Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 Pokuty a pojistky jsou tu setsakra vysoké!) Řekla tedy velice lámanou angličtinou, že není Američanka, a že se polepší. Byl docela sympaťák, ale přesto odvětil, aby se nevymlouvala,  že neumím anglicky, když má řidičák z NY. Pro tentokrát přeci jen odjela bez pokuty. Dávala si pozor na své pohyby – nedávno jí říkal jeden známý, že chtěl v podobném případě z auta vystoupit, ale sotva otevřel dveře a vystrčil z vozu nohu, tak mu ji  policista přirazil. Tady z vozu nesmíte ven, pěkně zvolna ruce nahoru na volant a poslouchat, co vám říká. A ještě jedna drobnost – nesmíte mu podat (když chce vidět vaše doklady) celou peněženku, protože by to mohl brát, že jste ho chtěli uplatit!) Tak mi vylíčila svou nedávnou příhodu jedna zdejší kamarádka.<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

Další zajímavostí je mnoho různých preventivních programů – například když chytí opilého za volantem, tak mimo všech předchozích trestů se ho snaží napravit  itím, že ho vezmou na pitevnu podívat se na mrtvolu člověka, který se v opilosti zabil.  Stejné to je i s drogami – přistižené mládeži  ukážou mozek člověka, který zemřel na  předávkování. Aby se co nejvíce zamezilo prodávání drog dětem, tak v době, kdy děti chodí do školy a ze školy,  stojí policejní auta v blízkosti škol a hlídají, jestli se tam nepohybují dealeři. Před školami je v tu dobu i School Gard, většinou to jsou policistky na penzi, které dávají pozor, aby děti nevběhly pod kola aut. Převádějí je přes křižovatky, dohlížejí na klid kolem, atd.

Bohužel, je tu i program „Zero tolerance“ který naopak zamezuje, aby děti nebraly do školy nic, co by mohlo jakkoliv ohrozit druhé, být zbraní. Tedy nedostanou se dovnitř ani s malým nožíkem, jako je naše známá rybička. Nedávno byl v televizi šot, ukazující, jak si asi osmiletý klučina udělal papírovou pistolku a hrál si na četníky a zloděje. Protože s ní pochopitelně mířil na kamarády, nakonec skončil na policii, kde s ním dlouze rozmlouvali a nakonec dostal zápis do rejstříku. Na toto téma následovala pak  velká diskuze. Rodiče chlapce byli velmi pohoršeni,  škola zastávala názor, že je to správná prevence, novináři, že je to extrém. Ovšem v době, kdy se občas najde nějaký mládenec, který ve škole střílí, asi není tahle prevence k zahození…

Protože se neustále ztrácí mnoho dětí a mládeže, přišla herečka Jamie Lee Curtis s tím, že prosazuje snímání otisků už v dětském věku. Každé dítě od dvou let by mělo mít sejmuté otisky prstů (v té době už jsou definitivní) a tedy i svou ID kartu. Začíná se s tím nyní při různých akcích, ve školkách atd. Tohle by mohla být možnost, jak dítě najít třebas i po několika letech. Dosud byl velký problém s jejich vyhledáváním, protože dětský vzhled se velmi rychle mění. Dostáváme do schránek letáčky s různými reklamami na jedné straně,na druhé jsou fotky dětí či dospělých „Missing person“. Občas jsou  i ve vchodech do obchodů, na autobusech a také na krabicích s mlékem. Člověku až zatrne, když si dává mléko do kávy a uvědomí si, že tohle stvořeníčko někde zoufale oplakávají. To je také jeden z důvodů, proč se tu děti svážejí do škol a ze škol autobusy. Bohužel, stále je totiž plno bohatých těžce nemocných dětí, které potřebují nové zdravé orgány… A zase tolik zdravých jich oficiálně neumírá. Ostatně, když vypisujete dotazník ohledně svého ID, je tam otázka, zda souhlasíte s tím, aby po vaší případné smrti vám byly odebrány zdravé orgány…

