Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

"Na Zelené hoře bývala rozhledna, ale nikdo tam teď nesmí," slýchal jsem od rodičů jako předškolní dítko. Posléze ukazovali na tento kopec v hraničním zakázaném pásmu a viděl jsem nový televizní vysílač nad Chebem. Všechno mi splynulo v jedno: tajuplná rozhledna, vysílačka, komunističtí pohraničníci a odposlech imperialistické německo-americké armády a ostnaté dráty.

     Nebylo jasné, co je pravda, co si přikreslila bujná fantazie naše nebo někoho jiného, a co obyčejné lži. Navíc se Chebsko během války a pár let po ní téměř úplně vylidnilo. Nejprve odtud Němci vyhnali české úředníky a pár usídlenců. Poté Češi odsunuli skoro všechny Němce. A nakonec utekli i zbylí obyvatelé za lepší obživou do vnitrozemí. Nahradili je noví lidé, kteří se už přes železnou oponu na Zelenou horu nemohli podívat, a tedy jakoby pro ně neexistovala. Při tom k rozhledně vede asfaltová silnička, vedle stojí vysílač ze sedmdesátých let a z Chebu je to na Zelenou horu co by kamenem dohodil. Z centra je to necelých sedm kilometrů, od nově zřízené železniční zastávky Cheb-Skalka dokonce jen čtyři kilometry. Teprve při filmování televizního seriálu o rozhlednách „Rozhlédni se člověče" se přišlo na to, že čtyřicet let opuštěná rozhledna je stavebně v pořádku. Ke cti městských radních je nutno připočítat, že neváhali a nechali rozhlednu za dva miliony korun opravit. Otevřená je od minulého roku.

    Ponechali v jejích kamenných zdech i připomínky na velkoněmecké ambice. Najdete tu vytesané hákové kříže a napodobeniny runového písma. Rozhledna byla postavena v roce 1909 ze sbírky mezi místními lidmi. Byla pojmenována po zakladateli Německé říše a jejím dlouholetém kancléři Otto von Bismarckovi, který zemřel v roce 1898. Kamenná rozhledna stojí na místě starší dřevěné rozhledny.

     Až se zlepší počasí, bude to docela jistě nápad na báječný výlet. Pěší se nejspíš podívají jen na rozhlednu, ale mezi cyklisty je oblíbený čtyřicetikilometrový okruh přes Hrozňatov. Po zelené dojedeme z Chebu na rozhlednu, pokračujeme lesní cestou ke psímu útulku v bývalém objektu roty pohraniční stráže Horní Hraničná a stále lesem na Svatý Kříž. Přejedeme hlavní silnici, vymotáme se mezi nákupními halami a pokračujeme po rozbité asfaltce podél bývalých pohraničních drátů až do Starého Hrozňatova. Hrad je zničený a zamčený. Zato hospody pod ním jsou příjemné a nabízejí pivo i jídlo za solidní cenu. Nazpátek do Chebu se vrátíme po červené značce. Doporučujeme horské kolo. Za pěkného počasí se dá jet i na trekkingovém bicyklu.

Kuba Turek, www.horydoly.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk