Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

A ja jsem dokonce dva mesice pred svatbou chtela vse zrusit a odlozit. Byl z toho hrozne spatny a ja jsem pak nenasla silu to dodrzet, i kdyz jeho prvni starost byla – co by tomu rekli moje rodice? Proste, rikala jsem si, ze mu to nemuzu udelat a ze snad potom bude lepe, ze si na sebe zvykneme  atd...Opak je ale pravdou a ja mam pocit, po roce a pul naseho manzelstvi, nemam silu v tom pokracovat. Ne, to neni pocit,  to je presvedceni..ani si nedovedes predstavit, jak strasne moc rada bych byla sama, uplne sama, ode vseho si odpocinula, venovala bych se vice svým blizkym..<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

Vis, nejak se to ve mne tenkrat, pred dvema lety zlomilo, muj, ted uz manzel, mne uplne prestal pritahovat, vim, ze ho mam rada, ale nemiluji ho....dokonce spolu uz ani nespime, drive to bylo alespon jednou za mesic. Hrozne moc mne zranuje, kdyz se ke mne posledni dobou chova strasne povysene. Ja mam jen maturitu a on ma dve vysoke skoly. Nikdy by mne ani ve snu nenapadlo, ze mi bude rikat veci, jako napr.ze mam nizkou inteligenci. Ze on nema dve vysoke skoly na to, aby chodil pomahat mym pribuznym vybirat brambory (kazdorocni tradice), tak at si tam klidne jedu, ale po nem at to nechci..atd. Pripadam si doma jako zena i muz v jedne osobe – on je bohužel na praci uplne levy, coz mu ale nezazlivam, kazdy neni dokonaly. Moc mne ale mrzi, kdyz rekne: ja nepotrebuji umet nic opravit, ja mam na to, abych si sjednal opravare na vsechno. Ale kdyz nastane nejaky problem, jsem to ja, kdo ho resi a i kdyz mam plat nekolikrate mensi nez on, platim z nej cely najem (byt je muj), nakup jidla na cely mesic a obcas i ty nezbytne opravy..A kdyz prijde rec na kompromisy, rekne mi, ze uz udelal jeden velky komromis a ze uz zadny jiny delat nehodla a nebude. Ten jediny komrpomis je to, ze nebydlime po svatbe u nej v byte, ze ktereho to ma do prace ctvrt hodiny, ale ze bydlime u mne, odkud to ma hodinu. Neni to smesne?

Ja uz nevim, co bych mela delat, tohle mne fakt ubiji. A bojim se, ze jsem hrozny slaboch na to, abych se treba rozvedla. Mam hrozne velky problem sama se sebou a to ten, ze myslim vzdy napred na ostatni a pak teprve na sebe, ale nedokazu to zmenit. Pred mym manzelem jsem mela pritele, se kterym jsem zila 4 roky. Strasne tezko se mi pak od nej odlucovalo, mela jsem a dodneska mam strasne rada jeho rodinu..a to same mam ted, nechci ublizovat ostatnim.. Ale i pres to zase vim, ze zivot je mooooc kratky na to, aby se clovek ohlizel na ostatni..ach jo..jsem toho
plna, teoreticky  bych to vsechno zvladla, ale prakticky? Kez by slo jenom zavrit oci a prat si.........Jeste ke vsemu se mi do zivota pripletla moje prvni laska, tenkrat, pred osmi lety jsme se dost nestastne rozesli, bylo nam 17 let :o)) A najednou se zase spolu schazime, je nam spolu moc krasne a ja si pripadam jako v pohadce. Kdyz jsem s nim, tajne, citim vsude kolem sebe lasku a to ja hrozne moc potrebuji.Je to, jako kdyby jsme si chteli vynahradit tech osm let bez sebe...ale vim, ze bych to vsechno urcite nedelala, kdybych mela doma vse v poradku. Vzdycky jsem si predstavovala, ze budu vdana, budu mit manzela a nejake ty deticky, budu mu verna az za hrob... Prosim, myslis, ze je mi pomoci? Ja bych strasne moc potrebovala
najit silu a rozejit se snim...ale bojim se, strasne se bojim...
Katka

ODPOVĚĎ:

Katuško, tak nejprve ti napíšu seznam bodů, podle kterých bys se měla řídit – není to samozřejmě žádný rozkaz J, ber to skutečně jen jako mé doporučení:

1. od teď nakupuj všechno jen pro sebe!!!
   
2. nájem + inkaso atd. sečti, rozděl na dvě části a zaplať jen jednu – když tak mu řekni, že ho dvě vysoké neopravňují k tomu, aby žil jako příživník…
   
3. když se cokoli rozbije, klidně a krátce mu to oznam s tím, že přeci říkal, že má na to, aby zajistil a zaplatil opraváře. Tak že teď má možnost…
   
4. V žádném případě ho už nijak nenuť, aby s tebou jezdil na podobné výpravy (bramborové atd.) ani po návštěvách. Zeptej se jen,  a když řekne ne, tak už se dál nebav. Ale ty si klidně jeď!!! Nepřerušuj rodinné kontakty!
   
5. Doma se rozhodně nehádej a hlavně se nenech k nějakým rozmíškám vyprovokovat.
   
6. Chovej se k němu zatím jako ke „spolubydlícímu“, tj. se všemi právy i povinnostmi – tzn. měl by také pomáhat udržovat pořádek – pokud např. ty pereš a žehlíš, měl by recipročně dělat on něco jiného
   
7. Rozhodně nezapřádej rozhovor na téma „měli bychom si promluvit o naší budoucnosti“ – to nemají mužští rádi a k ničemu to převážnou většinou nevede…
   
8. Napiš mi ještě, jak je to s vašimi rodinnými financemi – dává nějaké peníze? Říkala jsi, že bere podstatně víc než ty. To si nechává pro sebe?
   
9. Co děláte ve volném čase – co ty, co on, co spolu?
   
10. To s tou „dávnou láskou“ sice chápu, je ti smutno, jsi nešťastná a tak ti podobné pohlazení na duši dělá dobře. Ale neradím ti v tom pokračovat, pokud nemáš vyřešenou situaci doma… Mohla bys se zaplést do nepěkných malérů – a zcela zbytečně… Nemusíš to přetrhávat, ale řekni mu, že si dáte prozatím pauzu, než to doma bude vše jasné…

Děsný, co? To jsem toho na tebe navalila… Katuško, spěješ pomalu k tomu, aby z tebe byla ušlápnutá smutnička, která se bude bát o vlastní vůli i jen dýchat… Pryč s těmahle náladama!!!  Hele, víš co se říká – když nejde o život, jde o… Jo jo, je ti – díkybohu – jen moc málo…Jak si tak uvědomuju, tak jsi šla vlastně od jednoho „mizery“ k druhému… Ty se musíš napřed naučit vážit si sama sebe!!!

Teď bys neměla honem honem chtít miminko, milujícího chlapa, byteček atd… Neboj, taky na to dojde, ale až se postavíš na nohy, psychicky i fyzicky, až budeš umět rozpoznat, jestli onen dotyčný, který se ti právě připletl do cesty, je ten pravý.
Ostatně – třebas se ti povede – uvidíme – toho svého mužíčka ještě postavit do latě…

Ahoj, daniela – ozvi se!

poradna@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk