| www.kudl@nk@.cz |
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
|
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
|
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
![]() |
![]() |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
![]() |
Kudl@nk@ |
| ARCHIV |
![]() |
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
| DÍVČÍ SNY A TVRDÁ REALITA... |
| Rubrika: [poradna] Přeji Vám hezký den a prosím o radu. Jsem tak trochu v koncích a nevím, jak dál. Je mi 23, přítelovi 35 let a chodíme spolu zatím rok. Z manželství má 14letého syna, který až do této doby žil s matkou. K přítelovi jezdil jednou za 14 dní na víkend.On ale nyní usiluje o to, že si vezme syna do trvalé péče. (Ještě dodávám, že zatím bydlíme v malinké garsonce o jednom pokoji. Když bylo třeba, spala jsem u svých rodičů). A jsme v jádru problému. Nejsem připravená na to, abych se starala o jeho velké dítě, nedovedu si představit, že bychom žili všichni tři pod jednou střechou (samozřejmě by to znamenalo stěhování do většího, na nájmu bych se pak podílela, ale také nemám moc velkou výplatu a nevím, jak to utáhnu). Na svůj věk se necítím, sama bych dítě ještě nechtěla. Vím, že přítel dá vždy přednost synovi, nic s tím nezmůžu, ale najednou se cítím na druhé koleji. Bojím se, že náš vztah ztroskotá a to já nechci. Přítel se chce stěhovat do měsíce a já nevím, zda do toho jít. Mám strach, že to nebude vůbec klapat, už to nikdy nebude takové, jako ve dvou. Vím, že to vše zní hrozně sobecky, ale mám to na srdci a opravdu nevím, kudy kam. Budu Vám moc vděčná za radu. Kateřina ODPOVĚĎ: Milá Kačenko, asi tě nepotěším… Nejprve to tedy shrnu: on se už napevno rozhodl, že si synka vezme k sobě. A tím pádem bude potřebovat velký byt. Samozřejmě, že 14 letý mládenec také bude vyžadovat, aby se mu otec víc věnoval, nehledě na to, že jeho nároky na oblečení a jídlo budou v současné době stoupat (což je normální a přirozené). Prozatím jsi teď vyklízela pole, ale nevím, jak si to tvůj přítel pak představuje v reálu… A dalším problémem, o kterém ses nezmínila a který je také závažný a podstatný je, že se tenhle pubertální mládenec vůbec nemusí tvářit vstřícně na třiadvacetiletou „nevlastní maminku“… Prostě: budeš ta, která je u táty místo jeho mámy… Děti to totiž berou vždy jinak, než to bývá. Rodiče by podle nich měli být jen jejich, nikoho jiného nemít… J. Moje rada? Pokud se svým přítelem chceš být, tak řekni, že ano, ale budeš se podílet na činži maximálně jednou třetinou – však tak to také je, ne? A víc už nic… Víš, ono je to vůbec dost hloupé, abys mu platila – když už chce mít mladinkou přítelkyni, která mu dává pohodu domova a vlastně i sebe, tak by si ji měl víc považovat a nebrat ji jako „spolubydlící, která by se měla finančně podílet“… To by měl – těch pár korun – hradit on sám. Vždyť ty mu dáváš podstatně víc už teď J… A – na nic nespěchej, do žádných závažných rozhodnutí se nežeň. Jednoduše: všechno si vyzkoušíš – a uvidíš… daniela |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
(Lucie - Mail - WWW) 03.09.2004, 08:28:21
Jsem o pár let starší, a syn z prvního svazku mého partnera má jedenáct. Mě by v naší péči nevadil, mám stejně starého synovce. Ale je tu problém s penězi, i když je partner vysokoškolák, plat hodně pod průměrem, dluhy na zařízení bytu, kde už nebydlí, výživné a syn má vždycky přednost. Už si pujčuju od rodičů na nájem, inkaso a už to dál nejde.
To dítě za to nemůže, je to hodný a přístupný klučina i když se vidí v mamince, která o něj nemá zájem, jaký by měla mít. Mám chuť jít od toho (ještě to tak realizovat, cha). Ty to máš ještě těžší, žila bys s puberťákem. Tak přemýšlej, jestli ti to za to stojí. Jsi ještě mladá, vlastní dítě asi ještě nechceš. Máš čas najít si jiného bez závazků.
Ahoj Káťo, (Méďa - Mail - WWW) 03.09.2004, 09:45:10
sama sis vlastně odpověděla...že se na to necítíš...je to opravdu závazek a synek je skoro tak starý, jako Ty:-). Já bych na Tvém místě udělala asi tohle - odstěhovala bych se zpátky k rodičům, nebo si našla nějaké malé bydlení sama nebo s kamarádkou, ale nešla bych bydlet s přítelem a dělat "mamku" cizímu dítěti, když se ještě ani necítím na vlastní. Můžete společně s přítelem chodit dál, podnikat akce společně s jeho synem a uvidíš, jak se navzájem snášíte a jak se to vůbec celé vyvine. Jsi mladičká, tak pár let počkej a do ničeho se nežeň, obávám se, že jste s přítelem každý někde jinde...Prostě, nech si tam ty otevřený vrátka...Držím pěsti, M
Kato (Petra - Mail - WWW) 03.09.2004, 15:22:13
Tak tenhle probleme trochu jinak ziji uz pres 11 let. Muj muz ma 2 dcery (28 a 30 let- dnes) i kdyz jsou mamy 2 (tehulka se 3) + 1 jejich otec stale na vse doplaci, pomaha, usmernuje a ja si vypijim frustraci potom, kdyz si uvedimi, ze me bylo jen 23 kdyz jsme se brali a jsem 6000km od rodiny, pracuji na plny uvazek, staram se (sama) o naseho 6 syna, staram se o domacnost, o recepce pratelu a jeho rodiny........mit nevlastni deti neni nic dobreho, chce to hodne tolerance a drzet si urcity odstup a stat si za vlastnim nazorem. Ty sice nebudes mit nikdy pravdu, proto nema cenu kritizovat, ale nemusis si nechat vse libit a proto kdyz se devcata k nam zenou, ja mam bezva veceri s kamaradkou u ni a tatinek at se stara.....kdyz si me stezuje co ho stoji zivot, tak mu reknu ze ja pracuji, ze kazdy den vstavam pred 6, abych stihla vse udelat pred odchodem do prace, ze proste takovy je zivot normalnich lidi a pokud musi platit jinym, ze to jeho velky problem, ktery me nezajima!!!!!!!Je to tezke, ale da se s tim zit, jen musis stat za svym a hajit sebe samu.
Mila Katko (Jarmila - Mail - WWW) 06.09.2004, 03:30:43
V podstate v plne mire souhlasim se vsemi prispievky co tu jsou. Myslim si, ze jsi opravdu jeste mlada a mladych chlapcu bez zavazku je taky fura, tak na tvem miste bych si to jiste dobre rozmyslela a tim spis,kdyz "syn ma ve vsem prednost". Najdi si nekoho, u koho budes TY na prvnim miste a mit prednost pred vsim a vsemi ostatnimi, ver mi vim o cem mluvim. Vim, ze je to moc tezke rozhodnuti, jsi na nej zvyknuta, ale musis to prekonat. Jdi treba s kamoskou na dovolenou nebo volny vikend nekde mezi mlade lidi a pujde to, uvidis. Drzim palce, hodne stesti!!!
Kateřino, (Sigmund Freud - Mail - WWW) 06.09.2004, 13:44:52
a jak by ses zachovala ty, na jeho místě?
Špatné je, že se nerozhodujete společně. Otázka je, jestli to jde. Jsi trochu někde jinde. Víš, že tě jednou stejně potká to, že nebudete jen vy dva, že se budete muset postarat o své děti. Ale také toto chceš oddálit, zdá se ti to svazující a příliš odpovědné. A tvůj partner, je myšlenkově, intuitivně někde jinde. Bere to jako povinnost, postarat se o své dítě, prostě samozřejmost. Kdybyste měli už své společné děti, také bys to tak cítila jako on. A jednoznačnou radu nemám. "Vášemu" synovi není 5 let, ale 14 (skoro telecí léta). Nevím jaký máte mezi sebou vztah. Každopadně byste se oba měli snažit o to, aby děti (v přenesém významu) stály vedle svých rodičů (vlastních/nevlastních) a ne mezi nimi. Děti by měly chápat rodiče jako "jednolitou" autoritu. Když jsou mezi nimi, rozdělují je a pak na to doplácejí :-(
Stando Freude, (Ježibabka - Mail - WWW) 06.09.2004, 14:54:03
jenže ona svou situaci neřeší tím, že by mu nastěhovala do kvartýru diťátko a chtěla, aby se finančně podílel. Spíš by byla na místě otázka, jak by se zachoval ON na JEJÍM místě. Možná, že to Katka tuší, a proto se ptá "zkušenějších". Z výše svých vlastních zkušeností se tentokrát přidávám k většině a říkám - pryč od něj, tohle nemáš zapotřebí. A máš úplně pravdu, na výchovu dítěte (vlastního) máš ještě aspoň 10 let času, a svoje prachy utrácej za parádu a zábavu. Na to, abys vychovávala cizí dítě, máš dost času, až ti bude 40 a budeš sama. O.K.?
Ježibabičko, (Sigmund Freud - Mail - WWW) 06.09.2004, 22:15:48
akorát, že když šla do toho vztahu, tak věděla, že má ditě. A potom to není cizí dítě, je i pak trochu její. Nebo měla by se tak začít chovat. Rozlišovat děti na cizí a moje mi nejde nějak pod nos (je to arogantní a sobecké). A kdo to neumí nerozlišovat, tak si musí hledat partnera bez závazků. Je mi jich líto a přeji jim, aby se jim vztah nerozpad (často děti z těchto nevydařených svazků, takto "smýšlejících" rodičů, končí v dětských domovech, když jejich rodiče navážou jiný vztah).
Při pekelném ohni, (Ježibabka - Mail - WWW) 07.09.2004, 08:49:36
obvykle ženský živel nehájím, ale tentokrát udělám výjimku: Když jde do vztahu dvaadvacetiletá holka a čtyřiatřicetiletý muž s dítětem, které nota bene je v péči matky, tak se té holce nedá přiznat jiná zásluha než to, že byla přítomna. Všechnu zodpovědnost v tomhle případě má on, a podle mého názoru ji chce použít jako vychovatelku pro svého synka, která nejen že nedostane zaplaceno, ale ještě uvaří, uklidí a zaplatí svůj nájem. Tomu říkám efektivně zhodnocená žena, ale i prosté partnerství, (o lásce raději nemluvme), vyžaduje něco úplně jiného. Kontrolní otázka: vzal by si dítě do péče, kdyby dívčiny nablízku nebylo?
Pekelná Ježibabičko, (Sigmund Freud - Mail - WWW) 07.09.2004, 10:48:45
nebudu ti brát tvůj názor, ale zkus se zeptat Kateřiny, jestli se o jejich pididomácnost starají společně. Takové to podrobnosti jsem tam nevyčetl. Totiž, když to budu brát podle sebe: uvařit, uklidit, umýt nádobí, vyprat a vyžehlit také umím a dělám. Ty dvě poslední věci jsem úspěšně dělal celé 3 roky a tu poslední dokonce i pro přezaměstnané kamarádky :-) (Samozřejmě, že mě baví více se vrtat v něčem šroubovákem, pilkou či zkoušečkou, nebo hrát fotbal venku nebo na PC.) Bohužel jsem se musel s partnerkou o některé činnosti rozdělit a praní a žehlení jsem jí přenechal, neboť se cítila nedoceněná a v domácnosti zbytečná. Toť moje zkušenost. A určitě nejsem sám ;-)
Pak opravená kontrolní otázka (pro Kateřinu) zní: Vzal by si tvůj partner své dítě do vlastní péče, kdyby byl sám?
ahoj Katko, (íla - Mail - WWW) 07.09.2004, 12:12:50
chybí mi v tvém dopisu zmínka o tom, kterak se s tebou přítel DOMLUVIL o tom, že takový a ne jiný bude váš budoucí život. Nebo jenom přihlížíš?
Pomalu zase začínám ztrácet přehled, (Ježibabka - Mail - WWW) 07.09.2004, 14:10:52
o čem se vlastně bavíme. O tom, jestli má mladá holka vzít na sebe výchovu cizího puberťáka, nebo o větné skladbě? Nebo snad o tom, že si par chudáků umí i vyprat?
Katko nemyslím si, že by ses měla hned rozcházet.. (Tomáš - Mail - WWW) 07.10.2004, 14:58:25
Myslím, že odpovědi některých z vás Kateřině moc nepomohou, radíte sobecky a aby šla od toho, ale ona píše že nechce aby její vztah ztroskotal. Rozchod je přece až to poslední řešení, neřeší vztah dvou lidí, kteří se mají rádi. A co se týče narážek na věk, možná ji toho dá víc, než dvacetiletý mladík, to ale záleží na tom jak to vidí Katka.
Další věc, kterou jste opomenuli, je fakt, že to asi nebude tak špatný člověk a otec, když si bere syna do vlastní výchovy a pokud teď Kateřina v bytě nebydlí, tak se o něho musí i sám postarat. Nepotřebuje tudíž Kateřinu jakožto služku do většího bytu, ale zřejmně chce aby měli ve větším bytu s Kateřinou svoje soukromí. Samozřejmně je to těžké takhle přes internet radit, možná by nebylo špatné pořídit o něco málo větší byt, kde by měli pro sebe svoji místnost, ale s tím že bude Kateřina podle situace bydlet u přítele, nebo u rodičů. Souhlasím s pisatelem Freudem, že Katka věděla že má její přítel dítě, a tudíž by neměla dospívajíciho syna brát jako nějakou přítěž, ale jako blízkou osobu svého přítele a snažit se být tak zodpovědnější a dospělejší, jelikož v budoucnosti se bude také chtít dobře starat o své vlastní děti. To ale neznamená, že by tou zodpovědností měla přijít o život mladé slečny a být jenom u plotny! Určitě to není pro tebe Katko lehké, takže hodně štestí.
