Adventní věnec poprvé zavěsil v roce 1839  před vánocemi mladý pedagog a později zakladatel "Vnitřní misie" v  Záchranném ústavu pro opuštěné děti. Zní to sice nesmírně vznosně, ale byla to jen ohavná, slámou pokrytá ratejna – chatrč na zapadlém okraji Hamburku…  Tehdejší „věnec“ byl vlastně pouhé dřevěné kolo od vozu, které mladý kněz zavěsil ku stropu a ozdobil svícemi: čtyřmi velkými bílými a devatenácti malými červenými; počítal na každý den do Štědrého dne jednu. A poté během krátké pobožnosti, zapaloval vždy jednu svíčku.

     Až o dvanáct let později se začalo se zdobením místnosti voňavými jedlovými větvičkami – a při té příležitosti bylo ozdobeno i jejich večerní svícení - ono kolo se svícemi. Tato hezká výzdoba se posléze návštěvníkům sirotčince zalíbila a šířila se dál. Poprvé měli – už opravdu adventní věnec se čtyřmi svíčkami  - v kostele v Cáchách.     

      Adventní věnec nyní symbolizuje čtyři předsváteční týdny, vždy další neděli se postupně zapaluje o svíci víc. Světlo svíček tak na rozdíl od svitu slunečního přibývá, a ukrajuje dny, zbývající do Štědrého dne. Věnec se také dříve nekladl přímo na stůl, ale býval zavěšen nad ním, pod stropem, osvětloval... Bývalo zvykem si adventní věnec před rozžetím první svíce nechat posvětit v kostele.

     Pravý adventní věnec vzdává i hold přírodě – tvoří jej zelené jehličnaté větvičky, doplněné například plátky sušeného ovoce, ořechy či jablíčky – od času ráje plody života. Dnes se vyrábějí z různého chvojí, šišek, jeřabinových proutků a často je najdete i jako dekoraci na stole při štědrovečerní večeři. To již hoří na věnci všechny čtyři svíčky (správně mají tři být fialové, neboť v římskokatolické církvi je fialová barvou radosti, poslední něžně růžová, barva zrození). Adventní věnce mnozí lidé zavěšují i na dveře a branky svých domů jako hezkou dekoraci.)

     Tradiční součástí adventu jsou i písně – roráty. Jestlipak víte, co ono slovo znamená? Roráty jsou písně, sestavené podle biblických prorockých textů, zpívané při jitřních mších. Název „roráty“ pochází z nejznámější latinské adventní písně ze 16. století: "Rorate coeli se super..." ("Rosu nám dejte nebesa...").

     Přeju vám všem, aby ten váš věneček prosvítil každou neděli pohodou, aby dny předvánoční byly především plné rodinného klidu a lásky. (Uvědomte si, že stejně jako vždy skončí každé trápení a věci zlé, stejně tak končí i dny a chvíle svátků a přicházejí ty "obyčejné", všední. Neobětujte kvůli pár chvilkám víc, než je nutno. Příjemné a milé Vánoce můžou být i bez patnácti druhů vánočních cukrdlat a vygruntovaného bytu... :-))))

daniela@kudlanka.cz

(příště: Barborka, Lucie a další)

linkuj.cz vybrali.sme.sk