[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
 
manuál
téma
poradna
tady a tam
úkol pro vás
fauna a flora
próza a poesie
nejen duše
:-)))
zážitky
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
Hledej na Kudlance

 
Výstava pro kočku
 
Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne
 
 
 
DOMŮ
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
 
 
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2006
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
PageRank.cz
 
 
ZNÁTE LAPAČE SNŮ? ZNÁM BÁJEČNÝ LIDI...
Rubrika: [zážitky]

 Chci uzavřít bártrový obchod .. Jde to ztuha. Vlastně zatím vůbec ne. Chceme vyrábět s dětmi indiánské lapače snů. Mají různou konkrétní podobu. Důležité je kolo se sítí, které zachycuje špatné sny a pak peříčkové ocásky – po nich sklouzávají do vašeho podvědomí sny příjemné ... Nápad tedy byl. Ale – chyběla nám peříčka. Ta huňatá s podsadou i ta větší s brkem. Zkoušela jsem se obrátit na chovatelské stanice a na zoologické zahrady. Bezúspěšně. Je jistě více cest, jak si opatřit peříčka -  tohle je jen jedna z nich: zeptat se na internetu...

 

     A tak se jsem se ptala: nejste někdo z mých známých neznámých chovatel ptactva okrasného, užitkového, případně ošetřovatel ptáků v ZOO? nebo snad jen tak sběratel peříček a pírek? Uvítala bych pomoc. Za to nabízím, co zas potřebujete vy... nevím co by to bylo, ale třeba to právě náhodou mám...

     ANO, TAKHLE TO TENKRÁT ZAČALO...

     V nouzi dá ti radu každý dobrý přítel, ale – málokteří, daj ti peří ..." Když se nadchnu, neznám bratra... proto jsem rozjela akci „Lapače snů" ve velkém stylu. Proč se obracet ke kovaříčkovi, když mohu ke kováři. Jak jsem se zmínila, obeslala jsem několik zoologických zahrad a dalších institucí (chovatelské stanice apod..), několik malých kovaříčků a jednu moji citovou záležitost jsem si chtěla osobně vyřídit telefonem (místo, které jsem měla ráda jako mladá maminka s dětmi). Nejprve to vypadalo na fiasko – každej, skoro úplně každej -  se totiž na to vyprdnul -  prostě dnes je pod úroveň na slušný dopis slušně (i kdyby odmítavě) odpovědět. 

     Kovaříček i kovařík všechno jedno. Každej má starostí nad hlavu... Odpověděla mi jediná instituce. Ta nej! ZOO Praha. Mile a slušně a odmítavě mi vysvětlili, proč to nejde. I v té nouzi to potěšilo... A ten dotaz po telefonu - taky nic moc, chovatelka se musí zeptat na vedoucích místech a mám volat zítra. Neočekávala jsem úspěch, byl by to zázrak, však Pražáci mi to pečlivě vysvětlili, proč mi nikdo nic nedá.

     Druhý den jsem ještě čekala nějaké e-mailové odezvy, ale opravdu na to každej - (včera prděl a dneska ... házel bobek). A ... a na ten telefon jsem zapomněla jak na smrt. Další ráno jsem ze zoufalství vyťukala známé číslo a prosila chovatelku ptactva. Na ústředně si mě slečna zapamatovala. Hned se ptala, zdalipak jsem ta s těmi lapači snů... a přepojila mě. Zázraky se dějí! Na drátě byla spřízněná duše. Žena, s kterou jsme si hned padly na dálku do náruče... prostě člověk, co umí vzplanout ... Ne, vážně – představte si, že už ta brka a ta chundelatá pírka pro nás sbírá a je jí to potěšením, nikoli na obtíž! Dostala povolení, a tak hned  začala.

    

     Povídá mi, co už pro nás všechno má a jak to musela umejt a jaké barvy to jsou... a já na dálku tiše polykám a vděčností se zalykám... Říkám jí: "Paní Novotná, slyšíte jak slintám, když mi o tom povídáte???"  Ona se svěřila, "že takové věcičky ona také může" a když jí rozpačitě nabízím protislužbou ten nejhezčí lapač snů, je nadšena! Udělaly jsme si vzájemně na dálku dobře a ani jsme k tomu nepotřebovaly chlapa!

     Bože, hodní lidé žijí!!!! Nevěříte? Věřte! Alespoň jeden...

     Tohle mi včera přišlo poštou, vidíte? 

     No, není to paráda?

     Balíček plný těch nejhebčích narůžovělých pírek. A také černých, neznámá Petra mi říkala: "Nelekněte se jich, mláďata mají pírka černá, maskují se." A také mi poslala několik pírek z perličky. Všechna pírka dokonale čistá, omytá, rozčesaná, uhlazená, jemňoučká, heboučká a dovedně složená pírko po pírku do svazků... nebo ta oblá, zachumlaná do jakýchsi chundelatých péřových koulí velikosti velkého jablka.

     Poslala mi je bytůstka, s kterou jsem před 14 dny mluvila poprvé. Měla jsem štěstí na hodnou holku.  Po telefonu jsme v sobě vzájemně poznaly spřízněné duše, schopné se nadchnout pro kdejakou hloupost .  Myslím, že ji pojedu navštívit. Těší se na lapač, který pro ni udělám, a také jí něco namaluji. Asi nějaký kotouč ...

I pro tyhle zvláštní chvíle stojí zato žít. 
Život je někdy fajn.
Vlastně SKORO vždycky.

Zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

krásná věc... (kiwi - Mail - WWW) 17.03.2007, 08:42:44
máme také jeden doma, v ložnici, pověšený kousek od okna :-)))
Je to prima, umět takovouhle věcičku udělat


kiwi (Inka - Mail - WWW) 17.03.2007, 10:15:04
a lapá Ti to ty sny?

mám na to zvláštní vzpomínku, (kiwi - Mail - WWW) 17.03.2007, 10:35:11
byl to dárek od jedné kamarádky, se kterou jsem kdysi chodila cvičit. Patřila do party čarodějnic - měly takový babinec, dámskou jízdu. A jedna z nich tohle vyráběla. Na jedno setkání jim každé jeden lapač přinesla a řekla, aby si ho pověsily v ložnici, že už nikdy se jim nic ošklivého nebude zdát, že každé ráno vstanou v dobré náladě.
Když jsem pak měla jednu dost nepříjemnou životní záležitost a skoro vůbec jsem nemohla spát a když už, tak velice špatně, tak mi ho ta kámoška dala, že ho budu potřebovat určitě víc. No, řekla jsem, že nevim, protože skoro nespim...
Ale prý se nemám zdráhat, že je od čarodějnice: pověsit a věřit..
Asi zaúčinkovalo spíš to fluidum, které kolem téhle opeříčkované věcičky bylo, ale fakt je, že ta noc byla první po dlouhé době, kdy jsem spala dlouho, klidně a vstala druhý den v podstatně lepším stavu...
Víra má mě uzdravila :-)

zuzko, (sasa - Mail - WWW) 17.03.2007, 10:59:29
muzu ti sbirat peri od mych papousku. akorat, kdyz pelichaji, je peri na konci sve zivotnosti a uz neni ve stoprocentnim stavu. tak nevim, jestli bys takova pirka chtela. taky to chvili trva, nez se z nich neco nasbira. barvy bych mela hlavne sedou a semtam cervenou (zakove), pak jeste zelenou (arunky nobilisky). kdybys chtela, dej kontakt.

saso, (zuzi - Mail - WWW) 17.03.2007, 12:02:37
díky, už jich máme opravdu dost, jsi hodná. je to jen na jednu akci Noc s Andersenem, a tak nám stačí ta z fotky :o). je jich ažaž. Zuzui

Sašo, jé.... (daniela-kudlanka - Mail - WWW) 17.03.2007, 12:09:09
napiš něco o papouchách... Jak ses k nim, respektive oni k tobě dostali?
Ale pošli mi to do redakce, to bude určitě zajímat hodně lidí...
Ale teď, jak to píšu, si uvědomuju, kterýže to Saše píšu... Když tady je těch Saš víc :-))
ale stejně - vzhledem k tomu, že vím, že máš doma menší zoo - tak to bude určitě zajímavý :-)) moc pozdravů!!!

danielo (sasa - Mail - WWW) 17.03.2007, 12:20:34
vynasnazim se, ale termin pro jistotu neslibuju :-)

Já ho mám od staré indiánky z Arizony a je nádhernej. (toulavej - Mail - WWW) 19.03.2007, 15:00:33
Je omotanej černou králičí kožešinou a v síťce je vpletený kamínek - medvěd a kolibřík. Mám ho nad postelí a protože se spaním nemám žádné problémy, tak všechny polapené sny vždycky zaspím . . . Moje sny musí být pohodové, protože jinak bych se určitě probudil . . .

duch (ADIO - Mail - WWW) 19.03.2007, 19:32:48
Někde jsem viděl film ale pěknej horor bylo to jedna holka vzala čelenku a v noci něco v domě provede ale já raději nezkusím :-)

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: