Po dlouhé době se mi stalo, že jsem neviděl a neslyšel nic jiného než písmenka, řádky, hlavní postavy. Kniha Dům v Garibaldiho pojednává o jedné z nejznámějších a nejtroufalejších zpravodajských akcí – únosu Adolfa Eichmanna izraelským Mosadem. Jistě vám je známo, že Eichmann byl vysokým důstojníkem gestapa a osobně byl odpovědným za provádění Hitlerova „konečného řešení židovské otázky“ a tudíž za vyhubení šesti milionů evropských Židů. Po válce se Eichmannovi podařilo uprchnout díky pomoci věrných (a prý i Vatikánu) do Argentiny, kde žil nenápadným životem se svou rodinou pod jménem Ricardo Klement. Již dříve mnoho stop poukazovalo, že někde v Jižní Americe Eichmann žije, ale žádná nebyla potvrzena jako věrohodná. Souhra náhod však tentokrát Mosadu pomohla, ten nejprve vyslal svého člověka, aby se přesvědčil, zda ona osoba by mohla být Eichmann. Když tak bylo potvrzeno, byla okamžitě zahájena operace, kde hlavním cílem bylo Eichmanna unést, držet v domácím vězení a při nejvhodnější příležitosti přepravit do Izraele k soudní moci. Vše samozřejmě v největším utajení, neboť touto akcí došlo k narušení suverenity jiného státu.
     Kniha nepojednává jen o přípravách a uskutečnění akce, ale autor se věnuje i vnitřnímu boji a vztahu členů komanda k unesenému Eichmannovi, neboť snad všech se týkalo jeho „konečné řešení“ – přišli o blízké členy rodiny, byli zavřeni v KT atp. Dlouhé dny střežení této zrůdy, která v jejich držení vypadala jak hromádka neštěstí, byla pro mnohé náročnější než předešlá fáze únosu. Dle Harela měl Mosad získat ke konci akce i informace o andělovi smrti z Osvětimi — doktoru Mengelem. Zkusili po stopě jít a zabít jednou ranou dvě mouchy, ale nebyl vypátrán. Komando jako prioritu mělo Eichmanna a nesmělo dojít k ohrožení a prozrazení akce.
     Pro fanoušky literatury faktu a špionážní literatury je to báječná kniha. A zcela právem za ni autor obdržel cenu Edgara Allana Poea udílenou Asociací amerických autorů detektivní literatury.

     Tuto knihu dělá zajímavou několik faktů:
- jde o podrobný popis skutečné události  
- hlavní postavou je zmíněný Adolf Eichmann
- akci provedl proslulý Mosad
- knihu napsal tehdejší šéf Mosadu Isser Harel, který celou operaci řídil a sám se ji v  Argentině zúčastnil
- kniha vyšla poprvé v roce 1975, ale toto nové vydání je zcela zrevidované a aktualizované: poprvé jsou uvedena pravá jména veškerého personálu Mosadu a podrobnosti o něm, stejně jako důležité politické kontakty, které únos zařazují do celkového politického kontextu. Ukazuje se tu, jak byla operace oficiálně schválena nejen vládou Izraele, ale i Spolkové republiky Německo.

     Adolf Eichmann byl obžalován z genocidy a válečných zločinů proti lidskosti před zvláštním soudem v Jeruzalémě. Proces, zahájený 2.dubna 1961, měl světový ohlas. Eichmanna hájil tým německých advokátů. 2.prosince 1961 byl Eichmann shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Odvolání byla zamítnuta. O půlnoci 31.května 1962 byl Eichmann popraven. Byla to jediná poprava v dějinách státu Izrael. Isser Harel se exekuce nezúčastnil, protože se již zabýval jinými naléhavými bezpečnostními záležitostmi. Harel (1912-2003) vedl izraelskou zahraniční zpravodajskou službu Mosad v letech 1951 až 1963. Sám ji také ze skromných počátků vybudoval v účinnou instituci respektovanou po celém světě. Osobně velel několika jejím nejtroufalejším operacím, včetně zmíněného únosu Eichmanna z Argentiny. Po odchodu z Mosadu žil až do své smrti ve středním Izraeli a věnoval se psaní a historii.
     Knihu vřele doporučuji. Alezi, Liberec

linkuj.cz vybrali.sme.sk