Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Moje kamarádka je učitelka v zařízení pro děti, které mají diagnostikovány všechny možné dys-poruchy, poruchy chování a psychické nemoci. Mimoto v tomtéž centru pomáhá s psychoterapiemi, které mají vést k omezení dětské agresivity. Povolání je to těžké po všech stránkách. Těžká je spolupráce s rodiči dětí, kteří často nedokáží přijmout, že se u jejich dítěte rozvíjí například těžká forma schizofrenie. Je to i fyzicky dost náročná práce...

   
     Děti, s kterými pracuje, mají většinou něco kolem 10 let, ale vlivem psychofarmak dost přibírají a mají sílu a je prý občas těžké se ubránit agresivním útokům. Kamarádka mi popisovala, že jí občas na hlavě přistane láhev s vodou nebo kolem ní prosviští židle. Učit a efektivně vzdělávat takové děti není příliš možné, prý je ráda, když je zabaví a udrží v mezích neagresivity.

     To se pochopitelně nelíbí rodičům, kteří jsou orientováni na výsledek. Je mnohem těžší spolupracovat a žít s dítětem, jehož postižení není na první pohled vidět... Přes to všechno vypadala má kamarádka velmi optimisticky a vyrovnaně a říkala, že ví, že se nejedná o práci, kterou by člověk vydržel dělat celý život, ale že to zatím dělá ráda.

     Popisovala mi případ jednoho chlapečka, který má schizofrenii a v některých etapách si myslí, že je počítač, na ukazováčku má enter. Hranice mezi dětskou hrou a psychickou poruchou může být někdy tenká. Zajímavé je to, že spousta poruch chování se dá důslednou výchovou - ovšem od jednoho roku do tří let - vyeliminovat...

     Jenže – na to musíte být sám uvědomělý a vychovaný rodič, vyzrálá osobnost atd. 

rozinka

linkuj.cz vybrali.sme.sk