V 15. stoleti byla cukrova trtina az na Kanarskych ostrovech. Tou dobou do toho vstoupil Krystof Kolumbus. Po te, co se do Spanelska s naramnou slavou vratil ze sve prvni vypravy s lodmi Santa Maria, Nina a Pinta, zacal Krystof pakovat na novou vypravu do Caribbean. Nova vyprava vyrazila v roce 1493 a mela 17 lodi a 1200 namorniku. Cestou se stavili doplnit zasoby na Kanarskych ostrovech, tam nalozili i mlade vyhonky cukrove trtiny a aniz by to tusili, polozili zaklady cinnosti, ktera hnala karibskou ekonomiku dalsich 500 let.
     Prvni plantaz cukrove trtiny byla na ostrove Hispaniola (tam, kde je dnes Haiti a Dominikanska republika) a byl to uspech a cukrova trtina se rozsirila i na ostatni karibske ostrovy. Pestovani trtiny ale vyzadovalo mnozstvi pracovnich sil a ty bylo nutno najit. Ukrajinci a mladistvi Cesi a Cesky se tehdy jeste po Caribbean nepotulovali jako dnes a tak okolo roku 1520 zacal obchod s africkymi otroky.
     Cukr se z cukrove trtiny ziskava lisovanim trtiny a odchytavanim stavy ve velkych nadobach. Stava se vari a po ochlazeni krystalizuje jako cukr. Co zbyde, je cerna, husta a lepkava stava zvana melasa. Melasa se zpocatku jednoduse vyhazovala a az okolo roku 1650 si nekdo na ostrove St. Maarten
vsiml, ze melasa, ponechana na slunci, ktereho je tady dostatek, zacala kvasit. A to byl zacatek premeny cerneho odpadu do tekuteho zlata, jmenem RHUM a pozdeji rum.
    Na britskych ostrovech, kde maji zalibu rikat vecem jinak, nez vsude jinde (trucku rikaji lorry – copak je to nejaky papousek?) dali rumu velmi dobrodruzne jmeno "Kill-Devil". Jestli to dabla zabilo, neni znamo, ale znamo je, ze puvodni sila noveho napoje zabila radu novych ochutnavacu. Zachoval se dokument britskeho namornictva, ktery narizoval vydavat pul pinty rumu (160 proof) vsem muzum posadky (za muze se tehdy pocitali i desetileti hosi) kazdy den. Jestli to vypili najednou, opatrne usrkavali a nebo si tim namazali bolave nohy bylo na prijemcich. Obvykle to vypili najednou a zacali se rvat a vseobecne delat nepristojnosti a problemy.
     Problemy spojene s vydavanim rumu zacaly byt tak zavazne, ze v roce 1740 vydal Commander in Chief of the West Indies admiral Vernon prikaz, ze vydavany rum musi byt smichan s vodou v pomeru quart vody a pul pinty rumu. Redit rum vodou byl v ocich namorniku veliky hrich a zacali novemu napoji posmesne rikat "grog" – podle plaste, ktery admiral Vernon nosil a kteremu se rikalo "grogram". Jmeno grog se ovsem ujalo.
     Koncem osmnacteho stoleti zacaly karibske ostrovy vyvazet rum (nebo rhum) do Anglie v tak velkem mnozstvi, ze rum na britskych ostrovech temer vytlacil do te doby nejpopularnejsi napoj – gin. Napoj "rum punch" se stal tak popularnim, ze jen Londyne samotnem bylo pres 300 "punch
houses".  Britske kolonie v Americe take dovazely velka mnozstvi karibskeho rumu a platily za lihovinu drevem a susenymi rybami. Kdyz to videla Anglie, snazila se zvyhodnit sve vlastni lihovary a palenice tim, ze zakazala prepravu a obchod s rumem mezi koloniemi a naridila na dovoz rumu do Ameriky vysoke dane. To zpusobilo vystavbu lihovaru na vychodnim pobrezi Ameriky a primy dovoz melasy z karibskych ostrovu a nadeje Anglie na dominanci ve svete rumu byly v haji...
Ross Hedvicek,  z ostrova Sint Maarten, Netherland Antilles

linkuj.cz vybrali.sme.sk