Asi z jakéhosi strachu. Strachu, který neumím stále ještě ve svých letech ani pojmenovat. A navíc – dvacet let společného života také neumím jen tak vymazat. Vždyť za takovou dobu byly samozřejmě i pěkné chvilky, což v žádném případně nezapírám.

     Našla jsem si ale přítele. Už několik let si s ním užívám krásné chvíle na procházkách, i při vaření,  když mi položí svojí dlaň na mou a samozřejmě při něžném milování. Je to asi poprvé, kdy cítím, že se mnou muž něco sdílí. A rád. Kdy se cítím opravdu jako žena… Přesto nemohu říct, že tohle je opravdu hezký život, že jsem spokojená. Často nemůžu spát a mívám stavy beznaděje. Stále si uvědomuju, že

mám už několik let manžela i milence...

se žádným nemohu nebýt docela, na stálo...

k oběma musím být občas neupřímná.

     Takhle to přece dál nejde… Co s tím? Viki

ODPOVĚĎ:

     Ahoj, má drahá, je to tak… Když má mužskej dva životy, je to bráno jako celkem pohodové (pokud relativně neškodí), dokonce ho i zasvěcení známí obdivují,  že "on na to má, on je frajer"...  Když si něco podobného ale troufne ženská, nejen, že  ji veřejnost víceméně odsuzuje (má přeci hezky sedět doma a nejen symbolicky držet pusu a krok), ale především i sama dotyčná – teď tedy myslím konkrétně i na tebe – se v sobě trápí výčitkami.

     Myslím, že pokud máš opravdu vážný důvod, abys v téhle dvojí situaci setrvávala – ať je to zdůvodněno ze strany tvé, manžela nebo stavem situace ze strany tvého milého – neměla bys si připouštět zbytečné vrásky... Podívej, jsme zase o rok starší... Vím, nezní to moc nadějně (to ohledně stáří), ale nějakým sebetrápením, odříkáním si alespoň pár hezkých chvilek – tím nikomu neprospěješ. Jo, bylo by určitě fajn, kdyby se to dalo z fleku a radikálně vyřešit – ale když to nejde, buď ráda, že máš tohle...A že jste všichni zúčastnění víceméně v pohodě (pro informaci čtenářů: nejedná se – jak jste nejspíš i z textu poznali – o manželství mladé a už vůbec ne nějak zvlášť funkční).

Držím palce, přeju ti, abys těch bezesných nocí se zbytečnými depresemi měla co nejméně.

poradna@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk