí.celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXVIII. |
Rubrika: [zážitky] Taky se vám stane, že při jednom jediném slovu se vybaví celý řetěz vzpomínek? Tak já poslouchám v autě stanici, která hraje "oldies" – starší skladby z dob mého mládí, z dob, kdy jsem byl na vojně a z let potom, z doby, kdy bylo na všechno dost času, protože život se zdál přímo nekonečný. A mezi nimi je tahle: celý článek |
| PHILIPS SATIN ICE OPTIMA – BEZBOLESTNÝ (hahaha) EPILÁTOR |
Rubrika: [zážitky] Jako hodně lidí, tak i já jsem poměrně snadná oběť reklamních kampaní a propagace obecně, zvláště, když mi slibují něco, co opravdu chci... Člověk prostě snáz uvěří krásné lži, než by hledal reálnou a ne tak pěknou pravdu. Nekupuji sice známé "zajíce v pytli" jako: úžasný univerzální kráječ, který přeřízne i ocelovou trubku a pořád je dost ostrý na krájení chleba, ani jiné produkty teleshopů, novashopů a bůhvíčeho ještě. Ne, já jsem dala přednost osvědčené značce — Philips. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXVII. |
Rubrika: [zážitky] Další cesta vede na pobřeží Pacifiku a po pobřežní silnici číslo 1 do Carmelu a Monterey. Prohlížíme si Hearst Castle, Hearstův zámek. Tenhle novinový magnát si postavil z pravého betonu pravý renesanční zámek! – kam svezl z celého světa vše, co podle něj mělo cenu a vypadalo staře.. A vše se tam choulí v dojemné směsici. celý článek |
| DEPKA JAKO HROM! |
Rubrika: [zážitky] Jel jsem na reportáž a jedna zastávky u mekáče v Průhonicích stačila, aby mi změnila život... Sedm minut – pouhých sedm minut v mekáči – a po návratu jsme šokovaně koukali na vymlácené zadní okno u Tomášova Passatu. Bál jsem se toho nejhoršího a jak u mě bývá zvykem — to nejhorší se stalo.
celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXVI. |
Rubrika: [zážitky] Na půli cesté z Phoenixu do Flagstaffu je město Sedona, musíte ovšem sjet z dálnice na původní silnici. To si prosím vás nenechte ujít – tedy, pokud se v těchto místech někdy ocitnete, zastavte se, kdykoli pojedete z Phoenixu do Flagstaffu, stojí to za to. V okolí je spousta onéch pravých a pro Arizonu typických homolovitých kopců; v džípu vás tam mezi nimi povozí a ukáží to nejzajímavější. A město jakbysmet stojí za procházku. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXV. |
Rubrika: [zážitky] Tak teď přemýšlím, kdeže jsem to vlastně minule přestal… „Pat Philips“ a jeho company mne potřebovali čím dál tím míň, některé týdny vůbec ne. „Kopecky bus“, to byly hlavně jízdy po městě a do Los Angeles, nejvíc s mormony do jejich chrámu. A hlavně čekání. Odvezl jsem někam lidi a čekal. Vytáhl knihu a četl si, vytáhl televizi a díval se na něco, to je jedno na co, hlavně zabít čas. Náš podnik skomíral, neměli jsme pořádné tj. pěkné autobusy a na to se moc dbá. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXIII. |
Rubrika: [zážitky] Každý stát má svou státní silniční policii – vždy v černých autech. Ti ovšem nejezdí po celém státě, ale mají svá území působnosti. Potom má každá county (okres) svou policii (ve slangu county-mounty). Ti mají jinak barevná auta, a většinou, pokud zrovna jejich město nutně nepotřebuje peníze, nejsou na dálnicích nebezpeční. Zato když z ní sjedete, je třeba se mít na pozoru. Je mnoho malých městeček, jejichž rozpočet stojí na vybraných pokutách a bez nich by neměl starosta a šerif na výplatu. celý článek |
| KAMÍNKA |
Rubrika: [zážitky] Myslela jsem na chlapy a čím víc jsem jich měla plný zuby, tím víc jsem na ně musela myslet. Myslela jsem na ně v práci, doma, cestou do práce a z práce, myslela jsem na ně i ve vaně a to bylo docela nebezpečný, to jsem pak měla dojem, že mi chybí. Ale ve skutečnosti jsem si naplnila celé dny vším možným tak, abych neměla ani mezeru na myšlenky na ty zatracený chlapy, jenže když už jsem při luštění křížovek musela myslet zas na ně, tak jsem si řekla, že bych s tím měla něco udělat. celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... XIV. |
Rubrika: [zážitky] Ráno jsem se probudil do krásného dne. Cítil jsem se jako král. Během nočních snů jsem obletěl svět, ukradl jsem zlato Inků, nechal se znásilnit mlaďounkou Madonnou a dvořil jsem se krásné slečně na nároží jednoho z pařízských bulvárů. Miluji sny plné fantazie a barev. Vlastně ani nevím, proč jsem já negativní. Mám vlastně krásný život. Petřin stín pomalounku zmizel a já věděl, že jsem odvalil balvan, který mne tížil. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXII. |
Rubrika: [zážitky] Řidiči mají své zvyky: někteří jezdí v noci a přes den spí (ano, i tací jsou), někdo vstává brzy a zastaví dřív. Já jsem jel rád do půlnoci a spal do sedmi. Spal bych dál, ale musel jsem jet. Mnoho řidičů zastaví na celý večerní rituál, pak znovu vyrazí a jedou, dokud můžou. Až nemůžou a je na cestě truckstop, zastaví tam; není-li, poslouží nájezdová rampa na dálnici (ta je vždy široká, tady s tím snad při stavbě počítají a policajti zásadně spící řidiče neobtěžují. V tom je na ně spolehnutí.).celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... XIII. |
| Rubrika: [zážitky] Probral jsem v nemocnici s kapačkou v žíle. Snad znáte ten chladivý pocit, kdy vám infuze ochlazuje krev. Příjemný chladivý pocit se rozlévá. Na bílém stropě tancovaly stíny kolem odrazů slunečních paprsků a krásná sestřička rovnala mou přikrývku. "Kolik je hodin?" "Odpoledne, dvě hodiny." Usmál jsem se. Přesně před čtyřiadvaceti hodinami jsem seděl v jednom vydavatelství na pohovoru a teď ležím v nemocnici. Podivný příběh mne dovedl až sem… celý článek |
| MÝ KRISTOVY DRAHÝ ROKY.... |
Rubrika: [zážitky] Bylo mi třiatřicet, byla jsem ošklivá, tlustá a cítila jsem se na umření. Každé ráno cestou do práce jsem byla připravena vrhnout se pod první rozjetý vlak. Jediným problémem na této skutečnosti bylo jen to, že v širokém okolí se nenašly jediné vlakové koleje. Několikrát denně mě napadaly šílené scénáře mé tragické smrti, jako například, že mě na chodníku srazí cyklista, který tam nemá co dělat a já upadnu tak nešťastně hlavou na obrubník…celý článek |
| JAK KUDLANKA LETĚLA A LETĚLA.... |
Rubrika: [zážitky] Jsem neskutečný zmatkář, nemám žádnou organizaci práce, vyděsí mne každý „ouřad“ a vymlouvám se čímkoli komukoli… Ano, takhle se občas cítím. Přeměna mého brlohu na byt se chýlí ke konci, stejně tak jako má odolnost vůči nárokům námezdných sil, které nevědí, co by si za své „zlaté ručičky“ řekly. Ale – řeč bude o něčem jiném – tentokráte o mém přesunu na kontinent za velkou louží… celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXXI. |
Rubrika: [zážitky] Tak jsem dostal mail, abych napsal něco o truckstopech. Uvědomil jsem si, že tady vlastně píšu úplně samozřejmě o věcech, které tam doma neznáte a nemůžete znát. To, co jsem loni v létě viděl na cestě z Čech přes Rakousko do Itálie, tedy místo, kde kamiony stály přes noc, bych nazval rest areou, truckstop je něco docela jiného. Všechny trucky, a nevím jestli vůbec někdo ví kolik jich je v provozu, potřebují také natankovat…celý článek |
| VRAHEM SNADNO A RYCHLE... |
Rubrika: [zážitky] Stalo se to, co jsem nechtěl, ani nečekal. Při návratu z nakupování, kdy jsem Petře koupil botičky, jsem provedl šílenou věc... hnusnou a nezodpovědnou vraždu. Jsem prostě vrah… Normální sobota. Petruška pozvala svoji maminku a já, abych nevypadal jako úplný kretén, jsem pozval alternativní tchýni na večeři. Petruška si vybrala nádherné letní střevíčky – za šest tisíc. Pepa mi narychlo půjčil ještě dvě tisícovky a v restauraci u Vladaře jsem strávil s dámami dvě hodinky za patnáct stovek..celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... XII. |
| Rubrika: [zážitky] Jeden byl malý a druhý byl zase hodný. Ten malý policajt totiž přešel hned k formalitám a vyzval mne, abych je následoval. Jiřinka v sekretariátu koukala jako na zjevení. Usmál jsem se a tvářil, že je úplně normální, že novinář první den v práci musí nutně navštívit policii. "Pane Kuneši, chceme si s vámi promluvit u nás na oddělení." "To snad není nutné." "Je to nutné!" Usmál se ten malý, ale cítil jsem, že jsem dohrál svoji falešnou hru a musím slézt z toho lustru... celý článek |
| PŘEDŠKOLNÍ DEPRESE JAROSLAVA HUTKY |
Rubrika: [zážitky] Tak vám nějak nevím, co se životem. Prázdniny skončily a jsme zase zpátky v Praze. Je unavená a ospalá neděle. Před chvílí padaly kroupy, ale teď se na nebi tlusté mraky potrhaly a prosvítá jimi zapadající slunce. Okno se ještě třpytí neuschlými kapkami a na komín na protější střeše si sedl holub. Mraky táhnou po nebi rychle k severu a řídnou. Na jihu už je zase nebe čisté. Ve středu jdou děti do školy a mně začíná další zpívaná sezóna. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXX. |
Rubrika: [zážitky] To se ví, koho by bavilo pořád jezdit přes celou Ameriku a být pryč z domova. Uvítal jsem proto nabídku známého, který si kupoval svůj truck a hledal pro něj řidiče. Měl domluvenou práci na převážení hlíny na stavbách, byl bych tedy pořád doma a vydělával i o trochu víc. Když mi řekl, že už mu nesmím odjet, protože v týdnu už truck bude, radostně jsem zavolal do práce a oznámil jim, že už pro ně nepracuju. To je tady celkem běžné, zákoník práce a výpovědní lhůty tu nemají. celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... XI. |
| Rubrika: [zážitky] Nechtěl jsem kroužit před domem, jako hladový pes. Vešel jsem rovnou. Byl jsem rozhodný, sebevědomí a silný. Věděl jsem, že svět je plný vlků a tentokrát jsem nechtěl dávat najevo slabost. V recepci seděla příjemná, pohledná a líná slečna, která zrovna přemýšlela jestli zavolá kámošce nebo si nalakuje nehty. „Dnes nastupuji, můžete mi poradit?“ Nedůvěřivě se usmála a klepla dlouhými nehty do klávesnice: „Jak se jmenujete?“ „Kuneš, Pavel Kuneš.“ celý článek |
| SMRTELNOST... |
Rubrika: [zážitky] Smrtelnost na mne přišla, když mi bylo asi pětačtyřicet. Do té doby jsem se považoval za nesmrtelného. Ne, že bych býval nikdy nechuravěl, to se říci nedá. Spíš naopak: jako děcko jsem překonal několik vážných chorob a rodiče o mně měli pořád strach, až mi tou svou úzkostlivostí vštěpili notnou dávku hypochondrie. celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... X. |
| Rubrika: [zážitky] Stál jsem nad nahou Petrou. Penis ještě myslel na můj erotický sen a moje bývalá se usmívala. Zcela jistě si špatně vykládala postavení mého kamaráda, ale já nechtěl nic řešit. Řešil jsem s Petrou náš vztah několik let a nikam to nikdy nevedlo. „Pavlíku vidíš, jak tě ještě umím rozpálit.“ V hlavě jsem měl zmatek, ale jedno jsem věděl. Z tohoto souboje s bejvalkou nevyjdu bez šrámů… celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXIX. |
Rubrika: [zážitky] Dnešní kapitola bude trochu jiná. Napíšu vám totiž o trakařském slangu. Některé jejich výrazy jsou kupodivu ve slangu delší než v "normálním" jazyce, truckers se tím odlišují od "těch ostatních", a pochopitelně se tak i baví při své nudné práci. Pro mne bylo někdy docela těžké vůbec pochopit, o čem je řeč… Že „aligátor“ se říká utrženému kusu pneumatiky, co "číhá" na krajnici, bylo ještě snadné. Ovšem už zpráva, že „mám na předních dveřích medvěda“, vyžaduje "odbornější" znalosti... celý článek |
| OD PRSTENU K PRAVÍTKU |
Rubrika: [zážitky] Jsem prý gentleman. Tedy, věřil jsem tomu donedávna... Život přináší kouzelná překvapení, ale je pár zásad, kterých se raději musíme držet: předně – čtěme návody na vše, co koupíme do domácnosti. Také pokud možno nevařte, nepijte, nesouložte, nemodlete se, myjte si vždy ruce po použití záchoda… a ze všeho nejvíc – bacha na drsné ženy… :-(((celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... IX. |
| Rubrika: [zážitky] Určujete to teď vy, čím si hrdina projde. Faktem je, že mu to všechno dám pořádně přechroupat, pak ho usmažím a nakonec ... No, však uvidíme. Tento týden na vás čeká více pokračování (doufám) a samozřejmě je tu i obligátní anketa. (Nenechám hrdinu spáchat sebevraždu, nesmí to mít tak jednoduché...) Takže hlasujte a určete jeho osud ... celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... VIII. |
| Rubrika: [zážitky] Zakomplexovaný blbec Pavel (definice fanoušků) se dostal do velmi zajímavé situace a tak si s ním budeme hrát dál. Jenže dnes poprvé budete mít možnost určit další vývoj děje. Takže chutě do toho. Dnes si prožijeme poslední chvilky s Klárkou ve vilce a pak záleží jen na vás. K ovlivnění věcí budoucích využijte anketu v levém sloupci .... celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXVIII. |
Rubrika: [zážitky] Myslím, že už jsem vysvětlil, jak málo společného má tahle práce s romantikou dálek. Je to hltání mil, kdy mozek jede na volnoběh a mysl je upřena někam úplně jinam. Je po cestě spousta krásných míst, ale zastavit není čas. Obdivovat znovu a znovu to, co je vidět ze silnice, se nedá. Jsou samozřejmě výjimky – a jednou z nich je místo, o kterém už jsem se letmo zmínil, Arizonský Flagstaff.celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... VII. |
| Rubrika: [zážitky] Ano, přítelkyně a přátelé, náš drahý současný Jiří Karásek – ne ze Lvovic, ale z Karlových Var (snad mě nezabije za prozrazení rodné lokality) – spáchal další díl! Jeho titulní hrdina vůbec nepoklesl na duchu, natož na těle. Ba naopak!! Ovšem: nic není tak jednoduché, jak by se zdálo po přečtení následujícího odstavce … Příjemné vzrušení do pondělního pracovního procesu… celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... VI. |
| Rubrika: [zážitky] Ztrácel jsem dech z toho polibku. Byla skloněná a něžné kužely jejích ňader lákaly mé oči. Teď bych kalhoty nemohl stáhnout. Cítil jsem takové pozdvižení v mé bederní oblasti, že tohle jsem naposled zaznamenal před patnácti lety na jedné diskotéce. Jenže to mi bylo dvacet a dnes jsem už nebyl arogantní gigolo… Ladně se postavila a donesla ve skleněné misce salát a položila ho mezi dvě opalovací lehátka a lehla si. Rukou mi zamávala. Sednul jsem si na lehátko vedle a pozoroval padající večer. celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... V. |
| Rubrika: [zážitky] Otočila se jako ve snu. S grácií pak spustila svou něžnou postavu do modravého bazénu. Ta chvilka trvala vteřinu, ale já si ji přetáčel tam a zpět. Propnuté tělo se mazlilo s vodou a rukověť jejího luku připomínala práci starých mistrů. Kdyby měl sochař najít předlohu trojské Heleny, pak by musel zazvonit u jejích dveří. Vynořila se mi u nohou a usmála se: celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... IV. |
| Rubrika: [zážitky] Na zastávce nikdo nevystupoval a byla prázdná. Cítil jsem se jako odložený bezdomovec. Tramvaj zmizela v zatáčce a já se podíval v kolik mi jede zpátky. Směšné pro chlapa, který jde od někud, kam se vrátit nemůže. Petra zcela jistě chystala rituální pomstu. Něco ve stylu zapomenutého klíče v zámku nebo normálně odjede za maminkou. Vůbec jsem se necítil spiklencem slasti v boxerkách za tři kila. Spíš naopak! celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXVII. |
Rubrika: [zážitky] Byl rok 1991. Při tomhle ježdění jsem moc peněz nevydělal, podnik se mnou vymetal jízdy, které nikdo nechtěl, na náklady zpět jsem čekal dlouho. Jak už jsem říkal, vyjížděli jsme vždy v pátek, a tak když jsem se vrátil v sobotu v ranních hodinách, čekal jsem celý týden na nový odjezd. Přece musí být nějaká cesta, jak se dostat k pořádným nákladům; sice budu míň doma, ale chvíli to vydržíme a až našetříme trochu peněz... celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... III. |
| Rubrika: [zážitky] Tramvaj ujela dvě zastávky a já si najednou uvědomil, že mám ještě spoustu času. Vystoupil jsem na prosluněném náměstí. Nesnáším hádky s vlastní ženou. Romantika a zamilování vystřídal trvalý válečný stav. Vzdal jsem to. Se ženskou chlap nemůže nikdy vyhrát. Z hádek zůstávají šrámy a ty bolí. Opravdu ženským nerozumím. Chtějí nosit kalhoty a když jim člověk dá tu možnost, tak je na najednou debil, kterého ta ženská vyživuje. celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... II. |
| Rubrika: [zážitky] Opravdu jsem nechápal, o co jde. Proč mě vzali do práce, kde jsem se ani nedostal k přijímacímu pohovoru? Nebudu si hrát na majora Zemana a opravdu připustím to, že bojovná lvice s postavou modelky jednoduše získala místo i pro stárnoucího psavce. Třeba opravdu začínám být atraktivní po nejmladší věkovou skupinu. Zajímavé!!! Před dvaceti lety jsem se chtěl dostat tam, kde mám dneska vstup volný! Hovadina! Nejsem žádnej Vieweigh. Jedna knížka ze mě boháče nedělá. celý článek |
| UMĚLÉ BRADAVKY A ŽENSKÁ BOJOVNOST... |
| Rubrika: [zážitky] Výstavní trojky, postava jako bohyně a blankytný pohled – to byla opravdu vzrušující kombinace. Já se moc nedokážu prodávat, ale kdo to umí, má vyhráno…Tak tady nemám šanci. Na potítku před personálním pohovorem seděla krásná blondýna s trojkama a její lýtka by mohla vesele učinkovat v televizní reklamě na Veet. Proč já mám takovou podělanou smůlu… celý článek |
| POSLEDNÍ SMÍCH LETĚL VĚTREM... |
Rubrika: [zážitky] Kateřina přivedla na svět čtyři děti. Chlapce, dvě děvčata a závěrem dalšího mládenečka. Mezi kluky, respektive mezi daty jejich narození, bylo kolem dvaceti let… Malý Michal byl potěšením, útěchou a náplastí na velkou ránu osudu. Dvacetiletý Pavel se totiž zabil při autohavárii. Už mnohokrát jsem četla, že nejhorší na světě je, když se máma dívá do hrobu svého dítěte…celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXVI. |
Rubrika: [zážitky] Vzpomínám na všechny, kteří se mnou jezdili…Ale, jak jsem už řekl minule – Gary – ten byl jediný. Na Garyho nezapomenu nikdy, ti všichni, kdo přišli po něm, mi splývají. Ne, to není přesně, nepamatuju si jména; to jen jejich tváře a zážitky s nimi ve mě zůstávají. Jako jednou, bylo léto v plném rozpuku, jeli jsme pouští Nového Mexika, venku přes 50 Celsia. Najednou mně kolega budí, huláká jako by ho vraždili: " Mike, co mám dělat, když bude na mostě led?"celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXV. |
Rubrika: [zážitky] Gery a já – byli jsme prostě blázni, jaké aby pohledal. Na cestě z Chicaga do Pittsburgu v Pensylvanii nás zastihla sněhová bouře. My jeli dál, vezli jsme náklad obrazů, ze kterých by si malíři doma zoufali. Šest tun olejomaleb, o umění se radši zmiňovat nebudu. Jeden z mých předků byl akademický malíř, maminka se mně něco nahonila po galeriích. Nevím, jak by přežila pohled na padesát "uměleckých" pohledů na Montmartre, fiakr v popředí, Mount Vernon z Washingtonu v pozadí, každý trochu jiný, ale přesto jak z běžícího pásu, všechno „pravá ruční práce“.celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXIV. |
Rubrika: [zážitky] Minule jsem vám vyprávěl o Garym, Kaliforňanovi, který se mnou jeden čas jezdil. S ním jsem měl vůbec štěstí na události... Ta snad nejstrašnější, nás potkala v Texasu. Byl nějak konec zimy, přesněji si to už nepamatuju. Jeli jsme na západ, takovou trochu "netradiční" cestou. Interstate 40 do Little Rock v Arkansasu, odtamtud jsme se stáčeli lehce na jih po Interstate 20 do Dallasu. Na hranicích Texasu s Arkansasem je ta z písní Greenhornů známá Texarkana. celý článek |
| SLEČNO, NEŠLA BYSTE SE MNOU KOUPIT KONDOM? |
Rubrika: [zážitky] Jarní den byl jako stvořený pro mizerného básníka. Bylo v něm vše, co mizerný básník do svých veršů potřebuje: stromy, kvetoucí jak vzteklé, trsy včel, vrhající se na ně s neukojitelnou touhou je opylovat, ptáci, zběsile se předhánějící v hlasitosti zpěvu, a nad tím vším slunce, před nímž se mizerný básník rád schová do chladivého stínu a usmolí o tom všem básničku coby důkaz toho, že romantici ještě nevymizeli.celý článek |
| JAK SE VLASTNĚ DĚLAJÍ DĚTI? |
Rubrika: [zážitky] Debatu na toto téma vyslechla paní má včera v tramvaji. Dva studenti mateřské školky řešili problém vzhledem k věku poměrně fundovaně, jen se nějak nedokázali přesně shodnout, jestli si musí lehnout tatínek na maminku nebo maminka na tatínka a jak moc přitom musí být oblečeni. Svůj spor předložili paní učitelce, která jim s moudrostí vlastní mnohým učitelům na mnohých školách všech stupňů, sdělila, že děti nosí čáp.celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXIII. |
Rubrika: [zážitky] Z Kalifornie bych snad měl mít nejvíc vzpomínek, protože jsem tam žil. Moc jsem tam však díky jezdění nepobyl. To jen můj podnik tam sídlil, odtamtud jsem vyjížděl a tam se vracel. Z Kalifornie byl Gary a tady je povídání o něm, vzpomínam na něj rád. Poté, co jsem nechal jezdění s benzínem, začal jsem zase jezdit přes Ameriku. Ne už se zeleninou, ale u podniku Topdraw, tahali jsme trajlery pro jinou, sesterskou firmu, Clipper Express. celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXII. |
Rubrika: [zážitky] Okamžik, kdy jsem našel jinou práci, nadešel. Našel jsem místo – s mými čtyřměsíčními zkušenostmi (má drzost neznala mezí), u podniku, který rozvážel benzin a naftu v Los Angeles a okolí. Sídlo podniku bylo v LA, tam měli vlastní objekt s nádržemi, autopark byl zase v San Diegu. Celé to bylo postaveno na faktu, že do San Diega vede bezino a naftovod, ale poplatek za přepravu jednoho galonu potrubím byl 15 centů. Traky to vozí levněji, proto náš podnik mohl prodávat za nižší cenu. celý článek |
| MEDARDOVY NASCHVÁLY |
Rubrika: [zážitky] Tak takhle jsem si tedy letošního Medarda vážně nepředstavovala. Vůbec nechápu jak to, že neplní plán. Má pršet, pršet a zase pršet. Po loňském suchém létu je potřeba pořádně zalít podhoubí. Věřím tomu, že kdybych neměla žádné běhání, tak takhle hezky nebylo. Jenže člověk míní, příroda (nebo Pán Bůh, jak chcete) mění. Snad první letošní letní dny a já místo abych si vlezla na balkón, vzala knížku, něco dobrého k pití a relaxovala, jsem běhala po doktorech.celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XXI. |
Rubrika: [zážitky] Jednu věc jsem se naučil rychle, totiž používat bezpečnostní pásy. Tou dobou, byla to doba kovbojů za volantem, bylo pokládáno za změkčilost si pás zapnout. Dálnice Interstate 80 v Pensylvanii mne však donutila změnit názor. Americké silnice i dálnice jsou, pokud jde o kvalitu, mnohem horší než evropské a ta v Pensylvanii byla i na místní poměry vyhlášená. Díry a lavóry zvíci vany tam byly běžné a po nich jsme skákali. celý článek |
| MÁM CHŘIPKU A SKLERÓZU – Ó, JÁ SE MÁM… |
Rubrika: [zážitky] Tak jsem lehla jak pes u boudy, nebo bych měla napsat spíš „lehla popelem“? Určitě to všichni velice dobře znáte – napřed mizerný pocit celkově, pak vysmirkovaný krk a druhý den už v tom lítáte… Místo nosu totálně zacpané potrubí, které ovšem současně nezvladatelně kape, místo hlasu skřeky meluziny a celkový stav? Být mrtvá, bylo by mi snad líp… Ale ano, přiznávám, jsem hypochondr, máte pravdu. Nějaký týden horeček přeci nemůže obyčejnou ženskou udolat…celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XX. |
Rubrika: [zážitky] Jak už jste snad zjistili, jezdit t trakem není nic nádherného a nějak zvláště obdivuhodného. Kdybych věděl, jak jinak si vydělávat, asi bych s tím nejspíš už tehdy praštil… Ovšem – není tak jednoduché, říct že tohle dělat nebudu – a přestat. Nejdřív musím najít něco jiného… Jak dlouho to trvalo, se už ani nepamatuju, jezdil jsem na východ a na západ, a zas na východ a zpátky. To už jsem věděl, že tohle nemá s nějakou romantikou nic společného, leda snad ona romanticky znějící jména míst, které byla na cedulích podle dálnice. celý článek |
| JSOU MI TY DĚTI PODOBNÉ? |
Rubrika: [zážitky] Předkládám vám půvabné vyznání jednoho táty. Mám z něj radost – radost, že můžu publikovat i něco jiného než věci smutné. Tentokrát tedy o „lásce otcovské“. Pevně věřím, že vás také potěší. Dost možná, že se mi tolik líbilo proto, že mé ratolesti už z oné popisované půvabnosti přešly do let dospělých a jejich jednání mne občas ne-li přímo vymrští jak čertíka ze škatulky, tedy minimálně pořádně nadzvedne... :-))) celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XIX. |
Rubrika: [zážitky] Dnes se zase vrátím k trochu té odborné části věci: k povolené váze na nápravách. Ta se v Americe důsledně hlídá, na přední nápravu je povoleno 12,5 tisíce liber (5690 kg), ostatní nápravy 20 tisíc (9070 kg) pro jednoduché, 34 tisíc (15420 kg) pro dvojice. Vše je ještě složitější, protože jednotlivé státy mají své úpravy a zákony. Pokud chcete tedy přejet celou Ameriku, platí toto: celková maximální váha je 80 tisíc liber (36290 kg). Aby se vůbec dalo bez nějakého přesouvání nákladu těmto podmínkám vyhovět, mají trajlery posuvný podvozek: rozsah vpřed/vzad je tři metry.celý článek |
| PUSA PRO ŠTĚSTÍ |
Rubrika: [zážitky] Tenhle den nezačal pro mne vůbec dobře. Jednak jsem musela ráno vstát, což je samo o sobě špatné, takže si budu večer muset lehnout znovu. A musím jít vyvenčit čubinu. Teď už to není tak nepříjemné jako v zimě, ale stejně se mi většinou nechce. Ale – je to štěstí, že ji mám. Nebudu opakovat, že nikdy (a to nikdy neříkám nikdy) nikdo vám nedá tolik lásky jako pes. Ovšem já to teď myslím tak, že nebýt jí, tak nevytáhnu paty a budu jenom sedět u počítadla a minimálně si kazit oči.celý článek |
| TRAK A JÁ - MALÁ VSUVKA Z DNEŠNÍCH DNŮ |
Rubrika: [zážitky] Mluvil jsem včera s Danielou a říkala mi o vašich ohlasech a komentářích k mému povídání o ježdění s trakem. Pokud byste měli nějaké konkrétní otázky či připomínky, adresujte je klidně mně, michalm@fastmail.fm, nebo pište do komentářů. Rád vám odpovím. Především musím zdůraznit, že to, co jste doposud četli, jsou vzpomínky na začátky… Začínal jsem v roce 1988 a pochopitelně se od té doby leccos změnilo. Já taky. Celé povídání pak končí tím, jak už dělám něco úplně jiného a nikam jezdit nemusím. Jo, jak já byl tehdy naivní…celý článek |
| BYLA NOC KRÁSNÁ, PRVOMÁJOVÁ... |
Rubrika: [zážitky] Dobře slyším a mám dobrý čich. Tyhle vlastnosti mi občas vadily, protože mne každý šustot probudí a zápach z cigarety přeladí náladu na blbou. Ovšem, tuhle prvomájovou noc jsem jim byla těmto svým smyslům vděčna za neobyčejný zážitek. Bydlím ve zvýšeném podlaží paneláku, takže když si páníčkové venčící pejsky zapálí cigaretu a postávají u vchodových dveří, mám kouř hned u sebe v pokoji. Po delším úsilí jsem své sousedy zpacifikovala natolik, že už přeci jen pokuřují o kus dál. Z téhle soboty na neděli bylo krásně, noc spíš srpnová než prvomájová, takže jsem okno otevřela dokořán a jen zlehka zatáhla záclonu.celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XVIII. |
| Rubrika: [zážitky] Mám takový dojem, že povídání o tom mém „učení se na truckera“ bylo zatím dost a že bych měl napsat taky něco pro ty, kteří se zajímají o techniku. Je několik hlavních výrobců trucků: Peterbuilt, uznávaný jako nejluxusnější, který je také nejdražší a cena 100.000 dolarů za tahač bez traileru není neobvyklá. Potom Kennworth, Freightliner, International a GMC Volvo. celý článek |
| KDYŽ SE MUŽI OSAMOSTATNÍ... |
Rubrika: [zážitky] Každý rozumný člověk , který již nežije s rodiči, ale pokouší se o život na samostatné dráze, mi dá jistě zapravdu, že existuje pár velmi důležitých věciček, které tak jako tak nutně potřebuje. Nemusí se mnou všichni souhlasit, ale podle mne je jednou z nich pračka. Dokud funguje, člověk to ani nevnímá. Bere ji jako samozřejmost. Vypere, pověsí prádlo na věšák a tím je věc vyřešena.celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XVII. |
Rubrika: [zážitky] Dnes vám napíšu o „log book“, tedy palubní knize. Podle federálního zákona smí řidič pracovat 15 hodin bez přestávky, z toho 10 hodin smí jet. Pak musí mít 8 hodin volno na odpočinek. Pokud má sleeper, (řidičova ložnice), může být spaní rozděleno do dvou částí, ale nesmí být kratší než dvě hodiny. Každá změna musí být ihned zaznamenána do log book. Celé počítání je dost složité, nejlepší je tedy příklad:celý článek |
| Z UTAJENÉHO DENÍKU ROZVEDENÉHO MLÁDENCE III. |
Rubrika: [zážitky] Spleen mě nepřešel, spíš naopak. Ale konečně jsem si uvědomil, co a jak se ve skutečnosti děje, to, co jsem dosud nějak nechápal, nebo spíš odmítal brát v úvahu. No, a pojmenování příčin je samozřejmě prvním krokem k nalezení (zatím alespoň hledání) řešení. Tak tedy – jestli vůbec ještě někdy napíšu nějakej inzerát, nebo nějakou odpověď, tak tam vizáž trapnýho postaršího úředníčka bude figurovat na prvním místě…celý článek |
| REINKARNACE, ANEBO KDO JSME A ODKUD PŘICHÁZÍME |
Rubrika: [zážitky] Další sporné a vděčné téma. Nahrává těm, kdož doufají, že náš pobyt na tomto světě vlastně nikdy nekončí. Jen převlékáme tělo, pohlaví a jméno. A tak mezi námi chodí nejedna Kleopatra, Napoleon či Karel IV. Musím se přiznat, že k tomu se hlásím i já. Vůbec jsem to tedy až donedávna netušila, ale pak se mi dostala do ruky knížka Jana Bauera Záhady českých dějin a bylo mi vše jasné!celý článek |
| Z UTAJENÉHO DENÍKU ROZVEDENÉHO MLÁDENCE II. |
| Rubrika: [zážitky] ČTVRTEK: Tak abych se pochlubil tim večerním erotickým zážitkem… Přesně podle představ jsem nakoupil skvělý suchý bílý pitíčko, sejra, uzený. Vyšůroval koupelnu a WC, převlíknul postele, vyluxoval, vosprchoval se, vzal čistý slípy, napatlal se drahou voňavkou úplně všude, i pod těma čistejma slípama... celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XVI. |
Rubrika: [zážitky] Ještě k té rychlosti: ta byla na mezistátních silnicích a dálnicích dříve regulována federálními zákony, teď je však zcela na vůli jednotlivých států. Nevím, jaká je současná situace na východě, už tam nejezdím. Tady na západě je na dálnicích od 65 (Oregon) do 75(Nevada), někde je pro traky nižší, podle mnoha lidí je to ale úplná hovadina. Dva různé limity na jedné silnici znamená víc předjíždění přímo nařízeného zákonem a přitom statistiky říkají, že každá změna pruhu je potenciální hazard.celý článek |
| Z UTAJENÉHO DENÍKU ROZVEDENÉHO MLÁDENCE |
| Rubrika: [zážitky] Fakt nemůžu odolat a musím se s vámi podělit o následující počtení: vybrala jsem pár úseků, pár dnů, jejichž průběh si zaznamenal můj kamarád. Normální chlap, jakých potkáte plno. Na první pohled milý inteligentní člověk, se kterým je bezva pobýt. Přesto, anebo právě proto, má i on plno svých trápení... Takže den první: celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XV. |
Rubrika: [zážitky] Úplná lahůdka jsou mobile homes, v překladu pojízdné domy. To nejsou ta obytná rekreační auta, kterým se říká motor home. Mobile home, neboli manufactured home, je dům, který je vyroben v továrně a po vlastním podvozku dopraven k zákazníkovi. Tam se spojí k sobě až tři díly a už se bydlí…celý článek |
| VSTUP NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!!! |
Rubrika: [zážitky] Navštívila jsem pokoj svých dítek. Jsou jisté návštěvy, jež se mají uskutečňovat jen po předchozím včasném oznámení o příchodu, a tohle měla být jedna z nich. Protože ráda přicházím bez ohlášení, dostanu občas „ránu přes čumák“. Zejména v pokojích svých dětí. Asi bych to neměla říkat. Zkazím si pověst a vám iluze…celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XIV. |
Rubrika: [zážitky] Minule jsem vám psal, jak jsem unavou téměř umřel, ale ono to ten den nekončilo…Druhý den ráno, rozhodnutý, že mi buráky, které vezu, mohou být ukradené a loď v Oaklandu jakbysmet, jsem si jel pohodlně. V poledne jsem si dokonce zastavil na oběd, což jsem jindy nedělal. Ale v průběhu dne se mi to nějak rozleželo v hlavě a já se rozhodl, že to zkusím. Uprostřed Illinois jsem zastavil (po ujetí asi 830 mil – tj. 1330 km), vykoupal se a šel spát.celý článek |
| KOLO, KOLO JÍZDNÍ... |
Rubrika: [zážitky] Je sobota, jedenáct hodin – tedy třiadvacet, abych byla přesná. Vynáším jízdní kolo, které mi tu zbylo po mé dceři, před dům. Nikde nikdo, všichni kolembydlící panelákovci jsou (díkybohu) soustředěni na lepé děvy, vzrušující svými vnadami v erotickém „Peříčku“. Nikdo nebude škodolibým svědkem mé panenské krasojízdy …celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XIII. |
Rubrika: [zážitky] Texas je stát řidiči přímo nenáviděný. Nízká povolená rychlost, ve dne 60, v noci 55 mil, stát tak placatý, že se policajt nemá kde schovat a musí stále jet. Když někde číhá, můj radar detektor mě ochrání. Když jede, je sebeobrana mnohem horší, takřka nemožná. To proti tomu třeba Pensylvanie je úplný ráj. Všude lesy, často i mezi dvěma směry dálnice. V nich mají policajti udělané cestičky, spíš něco jako jednotlivá parkovišťátka, kde číhají.celý článek |
