A není to vše, co mě trápí, on totiž ani náš sexuální život není nijak růžový (když jsem u těch barev, tak snad ani ne šedý) a představovala bych si ho úplně jinak. Občas se bojím něco říct, jak manžel zareaguje – a tak raději se stáhnu a nechám to být. Už se v tom nějak moc dlouho plácám a proto bych byla nesmírně ráda za Tvůj názor, radu. Děkuji Ti mnohokráte a těším se na Tvou odpověd, Simona.
ODPOVĚĎ:

     Simonko, tohle je dost bídná situace – takový ticho před bouří... Rozhodně do tohohle neútulného ovzduší, kdy si vlastně žijete každý na „svém písečku“,  pořizovat mimi by bylo stejný, jako bys byla matka samoživitelka, akorát že by ti k tomu jednomu "staršímu dítěti" přibylo nové, jen o něco bezbrannější...
     Zkus si udělat sama pro sebe takovej dotazník: proč musíš všechno táhnout ty, jestli on opravdu jen nebere tam, kde rádi dávají L, Co by bylo, kdybys najednou i ty "vyplivla" a penízky nebyly...?

A že to pod peřinou taky za nic nestojí? Bodejť by jo, když máš hlavu zamotanou nepříjemnostmi... Jak to tak vidím, ty nejsi člověk, pro kterého je sex zcela odtržitelný od citů – určitě potřebuješ něco víc, než jen těch pár rytmických minut J.

     Rozhodně k velkému zamyšlení je, proč se ani on nějak nesnaží – že by to bylo těmi sedmi léty? Nevím, dělá to na mě dojem, že on si žije v jakémsi perfektním doupátku, kde všechno má a nic za to dávat nemusí :-))). Má takový jemu perfektně vyhovující stereotyp, kdy jen občas, když to moc skřípe, utrousí nějakou lepší větičku, případně zaskuhrá na téma „těžký život“… No, to jen dohaduju, zkus mi napsat víc...daniela

poradna@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk