Mozna trosku od veci, ale chci ti rict, ze ruseni svatby neni zas tak nic neobvykleho...
Zazila jsem svatbu, kde jsem byla jako svedek a zenich rekl NE, opakoval to i po opetovne otazce zda si pritomnou bere a odkracel...
Oddavajici prohlasil manzelstvi za neuzavrene a slo se domu...Oddavajici neveste rekl, ze pokud to dopadlo takto, muze byt rada, ze by si s tim clovekem treba zkazila cely zivot...
Takze hlavu vzhuru, vsechno preboli a urcite potkas nekoho, kdo si te bude vazit a milovat..
Drzim palce
Agnes

Ahoj,

moje davna laska Johan (co mi dal jmeno :)) taky kdysi opustil divku tesne pred svatbou - prstynky byly, byt, a on si najednou uvedomil, ze to takhle nechce a proste to cele utnul. Pokud vim, od te doby (a ze uz je minimalne tak 8 let) zadny podobne vazny vztah nebo nedejboze svatbu nemel.

Zde zmineny pritel mel asi pocit natlaku - chapu ho a sama se bojim, abych ne"dosahla" tehoz (take s pritelem chodim ctyri roky a ke svatbe se nejak nema :)). Nemyslim si ovsem, ze by vse bylo ztraceno ani ze by se Milada nutne musela chovat jako rohozka. Proste je jasne, ze chlap se takovehle zmeny muze zaleknout, zvlast pri prilis hektickych svatebnich pripravach, kdy do toho prilis zasahuji rodice apod.
Nechala bych tomu volny prubeh, necht si oba v klidu uvedomi, co vlastne chteji, a pokud se po nejakem case rozhodnou, ze skutecne chteji byt spolu a vzit se, mozna by bylo lepsi uz tu svatbu tolik neprozivat a udelat to treba nekde tajne ve ctyrech :)

Znám taky jednoho, který zrušil svatbu necelý týden, před stanoveným datem. Se svojí dívkou chodil také poměrně dlouho a tak svatba byla celkem přirozeným vyústěním. O to větší šok jsme zažili, když místo svatby přitáhl krabici s cukrovím, se slovy, že se ženit nechce, protože se na to necítí. Ženská část spolupracovnic to komentovala v tom smyslu, že stát se to nám, tak je to logický konec vztahu. Není nic horšího, než "přechozená" známost, kdy si chlap je moc jistý a v podstatě si s ženskou orá, dle libosti.
Mužská část reagovala hurónským smíchem a chlapským poplácáváním ženicha po ramenou, že je machr, borec atd., že se dokázal vyvlíknout z chomoutu. Samozřejmě to šli oslavit do nejbližší restaurace.
Když přešlo prvotní nadšení ženicha z toho "co dokázal" začal to s námi rozebírat. V podstatě také tvrdil, že nechce své dívce ublížit ale že mu vyhovuje nezávazný vztah a tak by v tom raději pokračoval i nadále. Samozřejmě se nebrání navazování známostí i s dalšími slečnami (co kdyby našel něco lepšího, než je ta jeho stávající slípka).

mladou krasavicí, a ne ježibabkou, se mi též nechtělo do už připravených vdavek. Ježibabka ve mně to prohrála, a já prošvihla skoro 20 let života. Kruciš! Dneska bych to stopla klidně ještě u oltáře!

kamoska se vdavala a do mne byl zamilovany kamarad jejiho nastavajiciho. Davova snatkova psychoza nebo co...proste jsem kyvla ze my teda taky....no a saty pripraveny, lidi meli nakoupeny uz svatebni dary....a ja jsem si najednou uvedomila ze nemuzu, predstava stravit s tim clovekem celej zivot mne desila. Bylo z toho trochu problemu ale urcite min nez rozvod po par letech.....

Nevim, jestli to tady jeste nekdo cte, posledni poznamka je dva tydny stara, ale i tak sem neco napisu, protoze mi to pripomina meho byvaleho. U nas nedoslo az ke svatbe, ale chodili jsme spolu tri roky a to uz je taky docela dlouha doba. Navic, kvuli me situaci, jsem ho pozadala, aby mi rekl, kdyby pripadne v nasem vztahu nekdy zjistil, ze se mnou nebude moct do budoucna pocitat. Zila jsem v cizi zemi a v te dobe jsem si myslela, ze jsem tam castecne kvuli nemu. Nakonec me vodil za nos minimalne pul roku, ale ja myslim, ze snad i rok. Vedel, ze se mnou nezustane, ale bylo mu na druhe strane se mnou dobre a taky se bal, jaky bude rozchod, tak to zbabele odkladal.
Jenze to poznas, kdyz neco neklape, tak jsem ho nakonec k tomu rozchodu donutila. Ale musim rict, ze rozhodne ne nalehanim, jestli si me vezme. Na to jsem se nikdy neptala.
Uz je to ctyri roky, co se se mnou rozesel a ted jsem tak rada, ze ani nevis jak. S odstupem casu mi doslo, jak moc bych s nim trpela. Byl to taky typ, ktery potrebuje dobyvat, byt si nejisty atd. V anglictine se takovym typum rika "high maitenance" cili "narocna udrzba". Chtel se porad bavit - na vecircich, v baru atp. a ja az tak porad ne.
Nakonec mi asi tri mesice po rozchodu rekl, ze si mysli, ze jednou budu skvela manzelka a matka. No, tak si dobre vybral - nechal me a asi si hleda nejakou do party na flamovani. Pritom vim, ze ozenit a mit deti se chce, mluvil o tom sam docela casto. No, ja si jen rikala, hochu, az budou deti a ty budes mit partnerku k sobe, ktera jen rada vecirkuje, tak uvidis, o co jsi prisel.
Trva to, Milado, dloho, nez to prejde, ale prejde to. Jsi jeste mlada, kasli na to, ze v Cesku uz se Te ptaji, kdy se vdas. Vsude jinde je bezne, ze se lidi berou az po tricitce, takze casu mas dost. Se mnou se ten minuly rozesel, kdyz mi bylo 29 a ted jsem na ceste do krasneho manzelstvi.
Nejtezsi je mit silu to ukoncit. Ja jsem taky chtela byt se svym byvalym "kamaradka" a obcas se s nim vidat, i kdyz napr. svagrova mi radila to utnout. Ze to bude trochu bolet, ale je to tak nejlepsi. Taky jsem doufala, ze pozna, co ztratil a treba se jeste vrati. Ale je fakt, ze jednou zaplatovany kalhoty budou porad uz jen zaplatovany. Me ten byvaly vlastne trochu pomohl. Ja jsem se sama sobe zarekla, ze si radsi ruku useknu, nez bych mu zavolala. No a on mel bud spatne svedomi, nebo jsem mu nechybela, tak mi taky nevolal. No a diky tomu jsem se te sve zavislosti na nem zbavila.
Vybudovala jsem si vlastni zivot. Zacala jsem se vic venovat kamaradkam. Prihlasila jsem se do kurzu socharstvi! Zacala jsem se ucit spanelsky. Chodila jsem tak aspon mezi lidi.
Kdyz jsem pak zacala chodit se svym soucasnym partnerem, sla jsem na to zlehka, cekala jsem, co on. Nejdriv jsme se vidali jen jednou tydne. Trvalo to dost dlouho, nez jsme to prolomili a obcas se vidali i v prubehu tydne, ale nechala jsem to. Zacala jsem se ucit hrat na klavir a to se musi denne cvicit, takze mi ani nevadilo, ze se s nim v tydnu nevidim. Kdyz uz to bylo trosku divne, tak jsem treba navrhla, ze varim to a to, jestli nechce prijit na veceri. Vsechno bylo nenasilne. Nektere kamaradky se divily, ze uz spolu chodime tak dlouho a porad se vidame jednou ci dvakrat tydne. Ja jsem ale vycitila, ze je se mnou rad, ze je to takhle dobre a neni treba nic tlacit.
No a vidis nakonec me pozadal o ruku.
Vim, jeste nebyla svatba, tak taky muze rict ne, ale myslim, ze to se nam nestane. :)
Tak, Miladko, i Ty urcite brzy najdes toho praveho a Tvuj soucasny si jeste jednou rekne, ze byl blahovy, ze Te nechal uniknout!

jsem si musela dojít na úřad a zrušit si svatbu. Předtím ovšem jsem to musela udělat už 2x,protože mi dotyčný řekl, že se ženit nechce, ale pak udělal scénu, co jsem si to dovolila - a přestože jsem byla v jiném stavu - rozhodla jsem se definitivně. A nelituji.