Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Ne, nebylo to z lásky –jednak jsem ježibaba, druhak on šťastně ženatý otec miminek. Kytky miluju a jak jsme tak povídali, zjistila jsem, že dotyčný mladý muž také. Já vám po těhle nádherných potvůrkách toužila celý život. Vím, že to není vyšší dívčí v kytkaření, naopak přímo škola vysoká, pěstování květin masožravých není záležitost pro každého neumětela, ale já vám byla tak blažená, když jsem si ty své „první“ nesla domů, že jsem ani nevnímala lékařská nařízení, týkající se mého stavu J.<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

  A pak jsem se – z lásky i hlouposti převeliké – dopouštěla jednoho nesmyslu za druhým…Nejprve jsem zakoupila velikánskou skleněnou kouli, pak do ní naaranžovala něco jako podklad v akváriu, do toho všeho zapíchala po různu a hlavně pro efektní dojem rostlinky, postavila v pokoji na středně vysokou knihovnu a ještě přidala zvláštní osvětlení.. Pravda je, že jsem četla všechno, co se dalo, a taky to vše všelijak pomíchala… Zvala jsem návštěvy, abych jim ukazovala svá rostlinná zvířátka a přiznám se, že jsem se těšila na dobu, až mne mé adélky budou zdravit zaklapáním hladových zobáčků… Bohužel, nějak se to všechno vymklo mým představám. Drobné víly, vytáhlé štíhlé květinky, začaly skomírat, já zoufale zkoušet jedno „vylepšení  životní situace“ za druhým. Výsledek jistě předem tušíte – a také na sebe nedal dlouho čekat. Poznenáhlu mi zůstala v krásné velké skleněné kouli jen  zem, kamínky, a přehršel suchých mrtvolek… Pietně jsem vše odnesla, tak jak to zůstalo, na balkón, kde nyní v koutku sní svůj posmrtný sen o nesežraných komárech, muškách a jiném…A proč jsem si na tuhle přesmutnou událost vzpomněla? Čirou náhodou jsem četla pozvánku na

VÝSTAVU MASOŽRAVÝCH ROSTLIN,

která se uskuteční v prostorách Ostravského muzea na Masarykově náměstí

od 25.9. do 28.9.2003.

Na výstavě bude k vidění celá škála masožravých rostlin,

prodej běžnějších přebytků bude zajištěn.

 Nebýt  nyní tak daleko, předaleko, určitě bych se, ač jinak z Prahy, do Ostravy rozjela. Třebas jen proto, abych tu nádheru nevídanou měla možnost  vidět – a nejen na fotografiích. Vím, že je plno lidí, kteří spadli do „pastí“ těhle neobvyklých květin, lidí, pro které není žádná cena dost vysoká, aby alespoň „právě tuhle“ nezískali… Někdo sbírá známky, někdo hraje karty, někdo je „vrcholový sukničkář“. 

Ale masožravky?  Ty skutečně nemůže pěstovat jen tak někdo….

daniela@kudlanka.cz

 P.S. Pan doktor Břešťák, ten hodný mlaďoch, který mi dal první (a zatím mé poslední) masožravky,  je nesmírně šikovný lékař. Co já vím, nejspíš by to byl pěkný zástup ženských, které mu vděčí za mnoho :-))) A tak se nedivím jeho kytičkám, že se mu snaží splnit, co mu na očích uvidí – a rostou a rostou...

linkuj.cz vybrali.sme.sk