Charles Baudelaire – SEMPER EADEM, v překladu Karla Čapka
„Kde vzniká,“ děla jste, „ta vaše divná trýzeň,
jež stoupá jako moře v černém úskalí?“
– Když naše srdce jednou skončilo svou sklizeň,
pak žít je zlo! Toť taj, jejž všichni poznali,

to prostičký je žal, je zcela bez záhady,
a jako vaši radost, každý vidí jej.
Ó krásko všetečná, dál nepátrej tady,
a byť byl sladký hlas váš, mlčte nejraděj!

Ó mlčte, nevědomá! duše zklouzlená!
rty s dětským úsměvem! Nad Život hedvábná
Smrt na nás pouta má a těmi víže nás.

Ó nechte, nechte lží se moje srdce opít
a jako v krásném snu se v očích vašich ztopit
a dlouze zadřímnout ve stínu vašich řas!

Charles Baudelaire – SEMPER EADEM, v překladu Vladimíra Holana
„Odkud k vám přichází,“ řekla jste, krásná paní,
„ten smutek stoupavý jak moře ke skále?“
– Když naše srdce už má po svém vinobraní,
pak zlem je ještě žít! Tajemství známé, hle,

strast bez mystéria a bolest velmi prostá
a stejně známá všem jak radosti všech vás.
Tož, krásko všetečná, nezpovídejte hosta!
A mlčte, mlčte už, byť sladký byl váš hlas!

Ó mlčte, neznalá, vy vzruchům stále vstříc!
Vy dětský smíchu úst! Než život, ještě víc
smrt poutem subtilním nejednou jímá nás.

Ó nechte lží se zpít mé srdce, jež se rmoutí,
a v očích překrásných jak ve snách utonouti
a dlouze dřímati ve stínu vašich řas! 
Alezi, Liberec                                                      

linkuj.cz vybrali.sme.sk