tak se nebudete divit memu manzelovi, ze kdykoliv uslysi charakteristicke veverci: „tatatata“, tak chytne pusku a stava se z nej chladnokrevny vrah.  Krome potravin jeste totiz nici cely srub, vytahuji a nici izolaci ... proste skodna…

     Par tydnu pred napadenim snehu je cely Yukon v hektickem zmatku. Musi se vytahnout všechny lode z reky – ty se letos tahaly na posledni chvili s prvnimi vlockami snehu – nikdo nepředpokládal, ze by prisla zima takhle brzy!

     Lidi jezdi a na autech maji cerstve ulovene losy – ano, to je nase maso na zimu. Cely los vazi asi pul tuny, takze masa je dost. Kazdy clen rodiny (u nas tri) muze zastrelit sveho vlastniho losa za rok, k tomu muze kazdy strelit ještě dva cariboo a dva medvedy.

     Urcite to je lepsi nez kupovat maso v nejakem supermarketu a predevsim je to podstatne levnejsi.

     A pak napadne snih....a rozpusti se.

     Pak napadne dalsi, ale ten uz zustane lezet. Prvni den je krasnej, sypkej, lepkavej a je to jedinej den behem zimy, kdy se daji delat ze snehu snehulaci.

     Ten dalsi uz premrzne a jako "snehulaci" material je k nepouziti.

     To uz vsak kluci vytahnou snezny  skutr a cely Klondike se na dlouhou dobu promeni v pohadku o snehove kralovne.....

     Podivejte se, jak to pred par dny – 1. rijna – vypadalo u nas na Medvedim potoce, kdyz jsem se koukla z okna kuchyne… To je ten obrazek nahore... tohle je fotka naseho Olinka. Doufam, ze vite, ktery je ktery :-)))

     A prave z onoho novouckeho snehu se Olinkovi podarilo postavit letosniho snehulaka J!

Alena Kennedy, Yukon, Kanada

linkuj.cz vybrali.sme.sk