Ale vraťme se zase ke zdejší policii – je pravda, že tady je vztah – civilní občané a policisté -  poměrně dobrý. Lidé z nich mají velký respekt, protože vědí, že se na ně mohou spolehnout, a oni zase vědí, že je daňoví poplatníci živí. Když jste v nesnázích, stačí vytočit 911 a operátor hned ví, kde jste. Máte-li defekt či potřebujete-li vyměnit kolo, stačí zavolat – ale to je spíš pro nás ženské. Také tu prý jednou telefonní operátorka odrodila dítě po telefonu; pak se na maminku a mimino přišla podívat do porodnice.  Zdejší policisté jsou také skutečně dobře vybaveni. Jejich auto hned tak jiné nepředjede. Jezdí buď chevrolety nebo fordy.  Mají v nich zamontované kamery, takže když např. zastaví nějaké auto, hned hlásí kde jsou, je vidět i značka vozidla a trochu i případného pachatele. A samozřejmě i to, jak se policisté chovají k vám. Jak už jsem dříve psala, musíte se chovat přesně podle toho, co vám řeknou, protože jinak se může i stát, že byste mohli být zastřeleni. Jeden rok tu během krátké doby zastřelili pět policistů a tak dostali taková práva, že pokud byste například najednou začali v nevhodné situaci něco hledat po kapsách, mohlo by vás to stát  život. Mohli by to považovat za sahání pro zbraň a tím pádem za přímé ohrožení.

„Mám dvě  milé příhody s policisty“, napsala  mi přítelkyně z Chicaga, „a obě se týkají zvířat. Minulou neděli jsme viděli, jak auto před námi srazilo psa, který vyběhl z lesa. Podle mne se mu mohl vyhnout, ale najel na něj a ujel. Můj muž viděl kus dál policejní vůz, tak zastavil a vše jim řekl. Během chvilky přijel veterinář, pejska ošetřili a odvezli. A já jsem si v té chvíli policistů nesmírně vážila, vždyť se chovali ke zraněnému zvířeti stejně ohleduplně, jako k člověku. Nedávno si tu zamířila  husa s rodinkou omylem přímo do rušného středu města. Naštěstí se nic nestalo a za chvilku dostala policejní doprovod. Vypadalo to kouzelně, nejprve si to šlapala husa s housaty a za nimi zvolna jelo blikající policejní auto. Doprovodili je tak bezpečně až za město.“

Ovšem, nedopadá vždy všechno takhle romanticky – za jednou dívkou, která pracuje v nashvillském hotelu, přijel na návštěvu přítel –  Čech, který mj. neuměl anglicky ani slovo. Přesto se nabídl, že dojde pro pivo do blízkého obchodu. Bylo to jen kousek cesty, tak proč ne? Když se však dlouho nevracel, myslela, že zabrousil do vedlejší restaurace. Vrátil se však až za šest hodin, vyčerpaný, špinavý, potrhaný, bez bot. A příšerně vystrašený! Vzal to totiž zkratkou přes benzinku – chudák nemohl tušit, že před pár okamžiky byla vykradena. A shodou nepříjemných okolností vcelku odpovídal povšechnému popisu pachatele. Zamířili na něj pistolemi, donutili lehnout si na zem, dostal pouta a protože nereagoval na jejich dotazy, ještě dostal nabančeno…Trvalo delší dobu, než se vše vysvětlilo. Řekli mu „sorry“ a tím vše končilo. Pivčo  pochopitelně nepřinesl.

            Na závěr ještě drobnost: konají se tu pravidelné aukce, na kterých se prodávají zabavená auta. Dvacet procent ze stržené ceny dostává šerif (jeho úřad). Ten totiž je v New Yorku vykonavatelem moci soudu. Neplatíte např. splátky na auto, tak je zabaveno, a následně prodáno. Stejně tak auta, ke kterým se nikdo včas  nepřihlásí. Jsou odtažena na policejní parkoviště, po devadesáti dnech je automaticky pošlou do aukce. Byla jsem se podívat a viděla snad všechny značky. Dokonce i limuziny. Bylo k mání i pohřební auto. Že by zkrachovaná pohřební služba?

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk