Vždyť Gustav (2.8.) určitě raději oslaví své jmeniny někde na zahradě u grilu nebo táboráku. Tím spíš, že když se řekne Švédsko, tak si vybavím zimu a sníh. A jeho jméno je právě švédského původu. V našich krajích je i zdrobnělinou jména Augustýn, takže můžete znát dva Gustavy, kteří se jmenují každý jinak.  

     Miluše (3.8.) je další ženou několika tváří, alespoň co se jména týká. Jedni vědci tvrdí, že je domáckou formou Miloslavy – “milé slávy” a druzí zas, že jde o překlad latinské Amaty či francouzské Aimée. Ať je to tak nebo tak, Milušky jsou určitě milé a když k tomu ještě krásně zpívají, jako paní Miluška Voborníková, pak je radost mít nějakou vedle sebe.

     O některých jménech se vědci domnívají, že patří k těm, jež zanikají, jenže pak stačí jedna písnička nebo jeden slavný sportovec a najednou nastává čas jejich znovuzrození. Mezi taková jména patří určitě Dominik (4.8.) – sportovce snad netřeba jmenovat, na písničku paní Čeřovské si vzpomenou milovníci muziky šedesátých let – přídavné jméno vycházející ze slova “dominus” znamená “pánův”. Naproti tomu Dominika, která slaví svátek ve stejný den má původ ve slůvku “dominica”, to je prý vlastně dies dominica – "den Páně" a vzniklo z něho i románské označení pro neděli.

     “Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít” – také si to někdy zabroukáte? Já tedy rozhodně a teď o dovolené obzvlášť. Kdo by neznal toho, jenž písničku zpíval do ouška krásné dámy… Kristián (5.8.) – prototyp pravého džentlmena, který má pochopitelně sem tam nějakou tu chybičku, ale která z nás by mu ji neodpustila. Latinský Christianus znamená prostě a jednoduše "křesťan".

     Jestli jsem to dobře pochopila, tak Oldřiška (6.8.) a Ulrika jedno jsou. Jde o ženský protějšek jména Oldřich. Prapůvodem je starohornoněmecké Uodalrích a to znamená "dědičným statkem bohatý nebo vládnoucí člověk".

     Lada (7.8.) to je oříšek nejen pro jazykovědce, ale neporadil si s ním ani král Kazisvět a tu dívku v myším kožíšku odmítnul, osudová chyba… Mohlo by se zdát, že jde o jméno novodobého původu znamenající lad a pořádek. Jenže ono to tak být nemusí – existuje staročeské slovo lada, což znamená "dívka", "panna". Srbochorvatština má zase stejné slovo jako výraz pro manželku, přičemž lado znamená pro změnu manžela. No, když se podíváme ještě dál do historie, zjistíme, že slovo lada znamenalo v chaldejštině "paní, žena". To ovšem nic nemění na faktu, že král Kazisvět dostal za vyučenou a Lada žije se svým králem v naší pohádce dodnes.

     Týden a mojí dovolenou zakončí Soběslav (8.8.), muži, který je “sobě slavný” určitě nechybí zdravé sebevědomí a snadno zdolá určené cíle. Na rozdíl ode mne, jejíž manžel při slovech, že “po dovolené osedlám doma rotoped”, dostal záchvat smíchu. Vážně – nevím proč.

No já mu ještě ukážu! Dnešní povídání o jménech nezakončím já, ale dám poslední slovo Kristiánovi:      

     “Zavřete oči, odcházím…”

pavla@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk