Tak vidíte – otázku beránka v rouše beránčím jste zvládly na jedničku. A tím vlastně jste i odpověděly na problém, který trápí leckterou z nás: jak a hlavně proč bývá hodný človíček opouštěn…

Mnohé, když si jejich partner najednou našel jinou, když si přestal (pokuď vůbec) vážit její práce a schopnosti, mnohé se pak s uplakanou tváří ptají, jak je možné, že když byly tak hodné, dobré, tak se o všechno a všechny staraly, PROČ přesto si hledal jinde… Ano, tady je ta správná odpověď –

Provinily se proti základním pravidlům vztahu:<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" /> 

• Oba musí vůči sobě mít úctu – vážit si jeden druhého
  
• Oba musí mít vůči sobě respekt – jakousi bariéru, kam až mohu jít a rozhodně ne dál… Vždy musí být meze, které by se neměly v žádném případě překročit – co by si vůči sobě neměli dovolit
  
• Alespoň malou nejistotu – tzn. nemít jeden druhého totálně přečteného (to je ono, co říkala má babička: abys pro něj nebyla almara, která stojí dvacet let na stejném místě, stále vypadá stejně, znáš každý její centimetr…)

Ano, je potřeba, aby beránci občas oblékli onu vlčí kůži J, aby vztah nebyl jen fádní a otravná stereotypní záležitost, přesně jak píše Nikol… Utrápí to stejně – snad jen o něco míň než alkoholismus a jiné fuj záležitosti – ale většinou to vede nesmlouvavě k rozchodu, k rozvodu.

Ještě jedna malá rada: nebudete-li si vědět v nějakém „vztahovém problému“ rady, zkuste si situaci prohodit.

Jak by reagoval ten druhý, kdybyste se vy zachovali jako on?