| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| EJ OD BUCHLOVA VĚTR VĚJE... |
| Rubrika: [poradna] Následující psaníčko je jedno z mnohých na stejné téma... Danielo, ujíždí mi autobus? Proč se ten můj nechce ženit? Proč nechce ještě dítě? Přitom většina z oněch dopisovatelek má docela dobrý a fungující partnerský vztah. Ale... Všechno je ok, jen to miminko je v nedohlednu, o hudbě svatebních zvonů se také nejedná... Prostě jejich partnerům to takhle vyhovouje, oni mají svou milou rádi, jsou spokojeni, jen ještě nehodlají kupovat a už vůbec ne navlékat – manželské prstýnky, symbolizující neodvolatelnost volby... Dobrý den, Danielo, už jsme spolu v minulosti několikrát komunikovaly. Spoustu věcí se změnilo, ale základní problém stále zůstává... Mým okolím jsem docela na následující téma masírovaná a chtěla bych znát nezaujatý názor (možná trochu uklidnění – poněvadž okolí má pro mě vesměs ne moc pozitivní prognozy). "Má holka v 27-ti reálnou šanci na potkání super chlapa, kterýho bude jak ona chtít, tak i on ji? Tedy žádný ženáč, nevěrník nebo jiný zoufalý individuum, ale člověk, se kterým splodí kolem třicítky dítě a bude relativně šťastná?? Prej už mi ujel vlak a velké šance nejsou... :-) Podotýkám nejsem žádná chudinka, která pláče doma v koutě. Na zájem mužského pohlaví si nemůžu stěžovat, ale – vždycky je tam nějaké to ALE. Věřím, že tohle je problém velké části nezadaných holek, kterým pomalu tikají biologické hodiny a číslo 30 je v noci budí ze spaní, protože to už asi nestihnou :-) Jak si to teda vymazat z hlavy a trochu se od toho odprostit? Bohužel, okolí a všechny ty kamarádky s kočárky mi moc nápomocné nejsou. Díky za radu :-) Přeju moc hezký slunečný den. Sue ODPOVĚĎ: Milá Sue, tohle všechno je pozůstatek nedávných dob, vlastně dob maminek – kdy, pokud se "holka včas nevdala", tak na ní nebylo "něco" v pořádku. A tak se dívky snažily co nejdříve někoho sehnat, jen aby honem honem byly vdané. Převážná většina se ještě k tomu vdávala už v jiném stavu. Do pětadvaceti to zvládla většina... Pochopitelně, že nemluvím o těch, co se věnovaly studiu. Ty byly do víru života vypuštěny o něco později a tak, pokud si neulovily někoho během studia, musely vzít za vděk tím, co "na ně zůstalo" – tedy buď mladším, případně o dost starším a tedy už rozvedeným, či si nějakého vhodného musely rozvést samy. (Ale ano, berte to s rezervou, dělám si trochu legraci, samozřejmě.) Jenže teď, kdy kariéru dělají nejen naši páni tvorstva, v dnešní době, kdy ženská, která "umí", se stává uznávanou celebritou i ve vědě, podnikání, v politice – tak se hranice maximální doby, do kdy se vdát (poprvé), docela slušně natáhly... Bohužel, jak to polopaticky vysvětlit všem okolo?, jak nedopustit tuhle "masírku" od rodiny, kamarádek, známých, a netrápit se tím... Jediná pomoc je ve tvé hlavě – milá Sue, musíš si nejprve sama srovnat svoje priorïty, uvědomit si, co opravdu a za jakou cenu chceš. Nevyjde asi vždycky všechno, takže musíš ve svém žebříčku hodnot některou trochu posunout. Například: pokud se co nejdříve vdát a mít dítě – vyber si někoho, kdo to bude chtít stejně tak jako ty – (pochopitelně, že ne zmiňovaného vandráka) – ale koho nepovlečeš na radnici či k oltáři s kudlou na krku (jeho), pod tlakem každodenního uprošováním, vyčítání, případně rovnou díky oznámenému těhotenství. Je sice docela možné, že se ti povede do manželství získat i onoho vyvoleného, ale – pokud to bude pro něj sňatek vynucený – tak i když tě jinak miluje - hrozí, ti, že tenhle domeček z papíru nebude mít dlouhé trvání... Pokud však za každou cenu chceš jen toho svého, který má všech 5 pé a ještě nějaká navrch, kterého sis vysnila a jen nevíš, jak na něj – nezbývá ti, než vydržet... Buď mu nejen "manželkou bez papíru", ale především kamarádkou... A dobrá rada navrch: nemluv před ním o dětech, o tom, jak tahle kamarádka má dvojčata, tamta je v jináči a jééééé – podívej, to je "loztošňoučtej bloučet"... Bude vám spolu báječně, prima tak, že pak nějaký ten civilní sňatek, pokud možno žádná velká trachtace, třebas i někde na krásné dovolené... Jen jakoby mezi řečí... Najednou... Vždyť co je k svatbě nutné? Mimo pár dokladů a dvou svědků? Ani ty prstýnky být nemusí... To všechno se dá pořídit pak... Ale teď už úplně vážně: měla bys si dát nějaký termín, do kdy. Je plno dívek, které dejme tomu od třiadvaceti spolužily se svým drahým, v podstatě v manželství bez papíru. A pak, třebas po pěti, šesti, sedmi letech – se spolu rozešli... Proč tohle podstupovat? Vždyť to je vlastně už "rozvod" - jen bez papíru... Tak si myslím, že by bylo vhodné si dát buď oficiálně, vědomě pro oba – nebo alespoň ty sama pro sebe, určité mantinely. Dejme tomu tři roky a dost. Je to dost dlouhá doba, abyste si ujasili, jestli vám to spolu bude klapat či ne, poznáte svoje přednosti i vady, totéž i v užším příbuzenstvu, nepřekvapí vás pak deviantní bratranec, sebevražedná babička, sedmiprstý strýc, budeš vědět, jestli tohle sneseš, tamto už ne... Zkuste i vy, ostatní, poradit milé a smutné Sue... |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
Mám dojem, (Wendy - Mail - WWW) 16.03.2007, 08:34:35
že by ses na nějaké masírování okolí vykašlala, kdybys sama měla vnitřní jistotu. A tu ty nemáš. Posunutí hranic vdavků z důvodu změny životního stylu oproti minulému režimu nic nemění na tzv. biologických hodinách. A teď tě vůbec nepotěším - většina vztahů, kdy spolu ti dva jen bydlí, se do 3-5 let rozpadá, nepřijde-li svatba a dítě. Chlapům tento svazek vyhovuje, z něj se totiž lehce odchází. Proto my ženy víme, proč se raději přece jen chceme vdát. Pak se totiž mnohem hůře a často vůbec neodchází. Pánové nemají rádi problémy a rozvod problém je. Když jsou na volné noze, vezmou si tašku a odejdou. Takže tak.
Sue, (Ráček - Mail - WWW) 16.03.2007, 09:20:18
nemyslím si, že by Ti ujel vlak..Toho pravého, pořádného chlapa můžeš klidně potkat zítra, za týden, měsíc....
Akorát píšeš, že je tam vždycky nějaké ALE ! Jsi příliš náročná ??? Máš na partnera nároky, které on není schopen splnit ??? Ono dítě taky ten partnerský vztah dostane do úplně jiných dimenzí a není vše úplně tak idylické jak to vypadá...
No jo, (Johanka - Mail - WWW) 16.03.2007, 09:27:15
ale kde vzit tu jistotu? Za cim si ma vlastne stat? Sue neni zenska, co chce deti v petatriceti a potrebuje to vysvetlit okoli, ona je chce ted, tak to se pak okoli tezko vysvetluje, ze je vlastne spokojena.
Ja mam naprosto perfektniho chlapa, vedela jsem, ze deti chce, ale "jeste ne" (duvody byly objektivni, ale proste se to vleklo) a taky jsem z toho byla dost nestastna a uvazovala, jak dlouho to jeste vydrzim a co mam jako delat. Nakonec to dobre dopadlo, duvody padly, dite bylo zplozeno a porozeno a v pohode, ale porste vim, jaky to je. Co se tyce chlapske mentality, vetsina z nich nevidi duvod se hnat do svatby bezduvodne (tedy v pripade, ze sama zenska ty deti chce "az nekdy"), berou to jako bezprostredni predstupen tech deti. No a co se tyce tech deti, chce to zjistit, zda ma k nim vseobecny odpor :), nebo se jenom boji ztraty pohodli, nebo se spis boji o vas, aby vas zabezpecil, aby byl dobry otec, aby byl vyzraly, mel na dite cas a chut se mu venovat...chlapovi se hodi hlavou ledacos, o cem my nemame ani tuseni, na zaneskou vlitnou hormony a nechce nic nez dite :), ale chlap proste premejsli. Pohovor si s nim (jednou, ne kazdy vecer - i kdyz ja jsem uz tenkrat byla tak spatna, ze jsme to fakt resili kazdy vecer :)) o tom, jak je to pro Tebe moc dulezite (jsou chlapi, co jim to nedochazi a berou dite jako novy auto, nenapadne je, ze pro tu zenskou je to neco jinyho), ze skutecne realne uvazujes o rozchodu, pokud se ta situace do nejake dane doby nezmeni, zeptej se ho, zda ty deti chce vubec nekdy, pripadne kdy (bez vycitani, normalni otazky), vyptej se na jeho pocity, z ceho ma strach apod. A uvidis, k necemu se doberete. A co se tyce toho, zda se da sehnat chlap - to vis ze da, i chlap pouzitelny na deti se da sehnat, jedna moje kolegyne porodila prvni dite ve 42, pote, co konecne potkala toho pravyho :) Takze se neboj, zivot mas opravdu jeste pred sebou.
:-) Větr. (Gita - Mail - WWW) 16.03.2007, 10:24:31
Jo jo, když ten větr začne vát, to je průšvih. :-) A Wendy, naprostý souhlas!
No předně si nedělám iluze, že ženská 30+ hledající chlapa je "v pohodě". JE fakt, že je náročnější, ale to může být dáno i těmi špatnými zkušenostmi a taky uvědomněním si, že nemusím mít za každou cenu kohokoli, jen abych nebyla sama. Nevidím už dnes ani tak problém v nějakých předsudcích, co by ženská v určitém věku měla a co je normální. Ale ty hodiny tikají a tikají, příležitostí k seznámení ubývá, chlapi jsou rozebraní... Ale jeden model asi není, strašně záleží na okolnostech. Když je v určité společnosti víc chlapů, tak ti si taky pak o sobě náležitě myslí - můžou si vybírat a jsou "nedostatkové zboží", i když ve větší konkurenci by nikdy neobstáli. Obráceně (pro hledající chlapy) to platí stejně. Mám jednoho takového nafoukance v kanclu. Před asi rokem mě uvalila do deprese jedna jeho věta: že on je ve věku, kdy jako muž NEPROHRÁVÁ. Jenže on je ve skutečnosti strašný loser, jenže to jsem zjistila až později :-). Takže nevěřte všemu, co slyšíte, a jestli je kolem vás někdo, kdo vám sebevědomí spíš nabourává, raději s ním přerušte kontakt, alespoň na chvíli. Když se například rozpadl vztah mojí kamarádce, tak se s tím i s příchozí samotou mnohem snáze vyrovnala také proto, že kolem ní byla tehdy skupinka chlapů jejího věku, kteří – byť byli zadaní a brali ji jen jako kamarádku – jí neustále opakovali, jak je skvělá, hezká, vtipná, příjemná, atd. a že pro ni nebude problém si někoho najít. Naproti tomu já, byť mladší a rozhodně o nic šerednější než ona, jsem bohužel kolem sebe měla hrstku nevyzrálých kreténů, kteří mi neopomněli zdůrazňovat, že jsem až příliš hloubavá (o což ŽÁDNÝ chlap nestojí), že jsem stará (na ty osmnáctky prostě nemám a na rozdíl od nich už řeším takové ty dospělácké problémy), že žádný chlap mezi 25 a 30 o vážný vztah nestojí a o děti už vůbec ne... Mám za sebou asi pětiletý vztah, který skončil na tom, že já jsem to chtěla "legalizovat" a společně bydlet, ale on se na to ještě necítil. Jo, tlačila jsem na něj, až jsem ho vytlačila, bohužel. Až do nedávna jsem měla takové to „marné období“, kdy kolem mě bylo naprosto mizivé množství potenciálních partnerů, a když už jsem narazila na někoho, kdo by se mi zamlouval, tak byl buď zadaný nebo nestál o mě. Mohlo by se zdát, že teď, když už jsem JEHO konečně našla (doufám!), jsem za vodou. Ale ono tomu tak zcela není – život je prostě nevyzpytatelný a rozhodně mě ten současný vztah nezbavuje nejistot. Taky bych proto v tuto chvíli ráda "legalizovala" a měla děti. On se tomu naštěstí nebrání - to jsme si vyjasnili už na začátku, podobně jako Perda. Uvidíme, co čas přinese, protože je to v tuto chvíli všechno trochu složitější, tak mi držte prosím aspoň palce.
Gito, (Johanka - Mail - WWW) 16.03.2007, 11:28:49
drzim moc! Uz se tu potkavame par let, sledovala jsem prubezne obcasne naznaky peripetii s byvalym partnerem, matkou... Nemas to lehke, ale ses skvela zenska a urcite to vsechno vyjde podle Tvych predstav. Posledni dobou mi navic Tvoje prispevky prijdou uz velmi moudre a vyzrale, a byt srovnana sama se sebou je pro spokojeny zivot zaklad (nechci mluvit jako nejaky mentor a hodnotitel, je to proste jen muj dojem a chtela jsem Ti to rict, ze se mi ty prispevky moc libi). Akorat me mirne zarazil ten negativni postoj vuci matkam-teroristkam (ve kterem se v podstate shodujeme, ja si taky myslim,ze kocarek v MHD je ciste muj problem a ze diskuse na rodine jsou fakt slepicinec, akorat to nerikam nahlas, pokud to neni nutne), trochu jsem se bala, zda jsi v tomto smeru nezpaskla, a moc me potesilo, ze ne. Drzim palec a doufam, ze brzo privitame dalsi kudlanci miminko :)
Jo tak zase tak rychle (Gita - Mail - WWW) 16.03.2007, 12:16:53
to kudlančí mimi nepřijde. Zapšklá asi nejsem, ale asi nemám k dětem až takový "vřelý vztah", protože jsem pár od mala hlídala a iluze o dětech a jejich výchově jsem ztratila už dávno. :-) Nicméně dík za reakce, zvlášť od tebe to potěší :-).
Gito, (Míša - Mail - WWW) 16.03.2007, 12:48:27
taky ti držím palce! Přidávám se k tomu, co napsala Johanka - opravdu máš na svůj věk rozumné a vyzrálé názory. No, ve svém důsledku to může být i na škodu - oni chlapi mají z inteligentních žen strach. I sama píšeš o té "hloubavosti" - jo, to je přesně ono. Pro chlapa bude přitažlivější prosťoučká uhihlaná naivka, která mu všechno odkýve a bude k němu vzhlížet jako k Bohu vševědoucímu. Ale ne pro každého! Tak ti přeju, aby ten nynější byl ten pan pravý a došlo to ke zdárným koncům :)
Ó, Míšo, představ si, (Wendy - Mail - WWW) 16.03.2007, 12:51:54
že by to tomu chlapovi zůstalo! Taky vám všem přeju lepšího...
Jak to tady tak čtu, a (Myška - Mail - WWW) 16.03.2007, 14:47:39
jak pozoruji vrstevnice, které mají malé děti, jsem ráda, že jsem se vdala a porodila své děti v mládí.
Podobný příběh (Jessica - Mail - WWW) 16.03.2007, 17:26:07
Ahoj, Kudlanky,trápím se stejným problémem. Jen jsem o rok starší než Sue. Do svých 25 let jsem s klukama neměla žádné problémy, prostě od 16 let jsem s někým furt chodila, byly to delší vztahy od 2-4 roky, vždycky to něják přišlo samo, ano bylo to tak, že jsme se rozešli, jednou jsem ten důvod měla já, jednou on, ale prostě to něják běželo, rozestupy byly max. pár měsíců. Od těch 25 let to něják začalo mít větší rozestupy, kluk co jsem ho v těch 25 letech potkala přišel po půl roce s tím, že to chce skončit, důvod uvedl,ale ten asi není podstatný, pak mi trvalo rok než jsem zase potkala někoho kdo měl pro mě všech těch 5 pé No a před rokem jsem se s ním musela rozejít, bohužel jsem zjistila, že má charakterové vady co brání společnému životu. No a od té doby hledám, jak jsem řekla, je mi 28 a je to dost těžké a občas mě také přepadají chmury, až bych řekla i stavy paniky. Ty přišly, když mi kamarádka oznámila, že se bude vdávat, že je v jiném stavu. A také mi řekla o dalších třech spolužačkách co jsou na tom stejně. Všechny těhotné. Je to fakt divné, protože jsem si, já ani nikdo jiný v mém okolí nemyslel, že já nakonec budu mít problémy s tím najít k sobě fajn partnera. Mluvím o tom s těmi nejbližšími lidmi a nemyslím si, že by moje požadavky na partnera byly přemrštěné. Ale je to tak, že už jsem rok sama a protože už odjakživa toužím po rodině a dětech je to pro mě těžké. Neznám způsob jak to změnit. Snažím se udržovat v pozitivní náladě, že kdo si počká ten se dočká atd., ale je pravda, že osobně mám z té kamarádčiny svatby strach, protože nevím jak budu čelit dotazům, kdy se budu vdávat já, když já vím, že jsem teď sama. Že bych to ráda změnila, ale není to v mé moci. Takže jsem se zájmem četla tenhle článek, jestli tam nenajdu tu potřebnou radu,ale stejně si myslím, že v takové situaci je potřeba si zachovat pozitivní přístup a neuchylovat se v žádném případě k tomu, že vezmu prvního co přijde, abych se zbavila té nálepky = single. Jiná rada asi neexistuje.
Holky neblázněte, (Janika - Mail - WWW) 17.03.2007, 17:05:53
není to lehké být sama, když to nechceme. Ale užívejte si svého mládí a předpokládám, že můžu říct i zdraví. Jessico, ve 28 letech se trápit, že kamarádky se vdávají a Ty máš zmeškáno??? Jen to ne! Jestli nemáš přátele, tak si najdi nějakou zálibu, při které budeš ve smíšeném kolektivu lidí a užívej se bezstarostného mládí, směj se a buď v pohodě - to je to, co k Tobě přivede hodně lidí a je dost pravděpodobné, že mezi nimi může být i ten, který něčím osloví i Tebe... Děvčata, jsem teď také nuceně single, ale je mi o trochu víc - 38 pryč. Jenže já teď (i přes velké trable, které teď prožívám) mám takový pocit, že mám ještě spoustu života - a doufám, že krásného - před sebou. Je mi moc těžko, ale snažím se hledat krásu v nejobyčejnějších věcech a zážitcích okolo sebe, věřte, že jde najít pozitiva i na těch nejhoŕších věcech, které nás v životě potkají. Všechno závisí od vašeho pohledu na život. A ten je moc krásný i když jste single. Když o tom budete skutečně přesvědčené a bude z vás tohle poznání vyzařovat, tak se o vás ti mužští poperou. Přeju hodně štěstí při jejich odhánění a hodně rozumu a štěstí při výběru budoucího táty pro vaše děti. J.
Jsem stejná (Myška - Mail - WWW) 18.03.2007, 09:20:16
věková kategorie jako Janika. Já mám už dávno odrozeno, pro většinu z vás nepochopitelně brzy. ale jsem ráda. Nebijí mi tudíž biologické hodiny na poplach. Jsem rozvedená, samostatná, soběstačná ženská, která se nedokáže před muži prezentovat jako ta, co potřebuje ochranu, pomoc. A to většinu chlapů odradí. nechtějí rovnocenného partnera, mám pocit, že chtějí slepičku, co je bude obdivovat i jen za to že jsou. Proto si taky tolik věkově přiměřených chlapů hledá partnerku mezi o mnoho mladšími ročníky. S věkem je fakt čím dál těžší najít toho pravého.
Jessico, rozumím Ti, protože jsem v podobné situaci. (saffron - Mail - WWW) 19.03.2007, 07:35:40
Jen mi už táhne na 29 (:-)!) a nemám stálého partnera, se kterým bych plánovala budoucnost. Okolí je z 90% vdané a ženaté a já jsem "divná". Neustále musím čelit otázkám proč nikoho nemám a i když si myslím, že mi sebedůvěra nechybí, tak mi přesto berou hodně energie a často i zraňují. Právě proto, že jsem si tento stav nevybrala -prostě jsem doposud nepotkala toho "pravého" - ale to snad nejde vysvětlit. Nikdy jsem nebyla "ňuňánkovací" typ, který by se vrhal jiným do kočárků proto mě samotnou překvapilo, jak silně se ve mě začala příroda ozývat - o to je to všechno ještě horší. Pořád si trvám na tom, že nebudu s někým za každou cenu - umím být sama - ale proč mám kvůli tomu být dvojnásobně "trestaná" (okolím) jsem dodnes nepochopila. To, že o mě mají největší zájem ženáči, muži,kteří zásadně nechtějí závazky nebo ti, kteří naopak hledají druhou mámu, která se o ně bude starat, snad není moje vina - i když - kdo ví?:-))))))))))))))
Safff (NČ - Mail - WWW) 19.03.2007, 07:56:25
"...ti , kteří hledají druhou mámu, která se o ně bude starat..."
To je to vážně tak vážný? Neuvěřitelný!
NČ, bohužel:-) A to jsem (saffron - Mail - WWW) 19.03.2007, 08:10:27
tradičně vychovaná, zvyklá se starat o sebe i o druhé, ale i na mě je to silný kafe. Je to moje velká nevýhoda - hledám totiž partnera:-)
No neuvěřitelného se mi na tom zdá všecko. (NČ - Mail - WWW) 19.03.2007, 10:15:42
Nejvíc asi to, že to je neuvěřitelný.
Bych řek, že mně osobně je pečovatelství o mou osobu docela hodně nepříjemný. Baby jsem v životě potřeboval na uplně jiný věci (míchat maltu, držet štafle, podávat kachliky, čistit studnu, apod...). A pak ještě na to.... kruci, jak jsme tomu tehdá dávno řikali....?
Mně se na tom zase zdá všechno uvěřitelný. (Míša - Mail - WWW) 19.03.2007, 12:00:04
Hlavně proto, že je to prostě uvěřitelný. Copak ty neznáš žádné muže, co vyžadují druhou mámu, která se o ně bude starat? Plus teda ten bonus, co nevíš, jak jste mu dřív říkali. Já bych řekla, že jich je stále dost, stejně jako těch, co nechtějí žádné závazky, ale pouze výhody toho nezávazného vztahu. Věřím Saffron a ostatním, co tu psaly, že to nemají snadné. Už jim není náct, vědí něco o životě, přestaly být naivními žabkami a mají určité představy a nároky. Hlavně taky netouží být "manželkami" v tom pradávném slova smyslu, ale manželkami coby rovnoprávnými a plnohodnotnými partnerkami.
(bb - Mail - WWW) 19.03.2007, 12:16:08
taky jsem si nevšimla, že by se chlapi nějak zuřivě bránili domácí péči :) Když jim to nebude vyčítáno, ale dostanou to jako samozřejmost, s úsměvem a bez řečí, rádi si nechají uklidit, vyprat, uvařit, vyžehlit, upéct, a když ženuška navíc uplete svetřík dětem nebo vypěstuje bylinky, tím lépe. Emancipaci vítají spíš v jiných oblastech, jako sex, výdělek a tak. Myslím si, že většina i dnešních mladých to pořád má naučené , hlavně ti, co přejdou od maminky k manželce. Snad jen ti, co žijí nějakou dobu sami, nebo se doma musí podílet na chodu domácnosti, to berou jinak, ale jsou to pořád spíš výjimky.
(bb - Mail - WWW) 19.03.2007, 12:18:30
Navíc mám občas dojem, že si někteří myslí, že by ona měla být vděčná, když už je jí 30, nebýt tak náročná, aby "nepřebrala".
Míšo, fakt neznám! (NČ - Mail - WWW) 19.03.2007, 12:27:06
I když - možná znám, ale nevím to o nich. Asi to sami od sebe nevykecávají mezi chlapama. Ale pravda je, že znám dost žen, který todle dělají, podle jejich slov to však dělají NAPROSTO DOBROVOLNĚ A RÁDY. Tak na to jsem reagoval - že já bych takovouhle péči nikdy nesnesl!!!
Páč jednak přímo bytostně nesnášim, když mi kdokoliv dělá posluhu, a druhak proto, že bych si osoby, dělající mi posluhu daleko hůře mohl vážit. A já bych nedokázal sdílet dny, večery, noci, týdny, měsíce... s ženou, který si nevážím.
Největší paradox je, (saffron - Mail - WWW) 19.03.2007, 12:32:59
že svojí povahou jsem samostatná, zodpovědná, zvyklá spoléhat sama na sebe. Mám zajímavou práci, stále na sobě pracuju, dálkově studuju VŠ, mám spoustu přátel, koníčků a zájmů ...a až teď mi dochází, že jsem si tím zadělala na problém:-). Kdybych byla neprůbojná a potřebovala ve všem vedení, určitě bych ulovila nějakýho "šéfa", který by sice nadával, jak ta jeho stará je nemožná, ale byl by rád, že je vedle něj někdo "menší" než on! Veškeré ty slavné ženské časopisy ordinují ženám - buďte své, sebevědomé, aktivní apod. - ale už zapomínají dodat, že díky tomu zůstanete samy:-). Nedávno jsem četla průzkum jakou ženu si čeští muži přejí a hádejte, který typ vyhrál? (kombinace sexbomby a domáckého pečujícího typu - přičemž to první nebylo až tak důležité, protože na sex si mohou najít někoho téměř kdykoliv, ale pečovatelku a služku zdarma jen tak nepotkají:-))
Safff (NČ - Mail - WWW) 19.03.2007, 12:55:40
Jo, kočičko, jednu Tobě asi podobnou znám též. Teď již jen jako bezva kámošku, ale byly i doby, asi před šesti lety, kdy nejen.
Věkovej rozdíl však naše trvalejší soužití přímo vylučoval, takže jsme se bavili naprosto otevřeně. Takže vím, že ona by neuznala chlapa s íkvé pod 130, s majetkem a příjmem nižším, než měla sama, a se vzhledem Breda Pitta. To vše proto, že si přeci neuváže na krk závaží, který bude muset táhnout, živit a dotovat, namísto aby získala partnera. Možnost seznámení se s chlapem odpovídajících parametrů a věku byla podle ní blížící se k nule. Její ambice byly navíc v první řadě profesní. Teď je děvčeti něco málo přes 30, chlap samozřejmě nikde, ona ještě nedospěla k poznání, že laťku bude muset snížit, spíš zatím říká, že než by snižovala, tak raději sama. A já Ti fakt nevím. Já osobně taky raději sám než pod laťkou.
No tak teda nevím, (Lietavica - Mail - WWW) 19.03.2007, 13:30:33
neslevovala bych asi z povahy, charakteru, ale z těch jiných bodů: nemusím mít černovlasého krasavce, přece méně vlasů neznamená že je člověk o něco horší, a s tím majetkem je to taky na pováženou. Kdyby takhle uvažovali všichni, tak by byla většina lidí sama.
Konkrétně já jsem po rozvodu více méně v mínusu než bohatá a kdyby tak uvažoval můj současný partner, který mě dotuje a pomáhá, byla bych sama a nebo bych měla nárok jen na nějakého bezdomovce? Vždyť od toho se přece lidi dávají dohromady, aby se milovali a vzájemně si pomohli a neříkají tomu, že snižují laťku, přece nikdo nemá jistotu, že v takové situaci bude nadosmrti.
Teda NČ - tmavovlasýho modrookáče (saffron - Mail - WWW) 19.03.2007, 13:49:05
jsem si přála naposledy snad v pubertě:-). Teď se moje požadavky "snížily" na někoho, kdo mě bude přitahovat (fyzicky i duševně) a s kým mi bude dobře:-). Paradoxně mám taky "přítele", který je o dost starší a nějaká společná budoucnost nepřichází v úvahu. Nemám přesně definované, že partner musí být takový a makový, ale člověk nadělá životní zkušenosti a jestli se z nich poučí, tak se mu ta představa přeci jen trochu vykreslí. Jó a Brad Pittůj taky není můj tip:-)
Nojo, ten vzhled, žejo. (NČ - Mail - WWW) 19.03.2007, 14:12:50
Pitttt mě zrovna napadl náhodou. Ta moje kámoška má prostě limity ze kterejch nesleví, ani nevim, kerej z herců by je nějak splňoval. Třeba Clooney, nebo nevim, to je fuk.
Jde o to, že jí je nesplňuje nikdo v jejím okolí. A když jo, tak už je zadanej. Ale HLAVNĚ - on jí musí imponovat, převyšovat, nejen vzrůstem. Jenže - kde sehnat nezadanýho relativně mladýho, kerej by měl nejmíň dvě vysoký školy a manažerskej post s platem nejmíň přes čistejch 100 litrů měsíčně. Znova zdůrazňuju!!! Ona NEPOTŘEBUJE ANI NECHCE JEHO PRACHY, má svejch dost a dost. Jenže by nesnesla pocit, že jako žena dotuje chlapa.
Tý jo! Tak tenhle problém naštěstí ještě řešit nemusím- (saffron - Mail - WWW) 19.03.2007, 14:54:56
stále mám jen tzv. holou hvězdičku:-))) a navíc ještě nesázím, takže se to jen tak nezmění:-) Ale vůbec jí to nezávidím, protože když už by všechno poklapalo, tak peníze mezi lidma dokážou nadělat paseku.
Několik nesouvisících bodů k tomu dotazu. (Jarda - Mail - WWW) 19.03.2007, 17:45:56
1. Ten kluk, a nejen tento kluk, se třeba nechce oženit proto, že má strach.
67 % manželství se rozvádí (http://www.denik.cz/z_domova/rozvod070109.html) Každý, kdo vstupuje na radnici, má 2/3 jistotu, že jeho manželství bude za pár let zrušeno. 3/4 návrhů na rozvod podávají ženy. A muž má k tomu téměř 100 % jistotu, že spadne-li do těch 2/3 rozvedených, přijde o děti z toho manželství vzešlé a stane se na dlouhá léta jen plátcem alimentů. A že z manželství po rozvodu ve většině případů odchází žena bohatší než při vstupu do manželství a muž naopak chudší nebo se stejně "holým zadkem", je vcelku dobře známo. Podotýkám, že většina je více než polovina - pár výjimečných opačných případů většinu nijak neruší.(http://aktualne.centrum.cz/finance/rodinne-finance/prava-a-povinnosti/forum) Je to div, že mladí mužové ještě vůbec jsou ochotni do manželství vstupovat. Je to z jejich strany projev velké naivity nebo odvahy, zavazují-li se sňatkem nějaké dívce, protože většinou (a 2/3 jsou většina výrazná) to dopadne tak, že jí pouze opatří dítě a byt a majetek a dlouhodobé přilepšení k platu a sami stojí za pár let na ulici s holýma rukama a nutností začít znova, ale v horší výchozí situaci, protože jsou už starší a méně výkonní a přitom zatížení alimentací na dlouhá léta dopředu. A když se k tomu připočte, že nově ta žena si může na muže pozvat policii a nechat ho vyvést z domu jen v oblečení, co má na sobě, a s občankou v kapse, a nechat ho s pomocí soudů mimo vlastní byt až celý rok, během něhož se stihne rozvést i uklidit si majetek z mužových výplat pořízený... hrůza. http://aktualne.centrum.cz/domaci/bezpecnost-a-doprava/clanek.phtml?id=322210&tro851_0_2 Čím je muž starší, tím víc o tom víc, tím méně je naivní a tím je horší dostat ho "do chomoutu". A s tím by rozumné vdavekchtivé dívky měly počítat a proto by neměly nic odkládat. 2. Dr. Plzák svého času radíval, že nevezmou-li se dva do roka své známosti, mají se raději rozejít a hledat jiného, protože z utahané (předržené) známosti dobré manželství nevznikne. Kus pravdy na tom je - manželství uzavřené po třeba tříletém spolužití už není manželství z lásky, ale ze zvyku. A to je stěží dobrý základ pro budoucnost. Já jsem se naštěstí ženil z lásky. 3. Ženy při úvahách a radách ohledně vhodného věku pro vstup dívky do manželství uvažují stále jen o ženách a nikoli o mužích. To je velice zajímavé a překvapivé. Jako by ten potenciální ženich byl jakousi neměnnou kosntantou, buď k dispozici je nebo není, buď se "uhnat" dá nebo nedá. Že je to také člověk, stárnoucí bilogická entita, to milé dámy vůbec neregistrují, s tím vůbec nepočítají. Jinak by totiž věděly, že muž je po třicítce již totálně a zcela v sestupné fázi. Je hloupé a nerozumné brát si muže staršího 30 let, protože všechny hodnotové a výkonnostní křivky jeho organizmu směřují dolů - jedině míra závislosti na alkoholu a jiných drogách může po třicítce stoupat, ale vše ostatní klesá. A rychle. Není pravda, že muži nestárnou - ti ve skutečnosti stárnou mnohem rychleji než ženy a jejich stárnutí započíná dříve než u žen a proto se také dožívají nižšího věku než ženy. Muž je nejvýkonnější mezi 19-23 rokem. Pak nastupuje období stagnace a mírného poklesu, po třicítce však pokles probíhá velmi rychle, prudce. Muž, který se chce ženit, vždy věk parnerky zvažuje, vždy přemýšlí o tom, zda je ještě schopná plodit. Ženy, zdá se, na to vůbec nemyslí, zda je muž ještě schopný plodit zdravé děti a zda je schopen fyzicky vydržet plnění otcovské role a jak dlouho ještě. Zvláštní to je. 4. Odklad sňatku od dvacítky směrem ke třicítce je paradoxně pro ženy nevýhodný a pro muže výhodný - muži si vybírají většinou partnerky mladší a ženy si vybírají většinou partnery starší a tak se odkladem sňatku ženám výběr zužuje a mužům rozšiřuje. Je proto velmi hloupé radit ženám, aby svůj sňatek odkládaly, protože na tom nemohou vydělat, jen se tím zhoršuje jejich pozice. Když jsem byl mladý, říkalo se, že když se muž neožení do 30, neožení se vůbec. Nebyla to tak úplně pravda, ale když se podívám na své vrstevníky, hodně se to pravdě blížilo. Dnes se situace trochu změnila, ale mužské uvažování se zas tak moc nezměnilo a rozumné holky by s tím měly počítat a měly by se snažit vdát se včas.
Tak tomu se říká (saffron - Mail - WWW) 19.03.2007, 18:19:46
přístup k lidem jak k masu v krámě:-).Podle Tvého příspěvku se divím, že se muži ještě neodstěhovali na Mars, protože tohle pro ně nemůže být svět k žití - je plný těch nepřátelských a zákeřných žen!!A bude hůř:-))))
Heh, tak Jarda (Milan - Mail - WWW) 19.03.2007, 20:14:07
mě pobavil, tyhle statistiky jsou krásný, ale zůstat sám jenom kvůli tomu, že ostatním to nevyšlo? To fakt ne.
To bych taky nemusel začít pracovat, protože by mě mohli propustit nebo jezdit autem, protože nehod se stává spousta. Jinak k tématu, řekl bych, že s přibývajícím věkem už člověk taky nepotkává tolik nových lidí, zapadne do menšího či většího stereotypu, do nějaké party kamarádů a z toho se většinou těžko vystupuje. Znám to z vlastní zkušenosti, naštěstí jsem vypadnul za hranice a tak se to trochu změnilo. Jenže kde potkat nějakou svobodnou a slušnou holku(pokud možno ve všech směrech)?
(bb - Mail - WWW) 19.03.2007, 20:56:10
O pět let starší sestřenice to měla podobné. Úspěšná, samostatná, příjemná, vtipná, chytrá, pracovitá a pečlivá ženská, zájemci byli, chodila s několika, nezůstala s žádným. Buď chtěl děti, když byla moc mladá, bylo jí přes 20 a ona chtěla cestovat. Nebo byl ženatý, děti už měl, tak to skončila sama, atd. Do 30 si vysloveně užívala, cestovala, koupila a zařídila si hezký byt, pořídila auto a jezdila na výlety, na koncerty, na nákupy ne pracích prášků. Po 30, říká, začaly dostihy, jako by v ní vystřelila startovací pistole a měla pocit, že teď anebo nikdy. Ale slevit až tak, že by manžel splnil úlohu zploditele a jinak nic, to nechtěla. Teď je přes 40 a čas se prý zastavil ve chvíli, kdy se zklidnila, smířila se s tím, že dítě mít nebude, užívá života jako dřív, s někým chodí a uvidí se, jestli to bude napořád nebo ne. Prostě už ji minul čas i nálada na hnízdění a žije jako dřív. Jestli jí to vydrží nevím, teď je spokojená. Jejímu bratrovi se narodilo mimino, tak si užije i ten kočárek a přebalování až až, bydlí ve stejném městě a ona po práci jede k nim. Mladí mají hlídání kdykoli si vzpomenou. Bude z ní partnerka, možná manželka, a teta.
(bb - Mail - WWW) 19.03.2007, 20:57:42
O pět let starší sestřenice to měla podobné. Úspěšná, samostatná, příjemná, vtipná, chytrá, pracovitá a pečlivá ženská, zájemci byli, chodila s několika, nezůstala s žádným. Buď chtěl děti, když byla moc mladá, bylo jí přes 20 a ona chtěla cestovat. Nebo byl ženatý, děti už měl, tak to skončila sama, atd. Do 30 si vysloveně užívala, cestovala, koupila a zařídila si hezký byt, pořídila auto a jezdila na výlety, na koncerty, na nákupy ne pracích prášků. Po 30, říká, začaly dostihy, jako by v ní vystřelila startovací pistole a měla pocit, že teď anebo nikdy. Ale slevit až tak, že by manžel splnil úlohu zploditele a jinak nic, to nechtěla. Teď je přes 40 a čas se prý zastavil ve chvíli, kdy se zklidnila, smířila se s tím, že dítě mít nebude, užívá života jako dřív, s někým chodí a uvidí se, jestli to bude napořád nebo ne. Prostě už ji minul čas i nálada na hnízdění a žije jako dřív. Jestli jí to vydrží nevím, teď je spokojená. Jejímu bratrovi se narodilo mimino, tak si užije i ten kočárek a přebalování až až, bydlí ve stejném městě a ona po práci jede k nim. Mladí mají hlídání kdykoli si vzpomenou. Bude z ní partnerka, možná manželka, a teta.
během něhož se stihne rozvést i uklidit si majetek z mužových výplat pořízený... hrůza. (Vodoměrka - Mail - WWW) 19.03.2007, 21:10:53
Nádhera, Jardo... jako bych to někde slyšela... kde? Zatra, kde to jen bylo? Jo, už vím, u rozvodového soudu, když manžel mluvil něco o těch letech, co jsem byla s dětmi doma na mateřské a následující dva roky, a on nás musel živit, ač sám nezaměstnaný a jeho žena se kromě jednoho hlavního a dvou vedlejších pracovních poměrů tak neskutečně mizerně starala o domácnost, že dokonce několikrát musel i sám hlídat děti, umýt nádobí a nakoupit. :-)))
Bravo Jardo, (David, po třicítce již totálně a zcela v sestupné fázi - Mail - WWW) 20.03.2007, 08:31:14
ani nevím co na ten tvůj příspěvek napsat. Taková vhodně namíchaná směsice pravd, polopravd, spekulací a chybných závěrů.
Snad jen tolik, že věk muže neovlivňuje schopnost plodit zdravé děti ani zdaleka tolik, jako věk ženy - spermie se vytvářejí stále čerstvé, zatímco vajíčka jsou hotová krátce po početí a jiná nepřibudou. Že i přes riziko neúspěchu se lidé stále pokoušejí znovu a znovu, poučení a s nadějí, že tentokrát to snad vyjde. Že existují i muži, kteří se ženou do ženění víc než jejich partnerky, mé osoby nevyjímaje. Že i muž po třicítce může být fit, pokud o sebe pečuje - já se kupříkladu dnes cítím subjektivně mnohem lépe než ve svých 23 letech. Že i když máš pravdu v tom, že ženy podávají většinu návrhů na rozvod, možná to bude tím, že mají víc důvodů se rozvádět, než muži. Že počet nespravedlivě vystěhovaných mužů je v naprostém nepoměru k počtu zrůd, schopných fyzicky ublížit ženě. Že ...
Tak to jsem ráda, (Míša - Mail - WWW) 20.03.2007, 09:02:15
že Vodoměrka a David uvedli ty Jardovy bláboly na pravou míru. Ale jinak dobrý - docela jsem se pobavila :)))
Šmarjá, Jarouši, (Béda Traktorista - Mail - WWW) 20.03.2007, 09:10:57
to je mi líto, že tys po třicítce v naprostém fyzickém i duševním útlumu, jak píšeš. Rád bych ti poradil, já sám se právě teď cítím nejlíp za celý život, mám pocit, že jsem právě zúročil předchozí roky a můj duch i tělo jsou v dobrém stavu (díky pravidelné tělesné práci) a mohl bych kmeny lámat, skály přenášet a ženy na rukou nosit. Kdybys měl ještě nějaký jiný světobol, napiš kudlance, vona mi ráda předá tvůj mail a já ti pomůžu. To víš, chlapi by taky měli držet spolu, když to můžou dělat ženský, že jo. Rád ti pomůžu, poradím, na pivko zajdem, proberem to. Vyvedem se spolu z omylu, co říkáš?
Davide, děkuju! (Kamila - Mail - WWW) 20.03.2007, 09:39:39
Krásnej a rozumnej názor chlapa! Když čtu ty Jardovy míchanice, občas přemýšlím, jestli náhodou na těch jeho blafech něco není, protože jsem ženská převelice sebekritická. Těch "že" by se dalo napsat mnohem víc, že ano? Jak na "ženský" tak na "chlapy"...
Kamilo, neboj. (Sinix - Mail - WWW) 20.03.2007, 11:57:45
Takových chlapů je víc. Zastávám názor, že žena je úplně stejně svobodná, jako muž a má stejná práva (samozřejmě i povinnosti).
Jen 2x jsem reagoval na Jardu: Poprvé, když prohlásil, že co má co ženská trajdat po kamarádech, její místo je u plotny (ne přesně takhle, ale hodně podobně), podruhé když prohlašoval, že homosexuálové jsou devianti a transsexualita je "porucha somatického charakteru". - Přesně citováno. Víc už na něj reagovat nebudu - na takové bláboly to nemá cenu, od teď se budu jeho příspěvky nanejvýš tak bavit...
Nedávat mí klidně můžete, ale té "Sue" tím nepomůžete. (Jarda - Mail - WWW) 22.03.2007, 17:19:54
Milane - pravděpodbnost, že se v autě zabijete, je víc než stotitisíkrát menší než pravděpodobnost Vašeho rozvodu. Sám ale samozřejmě nezůstávejte, vybírejte ale pečlivě. A uzavřete předmanželskou smlouvu - písemně a u notáře.
bb - Vaší sestřenici nikdo neřekne "maminko". Od nikoho to nikdy neuslyší. Všechno zdůvodňování a racionalizace jsou jen kyselé hrozny z bajky o lišákovi. Je mi jí líto, ale zmeškala si to sama. Vodoměrko - Vy jako rozvedená ztěží můžete být dobrou rádkyní dívce, co se chce vdát a nedaří se jí najít pořádného kluka, který by ji taky chtěl. Davide - pokud se po třicítce cítítě subjektivně lépe než ve 23, je to v pořádku. To já jsem se taky cítil a asi každý a souvisí to právě s poklesem množství některých hormonů v krvi. Člověk je v tom věku už klidnější a tak i soustředěnější a vyrovnanější a i s holkama mu to tím pádem jde líp, že... To ale nic nemění na objektivně změřitelném a neodvratném poklesu výkonnosti ve všech měřitelných ukazatelích. A ani s těmi spermiemi nemáte pravdu - i jejich kvalita je nižší. A to dost, tak, že mnohé ženy mají potíže s otěhotněním ne kvůli svému věku, ale kvůli snížené plodnosti svého partnera. Bédo - nepotřebuji.
Pardon - nadávat (Jarda - Mail - WWW) 22.03.2007, 17:23:13
a ne nedávat.
Normální překlep - nic od Vás nepotřebuji, co byste mi mohli "nedat". Ani rady. To "Sue" od Vás chtěla rady, ale nezdá se mi, že byste jí nějak dobře poradili.
možná už ti pánové (alenaT - Mail - WWW) 27.03.2007, 09:24:28
měli pracující emancipované matky. Já se tak bála, aby nezůstali bezmocní, kdyby mě třčba kleplo (z nich), nebo kdyby třeba zůstali sami s dětmi a nemuseli sáhnout po první čarodšějnici, která by umě,la uvařit čaj, že jsem je naučila všechno!! Doslova!! Vařit, péct šít, vyšívat, plést, háčkovat (a jsouv tom lepší než já - ale to zas není taková šichta), kde a kdy se co platí, prát, který prostředek je na co - prostě postarat se o sebe a dokázat si poradit. Výsledek: Oběma je přes pětatřicet a sňatek a vnoučata v nedohlednu.
|
Sue, potvrzuju Kudlančina slova všemi deseti. Daniela má pravdu, je to jen v naší hlavě. Nebát se, vědět co chci a ono se pak i to okolí k tobě začne chovat tak, aby Tě to nezraňovalo. Některé věci od tebe přestanou očekávat a ty je pak už můžeš jen překvapit. ;-)
Mám za sebou petiletý vztah, který zkrachoval "z mojí viny" - chtěla jsem se vdát a mít děti, myslela jsem, že tomu nic nebrání. Bránila tomu nechuť partnera k jakýmkoliv závazkům. Přesně jak píše Kudlanka - JEMU nic nechybělo. Jemu ne...
A věř, že ti správní chlapi na nás čekají :-) Já toho svého pravého našla pod nánosem prachu stát v koutě. Přitom je to suprovní chytrý chlap, ale sám sobě nevěřil, že může být partnerem takové dračici :-) Už je přesvědčený natolik, že mě požádal o ruku, a v květnu se bereme. Po necelých dvou letech chození a roce soužití. A ani dneska se nestydím za to, že jsem se ho po dvou měsících vztahu, kdy bylo vše krásně růžové, zeptala, jesti si umí ve svém životě představit děti. Od té doby mám klid na duši a celý ten krásný vztah si užívám.
Držím Sue palce, 30 není konec, je to začátek :-))