ze se dva delsi dobu nemiluji je alarm.
Po jak dlouhe dobe jsi ji koupil kytku?
Neni to vlastne az po te,kdyz jsis uvedomil ze Tva zena nahodou...zije?
Znam jedno manzelstvi,kde si muz zacal vsimat sve zeny teprve,kdyz tusil ze nekoho ma a tusil spravne samozrejmne.
Dvakrat mu na to skocila ze se chce zmenit ale po treti se vazne zamilovala a ackoliv se jeji manzel snazi-uz mu to neni nic platne,pac vi ze je to z jeho strany pokrytecke.
Nerikam denne,ale obcas davat zene najevo,ze na ni myslis behem celeho zivota-je super.Treba koupis tu kytku jen tak,jednou do mesice nebo vymyslis nejaky program,nebo ji pozves na veceri s tim ze si pak doma udelate vyjimecny vecer-taky staci jednou do mesice.Nerikam ze by se mel snazit jen muz ale vypada to ze jste se odcizili a zijete kazdy svuj zivot.
Nu,to ze odmita milovani-to prece neni -ze jinak se chova normalne.
Reaguj tedy,kdyz jsi nezareagoval okamzite v situaci kdyz jsi ji videl.
Promluv si s ni,treba Ti rekne ze konci a treba Ti rekne co ji na Tobe vadi ci co ji od Tebe chybi.
Kdo lip z nas to muze vedet nez ona sama?

ale prakticky pár měsíců po svatbě? Brát se nemuseli, asi teda chtěli, bylo to z lásky ? A on se tak rapidně změnil, že to řešila únikem s milencem ? Kdovíjak dlouho to s ním táhne, kdy začala ? Měsíc po svatbě ?Kdy by si ti dva už měli být věrní než takhle ze začátku. Je to sice pohled je z jedné strany, ale...Možná to je staromódní názor. Nebo ?

Spíš asi moc tolerantní. Jednoznačně je vidět, kdo tam "má navrch". Asi moc ustupoval. Radku, nedělej zatím žádný scény, ale rozhodně bych v nejbližších dnech trochu víc sledovala cvrkot...

že dost možná opravdu žádný "vyřčený problém" ze strany manželky nebyl, prostě se "jen" zaláskovala. Proto asi to ochlazení v ložnici a minimalizování rozhovorů. Zdá se mi, že Radek se jí naopak snažil vycházet vstříc, chápal, že se učí a nemá náladu na hovory, zábavu, sex... a nenaléhal, nevyčítal. Samozřejmě, ty moje závěry jsou jakýsi dojem z toho dopisu, co napsal, takže můžu se mýlit, ale stejně se mi nezdá jako typický prvoplánový hajzlík nebo ignorant.

Vidět svou lásku s někým jiným je celkem síla, zvlášť tak krátce po sňatku. Je to něco úplně jiného než jen nějaké "podezření". Asi bych, na místě Radka, to zatím teď nechala a v klidu bych si urovnala v hlavě, co dál. Odpověděla bych si na otázku, zda ten vztah chci udržet, včetně toho, za jakou cenu. Konečné slovo je ale stejně na ní. Jednou ta pravda vyjde najevo a celý průběh je potom hodně odvislý od toho, jak se k celé situaci postaví ona.

nemáš staromódní názor. Jen normální čestný slušný způsob myšlení.

ze to je normalni a ze by Radek jeste mel neco zehlit - rekla bych, ze se proste zabouchla. Co ted, to teda babo rad. Kdyby na me manzel v tyhle situaci zautocil, mozna bych se tim spis zacla branit a uchylila se k milenci. Aby zena dostala vycitky svedomi a uvedomila si, co doma ma, k tomu musi dojit sama, neda se prinutit, naopak. Zas mi prijde blby delat ze sebe uplnyho vola a predstirat, ze nic nevim (ostatne zaclo to preci nahodnym pristizenim, a kdyz se s nim liba na verejnosti, nemuze prece rict, ze je manzel smirak, kdyz je videl), pripadne je dal sledovat, pac to mi prijde nedustojny jich obou.

Nerikam, ze je to nejlepsi postup, ale ja bych asi nedokazala nic jinyho, nez ji rict, ze to vim, a dat ji nejaky ultimatum, a samozrejme prostor pro vysvetleni a vyreseni situace. Ale rekla bych ji to az tehdy, co bych se uklidnila, abych vedela, ze pripadnou hadku ustojim v klidu, stejne jako ustojim i to, kdyz se rozhodne pro nej.

Já bych na místě Radka zmizla na pár dnů někam mimo, srovnat si myšlenky. Vypnout mobil, a nechat jí podusit ve vlastní šťávě. Pokud by měla strach, co je s ním, a obtelefonovávala známé, nemocnice a špitály, tak ještě není všechno ztraceno.
V opačném případě ten vztah jde do kopru.

nejde o 3/4 roku -pise ze spolu ziji 3 roky.Ani k fakulte naproti ji nechodi-coz popsal.
Jo,tolerantni je nebo byl ale sklouzli oba asi do nejakyho stereotypu,pise ze se doma jen vidi,nic vic.
Zadny spolecny debaty,spolecny vylety nebo neco podobnyho.
Ja se ji nezastavam ani ji nesoudim.
Kdyz to vezmu dle sebe-jsem-li skutecne zamilovana,ostatni chlapi jsou pro mne bezpohlavni.
Jestlize se mi stane ze potkam nekoho,s kym ztratim hlavu,pak to znamena ze muj dosavadni vztah co mam nebude 100%.A muze byt ten muj muz co s nim jsem uplne suprovej.
Nekdy udelame chybu a prichazime o partnera,nekdy chybu ani nedelame a prijdeme o nej stejne,vzdyt-kdo je dokonaly?

no nic proti, ale 3/4 roku po svatbě by vztah neměl být jen ze zvyku a setrvačnosti, ne? (Tedy to by neměl být nikdy, ale takhle brzy už tuplem ne, ne?) Nějak mi uniká smysl toho, proč si ta slečna Radka brala, když do něj není dost zamilovaná už 3/4 roku po svatbě... když jí Radek nestojí aspoň za otevřenost a upřímnost... Kloním se spíš k Wendy.

ale ta svatba mi připadá trochu jako mezník, víš. Za svobody se jeden trhnout může, to se stává, stává se to i pochopitelně i po svatbě, ale uznej, to už je kór blbý...

hodně nabouraná důvěra ! Radku, napiš, jak ses rozhodl. A co ona na to ? Ztracená důvěra se velmi těžko získává zpět. Je to zrada.

jestli se Tvá manželka takhle chová už v začátku manželství, jak se pak bude chovat po 20ti letech. Asi jsme každý jiný, ale pro mě by to byl konec vztahu, ztráta důvěry a lásky k takovému člověku, nemohla bych žít s někým takovým. Tady není co zachraňovat.

co v takové situaci... když si sbalíš kufry a zmizíš, snad žena bude mít tolik soudnosti, že se nebude "divit" proč, a pokud ještě chce, pokusí se ještě něco zachránit. bude na tobě, jestli ti to ještě stojí za to a jestli přistoupíš na nějakou "druhou šanci".

najít vlastní kufry v předsíni by pro ni bylo možná jednoznačnější... proč vlastně vyklízet pole.

každopádně pokud nechce, už s tím asi nic nenaděláš... bohužel, život je někdy svině.

ale nečekala bych, než ji to "přejde", nezavírala bych nad tím oči... občas je potřeba najít odvahu k radikálnějšímu kroku. a myslím, že tohle je právě ta situace.

a možná dospěješ sám k tomu, co říká Inka - že tady už není co zachraňovat. ale to rozhodnutí už je na tobě...

Tvoje zena je pekne vypecena. Je vsemi mastmi mazana. Takze ji to prosim te rekni, ze jsi ji videl a cekej co ti odpovi. A podle toho se pak rozhodnes.

Pokud ji milujes a to je asi fakt, jinak by jis davno balil kufry.
Takze ji mozna uveeris kdyz ti rekne ze to nic neznamena, ze je to jen legrace a ze chce jen tebe.

Taky ti muze rict primo, ze jsi ji lhostejny a ze je s tebou jen ze soucitu. A si nechtela delat neprijemnosti pred zkouskovym tak te tahala za nos.
MOzna ji financne podporujes a prispivas na byt, a tak je s tebou jen z vypocitavosti. To je taky mozne.

Musis ted jit skrz. Rict ji co jsi videl.

Jasmí: Pokud jsem to pochopila dobře, pro manželku je prioritní ta škola, teď milenec, takže je vůbec otázka, zda by TEĎ vůbec byla ochotná přistoupit na nějaké výlety, společné debaty a podobně. Ta snaha na Radkově straně být samozřejmě musí a jestli nebyla nikdy, pak se nelze moc divit, že to takhle dopadlo. Ale jestli si Radek dokáže odpovědět v tom smyslu, že se snažil udělat maximum, akorát na straně manželky nebyl zájem, tak to bohužel vychází jedna nula pro něj. To se my tady asi nedozvíme, to si musí Radek zodpovědět sám. V každém případě, kdo z nás je úplně ideální partner? Jestli například spolu sice nemluvili, nikam nechodili apod., je otázka, jestli jí to skutečně vadilo - někdo takové věci třeba ani nepotřebuje... Ale jestli jí to vadilo a nic neřekla, pak nelze dávát vinu Radkovi. On není nějaká čtečka lidských mozků ani křišťálová koule. Jestli mu to řekla a on na to kašlal, pak to mění situaci, i když IMHO jen částečně. Bylo by od manželky férovější rozejít se a pak si teprve začínat s někým jiným.

Jinak k té důstojnosti šmírování apod.: Ideální to rozhodně není a nejsem toho moc velký zastánce, hlavně proto, že ten šmírující si tím škodí hlavně sám sobě. Na druhou stranu, pořád mi v Radkově situaci připadá lepší "vědět", co se děje, i za cenu, že k té informaci nepřijdu úplně důstojně a čestně. Ono stejně toho Radek už ví dost, co by měl ještě vědět víc?

Jestli je tu ta možnost na nějaký čas zmizet (k rodičům, kamarádům, ...), udělala bych to. Připravit se v klidu i na tu nejhorší variantu. Sebrat odvahu, sebeúctu, abys nebyl do budoucna za blbce. Všechno se dá přežít, ale toho pocitu, že jsem byl za idiota, se zbavuje hodně těžko.

je vse psano strasne strucne abychom dokazali posoudit,nakolik se Radek o ni zajimal-a zda ona neco pred tim rikala ci nerikala....nevim zda ji Radek prispiva,kdyz pri studiu pracuje,nevim zda je Radek jeji prvni chlap,nevim co ona na nem ocenuje a miluje...atd.
Nesoudim ji ani za to ze se s nekym styka tajne,kdyz ji do hlavy nevidim.
Jen si pamatuju ze jsem chodila se svym prvnim klukem,ktery byl strasne fajn a dodnes myslim ze to byl takovy nejlepsi adept na zalozeni rodiny,nuda s nim nebyla,vse se zdalo idealni.pak jsem na vejlete potkala nekoho,kdy se mi pri jeho pohledu podlomily kolena.
Nerikam ze jsem s nim neco mela-nemela a s tim fajn klukem jsem se stejne pozdeji rozesla,pac mne tlacil do svatby ale jen si tak predstavuju ze tahle holcina to s Radkem mohla mit podobny-celou dobu si myslila ze Radek je fajn,adept pro rodinny zazemi,nacez si ho pak i vzala a vse se zdalo ok-nez potkala onoho,pred nimz se ji zrejmne podlamuji kolena.No,prijit domu s tim-"hele,jdem od sebe,pac jsem na ulici potkala muze,pri jehoz pohledu se mi podlomily kolena,sice nevim co z toho bude a bude-li o mne stat ale musim se Te zbavit....z moralnich duvodu"-no kdo tohle udela?
Nebo rici Radkovi-"promin,libi se mi jeden chlap,nebude Ti vadit ze mu asi podlehnu?"Kdo z vas zen nezazila po svatbe pokuseni?Nebo v den svatby se vsichni hezky kluci propadli do pekel?
Jo,mnozi z vas zrejmne odolaly,to je jina.Urcite jste si doma sedly a v hlave srovnavaly-zda vam to stoji za to a zjistily jste ze onen kolega ci soused za pruser nestoji.Laska a nebo taky kalkul.No-a ja nevim o te Radkove zene nic ale myslim si ze si taky doma sedla a premyslela-jo a nebo ne.A dosla k tomu ze jo.Proc-to vi jen ona sama.A co Radek delal spatne,to taky nevim,jen si nevsiml toho alarmujiciho nezajmu o milovani.A ze si chlap nevsimne toho ze kdyz zena nechce,ze se neco deje,svedci bud o tom ze je v sexu pomerne chladny a nebo ze si svou zenu doma spletl s nabytkem.
Nezlobte se na mne ale mlady zdravy chlap ma do toho "triskat" po 3letem vztahu nejmene 2x tydne.Nejmene.

Jasmino, je to mimo tema ale divala jsem se na BBC na nejaky vedecky vyzkum o sexualite. A tam vedci :o)) zjistili, ze sexualni vykonnost narusta u muzu na maximum ve 20 letech a pak ZUSTAVA na stejne urovni az do sedesati let. Ja bych rekla, ze i sedesatnici by do toho mohli triskat nejmene 2x tydne :o) Teprve pak vykonnost zacina klesat. Pry Alespon to tvrdi vedci BBC.

Tak vidis Radko,deda meho muze si bral v 80ti letech 60ti letou damu a vypadali velice zamilovane,tudiz bych se nedivila ze i v te 80tce do teho triskal ))))))
varuju nektere chlapy-tolerance je hezka vec ale nesmi hranicit s hlouposti.
Mohlo se klidne stat ze by tato zena Radka ocenila,kdyby misto ticheho odchodu tam sel rovnou na ne a tomu milenci dal jednu pesti.Vzdyt-jestli je dobrej chlap v posteli,tak by snesl i nejakou tu ranu od manzela.
Ja vim,je to neasertivni,zastaraly,primitivni-ale nekdy ucinny.

no jestli do toho tříská manželka už třičtvrtě roku po svatbě s někým jiným, tak to není co řešit, nemohla bych si takového člověka už dál vážit, natož ho milovat a věřit mu. Tak nanejvejš bych jí sbalila kufry a při předání v předsíni bych jí oznámila, že vše vím, že jsem je viděla, ať si to srovná v hlavě po cestě. Když se takhle manželka chová a přitom doma dokáže dělat, že nic, že je vše o.k., tak to pardon, ale něco v ní uvnitř nebude v pořádku.

Manžel ani manželka se ze společné domácnosti takhle jednoduše vystěhovat nedá, ani kvůli nevěře. To by po Praze bloudilo bezdomovců...
Když se Radek ženil, po dvou letech společného bydlení a nejspíš i nějaké době chození, jeho žena to klidně mohla myslet vážně. S tím, že se ještě opravdu zamiluje asi nepočítala. Jenže se to nejspíš přihodilo. Děti (asi) nemají, já být Radkem, tak bych se pomalu připravila na to, že s manželstvím je konec. A měl by s ženou o tom promluvit a nezůstávat v nejistotě...

Jinak toho o Radkově manželství víme málo, nemáme tušení, jaké měli vztahy, nevíme jestli si byli zcela věrní například... Za to, že se někdo zamiluje, přestože je zadaný bych žádného a žádnou nijak příkře neodsuzovala, zvlášť když ve "hře" nejsou děti.

jestli se dá nebo nedá vystěhovat... pokud má ta nevěrná žena aspoň zbytek sebeúcty, tak ty připravené kufry sebere a bez řečí půjde, anebo se to pokusí zachránit.

svalovat to, že ona je nevěrná, na jeho nepozornost - to mi přijde divné... vždyť tady se proti Radkovi obrací i to, že jí chtěl dát pokoj na učení ve zkouškovém. ach jo. nevěra je vždycky primárně "zločinem" proti lásce ze strany toho, kdo je nevěrný.

jinými slovy - když chci spát s někým jiným, tak nebudu dělat vola z někoho, kdo mi věří, a ze vztahu, který mi nevyhovuje, odejdu. chápu, není to třeba vždycky snadné rozhodnutí, ale pro podváděného je to copak snadné..?

To, co píše Radek, se mi stalo také, ale v úplně jiné situaci. Má polovička se 30 let po svatbě rozhodla, že jsme spolu krásně vychovali čtyři dnes již úplně samostatné děti, takže jí nic nebrání odejít ode mě za novou láskou. Sbalila si kufr a odešla s tím, že se časem snad nějak důstojně rozvedeme a vypořádáme. No, taky mě to vzalo, není divu. Co teď? Vložily se do toho děti a jako ty lištičky v Budulínkovi chodily za maminkou, aby proboha nebláznila, až se jí to rozleželo a vrátila se s tím, že přece jen uznává těch 30 let jako větší váhu. Když jsem ji ale viděl brečet, ne pro mě, ale pro toho druhého, řekl jsem, že nejsem schopen přetrhnout její nový, krásný vztah a dovedl ji zpátky k němu s tím, že bude mít prostě dva domovy. On to chvíli nemohl pochopit, pak to přijal, dali si přede mnou pusu a šel jsem domů sám. Asi půl roku pak pendlovala mezi dvěma domovy, pak zůstala u mě. Dodnes trvám na tom, že to krásné přátelství trvá dál, akorát že už se ti dva vidí tak jednou za uherský měsíc a jak se zdá, přešlo je to. Oba.

Tomuto způsobu se v jiu-jitsu říká princip "JU" - ustoupit náporu a ještě tam protihráče přistrčit. Nedávno jsem četl, že chvat tomoi-nage, založený na tomto principu, zachránil japonského rolníka před čelním útokem medvěda. Když si medvěd nedokázal ve své makovici vysvětlit, jak mohl tak blbě dopadnout naznak, utekl...

Neberte to, prosím, jako návod. Rozhodně ne proti medvědům.

klobouk dolu.
Zacala jsem cist Tvuj prispevek a uz si myslela ze tam najdu-no jo,30let ztraceneho zivota,ted mne nechala atd.
A jak tak ctu dal,valim oci.
Ten chvat je baze aikido,ne?
A I'ting pravi presne to-co jsi udelal,"nech kone utikat a nehon se za nim,je-li Tvuj,vrati se."
Mne odchazet manzel-popreju mu hodne stesti,nebot,kdyz by byl uz rozhodnut,nemam pravo mu v tom branit,on neni muj majetek.A kdyby mi chybel a chtel se vratit,tak se vrati.
Kdy uz jednou lide pochopi,ze kdyz jim mizi laska,ze to neni urazka ale prirodni proces.
Zde se pozastavujete ze ona mu zahyba po 3/4 roku a pritom v zivote se stava ze laska zmizi i treba po mesici,nebo take po prvni noci.
Myslim si ze jestli nekomu vydrzi vztah celej zivot (dobrovolne)neni to o tom ze ti dva jsou dokonali ale o tom ze ti dva k sobe pasuji.
Nevydrzi-li vztah-proc hledat porad v nekom vinu?
Nakonec i ten Radek,kterej se se svou zenou jen "videl" posledni casy-je vinen?Proc?Kdyby ho zenuska neustale silne pritahovala,tak zkousky-nezkousky,bude ji delat dobre.

První otázka: máte spolu dítě? Pokud ne, je všechno snazší. Máte-li dítě, je nutno volit všechny dostupné prostředky k záchraně manželství a nezdaří-li se to, pak k ochraně dítěte, aby mravním selháním matky bylo poškozeno co nejméně. Nemáte-li dítě, je třeba vážně popřemýšlet, zda s ní dítě ještě chcete. Zda prostě i nadále chcete dítě s touto ženou, jinými slovy zda stále chcete, aby zrovna ona byla matka Vašich dětí.
Druhá otázka: čí je byt (čím vlastnictvím je byt).
Třetí otázka: soupis majetku, který bude po případném rozvodu dělen.
-----------
Manželství se uzavírá veřejně a se svědeckou podporou slibem vzájemné věrnosti a slibem vzájemné pomoci. Je-li slib jednou ze stran porušen, může se druhá strana cítit vyvázaná ze svých závazků zejména v případech, kdy primární účel manželství (založení rodiny početím dítěte) nebyl dosud naplněn. Nelze spravedlivě chtít po jednom kontrahentovi, aby pokračoval v plnění smlouvy, kterou druhý kontrahent plnit přestal. Zejména není-li smlouva dosud plněna i ve prospěch třetího (in favorem tertium), kterým má být dítě.
Rozhodne-li se oklamaná strana smlouvu ukončit a nepokračovat v jejím jednostranném plnění, je vhodné učinit tak rázně a rychle, aby emočně problémové období vypořádávání důsledků rušené smlouvy bylo co nejkratší.
---------
U církevně oddaných je to však tvrdší a samotná nevěra nepostačuje k anulování manželství, i když podle Bible Ježíš řekl:
Matouš 5,32: Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.
Matouš 19,9: Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží."
V evangeliích Lukáše a Marka je to však trochu přísněji - výjimka pro případ cizoložství není uváděna. Proto také je církevní právo v této věci velmi přísné.
Ovšem nevěra spolu s neplodností svazku může být považována za důkaz, že manželský slib nebyl jedním ze snoubenců míněn vážně a proto podle církevního práva nebylo manželství vůbec uzavřeno a je jen putativním, přičemž zdánliví manželé jsou ve skutečnosti právně volní - posuzuje to velmi složitě a zdlouhavě církevní soud. (Církevní právo je stran platnosti sňatku a jeho prohlašování neplatným velmi odlišné od práva světského.)

zaráží to úpěnlivé hledání motivů, omluv a příčin pro nevěru Radkovy ženy.
Připomíná mi to situaci, kdy mladý kluk někoho zabije, a všichni řeší co ho k tomu vedlo, jak se na něm podepsala společnost, rodinné prostředí a jak vlastně chudáček neměl jinou volbu a zachoval se zcela adkvátně podmínkám, které ho formovaly.
Zahýbat někomu tři čtvrtě roku po svatbě je prostě špatná věc, podvod, sviňárna, tečka. Můžeme hledat polehčující okolnosti, ale z černé bílou nikdy neuděláme.
Samozřejmě je možné se zamilovat do jiného, ale člověk je tvor se svobodnou vůlí a je obrovský rozdíl mezi pouhém zamilováním se a mezi aktivním vytvářením jiného vztahu. Aby vztah nezůstal jen platonickým, je nutná účast a vědomé kroky OBOU aktérů. Kdo jednou překročí tenhle Rubikon, nemůže se vymlouvat na to, že "to" bylo silnější než on, že to vlastně nechtěl, že je to prostě ta láska, že se to stalo proti jeho vůli a vůbec, že člověk je jen loutka třepotající se ve vichru vášní.
Udržování tajného paralelního vztahu je vědomé ubližování člověku, jenž vám důvěřuje a jenž vás miluje, je to zrada a podvod.

