| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| BOŽÍ MLÝNY? |
Rubrika: [zážitky] Tenhle zážitek mi vyprávěla jedna ze zákaznic – s podotknutím, že sice v Boha nevěří, ale že na světě nejspíš existuje nějaká síla, která řídí naše činy a kroky. Každou středu k ní chodila rovnou ze školy vnučka a matka si ji vyzvedávala navečer, když se vracela z angličtiny. Poseděly u kávičky, pokecaly co kdo dělal a tak to šlo každou středu. Tu inkriminovanou středu najednou přišly holky po odchodu zpět a v ruce třímaly peněženku, no spíš prkenici, naditou penězma! Našly ji na zemi mezi autama a neví co s ní - nevrátit ji, byl by to špatný příklad pro dítě školou povinné.
Tak se jaly prozkoumávat obsah, až našly útržek složenky, podle které poznala jméno souseda z vedlejšího vchodu. A protože je to žena činu, hned vzala zlaté stránky a zavolala. Telefon zvedla jeho paní, tak se slušně představila a chtěla manžela k telefonu. Paní byla zřejmě nějaká fúrie nebo měla zrovna mizernou náladu. Hned se totiž jala vyzvídat, co mu chce a proč ho chce a dožrala moji zákazníci tak, že málem praštila s telefonem a s prkenicí by se mohli rozloučit. Ale neudělala to, něco ji přimělo zeptat se paní, jestli má její muž peněženku. Paní na to: "samozřejmě, že má peněženku, proč vás to zajímá?" "Jo? A kde ji má?" – Ten pán uslyšel svoji ženu a začal se zajímat, s kým tak podivně konverzuje, šel se podívat po peněžence - a ta nikde! Popadl telefon, kde se dověděl, že jestli se dostaví dolů k autu, že by mohl peněženku dostat zpátky. Peněženka putovala zpět k majiteli, druhý den tři kytice a obří čokolády pro tři nálezkyně, protože si nechtěly vzít peníze jako nálezné... Bylo to 14 dní před těmi povodněmi, které tak zdevastovaly nejen Prahu. Když po opadnutí vody jely na svoji chalupu, tak zjistily, že většina vesničky byla pod vodou, ale jejich chalupě se jakýmsi zázrakem voda vyhnula; ne že by ji obešla, ale hladina nedostoupala až k jejich zápraží... Tak jsme si marně lámaly hlavu nad tím, jak by to dopadlo, kdyby prachy nevrátily. Nejspíš by je pak musely použít na opravu chalupy a nebylo by jich dost. Zdena P. |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
...je to možný (Wendy - Mail - WWW) 15.03.2007, 07:01:12
aneb za dobrotu na žebrotu. Já to pořád říkám, že se tu mají nejlíp podvodníci.
Kdo peněženku vybere, ten ji prázdnou někam pohodí a nejde ji vracet. Teď jde ještě o to, zda ten bodrý majitel potrestání došel. Jestli ty Boží mlýny fungují i v obráceném gardu.
Když jsem byl malý kluk, (Jarda - Mail - WWW) 15.03.2007, 07:23:23
našli jsme v parku poblíž školy pohozenou aktovku. Uvnitř byly nějaké spisy - něco od nějakého JZD - a obálka s asi 860 Kčs. (To tenkrát byly velké peníze: průměrná měsíční mzda v zemědělství.)
Protože jsme byli 3 kluci ovlivnění hodinami náboženství a četbou foglarovek, aktovku jsme odnesli řediteli naší ZDŠ a ten zavolal do toho JZD atd. atd. O mnoho let později jsem zapoměl peněženku na koupališti v převlékárně. Se skoro celou výplatou (nebyla na tehdejší dobu největší, ale pro mne to byla důležitá částka). Večer k nám domů přišel nějaký vojín základní služby, že měl vycházku na tom koupališti v převlékárně ji našel a přišel ji vrátit, adresu našel na složence, která v peněžence také byla.
Nebuďte takoví škarohlídi o). (Margot - Mail - WWW) 15.03.2007, 07:33:15
Mně se už tolikrát (ačkoli jsem taky ateista) ukázala nějaká "spravedlnost osudu" v dobrém i zlém, že na boží mlýny snad ani nejde nevěřit. Co člověk do světa pošle, to se mu vždycky nějakým obloukem vrátí. Naši předci o tom věděli svý, když říkali "všechno zlé je k něčemu dobré"... tedy i když ty mlýny můžou zdánlivě vypadat, že zrovna moc nemelou, tak ona si ta spravedlnost nějakou cestičku většinou najde.
Margot, no nevim, (Ája - Mail - WWW) 15.03.2007, 08:01:08
chtěla bych tomu věřit, bylo by to fakt pěkné. U nás se ale také říkávalo (a většinou i v praxi ukázalo), že (s prominutím :-)) čert hvězdičkuje na největší hromadu. V praxi: ti, co se mají dobře, se mají ještě líp a ti, co se mají špatně, se pak mají ještě hůř. :-)Ale tak nechci, aby to vyznívalo pesimisticky a navzdory tomuhle - tu peněženku bych asi taky vrátila - co kdyby přece jen ty mlejny :-)))
Ájo, (Margot - Mail - WWW) 15.03.2007, 08:54:57
s tím čertem a hromadou - možná je to taky trochu o vlastním přístupu a aktivitě, aneb jak se říká - štěstí přeje připraveným o).
Napadl mně ten starej židovskej vtip - jak se Kohn modlí aby vyhrál v loterii... a modlí se a modlí... až se z nebe ozve vztekle:"Tak si aspoň kup ten los" o).
Ájo, Margot (Gita - Mail - WWW) 15.03.2007, 10:27:59
já to znám jako: na pohvězdičkovaného hajzl spadne.
Ale přesně, jak píšete - tohle ani tak nevysvětluje boží mlýny jako spíš ten životní přístup. Myslím, že je to i v Bibli, nebudu citovat asi přesně, ale nějak tak: Čeho jsem se nejvíc strachoval, stalo se mi... A ty mlýny. Mám s tím své zkušenosti. BOhužel spíš v tom negativním smyslu, jekože když jsem udělala něco nehezkého, dostala jsem to zpět. U některých lidí kolem sebe mám pocit, že ty mlýny jsou snad v generální stávce :-).
nálezy (Gerda - Mail - WWW) 15.03.2007, 10:40:19
Já jsem našla na chodníku peněženku, ve které byly jenom doklady. Ale úplně všechny od občanky počínaje a kreditkou konče. Našla jsem si ve Zlatých stránkách telefon, zavolala s tím, že je asi vykradená, ale že je aspoň s doklady. Postižený byl strašně rád, pro peněženku si přijel s bonboniérou. Já vím, peněz je škoda, ale kdo už někdy vyřizoval nové doklady, tak ví, co je to za vražednou práci. Když jsou zloději aspoň tolik slušní, že peněženku nezahodí úplně, ale nechají v ní doklady, je ještě naděje že se něco zachrání. Pokud to ovšem nenajde někdo mazaný a doklady zneužije...tomu, že bych byla obviněna z krádeže já, moc nevěřím. Jak by mohl dokázat, jakou sumu v peněžence měl? To je přece křivé nařčení...
(Inka - Mail - WWW) 15.03.2007, 11:13:11
mě se stalo asi před 4mi lety, že mi najednou někdo volal jestli neznám Petra ..... a nemám na něj telefon, byla jsem trochu v údivu a řekla, že znám a telefon mám, tak jestli prý bych mu mohla zavolat a dát jeho číslo, že na výstavišti v Praze našel jeho peněženku se všemi doklady na jeho jméno a pouze mou vizitku s telefonem tak ať se prý nezlobím, že obtěžuje, tak jsem to hned zorganizovala. Doklady byly v pořádku vráceny. Asi před měsícem volal Petr (já už na tu epizodu dávno zapomněla), něco potřeboval, vlastně jsem ho od té doby neviděla a najednou mi na konci telefonátu říká, tu Tvou vizitku mám pořád v peněžence, přinesla mi štěstí, tak jen abys věděla, kdyby zase náhodou někdo volal, docela mě to rozesmálo.