Katko nemyslím si, že by ses měla hned rozcházet.. (Tomáš - Mail - WWW) 07.10.2004, 14:58:54
Myslím, že odpovědi některých z vás Kateřině moc nepomohou, radíte sobecky a aby šla od toho, ale ona píše že nechce aby její vztah ztroskotal. Rozchod je přece až to poslední řešení, neřeší vztah dvou lidí, kteří se mají rádi. A co se týče narážek na věk, možná ji toho dá víc, než dvacetiletý mladík, to ale záleží na tom jak to vidí Katka.
Další věc, kterou jste opomenuli, je fakt, že to asi nebude tak špatný člověk a otec, když si bere syna do vlastní výchovy a pokud teď Kateřina v bytě nebydlí, tak se o něho musí i sám postarat. Nepotřebuje tudíž Kateřinu jakožto služku do většího bytu, ale zřejmně chce aby měli ve větším bytu s Kateřinou svoje soukromí. Samozřejmně je to těžké takhle přes internet radit, možná by nebylo špatné pořídit o něco málo větší byt, kde by měli pro sebe svoji místnost, ale s tím že bude Kateřina podle situace bydlet u přítele, nebo u rodičů. Souhlasím s pisatelem Freudem, že Katka věděla že má její přítel dítě, a tudíž by neměla dospívajíciho syna brát jako nějakou přítěž, ale jako blízkou osobu svého přítele a snažit se být tak zodpovědnější a dospělejší, jelikož v budoucnosti se bude také chtít dobře starat o své vlastní děti. To ale neznamená, že by tou zodpovědností měla přijít o život mladé slečny a být jenom u plotny! Určitě to není pro tebe Katko lehké, takže hodně štestí.
(Jana - Mail - WWW) 17.12.2004, 12:41:17
Milá Katko,
znám případ, kdy to bylo obdobně, akorát že dcerka chodila k tatínkovi jednou za měsíc... do dvoupokojového bytu, kde ona měla svatyňku - dětský pokojíček, na který se nesmělo sáhnout, ani když on tam začal žít s přítelkyní, pak se vzali, měli dítě spolu.... v jednom pokoji, druhý svatňka po dceru... Když dává synovi před Tebou přednost teď, bude to tak vždycky, a bude se to jen stupňovat, jelikož jestli něco můžeš uhrát, pak jedině teď. Tomáš psal, že "Rozchod je přece až to poslední řešení, neřeší vztah dvou lidí, kteří se mají rádi." Mám jiný názor, a sice, za prvé, že láska není jen aktuální emocionální stav, ale rozhodnutí vůle, a tomu také odpovídá racionálně zvážit vztah, pro a proti, pravděpodobný vývoj, důsledky atp. Tím neříkám sňatky z rozumu a vypočítavosti, do racionálního zvažování patří i city, emoce, fyzická náklonnost, ale i je by měl korigovat rozum, protože emoce bez otěží Tě přivedou do neštěstí, a pak si budeš říkat "jsem byla tak blbá tehdy, jak je to možný, že jsem to neviděla...." To za prvé a tedy k tomu za druhé: jestliže zjistím, že jdu po nesprávné cestě, která nevede tam, kam chci dojít, tak nejmoudřejší je ten, kdo se první otočí, ne ten, kdo vytrvá co nejdéle. A to je tento Tvůj případ: zvážit, jestli to je ta dobrá cesta nebo ne. Když ano, zvážit situaci a schopnost a ochotu nést důsledky, nebo ne, a potom čím dřív to skončíš, tím lépe pro vás všechny. Rozhodnout se ale musíš Ty. |
Prosím tě, podívej se na pár (spoustu!) Kudlánčích článků, pár týdnů, měsíců nazpět. Mysli aspoň na chvilku!
Tohle snad výjimečně může někdy i fungovat. Ale naprosto ELEMENTÁRNÍM předpokladem toho fungování je, že o CELOU materiální stránku věci se postará CHLAP, OTEC!!! Žádné tvé přispívání, ani tou třetinou!!! I tak budeš dávat neporovnatelně nejvíc ze všech tří. A tu současnou maličkou garsonku si určitě uchovej - nějak tuším, že se ti ještě bude moc hodit!
Jo, a ještě ti připomenu jeden nezapomenutelnej Kudláckej výrok:
"Když se někdo chová jako rohožka, nemůže se divit, že si o něj ostatní pucujou boty!"
Probuď se!!! ahoj. NČ