Na tom, co říká Václav asi něco je, jen nevím, jestli bych byl tak velkorysé nabídky schopen, jestli bych byl schopen přijmout ji zpátky.

Taky si myslím, že hledat důvody k nevěře, nebo ji těmito důvody omlouvat, je nesmysl. Pokud je někdo ve vztahu nespokojený a něco mu na partnerovi vadí, neměl by to řešit-neřešit tím, že si najde někoho jiného a tím si ty problémy vyventiluje. Pokud jsou ty problémy už nepřekonatelné, pak by měl ten první vztah nějakým způsobem ukončit a uzavřít, a pak si teprve hledat někoho jiného. Jinak to zavání takovým tím omlouváním nevěry typu "moje žena mi nerozumí".

Jasmíno, jak jsi napsala "Kdo z vás žen nezažila po svatbě pokušení?" - tak já se hlásím. Já to pokušení fakt ještě nezažila. Asi budu nějaká divná ;-)

proc bys byla divna?
Jestlize sveho muze milujes a stale Te i fyzicky pritahuje,pak jsou pro Tebe ostatni uplna nula.
Sama jsem psala o sobe ze pokud miluji-jsem verna.Ne ze bych byla tak moralni,ale proste pokud miluji,jiny mne nepritahuji.
Coz ale neznamena ze kdyz z nejakeho duvodu prestanu milovat,ze vina musi byt na strane muze.
Krom toho,kazdy z nas je jiny.Ja si pamatuju jak jsem byla silene zamilovana driv do dvou muzu a dnes si gratuluju ze jsem je nedostala do chomoutu,-to by byl prusvih.Byl by to proste spatny vyber partnera.
Ze v lasce nevidim a neslysim-to je ma natura ale ne snad vina.)))

Navíc, pokud se jí zdálo, že ji Radek zanedbává, tak měla ONA přijít a říct: "Hele, mám problém, pojďme si promluvit." A ne to v sobě pěkně pěstovat a hýčkat a až když to pěkně vyroste, tak zahnout - ani se k tomu problému nijak nepostavila. Nevěra není řešení.

Radek není jasnovidec; jak může vědět, že má jeho manželka problém? Kromě toho, vztah je o komunikaci, bez ní vztah není.

Co udělala, JE zrada, je to hnusné a NENÍ pro to omluva.

Radku, co uděláš ty, je samozřejmě tvoje věc a tvá volba. Já bych s takovou partnerkou nebyl...

jen jsem k tomu chtěla ještě dodat, že mě zaráží vědomí, že dva lidé jdou do svatby a tím ani nemyslím Radka a jeho ženu, spíš to vidím jako dost častý jev. A to že dva lidé jdou do svatby z jiných důvodů než z té zamilovanosti, z touhy být spolu, mít hezký vztah a rodinu, být spolu až do smrti. Svým dětem vždy říkám, zeptej se upřímně sama sebe, jestli s člověkem, s kterým chodíš chceš strávit dalších 50 let pohromadě, ve dne v noci, v dobrém i ve zlém a jestli Tvá odpověd zní NE, tak pak nechápu, proč s tím člověkem vůbec ztrácíš čas. Svatba mi připadá dost vážný krok na to, aby to člověk za 9 měsíců cítil radikálně jinak. Nebo se snad mýlím?
A tím co říká Václav jsem si také prošla, velkorysou nabídku udělala, než by se člověk nějak ponižoval a prosil, tak je to takhle lepší, ale už bych asi neuměla vzít zpátky, přesto jsme s exmanželem nejlepší přátelé.

Radek si docela správně uvědomuje, že se nejdříve musí uklidnit a pořádně si rozmyslet, co vlastně chce. Je mi sympatické, že se pokusil zapřemýšlet jestli někde neudělal chybu on, ale tím bych se na jeho místě nezabývala. I kdyby nějakou udělal, to přece ještě jeho manželku neopravňuje k takovému řešení. Ale Radek po nás nechce, abychom mu řekli, že je vina na něm nebo na jeho manželce, popřípadě na obou. On chce radu, co dál. Jenže co poradit, když vlastně nevíme a možná že to zatím neví ani Radek, jestli chce manželství udržet za každou cenu nebo jen za tu cenu, že se manželka s milencem okamžitě rozejde nebo je ochoten nějakou dobu počkat, jestli ji to přejde, nebo to raději ukončí on, protože už jí nemůže věřit.
Než si Radek tohleto v sobě vyřeší, tak by zatím s manželkou neměl na to téma nic probírat, protože by se mohlo lehce stát, že by to pro ni mohl být impuls k tomu, aby si sbalila kufry. Ale myslím si, že není dobré dusit to v sobě moc dlouho. Málokdo je tak psychicky odolný, aby to vydržel aniž by se to promítlo do jeho chování.
Takže se přikláním k tomu, pořádně si rozmyslet, co chci, co ještě jsem a co už nejsem ochotný pro to udělat, a podle toho pak v klidu řešit.