| PÁN TANCE |
Rubrika: [zážitky] Mám tolik práce – a přeci se nemůžu na nic soustředit… Na dvě hodiny jsem se dostala do pohádky. Nebo ne, lépe: za dvě hodiny se dostala pohádka do mé hlavy, a já ji teď ne a ne dostat ven. Mohlo se jí to povést už před rokem, ale tehdy jsem ještě netušila, že Honza je „tance chtivý“. Bohužel, až pozdě mi řekl, „že na ty Iry by rád šel“. Lístky už nebyly a překupníky jsem sponzorovat nehodlala…celý článek |
| NEMUSELI MĚ DLOUHO PŘEMLOUVAT... |
Rubrika: [zážitky] Koně se mi líbili už od dětství, jen jsem přímému kontaktu s nimi byla pomocí milující a ochraňující babičky ušetřena (začala si vystřihovat z novin zprávy o zranění v dostihovém sportu, stejně jako z černé kroniky o haváriích na silnicích, když jsem si začala později dělat řidičák). Má dcera, zažraná koňomilka, nadšenec vyjíždějící do stáje i v dvacetistupňových mrazech (koně přece musí dostat čerstvou vodu, seno, vyčistit, projet atd., naprosto nechápající, že i její matka by taky ocenila něco jako snídani do postele), mi domluvila s majitelem stáje první lekci.celý článek |
| ODLETÍ, NEODLETÍ, SPADNE, NESPADNE... :-))) |
Rubrika: [zážitky] „Roberte, vstávej, za třičtvrtě hodiny máš vyzvednout Jirku na letišti.“ Byl čtvrtek, sedm ráno. Asi za půl hodiny jsem ještě na netu vyhledala příletové stránky našeho ruzyňského nádraží, abych věděla, jestli se přílet zdrží – respektive na kolikátou mám udělat pro oba snídani. Ovšem to, co jsem viděla, mě zvedlo ze židle: Letadlo 0K 51, které mělo každou chvílí přistávat, bylo zrušeno!!!celý článek |
| PÍSÍ, DIGIFOŤÁK A "SPRÁVNÍ MACHŘI" |
Rubrika: [zážitky] Kudlanko, děvče, četl jsem ty bezva ftipy na počítače… Musím přiznat, že moje znalosti technických fíglů skončily někde u tranzistoru (neplést s tranzistorovým rádiem), černobílé fotografie na filmovém pásu a fotopapírech. Však svou znalostí fotografických procesů jsem udivoval spolužačky již od 7. třídy ZDŠ a výš, a bylo moc moc fajn, pobývat s nimi v temné komoře dlouhé hodiny. I když, pravda, fotek přitom vzniklo pramálo.celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XII. |
Rubrika: [zážitky] Minule jsem začal vzpomínat na některé zážitky – z těch ne moc pěkných. Jeden z nich vám napíšu dnes. Jako třeba když jsem naložil plný trajler hroznového vína pro Chelsea market v Bostonu. Nakládal jsem kousek na východ od Los Angeles, u města Indio. Tam je horko, tam je žhavo, co mám povídat, pěstují se tam i datleIcelý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XI. |
Rubrika: [zážitky] Bylo devět hodin (půlnoc v Kalifornii), když jsem byl konečně vyložený. Zavolal jsem můj podnik, co jako mám dělat dál. Šef mi začal starostlivě vysvětlovat, že New York není místo, kde by měl člověk zůstávat pokud nemusí a že by bylo nejlepší, kdybych odtamtud odjel. Jak rád jsem ho poslechl… Vyřítil jsem se ze dvora, protisměrem, první ulicí doprava a rovně a rovně na stosedmdesátou, kde jsem den předtím čekal na pomoc.celý článek |
| "ČERNÉ" NAROZENINY |
Rubrika: [zážitky] Jsme-li děti, těšíme se na narozeniny skoro stejně jako na Vánoce – jsme zvědaví, čím nás rodiče překvapí. Když se konečně dobereme sladkých „nácti“, kdy s námi puberta mlátí od zdi ke zdi, je den výročí našeho zrození báječnou záminkou k oslavě s kamarády. Tenhle důvod k oslavám přetrvává až do pozdějšího věku (ono to taky s někým tříská celý život...).celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? X. |
Rubrika: [zážitky] Tak tedy čekám. Je pozdě večer, já sedím za volantem, kouřím, sleduju provoz ve městě a ty dámy povětrné, a taky mám strach... Přece jen všechna ta newyorská varování, možná to přeháněli, ale přece jenom… Za mnou zastavilo auto, ale nic na světě mě nepřiměje, abych se šel podívat, co se tam děje. Čert vem tu pitomou zeleninu, že jsem sem lezl. Už odpoledne jsem z budky zavolal do skladu a informoval je, že nepřijedu, protože to nejde.celý článek |
| ÚDIV - ANEB ZAMYŠLENÍ PŘI PONDĚLÍ |
Rubrika: [zážitky] Kdyby bylo možné se nikam nehrnout a o nic neusilovat, tak by šel život prožít pěkně a umíralo by se beze strachu. Denně se probouzet údivem. Člověk toho k životu víc ani nepotřebuje. Platón dokonce tvrdil, že "údiv je začátek filosofie". Na to jsem přišel i já při psaní knihy Plechovka. Dřív, než jsem to četl u Platóna. Ale jsem mu vděčen, že to řekl, protože mně by to nikdo nevěřil.celý článek |
| TENTOKRÁT "S NOCLEHEM" :-))) |
Rubrika: [zážitky] Příště pojedete se svou přítelkyní na vesnickou tancovačku, kterou nenápadně naplánujete s noclehem. Může vyvstat dotaz, proč právě vesnickou tancovačku? Pochopitelně proto, že tam přítelkyně nemůže utéct a zdůvodníte ten nocleh. Samozřejmě jedete autem. Nikdo po vás nemůže chtít, abyste celý dlouhý večer nepil, nebo snad jel pak domů pod vlivem alkoholul že. Nutnost noclehu je tímto 100%.celý článek |
| JAKÉ TAKOVÉ RANDE MŮŽE BÝT... |
Rubrika: [zážitky] Jestlipak víte, že „vícnežštíhlí“ mají svůj klub – KLUB XXXL Praha? Jeho členy jsou muži s váhou nad 120 kg a ženy nad 90 kg a jejich příznivci. „Zlí jazykové tvrdí, že příznivce máme v klubu proto, aby nám měl kdo zavazovat tkaničky, nosit svačiny a sbírat houby, které občas najdeme“, říká jejich tiskový mluvčí, Jaroslav Kudláček, který prozradil, jaké to je, když bumbrlíček pozve ženu svého srdce...celý článek |
| TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? IX. |
Rubrika: [zážitky] Přede mnou se tedy konečně tyčí George Washington Bridge. Ještě zastavit u „boots“, to jsou takové budky, u kterých musíte zaplatit za použití čehosi, v tomto případě mostu. Pokud se pamatuju, bylo to asi šest dolarů. Konečně přejíždím most, blíží se můj exit, ale ouha, není to Broadway. No dobře, třeba se spletli a bude to další. Nebyl.celý článek |
| DÁLNIČNÍ ZNÁMKA NA "NEDÁLNICI" :-))) |
Rubrika: [zážitky] V pátek 30.1.2004 jsem dostal už několikátý dopis do vlastních rukou od Okresního ředitelství Policie ČR z Litoměřic. Tušil jsem o co jde, po otevření jsem se zatetelil rozkoší a okamžitě odepsal. V přípisu bylo, že se řízení o mém dopravním přestupku z října roku 2003 zastavuje. Nesouhlasím s tím a tvrdím furt, že když jsem žádný dopravní přestupek neprovedl, tak proč se to zastavuje ? Vypadám jako lump, na kterého zrovna nic nenašli.celý článek |
| HAZARD S DOBROU POVĚSTÍ |
Rubrika: [zážitky] Ještě nedávno jsem byla závislá jen na medu, ale to už se stává minulostí. Od té doby, co jsem objevila, že svou milovanou hru můžu hrát i on-line, stává se ze mě těžký závislák. Tak jako jiní hazardují s city, já hazarduji se svojí pověstí. Jinak se to vážně nazvat nedá. Nejenže mám slabost pro všechna zvířátka (možná mým praotcem nebyl Čech, ale Noe), ale ještě se ve volných chvílích oddávám čertovým obrázkům.celý článek |
| TRAK A JÁ - naučím se to někdy? – VIII. |
Rubrika: [zážitky] Minule jsem vám napsal o zážitcích s váhami. Jedeme do New Yorku, dva trakaři za sebou, Zdeněk a já. Povídáme si cestou o všem, co nás jen napadne, oba máme vyschlo v krku, ale je nám dobře. Na CB radiích nemáme naladěn celoamerický "trucking channel" číslo 19, abychom si mohli povídat česky. Ostatní řidiči nemají rádi, když nerozumí, ale takhle zase my neslyšíme žádné zprávy o tom, co se děje kolem nás.celý článek |
| PŘEKVAPENÍ SE SHERLOCKEM |
Rubrika: [zážitky] Po svém příjezdu do New Yorku a poměrně drsném nárazu na „američtinu“, jsem začala chodit do školy pro cizince. Tamější kantoři jsou vskutku záviděníhodní, škoda, že podobní nepřijedou učit i k nám. Vyučuje se jakýmsi přehráváním, což je pochopitelné, když ve třídě, která má kolem dvaceti studentů, je převážná většina „každý pes, jiná ves“.celý článek |
| TRAK A JÁ - naučím se to někdy? - VII. |
Rubrika: [zážitky] Váhy, to je námět na celou novou kapitolu.Za používání silnic a dálnic se platí silniční daň. U osobních aut se míle ujeté v jednotlivých státech nesledují, ono to snad ani není možné. Daň je zahrnuta do ceny benzínu a tankovat se musí. Trak má nádrže obvykle na 300 galonů (1135 litrů), ujede na ně 1500mil (2400 km). Tankovat tak často nemusí a státům by utíkaly peníze. Proto podniky vedou evidenci, kolik jejich traky ujely v kterém státě mil.celý článek |
| TRAK A JÁ - naučím se to někdy? - VI. |
Rubrika: [zážitky] Když jsme se ráno probudili, svolali jsme se zase po rádiu, že už je čas na snídani a taky trochu té ranní hygieny. Hned když jsem do záchodů vstoupil. Uvědomil jsem si, že život trakařský není ale vůbec snadný. Bože, tam to po ránu smrdělo. Bylo brzo a uklízeči ještě nepřišli do práce. Parkoviště je tam veliké i když jsem viděl větší. Sem se vejde jen asi 400 traků. To je minimálně čtyřista lidí na šest záchodků.celý článek |
| CHLUPATÝ KAKTUS, CO MÁ MĚ RÁD... |
Rubrika: [zážitky] Před téměř třiceti lety jsem objevila na jedné výstavě krásu kaktusů a jejich květů – podlehla jsem a začala je pěstovat. Během několika let jsem vybudovala sbírku: 7.000 rostlinek, které jsem umístila na půdě do prádelny. Měly tam teplo i potřebnou vlhkost. Často jsem své milované kaktusy chodila prohlížet, mluvila jsem na ně a ony mne odměňovaly tím, že postupně všechny nakvétaly nádhernými květy.celý článek |
| TRAK A JÁ - naučím se to někdy? - V. |
Rubrika: [zážitky] Minule jsem vám vyprávěl, jak jsem získal konečně řidičák. Pak, po zkoušce, jsme jeli zpět do podniku, dva z nás vítězně, třetí neuspěl. Šéf mi ukázal na trak, se kterým jsme se Zděnkem přijeli, v kancelaři mi dal číslo mého prvního Comchek. A – jel jsem. Comchek – to je něco jako šek, který ale ve fyzické podobě neexistuje.celý článek |
| JÁ (ženská) A POČÍTAČ |
Rubrika: [zážitky] Okolnostmi a potřebou být ve spojení se světem – neboť pracuji ve vesničce, která má jen pár stálých obyvatel – jsem byla i já nucena zakoupit počítač. Po jeho spuštění jsem se v první chvíli cítila jako „stvořitelka“, přede mnou se rozsvítil monitor a bylo jen na mě, čím ty „prázdné stránky“ popíšu“...celý článek |
| ZTRÁTY A NÁLEZY I. |
Rubrika: [zážitky] Tahle událost je skutečná – i když to tak nevypadá. Stala se během loňského Štědrého dne. V době, kdy se většina lidí připravovala na příjemný rodinný zážitek, všude už pohoda, klid … Ale ne každý měl důvod být veselý.celý článek |
| TRAK A JÁ - naučím se to někdy? - IV. |
Rubrika: [zážitky] Franta mi vyprávěl, jak je to fajn, když člověk jezdí sám a na noc zastaví a vyspí se. Na to jsem ovšem musel změnit podnik, Franta mi to ostatně doporučoval. Majitel podniku pro který Franta pracoval, byl totiž znám tím, že tu a tam nebyly jeho výplatní šeky podloženy penězi. Doporučil mi proto jiný podnik – majitelem byl Čech, na kterého všichni nadávali; ostatně na koho my Češi nenadáváme...celý článek |
| DOKTOR, KONTROLA A ZHUBNUTÍ ... |
Rubrika: [zážitky] Když mi byla před pěti lety diagnostikována rakovina prsu, připadal mi tenhle časový horizont (oněch pět let) vzdálený snad tisíc let! Měla jsem pocit, že jsem na konci svého života, že všechno končí. Přišla nemoc, a já už nebyla schopná se radovat z nové hifi věže, na kterou jsem se předtím tak těšila. Jen jsem měla dobrý pocit z toho, že mají radost ostatní… Vážně jsem si myslela, že už si jí ani moc neužiju.celý článek |
| TRAK A JÁ - naučím se to někdy? - III. |
Rubrika: [zážitky] Cestou domů jsem po těhle zážitcích už věděl, že s Frantou do budoucna jezdit nechci. On byl docela fajn jako kamarád, ale pracovat s ním byl trest. Jak tak seděl za volantem, našel si svoji pohodlnou polohu, lehce natočen doprava a opřený o dveře, pravou ruku nataženou na loketní opěrku sousedního sedadla – a tak vydržel bez hnutí sedět deset hodin. Jel a přemýšlel si kdoví o čem, sám říkal, že si v duchu promítá filmy.celý článek |
| TRAK A JÁ - naučím se to někdy? - II. |
Rubrika: [zážitky] Na obrázku je náš trak, tedy on není náš, ani nebyl. Conventional (s čumákem, na rozdíl od cabover, správně cab over, čili kabina je přes motor, zkrátka trambus). Motor Caterpillar, 425 koní – sem kilowaty ještě nedorazily. Vyjeli jsme z rest arey a vyrazili na New York.celý článek |
| TRAK A JÁ - naučím se to někdy? - I. |
Rubrika: [zážitky] Všechno to začalo vlastně úplně náhodou. Je pravda, že jsem po krásných tracích koukal, líbily se mi, jsou to fakt nádherné mašiny. Ale nějak jsem se necítil na to, abych se stal na nich šoférem. V životě jsem neřídil nic většího než Škodu 1203, blahé paměti…celý článek |
| DEJÁ VU |
Rubrika: [zážitky] Jsou na světě záhady, které mě nechávají zcela chladnou a pak zas se najednou přihodí věci, nad kterými mi zůstává rozum stát. Nejvíc na mě snad zapůsobí návrat do přítomnosti, nebo chcete-li časová smyčka, tedy situace, ve které najednou vím, že "tohle už jsem přeci jednou prožila"...celý článek |
| STUŽKOVÁ - jaká byla ta v Bratislavě |
Rubrika: [zážitky] Ahoj, tak stuzkovu mame stastne za sebou – bolo to velmi pekne, velmi mile, a naozaj aj velmi dojemne... holt nemladneme a az teraz, ked som tam videla vsetkych tych „skorodospelakov“ vratane mojho syna – netypicky vážnych, chalanov v nových oblekoch a dievčatá v dlhých šatách, som si to velmi zretelne uvedomila.celý článek |
| Americké začátky II. |
Rubrika: [zážitky] Další strašlivý nepřítel lidstva je pavouk černá vdova, jehož kousnutí je tak jedovaté, že by zahubilo rotu vojáků. Lidi vyhledává a útočí na ně, jak jen může. No, nevím. Viděl jsem je, dokonce hodně zblízka; na zimu se nám jich nastěhují stovky pod dům. Nemáme sklep, ale jak se říká crowling space, no, jak bych vám to popsal – takovou škvíru tam, kde by měl být sklep a kam se dá vlézt po kolenou.celý článek |
| OBCHODNÍCI VERSUS ZLODĚJI |
Rubrika: [zážitky] „To je hrozné, u pokladny fronta a v obchodě téměř nikdo!“ Takhle jsem se rozčilovala, když jsem stála v další frontě, tentokrát před vchodem – na košíček, bez něhož se dovnitř nesmí. Byla jsem v obchodě – respektive v jednodenním obchodě, který se přibližně jednou za měsíc odbývá v prostorách zdejšího kulturního domu.celý článek |
| Americké začátky - I. |
| Rubrika: [zážitky] Přečetl jsem si několik reakcí a připomínek, že bych měl napsat něco o tom, jaké to je, stát najednou v cizí zemi. O tom lidé většinou moc nemluví a nepíší. Než ale začnu, rád bych předeslal jedno upozornění. žádném případě nechci kritizovat ani hanět tuhle zemi, kam nás nikdo nezval a která nás přijala. Byla to občas dlouhá řada nedorozumění a náhod, která nás provázela. A taky smůly, protože jak víte, štěstí a náhoda hraje v životě tu největší roli. celý článek |
| KOUŘ - aneb vítězství nad sebou samým |
Rubrika: [zážitky] Od června přišla asi desítka dotazů, jak vlastně ta akce u sochy svatého Václava dopadla. (To balení řetězů na rudo.) Dopadlo to blbě, prohráli jsme. Řetězy tam budou dál. Přišlo snad padesát lidí a s náhodnými čumily se udělal asi tak stohlavý řídký dav, který sledoval naše pošetilé počínání.celý článek |
| ZTRATILO SE VÁM UŽ DÍTĚ? |
Rubrika: [zážitky] Ja vim, nestesti je annoying (neprijemne), neradi o nem mluvime, neradi si takove myslenky pripoustime, protoze nas tahnou dolu; casto se jim snazime vyhnout, jak jen to jde – vzdyt prece vsichni neco oskliveho zname, kazdy se v zivote s necim hroznym v urcite podobe setkal.Tak, jako uz temer nevnimam, kdyz v televizi bezi katastroficke zpravy o tom, ze nekde se opet nebo stale jeste zabiji, je hlad atd.. Ano, vzhledem k tomu, ze jsem na svete nejaky patek, vypestovala jsem si uz jistou otupelost; jinak bych se zblaznila...celý článek |
| OHNIVE PEKLO |
Rubrika: [zážitky] V Kalifornii, v okoli Los Angeles a San Diega, se rozpoutalo ohnive peklo. Hori lesy, domy, auta a vsechno, co ohni lezi v ceste. Evakuovano bylo uz 150 000 lidi a 18 lidi pozar neprezilo. Snimek, na ktery se divate, patril jeste pred tydnem k nejkrasnejsim mistum v Kalifornii.celý článek |
| ELIŠKA |
Rubrika: [zážitky] "Jardo, víš co si zpívá Karel Gott, když hledá trenýrky?" zeptala se mě Eliška. Stála uřícená vedle studny na trávníku šikmého dvorku u naší chalupy. Přiběhla od tlupy vesnických dětí. "Nevím," odpověděl jsem schválně s vážnou tváří. "Kdepak ty ptáčku hnízdo máš..." řekla sice vesele, ale zabodla do mne zkoumavý pohled, protože hledala vysvětlení vtipu, který nechápala.celý článek |
