Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

     Zamilovala jsem se... Potkala jsem člověka, který byl pro mě naprosto spolehlivý, ve všem, v lásce, v běžných životních problémech. Opora, kterou jsem neznala. Začínali jsme se bavit více o dětech, o naší budoucnosti, začínaly se rýsovat nové plány. Můj život začínal mít nový začátek, a já si myslela, že i mě může potkat štěstí. Byl milý, občas náladový, trochu depresivní, ale vždy spolehlivý muž.

     Co se stalo potom? Dostala jsem „dobré upozornění" od „přítelkyně" abych si přece jen dávala pozor. Nechápala jsem proč a nač. Začala jsem být ostražitější, začala si víc všímat jeho nálad, jeho chování. No a pak se to stalo. Podváděl mě. A to je to, proč píšu. Nedokážeme se od té doby z toho dostat. Je to pořád dokola, chvíle kdy už mám pocit že je to pryč, ale pak nastávají u mě deprese z toho, že mě podvádí dál. Nejsem paranoidní, ale já nevím jak mu začít věřit.

    K tomu se ke mně dostala jeho faktura za mobil, abych zjistila, že posílá měsíčně něco kolem tisíce sms, spousty mms. A mě to určitě není. Tak vlastně s jistotou vím, že pokračuje (i když možná jen tímto způsobem) v tom vedlejším vztahu. Když jsem mu chtěla o tom říct, jako by vycítil nebezpečí o čem bude řeč, a odmítl se mnou o tom mluvit. Nesmím nic říct, jinak následuje jeho sebeobviňování a neskutečný kolotoč zpráv o tom, že mu nevěřím a podobně. Stokrát jsme se rozešli, pokaždé pak následuje z jeho strany záplava sms a návraty k sobě. Já nevím co dělat. Miluji ho, strašně moc ho miluji, ale uvnitř někde cítím, že stejně tohle není v pořádku.

     Tak snad mi poradíte, snad má někdo podobný osud nebo něčím takovým prošel. Je možné slepit zpátky vztah, který byl narušen nevěrou ? A jak začít věřit, když podezření dál trvá a není paranoidní ? Děkuji Vám, i kdyby se mi rady nedostalo, alespoň jsem se vypovídala. Lucie

ODPOVĚĎ:

Milá Lucinko,

     mám pocit, že ty bys se spálila i o studená kamna... Prostě a jasně, vybíráš si a) nevhodné a nepravé, b) a ve své hlavě, ve svém srdci si je "přemaluješ" do svatých barev. Staré známé přísloví říká, že "když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají". Pochopitelně, že se ze začátku snažil, byl věrný, dvorný, úžasný, spolehlivý, něžný, milující... atd. atd. A když jsi dostala upozornění, tak jsi byla docela jistě naštvaná i na tu přítelkyni, která tě varovala. To ostatně je jednoznačně vidět i z těch uvozovek, do kterých jsi tohle slovo dala – už i v tom je vidět, jak ses snažila ho bránit, jak ses snažila si ještě víc přidržet na očích svoje růžové brýle. Na druhou stranu dobře víš, že to není zas tak férový pán, že to "stejně není v pořádku". A to tedy není. Ta závislost na mobilní korespondenci, to je úděsný. Nejspíš sis to také spočítala: posílá v průměru kolem 33 sms denně... Když jsem tu psala o internetovém seznamování, koukla jsem se na pár seznamek, do annonce, na "rande" a další servery. A zjistila jsem, že je plno lidí, pro které ani není tak nutný fyzický vztah, alespoň v určité fázi, jako právě jen to esemeskování...a posílání si fotek. Asi jsi ty mms neviděla, že? Nemyslím, že by bylo oč stát...

     Lucie, kdysi psal chytrý pan doktor Plzák, že je nádherná (alespoň ze začátku) láska s hysterkou. Je bouřlivá, fascinující, divoká, vášnivá – ale pak ty konce... Něco podobného bude tvůj přítel. Ten má zase jako obranu své deprese, nálady...sebeobviňování. Prostě – dítě začne brečet ještě před výpraskem, takže k němu vlastně už pak nedojde :-)))) To dělá jedině zbabělec... Tohle nemáš přeci zapotřebí... Chápu, že po tom neskutečném období, kdy se manžel k tobě zachoval tak ostudně (a ty jsi s tim souhlasila, ach jo...) pro tebe byl tenhle "romantik" něčím nádherným, přímo nebíčkem. Ale holka, ty jsi vlastně spadla z bláta do louže, z jednoho trápení do druhého. To opravdu není mužský, který by ti dal klid do budoucna, to už si rovnou najdi nějakého gamblera a současně k tomu tiskárnu na peníze :-)).

     Moje rada? Nerozcházej se s ním, alespoň ne hned; znáš to: nevylévá se špinavá voda, pokud není čistá. Asi bys rozchod neunesla, viď.  Ale proboha: nepořizuj si s tímhle chlapem dítě!!! Alespoň něco podobného jsem z tvých slov vysledovala! To je jako kdybys do promočeného papírového pytlíku sypala brambory... Zkus se na něj teď začít dívat trochu jinýma očima, očima ostatních, nezúčastněných lidí. Nejspíš nebude puberťák, takže už má něco za sebou – co o něm opravdu víš? O jeho předchozích vztazích? Případně předchozím manželství? Víš, jaký je ve své práci? Není zaměřený především na sebe?    

     Neber to ale zas až tak tragicky. Všechno zlé je vždy pro něco dobré. Řekni si, že to bylo hezké, příjemné, vášnivé – ale... Ale jsi ještě mladá, plná života. Doporučovala bych ti si nějak vypořádat své nefunkční manželství a začít se věnovat nějakou tu přechodnou dobu především sama sobě a dětem. Co nevidět ti "odejdou do svých životů", tak si je ještě užij. Vymysli nějakou báječnou dovolenou pro vás tři, dejme tomu nějaký zajímavý poznávací zájezd, ne jen fádní povalování u vody, u moře. Užijete si, bude zábava a přijdeš na jiné myšlenky. Věřím, že si jednou toho správného k sobě najdeš. Ale – pak prověřuj, hned a pořádně. Vztah, to není něco, do čeho se má vletět po hlavě, se zavřenýma očima... A když, tak včas vyplavat a pořádně se rozhlédnout :-))))))

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk