[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
 
manuál
téma
poradna
tady a tam
úkol pro vás
fauna a flora
próza a poesie
nejen duše
:-)))
zážitky
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
Hledej na Kudlance

 
Výstava pro kočku
 
Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne
 
 
 
DOMŮ
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
 
 
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2006
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
PageRank.cz
 
 
OSUDY: Paní Perchta
Rubrika: [téma]

Myslím, že většina z vás slyšela o Bílé Paní Perchtě. Zjevuje se na jihočeských hradech; podle toho, jaké barvy šat a rukavice má, zvěstuje události dobré či nedobré. Přes pět století je už jen jedním z nejznámějších strašidel v Čechách. Ale skutečná Perchta z Rožmberka rozhodně neměla v životě na růžích ustláno.

Narodila se roku 1429 na Krumlovském hradě. Nevíme, jaké bylo její dětství a léta dívčí, ale jedno je jisté – nikdo nebral ohled na její cítění, její zoufalství –  když se musela na otcovo naléhání a pochopitelně z jeho zištných důvodů – provdat za Jana z Lichtenštejna. Že to nebyl sňatek z lásky ani ze strany nastávajícího chotě, o tom svědčí i to, že byla svým manželem týrána psychicky i fyzicky. Žila na jeho zámku spolu s jeho švagrovou a matkou. Ty jí život znepříjemňovaly jak jen to šlo – osočovaly ji u manžela a ukládaly jen hrubé práce. A tak, ač oficiálně šlechtična, byla vlastně jejich poddanou… Manželství se pro ni stalo těžkým úděl, z kterého v té době nebylo úniku (nepřipadá vám těch pět století tak málo vzdálených? Kolik žen dodnes žije v podobných podmínkách..).<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />


Dopisy, které pak v 17. století našel jezuita Bohuslav Balbín v třeboňském archivu, svědčí o tom, jak si nešťastná Perchta stěžovala svému otci na těžký život, jak ho mnohokráte prosila o pomoc. Bohužel, jak to bývá, bezvýsledně. Manžel se k ní sice choval naoko slušně –  především tehdy, když něco potřeboval – a jinak se nic nezměnilo.


Když posléze, po čtyřiadvaceti létech jejich společného života, Jan z Lichtenštejna umíral, byl si velmi dobře vědom všech příkoří, která Perchtě způsobil. V takové chvíli i ti největší hříšníci ze strachu před Božím soudem uznávali svá provinění, a tak i on onoho roku 1473, na smrtelné posteli, ji prosil o odpuštění. Se svou lítostí ale přišel pozdě. Jeho žena ho za svůj zničený život nenáviděla a odpustit mu proto nedokázala. Umírající Jan ji prý, podle legendy, z posledních sil ve vzteku  proklel slovy "Nechť ani v hrobě nemáš klidu!" . Čímž ji odsoudil ke „kariéře nejznámější Bílé Paní v Čechách“ – budiž mu za to vlastně dík...




Perchta se tehdy s úlevou vrátila na otcovský hrad, ale prožité utrpení jí vymazalo z tváře radost a smích. Mládí a krásu vzala tvrdá práce a odvál čas – v té době čtyřiačtyřicetileté ženy nebyly žádné mladice – uvědomme si, jak nízký byl tehdejší průměrný dosahovaný věk… Ale ani prožité utrpení nedokázalo zlomit její laskavé srdce. Stala se po zbytek svých dnů ochránkyní všech trpících. Svého manžela -trapiče přežila o pouhé tři roky. Po její smrti po ní truchlili nejen zámečtí páni, ale především chudí z celého okolí.
Paní Perchta se velmi brzy z říše stínů na rožmberské hrady a zámky vrátila. Často bylo možno vídat její procházející se ženskou postavu… A jak už bylo řečeno, bílá barva jejího šatu zvěstovala budoucí smutek a žal, kterých byl i její život tak plný. Pokud má navíc černé rukavičky, ohlašuje smrt;  rudý šat varuje před hrozícím ohněm.

Na jindřichohradeckém zámku prý dokonce odpovídala strážím na pozdrav.  Jsou prý i pověsti o tom, jak ochraňovala chudé, když některý z pánů chtěl šetřit na ubohých poddaných. Petru Vokovi prý dokonce „pomohla“ najít poklad: Když byl ještě Petr Vok nemluvně, pomáhala ho chůvám hlídat. Ty už ji znaly a spaly mnohem klidněji, když věděly, že se v noci o chlapce v případě potřeby postará. Až jedna nová chůva, která nevěděla s kým má tu čest, jí děcko vytrhla. Perchta se rozzlobila a zmizela ve zdi. Když se o příhodě později dospělý Petr Vok dozvěděl, nechal zeď v místě zmizení vybourat a prý našel velký poklad…


A tak se paní Perchta prochází staletími, občas někomu pomůže, jinému pohrozí – jako například tehdy, ve válečném roce 1944, kdy se ukázala na věži. Do té ovšem v té době nevedly žádné schody... Prý tenkrát hrozila mladým nacistkám, které chtěly na Rožmberku vztyčit vlajku s hákovým křížem. Pokud si uvědomuji, snad naposledy se ukázala před sedmi léty – v roce 1996. Právě se rožmberský zámek opravoval a všude bylo lešení. V prvním patře pracoval lakýrník. Najednou spatřil za jedním oknem ženskou postavu s bílým závojem. Pomyslel si, že se někdo nevítaný prochází po lešení. Jenže vzápětí si uvědomil, že na této straně už bylo lešení sejmuto!  Když rychle přiběhl k onomu oknu, mohl už jen sledovat  Bílou Paní, kterak se před jeho zraky pomalu rozplývá, aniž by mu věnovala sebemenší pozornost …Na Rožmberku, v pokoji Bílé paní,  visí obraz, na kterém Perchta hůlkou ukazuje na záhadný nápis. Říká se, že až ho někdo rozluští, dojde ona konečně klidu a úspěšný luštitel získá velký poklad. Na jednu stranu bych přála  milé paní Perchtě, aby se co nejdříve našel nějaký ten chytrý člověk a ona měla svůj vytoužený klid, ale musím přiznat, že by mi její návštěvy chyběly. Snad by se mohla přijít jen tak občas podívat, jestli to mají už ženské na tom světě lepší…


pavla@kudlanka.cz


P.S. Nevím, co chudák Perchta onomu lakýrníkovi chtěla svým zjevením naznačit – zda ho chtěla pochválit  za vytrvalou práci, či spíše mu dát najevo, že by s pitím už mohl přestat…A rozhodně bych se přimlouvala, aby se zjevovala všem nehodníkům, které své ženy dodnes týrají. Byla by pak asi nejvídanější postavou …


daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

(Berta - Mail - WWW) 25.09.2003, 08:38:43
zůstane jen u paní Perchty nebo se dozvíme i o dalších "osudech"?

Doporučuji Vaší pozornosti (Eva - Mail - WWW) 25.09.2003, 14:14:47
povídku Bílá paní ze sbírky Bubáci pro všední den Karla Michala - film ji zdaleka nevystihl. Nakonec - celá ta kniha je skvělá. Mějte se!

pekny clanek (M. - Mail - WWW) 29.09.2003, 18:09:57
Pekny clanek, neni co dodat.

( - Mail - WWW) 07.12.2003, 18:08:02


Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: