Manžel mi nevěru přiznal, dokonce mi řekl o dalších svých nevěrách, když jsem na něj naléhala. A věřte nebo ne, popsal mi i, jak to s kterou v posteli dělal se slovy, že to byly nejlepší sexuální zážitky. Takže žádná náhoda, žádné svědomí, žádný omyl. Dělal to zkušeně a záměrně. Bylo mi z toho špatně, 10 kg za týden dolů. Nerozvedli jsme se tehdy kvůli dítěti, aspoň z mé strany, a dodnes toho lituji, měla jsem se rozvést. Byla to absolutní ztráta důvěry a můj život mi připadal studený. Byla jsem odmítnuta a uzavřela jsem se do sebe. Musela jsem se naučít s tím nějak žít, ne přežít. Byly to nejhorší dny mého života. Chodili jsme kolem sebe jako cizí lidé.

     V oblasti sexu to od té doby neklape a já se musela překonávat – v posteli jsem s ním byla se slzami v očích. Vždy, když k tomu mělo dojít, představila jsem si ho s jinou. Divíte se, když mi popsal i co si u toho vykládali a dvě z nich jsem viděla, takže jsem si to dokázala představit. Bylo to odporné a myslím si, že když to někdo nezažil, ani si to neumí představit.Nějak se žilo a já hrála roli sebeobětování se. Nikdy jsem mu nevěřila, a při každé jeho služební cestě, nebo když někde byl mimo práci, jsem ho podezírala. On se sice dušoval, že nic nebylo, ale já už mu prostě nikdy nemůžu věřit.

     V únoru tohoto roku jsme se domluvili, že to tak dál prostě nejde, že si budeme dělat každý, co budeme chtít. Přestali jsme spolu spát úplně, podlehla jsem jen jeho naléhání tak jednou za měsíc. Tvrdil mi, že s náma chce za každou cenu zůstat, a že on se rozvádět nechce. Neustále za mnou chodil, že on si nikoho hledat nebude a že si nikoho ani najít nechce. Začal se věnovat sportu, který kdysi dělal a odjížděl na závody i na víkend. Je to člověk, který se ohlédne za každou sukní a který využije každou příležitost. Dodnes si myslím, že toho bylo i víc a kdo ví, kolik toho nevím.

     Byl letos na několika závodech a když přijel z těch posledních, přišla mu SMS. Nějaká intuice mě dovedla k tomu, že jsem si ji přečetla, ikdyž jsem to nikdy předtím neudělala a trefila jsem se. Nějaká "kamarádka" mu posílá sladkou pusu a loučila se s ním se slovem Tvá Markétka.(nebyl přes víkend doma) Tak jsem to doma vybalila. Taky nevím, jestli si každý ženatý chlap dopisuje s několika kamarádkami. Tvrdil mi, že s ní nic neměl, že je to jen kamarádka. Nevěřím tomu, kamarádi si takové SMSky neposílají. Pak mi tvrdil, že i kdyby s ní něco měl, tak na to měl právo, protože jsem mu řekla, že  si každý můžeme dělat co chceme. Ale on tu dohodu nedodržoval, pořád za mnou chodil a tvrdil mi, že si nikoho nehledá.

     Už to prostě dál nejde, lže mi celé manželství a já přece nemůžu žít takový život. Navrhla jsem mu rozvod, ale on samozřejmě zase nechce, přišel by o veškerý domácí servis. Je mi ze života moc smutno a nevím jak dál. Je to moc těžké, chodím k právníkům, je mi líto strašně našeho syna, že se ho to také dotklo.

     Neustále doma poslouchám, že se mám nechat se svými názory léčit. Domluva o rozvodu s ním není a nechce ani odejít, bydlení je trošku složitější, bydlíme v rodinném domku s mými rodiči, takže já odejít nemohu. Nevím jak dál a každý názor mi pomůže. I já když si o někom přečtu, tak mi to pomůže, že já jediná na tom nejsem takhle. Děkuji moc a očekávám Vaše názory. Blanka 

ODPOVĚĎ:

Blaničko, nezlob se, ale TY bys zasloužila na zadek, kdybys byla malá a já tvá maminka… J. Hele, sama jsi napsala, že už celé dlouhé čtyři roky tohle snášíš a jsi „sebeobětující se chudinka“. Nechápu, jak jsi mohla dopustit, aby ti vyprávěl, jak „to“ s nimi dělal? To je vyloženě masochismus!!! A že se ti ještě vytahoval? Když už jsi ho neseřvala (nemyslím tím hysterické naříkání a zoufání si atd.), tak jsi s ním ROZHODNĚ NA TOHLE TÉMA NEMĚLA VŮBEC MLUVIT!!!

A další nesmírná hloupost, kterou jsi provedla: když už s ním jsi tedy pak spala, tak proč dělat ubrečenou znásilňovanou? To přeci nemohlo přinést potěšení ani jednomu z vás!!! A ještě další: když už jsi si zjišťovala co a jak, když jsi mu i prohlídla mobil – tak platí jedno veliké přikázání: pokud uděláš následnou vyčítavou a usvědčující scénu, tak pak z toho musíš vyvodit nějaký důsledek!!! Ale ne, ty jsi se nechávala „ukecávat“…  Protože – ty si totiž nechceš přiznat, že bys ráda jedno jediné: aby se zgruntu změnil, miloval tě a byl ti věrný… Ale bohužel, jak stále znovu a znovu píšu: nemůžeš přemluvit černocha, aby byl běloch… Vyleze ti z toho pak jen M. Jackson J….

A do třetice všeho zlého, co teď ode mě čteš: K čemu ty řeči o rozvodu, když jsou to jen řeči? Je jen minimálně důvodů, kvůli kterým bys se opravdu – když bys to tedy opravdu chtěla – nemohla rozvést… Stejně tak – proč bys měla odcházet ty? Zvláště když bydlíte v domku tvých rodičů? Cožpak rodiče by tě tam po rozvodu bydlet nenechali? Bláhovost, že… Přeci většinou vždy odchází manžel, i když je domek či byt jejich…

Tak, doufám, že jsi mne teď neproklela do nejdelšího šerověku… A já ti navrhnu nějaké to řešení:

Koukej si najít také nějakou „zábavu“ – cvičení, učení se s klukem, také spolu můžete chodit na různé zájmové kroužky, na hezké výlety… Ona výchova dítěte, pokud bys to vzala „ve velkém“, dá jednak zabrat, druhak to může být zábava a poučení i pro tebe! Rozhodně odhoď masku ublížené nešťastné skuhralky, přestaň obcházet lidi, se kterými bys se jen radila, respektive jim říkala, jak on je hnusnej a ty ubožáček. Za celé ty dlouhé čtyři roky to k ničemu nebylo, nemám pravdu?

A – pokud jsi přistoupila na to, že si budete žít každý „po svém“, tak to vezmi opravdově: starej se jen o sebe a kloučka. Není důvod, proč bys mu měla dělat hospodyni, kuchařku, pradlenu, uklizečku… Zač? Jestli dává nějaké peníze do domácnosti – tak si vezmi papír a hezky si spočítej, kolik by musel platit jako nájem i na tyto služby. Pak mu to řekni a bude-li s tím souhlasit, vezmi to jako své další zaměstnání. Ovšem: pak nenaříkej, že to děláš – protože to budeš mít od onoho pána zaplacené… J.

Také se zamysli nad tím, jak se věnuje dítěti… Bydlíte v domku rodičů – podílí se nějak na jeho údržbě?

Pokud se jedná o to, že „tě ukecá k milování“ – na to také, má drahá, musí být dva. Buď to chceš, a pak si to užij a nefňukej, nebo mu řekni, že je ti odpornej a že to prostě nechceš. Víš, musíš se naučit jednat jako dospělý a rozumný samostatný suverénní jedinec… Jo – a také nechápu, proč se v tom případě bavíte o tom, jestli někoho má či nemá? Nepřipadá ti to uhozené? Zpovídá se ti snad například soused o tom, co dělá po nocích? Když jsi totiž přistoupila na to, že budete jako dva přátelé, tak je to o všem všudy, chápeš?

Teď, být tebou, si všechno pořádně ujasním – nelži sama sobě!!! Musíš se rozhodnout a přiznat si to – alespoň sama sobě – chci ho? Nechci ho? A až to budeš vědět, tak mi napiš. Poradím ti klidně v obou případech, ale musíš být přesvědčená a jistá, co opravdu chceš!!! Měj se moc hezky, držím ti fakt palce – daniela

poradna@kudlanka.cz 

linkuj.cz vybrali.sme.sk