Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Pomaličku se z našich návštěv stává rituál, Malého povozím po obchodě, prohlédnu si květiny (ty potraviny mě berou méně), prohlédnu časopisy, farmacii atd...Není divu, že jsme už v obchodě známí, znám od vidění většinu prodavačů a oni mě, skoro pokaždé něco milého prohodí o Malém a je mi milé, že si všimnou snad každého drobného detailu např., že Malý začal více mluvit, míním tím, že občas píská a je to slyšet po celém obchodě - nebo to, že má delší vlásky apod...Tohle všechno je strašně příjemné, protože jako žena, která je v podstatě připoutaná k Malému(neboť kojím) si ráda promluvím s !!!“Dospělým” člověkem...Ne nadarmo se říká, že matka s dítětem je ten nejopuštěnější člověk.<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

 Mezi prodavači byl i jeden, kterému v duchu říkám Mimozemšťan – má totiž strašně světlemodré oči, jakoby bílé - a tento muž (40 asi) nás zahrnoval obzvláštní péčí. Dělal tam takové děvče pro všechno, jednou zásoboval, jednou byl v pokladně atd...No, a jak to nazvat, prostě jsem měla pocit, že mé dítě je jen taková záminka k rozhovoru, navíc to očividně přeháněl... Ŕíkala jsem si, že to asi má v náplni práce, abychom tam více utratili – chovat se přátelsky – přesto jsem na něj byla méně milá než na ostatní personál, ten pocit vedlejších jeho úmyslů jsem cítila...

 Nedávno jsme šli s Malým opět do obchodu. Mimozemšťan mě asi neviděl nebo zaregistroval později. Právě se očividně motal kolem další maminky s miminkem ve vozíku a zkoušel to na ni úplně stejně, jako doposud na mne… Zkrátka a dobře mi připadlo, že jeho balící metoda je přes miminka. Asi jsme my matky všechny stejné, možná snadná kořist, stačí pochválit našeho broučka a hned jsme milé, přátelské atd...

Ovšem – Mimozemšťanovi se už raději vyhýbáme...

Morgan, Chicago

linkuj.cz vybrali.sme.sk