Křesťanské Jezulátko, Ježíšek, který naděloval pod vánoční strom, zvolna ustupuje. Pro bombastickou reklamu je totiž ekonomicky nepoužitelný. Ale není to jediná tradice, která mizí – umíte si představit ostatní staročeské zvyky a půvabné pověry využité k podobným účelům? Například svátek Barbory – a její čarovné větévky…

     O tom však příště. Teď se jen kratince zmíním o tom, jak se v několika zemích slaví. (Věřte – nevěřte, ve většině z nich se svátky nemění) V Dánsku se počátkem vánočních svátků objevují adventní věnce a na nich čtyři hořící svíčky jako symboly lidského života – dětství, mládí, dospělosti a stáří. Dárky rozdává „vánoční posel“ a balí je alespoň do dvaceti vrstev vánočního papíru a krabic. Dárek musí být vtipný a poukazovat na některou ctnost nebo charakterovou vadu obdarovaného. Drobné dárky a cukroví se věší na větve vánočního stromečku, který nechybí v žádné domácnosti. Nejoblíbenější je smrček. Vánoční specialitou Dánska jsou tzv. vánoční talíře – ručně malované. Norsko má „Otce vánoc“, který schovává dárky do dřeváků, a bývá doprovázen vánoční kozou, pro kterou děti připravují do botiček lahůdku – nevymlácenou ovesnou slámu.

     Ve Finsku dárky roznáší dárky „veliký Ukko“, pomáhají mu pidimužíci, kteří prý zlobivé děti odnášejí do svého ledového království. Grónsko – je zemí, kde bydlí „Děda Mráz“ a píší mu sem děti z celého světa. Žije v podzemní jeskyni uprostřed věčného ledu. Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. „Děda Mráz“ používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.   V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává „děda Koleda“. Na venkově se ještě občas dodržuje starý zvyk, že hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na takto připravený “stůl” rozloží mísy s jídlem. Nejstarší člen rodiny pokrmy požehná a vánoční hostina může začít.

     Ve Spojených státech se slaví Vánoce pouze jeden den – 25. prosince. Všude miliony světýlek, jak venku, tak doma, velkolepá vánoční výzdoba, ohromné stromky, mnoho dárků, které nosí „Santa Claus“; čím více, tím lépe, ohromná hostina s krocanem s kaštanovou nádivkou. Ve Velké Británii Vánoční svátky už začínají vlastně na Mikuláše, tedy 6. prosince. Vrcholem je 25. prosinec – den, kdy děti po probuzení nacházejí v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Přichází tajně komínem v noci ze 24. na 25. prosince: na Štědrý den večer si děti i dospělí připraví pro Santu punčochy nebo boty a ráno na Boží hod v nich nacházejí dárky.Celá rodina se pak sejde nad nadívaným krocanem a švestkovým pudinkem – podivnou směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citrónu... A samozřejmě švestek. Stejný den slaví i Francie. Dárky dětem ukládá na krb nebo ke kamnům dobrý vánoční duch „Pére Noël“. Od Santa Clause se liší vlastně jenom jménem.

    U Italů se Štědrý večer slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli. Také italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. Ve Švýcarsku mají tajemného “Monsieura Chalandé”, obrovského panáka plného dárků, kterého nacházejí děti za dveřmi pokoje.      Rozdílný je také způsob, jakým Santa Claus dárky v různých zemích naděluje.  V Irsku Santa Claus naděluje do označených vánočních pytlů a na posilněnou má připraveno pivo a sekanou.  Ve Španělsku přichází do bytů přes balkony nebo lodžie, v horším případě oknem. V Mexiku si děti chystají na dárky boty a na Štědrý den se konají průvody se svíčkami a zvonečky.

     Židé slaví Svátek Chanuka  - aneb „svátek světel“, slaví ho již po tisíciletí. Chanuka je spojena s Mesiášovým příchodem číslem osm: slaví ji osm dní, chanukových světel je osm a harfa (používaná v chrámu) bude mít po příchodu Mesiáše osm strun.  Ještě k zpět k onomu Santovi – Na Novém Zélandě je poněkud horko, a tak je pro něj v domácnostech připraveno dobře vychlazené pivo. V Austrálii zase místo sobů, kteří by zdejší horko zřejmě nepřežili, táhne jeho saně osm bílých klokanů...      

     Víte nějaké další zajímavosti? (příště: advent, pověry, zvyky)

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk