jsem ho vyměnila za slušný peníz. A tak se dětičky vzájemně kontrolují, jestli jsem nezpeněžila i některého z nich. Zatím ne, ale pravdou je, že by mi někdy mohli být ukradeni... Obnovila jsem i kuchyňský park zakoupením kombinace miniledničky s maximrazničkou. Jen se mne poněkud dotkl reklamní slogan: "Tento výrobek je přímo určen pro rodiny důchodců. Lednička stačí malá a velký prostor v mrazáku je na dobroty ze zahrádky pro potomstvo." Při té přležitosti si vzpomínám na jeden synův ironický bonmot. V televizi běžela reklama na něco mraženého. Ucedila jsem, že máme taky mrazák plný mrtvol. "Však ty tam taky jednou skončíš, mami", odtušil bohorovný synáček. Ale neberte to vážně, on je jinak docela normální…<?xml:namespace prefix = o />

V botníku mám levněji koupené béžové obkladačky, vedle komory štos šedorůžové kůže (budoucí dlažba), na balkóně pod truhlíky s pelargóniemi jsou bílé obkladačky na vysněnou koupelnu. Ve sklepě pod zavařeninami čeká spárovací hmota a nějaké lepidlo, teď jen schrastit šikovné zlaté české ručičky, které by i pracovaly a nejen hrabaly moje penízky… Na inzerovanou výzvu, že hledám někoho na kuchyň a koupelnu, se mi ozvala přehršel „podnikatelů ve stavebnictví“. Zprvu jsem nevěděla o konkrétních možnostech přestavby panelstory na zmodernizované bytové jádro, ani jsem se neuměla správně vyptávat, ale postup času mne naučil. Pán podnikatel Dub: „todle pude, to se tudle vodbourá, semdle hodíme zídku, pak na to vlítnem a za dva dny sme vocaď. Beru tři kila na metr.“ Dva stavbyvedoucí z Uhříněvsi: „No, ta kuchyň chce tejden, postavíme Vám vanu do rohu, semhle šoupnem přepážku, dlažba chce taky svoje, baterie a vůbec vybavení si koupíte sama. No, helejte, je nás pět, děláme deset hodin denně a za tři neděle můžete uklízet. Zejtra Vám hodíme kalkulaci, nebude to moc přes osumdesát litrů...“  Další Pan mistr v originál NIKE sportovní soupravě: „Ubourat? To by se vám to sesypalo jako domek z karet, ale v podstatě by to šlo... Elektrikáři dáte deset tisíc, instalatérovi dáte deset tisíc, vybouráme to za deset, postavíme asi tak za osum, tu vanu podezdíme za sedum, tak si to milostivá spočítejte.. Kupte si vanu, dlaždičky, obkladačky, elektrikář a inštalatér vám řeknou, co budou potřebovat, kontejner na svinstvo stojí kolem tří tisíc a hlavně nezapomeňte, že tyhle ceny nezahrnujou inflační nárůsty cen, radši počítejte, že to bude nejspíš o trošinku víc.“  Večer se stavili další dva a druhý den jsem měla kalkulaci od těch třínedělních.
Přemýšlela jsem, co dál: ještě koupit annonci, prolistovat oddíl stavebních zbytků, uprosit synka ohledně dovozu a odvozu, zakoupené uskladnit, sehnat haldu škatulí, kam bych dala všechny nutné zbytečnosti, protože budu vyklízet nezbytný „pracovní prostor“.