Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

      Ovšem manžel to přinejmenším vytušil. Protože ona je od rána do večera pryč (v práci, na přednáškách, na služebních cestách atd.), tak se i jejich manželský vztah dost pohoršil. Děti mají už celkem velké – 10 a 12, takže těm to zas až tak nevadilo. Až když dcera teď na jaře dostala chřipku a z ní pak ještě zápal plic, tak to Irka přestala zvládat. A nakonec pořádnou chřipku ještě chytil její manžel. Nabídla jsem se, že jí pomůžu, aby to zvládla a tak jsem chodila z práce k nim, vařila jsem, uklízela, byla s dětmi – prostě jsem jí pomáhala s domácností a dětmi. Ještě musím říct, že já jsem vdova, před třemi lety manžel zahynul při autonehodě, děti jsme neměli.

     Nakonec jsem tam pak i párkrát přespala, když I. musela pracovně mimo město. Všechno bylo fajn, mě to nijak nevadilo, prostě jsem pomohla kamarádce. Ale pak se stalo něco, co se stát nemělo: jednou v noci ke mně přišel její manžel, já spala a on mě spící hladil a líbal a i když jsem se velice brzo probrala, už jsem nějak nedokázala polospící hlavou poručit nabuzené tělo. Tma, noc, muž, udělalo to své a my se spolu vyspali. Pochopitelně, že jsem z toho byla dost vedle a i když on pak odešel, do rána jsem už neusnula, protože jsem jen přemýšlela, co teď. Ráno jsem mu pak řekla, že se tedy stalo, ale že už se to nesmí opakovat. Jenže, jak říkám, dva marodi, nemohla jsem najednou říct, že už tam nepřijdu. Ale dělala jsem, jako kdyby se nic nestalo a chodila už vždy domů. Asi za týden mě ale I. znova požádala, abych u nich pár dnů zůstala, protože ona musí jet na pár dnů něco služebně zařídit do Francie. Přiznávám, že první noc se opravdu nic nestalo, ale tu druhou už za mnou zase přišel... Bylo mi hrozně, ale on mi říkal, že oni spolu už delší dobu nic nemají, že ona s ním prostě odmítá mít sex atd. Sice jsem věděla, že ona má asi zrovna v hlavě toho známého ze školy, ale stejně jsem se cítila příšerně. Nijak se nechci omlouvat, chápu, že jsem měla říct ne, ale...

     Když se pak Irka vrátila, zamotalo se to ještě víc. Řekla mi, že tomu jejímu příteli na to přišla jeho manželka a že dokonce volala i k ní do práce a že tam udělala dost ostudu, protože jí nechala dost nevybíravý vzkaz u jejich sekretářky. Další den to pokračovalo, protože zavolala i jejímu manželovi. (Omlouvám se za tak dlouhé psaní, ale ono to bylo opravdu složité.) Protože u kamarádky doma to mělo pokračování, nějak se chytli a ten její manžel nakonec neudělal nic horšího, než že se jí přiznal, že jsme se spolu také párkrát vyspali. Hrozně se pohádali a obviňovali se navzájem. Jenže nakonec všechno dopadlo tak, že jediný viník všeho jsem prý já!

     Ona přišla ke mně, udělala obrovskou scénu na celý panelák, řvala a snažila se mě fackovat. Přitom ona si s tím mužským ze školy začala podstatně dřív, už na podzim, já jí půl roku dělala hospodyni a náhradní maminku jejím dětem, ale nakonec jsem to já, která za všechno může. Ještě bych měla napsat, že on se jí omluvil! a prosil ji za odpuštění a aby s ním zůstala!

     Takže nakonec jsem já ta, která ho „svedla", která je prý ta "nadržená". Jsem psychicky zcela vyřízená, ještě zbývá, aby se to nějak dozvěděli lidi v práci, což se může klidně stát, protože bydlíme v menším místě. Kudlanko, poraď mi, jak se mám chovat, co dělat. Martina

linkuj.cz vybrali.sme.sk