Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Při kafíčku s kolegyní probíráme leccos a mimo jiné jsme se shodly, jakou sílu má slovo. Jsme na rozcestí, nevíme, kudy se dát, a poznámka v televizi, v novinách nebo jen tak pronesená v hovoru nám nejednou ukáže cestu. Kniha je pro mě často velmi dobrým rádcem, zvlášť ta, kterou vám chci dnes představit. Jde o  knihu plnou mýtů a příběhů archetypů divokých žen Clarissy Pinkoly Estés. Četla jsem ji  proti svému zvyku velmi dlouho, každá kapitola ve mně vyvolala řadu dalších otázek, takže jsem  nejprve sama v sobě hledala odpovědi, abych mohla dál pokračovat ve čtení.

     Autorka, psycholožka a terapeutka, knihu pojala pro mě velmi příjemnou a srozumitelnou formou příběhu, který pak následuje výklad. Občas tuto knihu otevřu na libovolné straně a pokaždé v ní najdu něco, co mě osloví. Najdu slova, která mi připadají určena jen pro mě a ukazují mi, kudy pokračovat, abych se neztratila. Na  podobenství známých i méně známých pohádek a legend, kde je hlavní hrdinkou – jak jinak – dívka nebo žena, představuje archetyp divoké, hladové, smyslné a dravé ženy. Kniha patří do rukou ženám, které se chtějí vrátit ke své podstatě, ke svému prapůvodu, ke kořeni své duše. Které pořád cítí nesmělé klepání jejich malinké dušičky, která  byla svázána omezeními, normami, morálkou a nechala se uvěznit  pro dobro ostatních. Které chtějí změnit dosavadní styl života, se kterým nejsou instinktivně spokojeny.

„Všechny jsme naplněny touhou být nespoutané. Pro tuto touhu existuje několik tradicí ověřených protilátek. Učili nás se za ni stydět. Nechávaly jsme si růst dlouhé vlasy a požívaly je k zakrývání svých citů. Stín divošky nás však během našich dnů a nocí stále provází. Ať jsme kde jsme, ten stín, který nás pronásleduje, je rozhodně čtyřnohý."

     Každá z nás neustále potlačuje a skrývá své emoce – hněv,  nenávist, vášeň a touhu po poznání, každá jsem zažily chvíle, kdy jsme chtěly utéct před problémem, zařvat, vylézt na strom nebo někomu zatít drápy do hrdla. Pak jsme pomyslně stáhly (jako vlčice) ocas a své emoce zkrotily... Přitom láska, výchova dětí, hudba, divadlo, výtvarné umění a samotný život nás obohacují jen když je prožíváme naplno, bez zábran, bez omezení. Žena, kterou  v dětství podrobili přísnému řádu, autoritě a zákazům, je duševně vyhladovělá. Když autorita padne, žena se sama zničí, protože hlad po činech, které jí byly zakazovány, ji pohltí. Předávkuje se něčím, co mělo být  dávkováno postupně – radost ze hry, objevování vlastního těla, radost z přátelství, požitek  z dobrého jídla, hudba, tanec...

     Motýlí žena, stará silná Indiánka, svým rytmickým a soustředěným tancem u ohně dokáže připomenout, že naše tělo je schránka, která nás nosí celý život, naše boky jsou  lůžko pro potomky, naše prsa jsou zdroj potěšení a  naše tvář obraz duše. Příroda neřeší, jestli je někdo tlustý, tenký vrásčitý nebo hladký, tělo je teplé přítulné poddajné, měkké a nepotřebuje srovnávání s ostatními těly, a duše má spoustu jiné důležitější práce než se pozorovat v zrcadle...

     Mořské ženě sebere rybář její tulení kůži. Vytrhne ji ze svého prostředí a i když ji rybář miluje a slíbí vrátit kůži za sedm let, musí se žena vrátit do moře a nechat na souši své děti. Ztratila by svoji podstatu, ze které vzešla. Zahynula by.

     Mnoho příběhů mi  předalo jednoduché poselství. Troufám si tvrdit, že v životě každé z nás nastane období, kdy musíme slupky morálky, zvyků, stereotypů a  přijaté odpovědnosti a povinnosti prostě odhodit, abychom neztratily svoji identitu, abychom zase pocítily slunce na své tváři, sůl v ústech a rozkoš z milování, tance a z pohledu na krásu kolem. Stát se tím, čím jsme byly jako děti – nespoutané, sobecké, radostné, důvěřivé a nepochybující. Vyklouzněte čas od času ze své skořápky a nechte svoji podstatu působit, nadechněte se  a  roztáhněte křídla, sledujte z výšky svět pod sebou. Zapomeňte na povinnosti, na zodpovědnost, na své tělo, na starosti, a dejte volnost své duši! Jen tak budete mít opět sílu přežít denní kolotoč, jen tak si uhlídáte svoji osobnost, svoji divošku, která vám připomene, že jste jedinečné, nezaměnitelné a pro svět nepostradatelné.

Ale jen vy jste ty, které to chtějí a mohou změnit.

Krásný a žensky dravý den vám všem, Regina

linkuj.cz vybrali.sme.sk