Ahoj Danielo,

     pred dvema lety jsem tady brecela, ze mne opustil MUZSKY. Tak jsem ti pro zmenu chtela sdelit, ze se mi nedavno staly bajecne veci. Vyhodili mne z prace, ale do 24 hodin jsem mela nabidku na praci mych snu.

     Pritel, ktery se do te doby jevil jako nevsimavy, projevil opravdu porozumeni (a to sama vis, ze u muzskeho to je vrchol zajmu J).  A tak bych chtela opakovat, co uz tu bylo receno (tebou) nespocetnekrat: Kdyz se jedny dvere zavrou, tak se minimalne jedny (a verte tomu, ze jsou to vetsinou nekolikery) nove dvere otevrou. Jen se nesmime bat pustit se a třebas i chvili padat volnym padem. Neco nas urcite zachrani pred dopadem.

     Berte to jako adrenalinovy sport a budte pysne, ze jste usetrily za bungee dumping J J J.

Jeste bych vam chtela doporucit knihu „Kam se podel muj syr“ od Kena Blancharda a taky „Laska a manipulace“ od Nazare Aga. (ale tohle asi bude skryta reklama, tak to tam radeji nedavejte).

     A treba to „nej“ prijde az po padesatce! Ostatne jedno prislovi tvrdi: Kdo si pocka, ten se docka. Jak vidite, o case tam neni nic. Krasny novy den a vsechny dalsi co prijdou,

     preje opravdu stastna Lea  

 P.S. Vzhledem k tomu, že Kudl@nk@ je časopis zatím nevýdělečný, tak proč bych sem odkaz na obě knihy nedala? Jen je mi líto, že jsem ani jednu nečetla. Ale – co není, může být. Stejně jdu zítra do knihovny J Leo – držím ti moc palce, aby ti tahle nádherná euforie vydržela minimálně dalších padesát let… daniela@kudlanka.cz  

linkuj.cz vybrali.sme.sk