(radka - Mail - WWW) 15.03.2007, 12:08:46
Myslim ze vraceni nalezenych veci je tak trochu zivotni styl :o) Ja obcas neco ztratim nebo zapomenu a temer vzdycky se mi ty veci vrati. Vlastne vzdycky :o) Nekdy i celkem dobrodruznym zpusobem. A ja nemam zadny duvod nevracet to co patri nekomu jinemu. Nepotrebuji cizi veci. I kdyby mi nekdo nabizel neco jen tak, tak bych si to asi nevzala. Proc? Ja mam svoje. Nepotrebuju cizi.
Jako holka jsem to nechapala. Proc vracet. Ale zivot me naucil :o) Zije se mi tak lepe. moje veci se mi vraceji samy. Nikdo me neokrada i kdyz neni problem mi cokoliv vzit.Alespon zatim :o)
Ten Kráťův příběh mi přijde přitažený za vlasy (Míša - Mail - WWW) 15.03.2007, 12:30:42
Je to tak,jak napsala Gerda, protože za prvé - je neprokazatelné,jaký finanční obnos byl v peněžence v době ztráty a za druhé - je neprokazatelné, že by ten obnos ukradl zrovna ten člověk,který peněženku vrátil majiteli. To by ty peníze u něj museli najít s tím, že ten okradený by měl zaznamenaná čísla bankovek.
(bb - Mail - WWW) 15.03.2007, 13:08:54
hm, před 19 lety se dělo víc věcí přitažených za vlasy...
ostatně, nejen před 19 myslím, že proto se vžil název Absurdistán
Mňo, řekla bych, (Míša - Mail - WWW) 15.03.2007, 14:53:39
že takový nesmysl by asi neprošel ani před 19 lety, jedině snad, že by dotyčný člověk byl neoblíbený režimem. Jenže pak by se určitě nikdo nespokojil s nějakou podmínkou a srážkou z platu, to by si na něj vymysleli něco pikantnějšího. Vždyť je to blbost - najdu peněženku, vrátím ji a odsoudí mě za krádež? Na základě čeho? Na základě tvrzení majitele, že tam měl tolik a tolik? Tomu teda nemůžu věřit, i kdybych chtěla.
Boží mlýny (Aknela - Mail - WWW) 16.03.2007, 04:20:06
můžou fungovat i obráceně. Já jsem si jednou zapomněla v restauraci kabelku. Nebyla jsem ji zvyklá moc nosit, takže jsem jí nezačala postrádat až za pár hodin, kdy restaurace byla zavřená. Měla jsem v ní klíče, doklady, peníze...spát jsem šla tu noc ke kamarádovi a doufala, že kabelku má u sebe personál restaurace. Když jsem tam ale druhý den jela, kabelka nikde. On jí totiž někdo našel, podle adresy na občance zjistil kde bydlím a pověsil mi jí na kliku od bytu.
Byla jsem tak moc vděčná, že od té doby jakmile něco najdu, hned vracím. Cítím, že to za tu kabelku musím oplatit. Už jsem takhle našla a vrátila peněženku a šek na celkem velkou částku.
Měla jsem několik let (Hani - Mail - WWW) 16.03.2007, 13:10:59
v pracovní náplni ztráty a nálezy..jo mohla bych vyprávět co se dá ztratit a co lidi naleznou a přinesou...třeba peníze nalezené v bankomatu,které si dotyčný zapomněl dát do peněženky, apod.
Vracený mobil (Evule - Mail - WWW) 17.03.2007, 23:38:43
Před několika lety jsem byla na dovolené v Jeseníkách. V restauraci na Pradědu jsem zapoměla mobil. Jeden z číšníků si dal tu práci, přes mé rodiče zjistil kde jsem zjistil i telefoní číslo a zavolal mi. Druhý den jsem se pro něj vydala. (s flaškou)Byla chumelenice a mlha. V restauraci jsem si dala pohár a kafe. Dokonce jsem si i s číšníkem popovídala. A ten pohár jsem dostal jako pozornost podniku(prý za to,že jsem musela v tak hnusném počasí na Praděd). Takže vracím co najdu.A tahle příhoda mě dodnes hřeje u srdíčka. Jen víc takových poctivců.
|
Skončilo to tak, že kolegu šťastně odsoudili k podmínce a náhradě škody, kterou mu potom u nás strhávali z platu!