| S HUBNUTÍM NA VĚČNOST |
Rubrika: [zážitky] Hubnu – hubneš – hubneme ..... Snad žádné slovo kromě počasí není tak věčným a vděčným tématem rozhovorů, když nevíte kudy kam. Ani já nejsem výjimkou a ač to možná nemám zapotřebí chtěla bych zhubnout. Moje kyčle trpí a občas mi to dávají pěkně najevo… Přiznávám se, že patřím k těm, které o tom hubnutí jenom mluví a začínají každé pondělí. Leč vydržím tak do oběda.celý článek |
| Dobrodružná cesta do pražského Národního divadla |
Rubrika: [zážitky] Pri návštevách divadla doma som viackrát spomínala, že by som aspoň raz chcela navštíviť Národné divadlo v Prahe. Nebola som tam ešte nikdy a preto som o tom snívala a dúfala, že raz...A naozaj, jedného krásneho dňa ma môj „drahý“ prekvapil, že vraj máme lístky do Národného – ale na operu...celý článek |
| PRO VŠECHNY – OD KUDLANKY |
| Rubrika: [zážitky] Ahoj moje milé kamarádky a kamarádi, zdravím vás všechny – teď už zase z Prahy. Ráda bych všechny poprosila o malé strpení, pokud se jedná o současnou „absenci“ nových článků – „chybička se vloudila“ a já budu připojena k internetu v páteční poledne. Než dávat jen „něco jako vatu“, raději počkáme, že? Slibuji plno nových zajímavostí, a především – nesmírně se těším na setkání se všemi dostupnými kamarádkami!!! Vaše daniela@kudlanka.cz celý článek |
| Děti přeci za to nemohou!!! |
Rubrika: [zážitky] Vždy, když si přečtu takový příspěvek jako je „RÁNA Z NEBE“, když se dozvím o takovéhle "lidské tragédii" orosí se mi oči, sevře žaludek a v srdci zabolí staré jizvy, které se tak těžko hojily. Věkem jsem dívče sotva odrostlé od máminého náručí, ale duševně již dávno holka "přestárlá" a roky zkušená. Ve svých mladých letech si připadám jako "duševní invalida".celý článek |
| Chovám se správně? |
Rubrika: [zážitky] Přiznávám se, že se asi neumím chovat k postiženým lidem. Abych byla přesná: k tělesně postiženým lidem. Asi je to tím, že v mém okolí nikdo takový není (chtěla jsem napsat „díky Bohu“, ale včas jsem si uvědomila, že by to nemuselo vyznít tak, jak to cítím). Tedy jsem ráda, že nikdo, koho znám, není tělesně postižen. Vím proto, že kdybych se do kontaktu s někým dostala, asi bych zpočátku nevěděla kam s očima…celý článek |
| Šilinky, eura - trápení s nakupováním |
Rubrika: [zážitky] Když jsem poprvé zamířila ve Vídni do obchodu nakupovat, jímal mne děs. Samozřejmě, že jsem si pro začátek vybrala raději supermarket, kde budu jen projíždět s nákupním vozíkem a nahazovat zboží dle obsahu a ceny. Hlavně, ať na mne nikdo raději nemluví, přála jsem si tajně v duchu.celý článek |
| Svatá Floro, promiň mé hříchy , mě nevědomé… |
Rubrika: [zážitky] Když jsem před dvěma lety ležela s jakousi nepříjemností v nemocnici (měla jsem velkou kliku nejen na personál, ale především na doktory), dostala jsem, věřte či nevěřte, od krásného švarného lékaře na cestu domů balíček, ve kterém se v umělohmotné krabičce tetelily nádherné kytičky, stejně jako já masožravé…celý článek |
| Houser, tuze pěkný chlap a reiki - jak se to rýmuje? |
Rubrika: [zážitky] Od malička je mi dáno železné zdraví, což kvituju s povděkem. Když tak vidím, čím osoby daleko mladší než já choří, žasnu nad tím faktem, že mám zdravé zuby i plíce, srdce i ostatní droby ve svém – mírně řečeno – použitém těle. Asi toho štěstí bylo už moc, a pámbu na mě dopustil housera.celý článek |
| BLACKOUT NA PIPNI.CZ |
Rubrika: [zážitky] Ahoj milé čtenářky a milí čtenáři, tak máme zas na chvíli „padla“ :-))). Od nějakého toho zešílení a hysterie nás zachránilo jen to, že jsme si řekly, že když nejde o život… Ale jak už to tak bývá, všechno zlé je pro něco dobré, v nedlouhém (doufejme) čase, bude naše milovaná Kudl@nk@ na serveru jiném, snad stejně setrvalém, jako kdysi „stav na českých tocích v sedm hodin ráno“…. Tak občasné výpadky v existenci či vzhledu (ty odporný čtverečky místo obrázků, zcela jiné fonty, atd.) berte jako my – s humorem!
Redakce celý článek |
| Jak jel synek na čundr... |
Rubrika: [zážitky] Prázdniny se chýlily ke konci a pěly svoji labutí píseň. Tomáš snad, aby si ještě něco užil, odjel ke staršímu bratrovi a po té na čundr. Poprvé bez táty a bez dozoru. Bez dospělých nikoliv. Bratrovi je dvacet. Z domova byl patřičně vybaven jídlem, pětisty korunami a slovy, že by mohl něco přivést zpět. V lese nebude tolik peněz ani potřebovat.celý článek |
| Vetešnictví |
Rubrika: [zážitky] Bydlíme v cihlovém 2+1. Já, můj muž, dvě děti, německá ovčačka, andulák, morče, 4 křečci a 3 vodní želvy. Musím podotknout, že nejsem blázen, jen na žádného živého tvora neumím říct ne. Návštěvy se vždycky ptají, kolik je vstupné do ZOO a nechtějí věřit, že nejsme komerční zvěřinec.celý článek |
| Optimista nemůže být nikdy příjemně překvapen ... |
| Rubrika: [zážitky] aneb když už smůla, tak ať to za to stojí – znáte přeci známé Murphyho zákony: „Může-li se něco pokazit ze čtyř různých příčin a podaří-li se ti nakrásně všechny čtyři odstranit, vzápětí se objeví pátá.“ Protože nic víc nepotěší, než cizí neštěstí, podělím se s vámi o pár mých smolných dnů. celý článek |
| Podzim |
Rubrika: [zážitky] Mám ráda konec léta. Ten hořkosladký pocit, že něco krásného končí, ve mně přetrvává snad od školních let. Jsem plná rozporů. Miluji slunce, léto a přeci pro mě září vždycky znamená úžasný klid v duši. Děti začnou chodit do školy a život se vrátí do svých kolejí.celý článek |
| Kam se ztrácí? |
Rubrika: [zážitky] Moje malá kočička, které jsme tak něžně říkali „kočičátko“ a ona se sladkostí dvou tří let opakovala „čičikáko“ se mi někam ztrácí. Je to jen pár let, co jsem se na ni tak těšila a byla přesvědčená o tom, že to bude zase „jenom“ kluk. Protože holčičky můj manžel prostě neumí (z předešlého manželství má syna a náš prvorozený také nebyl prvorozená ;o) ).celý článek |
| Nevlastní syn |
| Rubrika: [zážitky] Svatebním darem od svého muže jsem dostala v té době téměř dvouletého syna. Neměl ho sice ve své péči, ale již od rozvodu si ho bral každý druhý víkend. V sobotu v 10.00 a přivážel ho své „nebožce“ v neděli v 18.00. Toto bylo striktně dodržováno až do doby, než ukončil základní školu a začal se stavět na vlastní nohy. celý článek |
| Kaskadér aneb Milá pojišťovno... |
Rubrika: [zážitky] Možná budu někým osočena, co že jsem to za matku. Ale upozorňuji předem, že jsem přehnaně úzkostlivá a snad právě proto mě synek neustále podroboval novým a novým zkouškám, co ještě vydržím. Mám vřelý vztah k pojišťovacím agentům, protože oni vědí to, co já doufám, že se nikdy nestane.celý článek |
| Lovkyně mezi námi |
| Rubrika: [zážitky] Známe je všichni (resp. všechny): ženy, které se vetřou do společnosti s jasným cílem. Urvat chlapa děj se co děj, rodina-nerodina. Už ani nevím, kdo přivedl Eriku do naší party, ale na první pohled bylo jasné, o co tu jde… rozvedená s malým synem, vyzbrojená na lov. celý článek |
| Kytičky moje milovaný, kam s vámi!!!! |
Rubrika: [zážitky] Klasik nechť promine, že jsem si upravila název jeho slavného fejetonu. Ale já vážně nevím kam s nimi a nemůžu za to, že on se narodil dřív a tudíž má v položení této otázky primát. Bydlíme v jednom z prvních privatizovaných domů (alespoň u nás v Hloubětíně). Musím říct, že to byla celkem odvaha se před devíti lety do koupě domu pouštět.celý článek |
| Prodavač |
| Rubrika: [zážitky] Blízko našeho domu máme jeden obchod Eagle, takové trošku dražší potraviny. Od té doby co se nám narodil klučík,tam chodím dost často, protože to mám nejblíže a také tam zajedeme s kočárkem při procházce. Opravdu je to kousek, využívám to zejména při skoro každodenním nákupu kojenecké vody, dětských přesnídávek apod. Musím uznat, že obchod je krásný, čistý a prodavači se mohou opravdu přetrhnout. celý článek |
| Virová epidemie |
Rubrika: [zážitky] Nad mým počítačem se rozpoutalo peklo. Prozatím skončilo v době, kdy ve všech kancelářích byla vypnuta počítadla.
Nevím, co přinesou další dny a raději to ani nechci vědět. celý článek |
| Jak jsem se "proslavila" |
Rubrika: [zážitky] Bylo už hodně k půlnoci a já se ještě mořila u počítače. Práce mi nešla od ruky možná i proto, že jsem jedním uchem poslouchala zvuk puštěné televize. Už jsem chtěla všeho nechat a jít spát, když se ozvalo: „Ti z vás, kteří si myslí, že se jim peníze vyhýbají, ať napíší do našeho pořadu. Možná, že jim můžeme pomoci působením alternativních metod.“celý článek |
| Jak jsem našla cestu i hřib |
Rubrika: [zážitky] Začátek naší dovolené sliboval, že bude všechno jen ne jednotvárná. V lese je sice naprostá absence hřibovitých hub a masáky já nesbírám. Vím, že se jedí, ale hříbeček je hříbeček. Moje děti nesbírají nic, protože houba není hamburger... V neděli večer pršelo, v noci lilo, ráno bylo pod mrakem.celý článek |
| BACHA NA DOMÁCÍ RITUÁLY!!! |
Rubrika: [zážitky] Moje děti se narodily v roce 73 a 79, tedy za dob rozkvétajícího socialistického blahobytu. Tatínka zažili jen sporadicky, když bylo mladšímu necelých dva a půl, odletěl na svůj obláček... Byli jsme čistí panelákovci, bez venkovských příbuzných, dá se říci zcela bez příbuzných, neb jsem jedináček; tátu už jsem neměla a manželova rodina nás posléze odvrhla.celý článek |
| Věříte na sny? |
| Rubrika: [zážitky] Já se musím přiznat, že jsem pověrčivá jak černoška a pokud si sen zapamatuji, pátrám ve snáři. Většinou věřím, že mi moje podvědomí prostřednictvím snů chce něco říct. Nebo to snad není podvědomí? Někdy jsem na pochybách. Teď trochu odbočím, ale je to důležité vzhledem ke snu, o kterém chci mluvit… celý článek |
| Senza účes... |
Rubrika: [zážitky] Mnohá z vás to znáte – věčné hledání dobré kadeřnice. Nějakou dobrou nalezneme, osud všechno změní a my znovu hledáme. Pokud jste v cizině, je to ještě stokrát horší, odpadne ono “nejlepší doporučení kamarádky“ a tak musíte cestou pokusů a omylů, někdy docela těžce zaplacených nejenom penězi.celý článek |
| Zápisky z dovolené |
Rubrika: [zážitky] Rozhodla jsem se, že si letos na dovolené budu psát deníček. Vydržela jsem to asi pět dní, ono totiž nebylo co psát. Letošní léto je nudně jednotvárné – pořád svítí slunce a je vedro. Takže druhou půlku dovolené jsme se váleli na zahradě u bazénu. Mělo to jenom jednu chybu, neměla jsem počítač. Ještě chvilku a přišel by absťák. Jsem na tom krámu závislá skoro stejně jako na medu.celý článek |
| Týdenní dovolená "katastrofila" |
Rubrika: [zážitky] Asi před 13 lety jsem byla s manželem a dětmi na Šíravě na východním Slovensku – poblíž Vihorlatu. Cesta tam byla dlouhá a namáhavá, bylo šílené parno. V podvečer jsme se zastavili v Branisku, kde jsou kopce a horské bystřiny a koliba, kterou protéká potok a vy si tam můžete chytit pstruha a nechat si jej hned upravit na ohništi či na grilu.celý článek |
| "Babskej puch" a Halloween |
Rubrika: [zážitky] Koncem loňského léta, jako správná zahrádkářka, jsem domů dotáhla dvě obrovitánské dýně. Každá měla nejméně půl metru do výšky a obě byly pěkně při těle. V rohu obýváku, kam jsem je postavila, zářily svou oranžovou barvou a všichni návštěvníci je velice obdivovali. Pár těch o něco menších jsem většinou rozdala a z několika zbylých vyrobila obligátní kompoty.celý článek |
| Ještě nevím, |
Rubrika: [zážitky] jak by se měl nazvat tenhle příspěvek, ale teď při zavařování 35 sklenic dýně, řeším problém, která ženská postava je mi nejbližší. Mužskou mám celkem vyřešenou, protože takový Johny Castle je naprosto bezkonkurenční. Že ho neznáte?celý článek |
| Na cestování bych měla mít ještě jeden život... |
| Rubrika: [zážitky] Když mi bylo 40, v tom roce se toho se mnou hodně stalo. Tak třeba jsem mohla konečně začít cestovat, a moje první cesta vedla do Francie, země mého srdce. Jedna zastávka byla u kamenů v Carnacu. Já mám nenechavé ruce, všechno si ráda osahám a ohladím, a když jsem stála před páskou, zabraňující turistům právě v téhle činnosti, neodolala jsem, protože kámen šeptal. celý článek |
| Závist - věčná a všudypřítomná! |
| Rubrika: [zážitky] Vdala jsem se do Vídně. Na zdejším úřadě práce jsem se zapsala do kursu účetnictví. Je mi jasné, že to bude těžké, ale to jsem ještě zdaleka netušila, že to nebude jen účetnictví. Lektorka je mladinká, trochu zakřiklá dívčinka, nicméně velmi milá. Celkem je nás tu osm. První zrada: jsem jediná, kdo má problém s německým jazykem. Všechny ostatní účastnice kursu jsou bud Rakušačky, nebo cizinky (1 Maďarka, 2 Turkyně), ale v Rakousku již narozené, tudíž rozumějící. celý článek |
| Dospívající dcera, relikvie v šatníku a hubnoucí předsevzetí |
| Rubrika: [zážitky] Mám dospívající dceru. Musím se pochválit, protože se mi moc povedla. Má dlouhé zlaté vlasy, velké oči, bude vysoká a štíhlá. Prostě přesný opak toho, co jsem bývala já. Mé kaštanově hnědé vlasy byly vždycky nakrátko ostříhané a moc štíhlá jsem nebývala díky babiččině skvělé kuchyni. Proto je má dcera tak tenká – babička nám nevaří, vařím já. celý článek |
| Jsem doma a nevím, co dřív! |
| Rubrika: [zážitky] Můj manžel si stěžuje, že od rána lítá jak blázen. Má žaludeční vředy, protože jí za pochodu a já mám potom provinilý pocit, že se vlastně jenom flákám. Přestože pracuji doma a starám se o účetnictví jeho firmy, vstávám každý den s ním, připravím mu snídani (jenom na stůl, chleba si už naštěstí maže sám, dřív jsem dělala i to), udělám svačinu. celý článek |
| Díky za každý nový den v české škole... |
| Rubrika: [zážitky] Pokládám telefonní sluchátko a jdu sdělit svýmu synátorovi, že máme termín u paní ředitelky české školy J.A.Komenského ve Vídni. Mimochodem, tohle byl jeden z mnoha důvodů, proč jsem po dvou letech svolila k přestěhování se sem, do země mozartových kuliček. celý článek |
| Krade, kradou... Nepokradeš! |
| Rubrika: [zážitky] Dívám se na zprávy a musím se přiznat, že občas mě donutí k přemýšlení. Teď naposled jsem se dozvěděla, že v Plzni někdo ukradl plechovou střechu na činžáku. Nikdo si toho nevšiml… Dumala jsem o tom, co všechno se dá ukrást?! celý článek |
| Zpověď ubrečené tlustice :-))) |
| Rubrika: [zážitky] Jedno, co máme všechny společné ( my, české holky v cizině), je, že nám chybí kamarádky z dětstvi a dospívání, kterým jsme se svěřovaly se svými problémy. Kamarádky, kterým bychom si postěžovaly na děti, na tchýni, na manžela, jedné to – druhé ono – a tak to bylo všechno pěkně rozložený. Tady tyhle „naše“ nejsou a nové neznáme od dětství. Je pochopitelně trapné se těm novým svěřovat s něčím intimnějším. celý článek |
| Ta váha je dokonalá!!! |
Rubrika: [zážitky] Stejně jako mnohé z nás také já od narození (lépe by bylo říct od početí) mých dětí bojuji s nadváhou. Vím, že tu už o tom byla řeč, ale nedá mi to nenapsat o tom svoje.
Během těhotenství má váha vystoupala na závratných 80 kg a stoupala by jistě dál, naštěstí se vždy dětem už zachtělo na svět a váha zase spadla, na nějaká 74 kila. celý článek |
| Láska jako trám |
Rubrika: [zážitky] Láska kvete v každém věku a s léty nepomíjí. Alespoň by to tak mělo být a když se to povede, pak je opravdu rozmíška solí, která celý vztah okoření. Mám na to krásnou vzpomínku z dětství: můj dědeček byl ročník 1901, babička 1904. Když jsem se narodila já, měl děda za sebou šedesátku a babičce klepala na dveře.celý článek |
