Prvni den si sbalila vsechny osobni veci do krabic a kufru. Pristi den si zavolala stehovaky, aby ji veci odvezli.

Treti den si naposledy sedla ke stolu v krasne jidelne, zapalila si svicku, pustila si klidnou hudbu a pochutnala si na kupe krevetek, kaviaru a lahvince vina.  Po veceri naposledy navstivila kazdy pokoj v dome a do kazde tyce na zaclonu vlozila napul snedenou krevetu namocenou v kaviaru... Pak uklidila kuchyn a odesla.

    Kratce nato prisel manzel se svou novou pritelkyni a byli velmi stastni. Po nekolika dnech zacal dum pomalu ale neprijemne pachnout. Vyvetrali, pak vycistili koberce, prohledli všechny otvory, jestli tam neni mrtva mys. Nakonec vymenili koberce, vymalovali, vsude rozlozili vonne vecicky. Nic nepomohlo, pratele je nakonec prestali navstevovat, sluzebna odesla, opravari odmitli prijit do domu... Nezbyvalo, nez dum prodat. Po mesici o dum stale nikdo nemel zajem a odmitla s nimi pracovat i realitni kancelar. Konecne si museli vzit vysokou pujcku a koupit jiny dum.

   Jeho byvala manzelka jim nejak v te dobe zatelefonovala a ptala se, jak se dari. Soucitne vyslechla sagu smradlaveho domu. Taky podotkla, ze se ji po tom dome velmi styska, a by byla ochotna snizit castku, na kterou ma podle rozvodoveho rizeni narok – vymenou za ten dum. Manzel si uvedomil, ze jeho byvala zena nevi, jak moc ten dum smrdi, vycitil prilezitost a svolil ji ho prodat za desetinu toho, jakou mel dum hodnotu, za podminky, ze podepise veskere papiry jeste hned ten den. Zena souhlasila, behem hodiny manzela navštívil pravnik s podepsanymi papiry.

     Po tydnu byvaly manzel se svou novou pritelkyni s usmevem na tvari sleduji stehovaky, jak jim bali v dome veškeré zarizeni… vcetne tech zaclonovych tyci…

Zaslala: Alena, Kanada