Než jsem se nadál, stal se mi z něho školáček – prvňáček. Je to velká změna nejen pro nás rodiče, ale i pro něj. Celou dobu byl zvyklý si jen hrát, bavit se a dělat lumpárny. Najednou začíná něco nového, nepoznaného. Dalo by se napsat, že je to jeho první vážné setkání s paní "povinností". Každý den bude ráno vstávat a chodit do školy; ale škola má na rozdíl od školky svůj pevný řád, začíná se každý den ve stejnou dobu. Už je konec ranním debatám o vstávání, vždyť  on příchod do školky nebyl vlastně až tak přesně limitován.

     Nejde však jen o časové limity, nedovedu si představit, jak ten "pytel blech" bude sedět způsobně v lavici a naslouchat učiteli. Zvláště, když kolem bude tolik jiných dětí, s nimiž by se tak krásně dovádělo a hrálo…
     Sám už jen matně si vzpomínám na své první dny ve škole (je tomu už hodně let), kdy jsem prvně vstoupil do třídy, mezi neznámé děti. Byl to zvláštní čas, mnohému jsem se ve škole naučil, získal nové kamarády (kde je jim teď konec??), společně jsme objevovali svět, veliký svět kolem nás se všemi jeho zákonitostmi.

     Léta plynula, opustili jsme základní školy, přešli na střední a dále na vysoké. Začali jsme chodit do zaměstnání, založili rodiny a nyní jsme to my, kdo svého prvňáčka povedeme do nového světa, světa poznání, světa jménem škola, do vstupní brány do života dospělých.

Chosé, Praha

linkuj.cz vybrali.sme.sk