Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: "Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?" "Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, když neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal." V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: "Pánové, pokud se kdokoliv z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám ho okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"

 -x-

Dva právníci šli na večeři. Poručili si každý kávu a vytáhli sendviče. Servírka přiběhla a povídá: "Pánové, tady nesmíte konzumovat vlastní potraviny!" Oba právníci se na sebe jen podívali, pokrčili rameny a vyměnili si sendviče.

 -x-

Devětaosmdesátiletý děda se necítil dobře. K lékaři nechtěl jít, ale rodina ho donutila a tak šel. „Neměl jsem sem chodit,“ řekl otráveně doktorovi. „Dobře vím, co mi je.“

„Skutečně?“ podivil se lékař.

„Jistě,“ odpověděl děda. „Je to jen předčasné stáří.“

linkuj.cz vybrali.sme.sk