Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Prý zatím odolává jen Praha... všude jinde je - prý ji má snad každý čtvrtý. Stačí se jen tak nadechnout, tam, kde si zrovna kolem vás letí vzduchem chřipkové viry, a průšvih je na světě. Přesněji řečeno nejprve ve vašich průduškách, pak míři do plic. Usídlí se hlavně na sliznici dýchacích cest. Zde se virus velmi rychle množí. Jeho množství se v prvních dvou dnech po infekci zdvojnásobuje po čtyřech až šesti hodinách. Postižené buňky se postupně rozpadají a virus napadá další; a vámi vydechovaným vzduchem ho zase šíříte do okolí vy ...

     Nejprve se cítíte zmrzle, ne a ne se zahřát, občas vámi zatřese zimnice. Bolí hlava, postupně se přidávají všechny ostatní trampoty. Prostě bolí celý člověk... Večer se to stupňuje a do rána máte přes 39 stupňů. Přidá se kašel, jste jak zmlácený. V dalších dvou až třech dnech vás z kašle začne bolet na hrudníku a za hrudní kostí (to se přidá jako bonus k bolestem svalů, které jste již měli před tím).

     Nemáte chuť k jídlu, může se objevit zvracení i zácpa. Nápadná únava a vyčerpanost sílí. Rýmu většinou ještě nemáte. Takhle vám je mizerně tři až pět dnů. Množení viru sice po 48 hodinách slábne, ale sliznice s odumřelými buňkami potřebuje čas, aby se zahojila.

     Postupně ustoupí horečka a celkové příznaky. Ale „mimoň" zůstáváte ještě pár dalších týdnů. Bohužel faktem je, že se s tím dá něco dělat jen velmi obtížně.

     V tomto období může na poškozenou sliznici nasednout jakákoli další infekce, které by se normální zdravá sliznice hravě ubránila. Jsou to nejčastěji bakterie, které mohou vyvolat zápal plic. Pokud k tomu dojde, záleží na obranyschopnosti organismu, jak bude vše pokračovat. Ale to už je bezpodmínečně nutné navštívit lékaře. Povzbuzující je, že tuto komplikaci můžete nyní při včasném podání antibiotik úspěšně léčit.

     Mimo bakterií může však poškozenou sliznici napadnout i jiný virus než chřipkový. Je jejich celá řada. Běžně způsobují banální nemoci z nachlazení v zimním období.

     V období chřipkové epidemie se však stávají závažnou hrozbou, mimo jiné i proto, že na viry antibiotika nezabírají.

      Virus chřipky je výkonnější a rychlejší zabiják, než válka vedená konvenčními zbraněmi. Během čtyř let první světové války zahynulo 15 milionů lidí. Španělská chřipka, která se rozšířila z Ameriky v letech 1918 – 1919 dokázala zlikvidovat dvakrát tolik obětí během šesti měsíců! Během celosvětové pandemie španělské chřipky bylo jen ve Spojených státech hlášeno 550 000 úmrtí. Největší počet mrtvých však mělo Španělsko, které dalo i jméno této pandemii. Během jednoho měsíce tam zemřelo 8 miliónů lidí. Počet mrtvých během španělské chřipky překonal i počet obětí čtyřleté obávané morové epidemie ve 14. století.

Příště: Léčba chřipky

linkuj.cz vybrali.sme.sk