Ten nejmladší mi obratem odepsal: „…Po mě chceš recept? Co??? Já spíš zneužívám recepty ostatních, nevytvářím vlastní!!! Já jsem voko nevěřícný; nevěřícný, co taky po člověku někdo může chtít :-))).“ (Je vidět, že je stále ještě báječně zaopatřen v rodném hnízdě…)Od  prostředního mi recept – a věřím, že vskutku báječný a dozajista u opačného pohlaví velice úspěšný – přišel a všem zde ho předesílám:

     „Nepoužívám, Kudlanko,  žádné vážení, žádné míry. Prostě stačí kvalifikovaný odhad všeho potřebného. Zkus třebas tohle: Základem je maso: kuřecí nebo vepřové, dle chuti, sami musíte odhadnout, kolik toho sníte. Pro dvě osoby asi tak tři plátky vepřového, nebo půlka kuřecích řízků. Nařežeme na nudličky či malé kostičky, takto připravené necháme tak 15-20 minut naložené v oleji, nejlépe olivovém. Taktéž kořeníme. Já osobně dávám :steak, gyros či provensálské, nikoli však mixovat všechno! Lehce nasolit. Maso tím pádem chytne příjemnou příchuť, těch 20 minut fakt stačí. Na mírném ohni rozehřejeme olej a na něm pak maso osmahneme, nikoli však dočerna! Nutno hlídat!  Mezitím začneme pracovat na příloze, těstovinách. Nevím přesně název, ale jsou to taková ta hnízda, doporučuji originál italské, nejsou o mnoho dražší, lépe barevné, ještě lépe vícebarevné. Můžeme použít i vřetena, dle libosti. Uvaříme ve vodě vroucí, dle návodu, do vody můžeme hodit 1/4 hovězího bujonu, co se přidává do polévky. Získá to tak překvapivou chuť. Když je maso hotové, dá se experimentovat se zeleninou; můžeme přismažit rajčata nebo kukuřici a hrášek. Opět jedno či druhé.Nakonec zalejeme smetanou. Příprava a vaření zabere cca 25minut. Je to báječné, lehké a zatím chutnalo každé J.“

Třetí kamarád, z onoho výběru nejstarší, sám ve své naklizené noře, kde tak nerad hostí "narušitelky", mi odepsal následovně:  

     „Receptíček ode mne chceš? Na todle já ale nejsem ten správnej… Já baštim furt ty slavný Rexí housky se salámem. Když se mi zvošklivěj, tak uvařím ve čtyřech litrech vody celý kuře, voberu libový maso a naházim zpátky do polívky a dlabu ji s nudlema a s houskama. A když se mi to zvoškliví, tak uvařim mísu špaget, prsknu na ně asi třícentimetrový kousky ze čtyř noh debrecínskejch párků, vohřátejch na pánvi, spoustu nastrouhanýho ajdamu; za asi 5 minut (až se sejra zateče) to zakecám vostrým kečupem z Mince (je lacinej). Pak promíchám a jím přímo z mísy (doporučuju všem bryndák). Pak mi ovšem následně hrozně bolí žaludek (vřed) a tak si musim vzít Ranisan, abych vůbec usnul. Další, asi tak dva dny, než mi zase votrne, skrmuju suchý housky pomazaný tvarohem žer vé (což je například zrovna včera a dneska).  A prakticky ke všemu výše uvedenému piju litry zelenýho čaje, nepatrně voslazenýho, jen aby se cukrem trošinku zneutralizoval a nedráždil toho trapného votravnýho vředa. No a jinak – asi 20 až 30 cigár a 6 dvoudeckovejch turků denně. Alkohol docela vobčas – fakt výjimečně, v průměru nepatrně, i když tak jednou za 3 měsíce bych se dokázal pěkně zlejskat J..."

     Tak vidíte - říká se, že láska prochází žaludkem. Dalo by se také říct: "řekni mi, co a jak jíš, já ti řeknu, jak je to s tebou..."  Dobrou chuť vám všem – ať zkusíte to či ono :-))) daniela@kudlanka.cz  

linkuj.cz vybrali.sme.sk