Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Stále mě pronásledují představy, jak mě můj přítel kdekoliv, kde je ( i v práci) podvádí.Pomůžete mi prosím, a poradíte, jak se takových představ zbavit.? Vím, že už jsem asi zralá na psychiatra :-)<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ: 

J Evičko, já nevim, proč si každej říká, „že je zralej na psychiatra“…. To si opravdu myslíš, že je nějaký kouzlo, který tihle šamani mají? Že ti nabídne kanapátko, ty se vyzpovídáš a domů půjdeš „uzdravená“?  Jednak – psychiatři jsou doktoři pro lidi, kteří si neumějí poradit – kdežto ty, už jen tím, že jsi se odhodlala někam napsat, jsi dokázala, že to zas není tak strašný… Hele, neubráním se několika legráckám – víš, čím se liší psychiatr od pacientů? To je ten, co má klíče…Ale raději dost – hele, někde hluboko ve tvé dušičce je strašně moc nedůvěry sama v sebe. Kdybys si byla jista sama sebou, tak bys se nebála, že o drahouška přijdeš… Sama určitě víš, určitě sis o tomhle problému už hodně přečetla, že není možné, abys všechno věděla a byla si prostě někým na sto procent jistá. To by přeci nebyly rozvody… Ale – kdyby si zase lidi přeci jen nevěřili, nebyla by manželství, nebyla by láska. Je to jak v začarovaném kruhu.

Takže – vykašli se na jakékoliv cenzurování a prověřování, jediná kouzelná medicína na tuhle bolístku je ve tvých rukách. Musíš se otužit… Musíš se naučit – ty sama sebe – netrápit se a nemyslet na to, co se právě v tomhle okamžiku děje tam, kde nejsi… A teď se ti pokusím tedy dát návod: určitě už od rána (pokud spolu žijete), myslíš na to, co a kde…a když se setkáte, tak se ptáš, snažíš se – snad nenápadně – vyzvědět každý okamžik… Podvědomě kontroluješ jeho oblečení, jeho vůni… 

Proto zítra si udělej první otužovací den: normálně se spolu bavte, ale ty mu celý den do práce nezavolej, sms neposílej… A když on se bude ptát, případně divit, tak řekni, že jsi měla málo času, moc práce.. Musíš to vydržet, kdybys měla celý den telefon hypnotizovat, v duchu vidět všechny ženský světa s ním…

A až budete spolu, vyvaruj se jakéhokoli dotazu na jeho práci, na jeho čas – co dělal. Naopak ty mu povídej – o čemkoliv, co myslíš, že by ho mohlo zajímat (třeba o nějaký bezva knížce, o fajn receptu, o počasí – o čemkoliv!!!) Dávej si strašně moc pozor na pusu – vydrž to!!! (Asi jsem ti tu jen a jen říkala samé "musíš", ale věřím, že to dokážeš!!! Já vím, bude to hrozné, bude to těžké – asi jako kdybys si neotužilá vlezla ráno z teplé postýlky pod studenou sprchu J. Přijde druhý den – a ty se snaž vydržet zas. I kdybys si měla tu ruku, co by chtěla volat, urazit J. Věř mi, že mu to asi bude divné,  nejspíš ti bude  volat on!!! A on se bude naopak vyptávat…  Další – na setkání, která spolu máte, pokud spolu nežijete – se domluv včas, ne až těsně před loučením. A pamatuj! Ten, kdo říká, „já se ozvu“, je na tom vždy líp, takže se domluv buď na určitou hodinu, nebo to buď ty, která „se ozve“.  Na rande pak můžeš přijít o 3 – 5 minut později, případně mu můžeš těsně před tím zavolat, že se o „minutku“ opozdíš. Víš, tímhle si zajistíš, že nebudeš nikde stát, čekat a trápit se…

Věř mi, povede se ti to… uvidíš. A taky se pořádně podívej do zrcadla, na tu holku, která se líbí tvému příteli. Vidíš? Tahle se mu líbí, s tou je!!!

Ahoj, daniela@kudlanka.cz

P.S. Proti psychiatrům nic nemám, aby mne hned někdo nevraždil …

linkuj.cz vybrali.sme.sk