ta malá chlupatá bestijka si v klídku pobíhala za zadní stěnou kuchyňské linky.Tu však nelze odtáhnout, protože sousedi si ji nechali před čtvrt rokem zabudovat na zakázku; celé to měří skoro čtyři metry a u okna je mezerka jen asi 8 cm. Takže jsme s manželem začali "lovit" – manžel  blikal baterkami od zadní stěny sporáku do zadního prostoru za linkou, já si lehla na podlahu a téměř jako jogín jsem šátrala rukou vzadu kousek za linkou.   Když jsem přestala – celá zpocená a vyřízená – a taky rozchechtaná, protože můj manžel se šíleně bojí všech tvorů, připomínajících myš – činčilka si v klidu dřepla do rohu mezi zeď a kuchyňskou linku, kde se mi doslova smála do obličeje – teda aspoň to tak vypadalo.

    Jakmile jsem jen malinko pohnula rukou, činčilka jako blesk frnkla zpátky za linku. Nenechala se ničím zlákat a pokaždé na nás jen jukla a zase utekla dozadu. S manželem jsme si takhle včera "hráli" od 20.30 hod. – cca do 01.00 hod., pak jsme to vzdali, dali klec na zem, otevřeli dvířka a šli domů spát. Ráno jsem byla v 7 hodin už zase v sousedovic bytě, činčilka pohodově seděla v mezeře vedle kuchyňské linky (nejspíš na mne ta potvora čekala), nechala mne dojít po špičkách skoro až k sobě a pak zase frnk – a opět byla za linkou. Kvůli ní jsem šla do práce o 2 hodiny později, ale nenalákala jsem ji. Mezitím volal soused z dovolené a radil mi, ať ji odchytím do kýblu nebo deky (cha – asi nikdy nezkoušel narvat kýbl do 8 cm škvíry).

     Pak mi psala e-mail jeho prostřední (dospělá) dcera, ať činčile nachystám písek na "koupání" – chacha, ten jsem tam nastražila už večer a nic, asi ji hygiena na svobodě nezajímá.

     Další mi volala manželka souseda a už podrážděně se ptala, jak mohla činčila uniknout ze zavřené klece, když při jejich odjezdu bylo vše v pořádku. Byla jsem na ni hodná a v klidu jsem jí vysvětlila, že to skutečně není má vina a že se o byt i jejich zvěřinec starám poctivě, jako ostatně každý rok.

     Teď, před chvílí, mi volala jejich nejstarší dcera – už novopečená maminka, že prý byla telefonicky požádána našimi dalšími sousedy, aby přijela k nim do bytu činčilu odchytit ona. Také mi hned svěřila svou obavu, že se jí to asi také nepodaří. A tak jdu za chvíli domů, kde zkusím znovu odchyt činčilky, aby ta mladá maminka nemusela jezdit v tom parnu přes celou Prahu a hlavně budu doufat, že jim zatím snad nestihla překousat kabely od veškerých elektrospotřebičů...

linkuj.cz vybrali.sme.sk