je to sice ušlechtilé, ale který muž to dokáže ? Mé kamarádce byl nevěrný muž, měli malé děti, ona nechtěla bourat manželství, traumatizovat děti, dělit barák atp. Tak mu navrhla, že spolu budou sice žít, ale odloučeni od lože. Jinak se bude o celou rodinu starat, vařit, prát. Jestl si někoho najde, najde, jestli ne tak ne, nic nesháněla, nechala by tomu volný průběh. Ale on s tím nesouhlasil. Že by si n něj všichni ukazovali jako na potenciálního paroháče. Takoví jsou chlapi.
Jinak se po přečtění příspěvků přikláním k variantě s kufry.

obratit vedomi v lidech;kteri po tisicileti maji zakodovano ze manzelstvi se uzavira uplne z jinych duvodu nez jen laska-je dlouhodoby proces a tak nesudme ty,kteri v tom maji binec.
Jeste ja si pamatuju nejen starsi ale i sve vrstevnice,ktere davaly k dobru sve rozumy ze pouha laska do manzelstvi nestaci.
Zde v Belgii jeste do roku 1990!!!musili mladi predkladat pisemny souhlas svych rodicu pro snatek.
Takze mohli milovat az do nebes,pokud rodice rekli ne-bylo po vtakach.A tak to byvalo -ne staleti ale tisicileti,uz za starych Rimanu,Egyptanu.
Vazne-neni to tak davno,kdy se lide osvobodili,ja si pamatuju,ze mne bylo 15 let a ve tride byla divka,od narozeni jiz zasnoubena s jednim-jemu bylo tehda 30 let.Jo,chodili spolu tehdy,on cekal az ji bude 18,ze se vezmou,jak to dopadlo,uz nevim.
Mela ta divka na vybranou?Sice za nasich podminek uz mela ale nebylo to jednoduche s vychovou,kterou znala od mala.
Vite vubec ze jsou lide,kteri resi problemy-o kterych se jinym ani nezda?
Nemuzes srovnavat sebe s ostatnima-nechodis v jejich mokasinach.

jak jsem četla o vývoji manželství v Evropě, tak dnešění podobu začalo brýt asi v 8. století a byl to poubý kšeft. Doba pokročila, čas oponou trhnul a poměry se hodně změnily - člověk za těch pár set let však psychicky moc ne. Manželství je nedokonalý institut, pro výchovu dětí a zachování rodu však zatím nenahraditelný. A tak se mějme rádi, no.
Jsem zvědavá zda se nám autor ozve, své jsme k tomu asi už řekli, že.

ještě, že nejsme v Belgii, to já bych se ani nevdala poprvé, naši tátové byli úhlavní nepřátelé, už je vidím jak podepisují souhlas ke svatbě ha ha ha.
Každý máme spoustu svých problémů (aniž bysme o nich hovořili s každým a musíme je také nějak překonat) a jistě i důvodů proč děláme to či ono, určitě jsem ochotná pochopit, proč manžel neudělal nákup na víkend, přestože si to vzal na paškál, že zůstal v dopravním kolapsu nebo na to prostě zapomněl, budu se snažit pochopit i když mi sdělí, že se mnou končí, protože si to představoval prostě jinak, ale zcela jistě nebudu chápat a ani nebudu chtít chápat jeho důvody, proč mi zahýbá s někým jiným a dělá, že se nic neděje, tím pro mě ten člověk končí, kde není důvěra, kde je zničena láska, tam to šťastnou budoucnost nemá. Ano koukám na to ze svého osobního pohledu a samozřejmě každý z nás by to pořešil úplně jinak. Ale ony se věci jinak říkají a jinak dělají když dojde na Tebe osobně.

Ja taky nerikam,ze kdyby se Ti stalo ze by manzel zahybal-ze ho musis chapat a ze bys nemela koncit.
Ani Radkovi tady neradim aby ji chapal a pokracoval ve vztahu-to at si zaridi dle toho jak to citi.
Jen chci rici abychom smahem nezavrhovaly ty,co zahybaj,maji k tomu tisice duvodu.
Ty Inko byt vychovavana v rodine,kde se propaguje to,ze zena musi poslouchat a muz si muze delat co chce,stavela by jsi se pak v manzelstvi k problemum taky jinak.
Kdybys zila v rodine kde si oba rodice smele zahybaji a pritom spolu zustavaji ok,taky bys brala pozdeji neveru neco jako normal,do doby nez by jsis ustalila nazory.A ja bych rekla ze clovek kolem 30ti let si ty nazory ustali a to ne jeste vzdy.
Takze delame chyby.Za chyby si pak clovek plati ale chybama se take uci.
Nemam rada tudiz takove verejne kamenovani o zrade a svinstvu.
mam kamaradku,ktera ma povahu-"hlavne aby neublizila" a z toho duvodu pokracuje ve vztahu,ktery ji spise ublizuje,vycucava.On ji taky taha po hospodach,ona se pak nevyspi a nema moc casu ani na decka,a to jen z toho duvodu ze on ji dava jasne najevo svym ublizeneckym chovanim,ze kdyby ho nechala-bude stejna svine jako jine zeny co ho nechaly.
Clovek ma pravo myslet i na sebe a muze byt v manzelstvi docela spokojen,nic mu nechybi,nez narazi na nekoho s kym to je jiny.
Nazory-nejdrive odejit a pak si najit...nu to odchazime az tehdy,kdyz to manzelstvi je ubijejici ale ne tehdy,kdyz si myslime ze to manzelstvi docela ujde.Vzdyt vsichni vime ze kazde manzelstvi prodela krizi.
Neodejdu jen proto ze mi do oka padl soused,jinak nic.
Jestlize ale zjistim ze soused je lepsi a ze s nim chci zit,to znamena ze ho nejakym zpusobem poznam...a ano,nez ukoncim manzelstvi,bude v tom treba pul roku nevery.
A znam par paru,co se seznamili za manzelstvi, vzali po rozvodu a klape jim to uz pres desitky let,no tak asi jo-asi patri k sobe a to prvni manzelstvi byl omyl.

nevíš v čem jsem vyrostla a co do mě bylo bušeno a denně jsem vídala. Ale každý máme vždy na výběr, máme svobodnou vůli, buď se chovat tak jak Tě vychovali a nebo vzburcovat pud sebezáchovy a říct si, tak takhle tedy nikdy!! A stejně tak se můžeme stavět k problémům v manželství buď to co se nám nelíbí zkousneme a nebo si řekneme, tak tohle tedy nikdy!! Je to o povaze, zkušenostech, míře tolerance.....každým tímto svým rozhodnutím si ale volíme svou budoucnost. Určitě souhlasím, troška zdravého sobectví a sebevědomí nikdy neškodí, také podle toho si tě ten druhý váží a nebo ne. Ale omlouvat mimomanželské vztahy, protože mi můj manžel(ka) doma nerozumí?!?! To ne, ani bych s nikým takovým chodit nezačala, nevážila bych si ho, ani by nebylo za co, měla bych z toho neodbytný pocit, že to stejné jednou udělá mě. Ale každej to vidí jinak a také by se jinak zachoval a toleroval jiné věci, každej jsme prostě jinej. Asi to chce si najít k sobě člověka se stejným náhledem na svět.

No, ja myslim ze teorie (jak to ma by spravne) je jedno a pak ten skutecny pestry zivot druhe. Ja si umim velice dobre predstavit zenu co ma soucasne dva muze, jednoho na sex a druheho na zajisteni rodiny. A vsichni jsou spokojeni tak dlouho dokud se vse neprovali. A ta zena nemusi byt mrcha a ten muz nevsimavy moula a ten milenec vasnivy skokan. Neni vsechno cernobile ale hezky barevne a nekdy je dobre kdyz se lidi moc neptaji. Kdyz radeji ziji a uzivaji si a ono se to vzdycky nejak vystribri. Z neverne zeny se stane verna, z muze mouly skovny sebevedomy muz a z milence hodny tatka. Karty se zamichaji znovu a vsichni si ziji svuj spokojeny barevny zivot.

vím, šedivá je teorie, zelený strom života, nic není většinou jenom černý nebo jenom bílý... ale přeci jenom - opravdu jsi tak mírná a smířlivá k různým podobám pokrytectví?

Margot, neresim je :o) Myslim ze je dulezite jaka jsem ja. Co delaji jini se me netyka pokud nerusi moje kruhy. zivot me poucil, ze kod se moc pta moc se dovi. a ze nejsem zadny soudce. a jedina spravedlnost je zivot.