| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| MÍSA S JABLKY |
Rubrika: [téma] Určitě jste si občas v nějakém filmu či seriálu všimli, jak někde na stole je položená mísa s jablky – či jiným ovocem. Ovoce je hezky naaranžováno, jsou to pěkné kousky. Také mám teď na jídelním stole, v pěkné dřevěné misce, pár pomerančů, nějaké to kiwi a pár jablek. Ale – neumím si představit, že by to takhle mohlo být dříve, kdy ještě byly doma děti. Jednak za jejich dětství bylo jen "české ovoce", druhak jsem ho sháněla ve velkém a především – to, co jsem někde vystavila, tak pokud to bylo jedlé, vydrželo to na místě jen po dobu, než si toho mé milované pažravé kyseliny sírové všimly. Rovněž tak si nepamatuji na nějaké zbytky na talíři. Vždy jsem dětem dávala porce úměrné (spíš menší) a kdo chtěl, mohl si přidat, pokud ještě bylo co. Vařila jsem jednoduše, teď bych asi svou tehdejší kuchyni nazvala "zdravou". Svačiny a večeře? Pár rohlíků, kedlubny, případně kus zelí, květáku, pár mrkví...všechno syrové, samozřejmě. Obědy měly děti ve škole. A o víkendu to taky nebylo složité: žemlovka alias zemlbába z loupáčků, jablek nebo s tvarohem, smažené škubánky, bramborové placky, a co jsme snědli báječného chleba se sádlem, uvnitř se škvarečkama a ještě za horka nasypaným nakrájeným česnekem... Případně bramborové knedlíky, plněné uzeným – to se koupilo asi kilo uzených kostí, z vývaru byla polévka s rýží, masíčko se ubránilo a dalo do knedlíků, k tomu buď špenát nebo zelí... Voňavá koprovka, plněné papriky v rajské omáčce, těstoviny. Tohle jsem vařila v největším hrnci. Moje děti snad měly v žilách kečup. A všechny možné ovocné knedlíky. Sypané hustě tvarohem, pocukrované a navrch máslo. A další a další lahůdky. . To vám byla balada... Co mě ale nejvíc štve, že v té době jsem byla štíhlá jak proutek, přestože všechny tyhle – tak kalorické dobroty - jsme nijak neomezovali. Ale moc dobře vím, v čem to je... Pohyb, ano přátelé, to je to, co se změnilo :-). Za celý den se člověk nezastavil... Ale abych se vrátila k oné míse. Docela se mi stýská po dnech, kdy jsem jen průběžně dosypávala (pokud bylo ovoce), případně krájela zeleninu, ta byla vždy. Dnes je miska na mém stole nedotčená, hezká, taková televizní...
|
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
Jo, časy se mění, ale k horšímu. (mamča - Mail - WWW) 18.01.2007, 09:27:44
Polovina dětí má na cosi alergii, potraviny jsou sice na pohled lákavé, ale jsou plné "Éček". Celoročně jsou k mání banány, pomeranče, i různé exotické ovoce, které ani neumím pojmenovat, natož abych věděla, co a jak se vlastně jí.
V mnohém se stáváme "světoví", banány jsou levnější než jablka, protože všechno máme z dovozu. Česká jablka zatím hnijí na hromadách v sadech. Nelíbí se mi, že všechny obchodní řetězce jsou zahraniční. Není kde koupit české zboží. Tím se dostáváme do začarovaného kruhu. Zemědělci ukončují svou činnost, protože nemají kde prodat své produkty. Až se staneme dokonale nesoběstační v produkci potravin, teprve se ty ceny "dovozu" zvednou, a pak bůh s námi ! Nejsem zrovna ekolog, ale aspoň naše rodina konzumuje ovoce z vlastní zahrady, brambory, mléko a sýry kupujeme u českého sedláka, apod. Je to zdravější, a možná díky nám podobným, ten pracovitý sedlák, co zaměstnává vlastní rodinu a příbuzné, nezkrachuje.
(Inka - Mail - WWW) 18.01.2007, 09:41:03
u nás banány moc nečernaj, já je totiž miluju, tak nemají šanci. Ale občas je musím nechat trochu zčernat, když to manžel nařídí a on je pak oloupe, ocukruje, osmaží na máslíčku na pánvičce, přileje trošku whisky a oflambuje. A jedině pod příslibem této úžasné dobroty kolem nich chodím třeba týden a denně se ptám kdy už to přijde.
Je dobře, že je jiná doba a je tu všechno, já měla pro děti ovoce ze zahrádky, jsem veliký zahradníček, zavařovala jsem, mrazila, džemy dělala, sušila houby a křížaly, dělala domácí ovodné zmrzlinové dřeně.... Jo ale vážení já měla dneska STRAŠLIVÝ sen, zdálo se mi, jak jsem se nedopatřením ocitla v takové té školní jídelně z minulého režimu a bylo to děsný se všemi těmi vjemy, jak ta jídelna vypadala, jak smrděla, to nevzheldné jídlo na talířích, flekaté hliníkové příbory, ty tácy co smrděly po tom otření hadrem, fronta lidí čekajících na tu stravu, bbbrrrr byla to vážně hrůza.
Ad mamča (Petr P. - Mail - WWW) 18.01.2007, 12:02:05
Cituji:"Zemědělci ukončují svou činnost, protože nemají kde prodat své produkty."
Když ono je to složité. Stojím takhle v samoobsluze nad sladkokyselým zelím ve sklenici. Jedno je české. Beru ho do ruky jako první, protože se snažím upřednostňovat české výrobky (nebo nečeské vyrobené na území ČR). Vyapadá nějak nestandardně. Aha, už vím - samá voda a žádné zelí. Prostě jen několik kousků zelí plave v nálevu (asi jako když se scvrknou jahody při zavařování). Tak se podívám na hmotnost pevné složky. 320 gramů. Cena 28,- Kč. Tak vezmu do ruky to polské. Hmotnost pevné složky 550 gramů za 26,- Kč. To bych byl blázen, abych koupil to naše! Kdyby byla stejná hmotnost a to naše maximálně o 4,- Kč dražší (30,-), tak bych ho vzal. Ale takhle? To je jeden z důvodů, proč nebude kde koupit české zboží. A uzeniny z umělohmotných prasat mi také nechutnají!
(bb - Mail - WWW) 18.01.2007, 12:04:48
Hm, tak smažené flambované banánky taky můžeme, to je veliká lahůdka. A nejvíc chutnají, když je někdo připraví až pod nos :) ale udělám je klidně i sama.
My máme "českou" zeleninu a ovoce, vejce, brambory, ořechy z domácích, čili vlastně bio zdrojů :) Taky občas králičí, kachnu, výjimečně krůtu a husu, ale to tak jednou do roka (tu domácí). Vepřové jsme mívali jedině bio ;) tj. z doma chovaných prasat, krmených šrotem a brambory a zbytky, ne krmnými směsěmi a granulemi, ale to už je teď vzácnost, co není děda. To ostatní kupuju, i když občas, když dostanu domácí mléko, udělám taky domácí jogurty. Jinak kupuju aspoň bio.
(bb - Mail - WWW) 18.01.2007, 12:07:56
Na zavařování všeho je mamka, když přijedou, díváme se, co vytahují z auta a z tašek za poklady :) palačinky z domácích vajec s malinovou marmeládou, mňam
Já co můžu, to zmrazím. Zavařím maximálně jahody a broskve, když mi naši dají bedýnku.
Jééé, Inko, ty máš ale hezký sny :)) (Míša - Mail - WWW) 18.01.2007, 12:17:06
Ty smradlavý tácy, to byl fakt záhul. Kolikrát dokázaly i obrátit žaludek. Prosím tě, co to máš za myšlenkový pochody? :))
Míšo nevím, (Inka - Mail - WWW) 18.01.2007, 12:58:18
sama se nad tím od rána zamýšlím, no hezký sen to nebyl, ale hodně živý i ten smrad jsem tam cejtila, fujtajbl! Jo hubnout se snažím, ale zase rozumně, já se mám moc ráda, tovíš, ale nějaký ten kompromis se najít musí.
No a připravený mňamky pod nos mám taky nejraději, nějak to líp chutná, než když si to uděláš sama, ale líná tedy nejsem udělat si nějakou dobrotku a pak jí dlouze vychutnávat, jéjee.
jo za komárů... (Alena T. - Mail - WWW) 19.01.2007, 16:42:32
u nás nějaké ovoce vůbec nemělo šanci spoatřit nějakou mísu a už vůbec se na ni nestihlo dekoračně uložit.Bydlela jsem ve třetím patře bez výtahu a děti mi nosily tašky s potravinami nahoru poté, co jsem si odstála svou šichtu ve frontách. Nakoupené ovoce obvyle splivli již po cestě na schodech , nejdál vydrželo do předsíně. Já pak už jen vyhazovala slupky a prázdné pytlíky,Jinak u těch potravin z domácích zdrojů jsem chvilku přemýšlela, co jen může být králičí kachna...vodomilný králík, nebo kachna s ušima???Ale když jsem si to přečřetla podruhé, tak jsem zjistila, že je mezi nimi čárka, takže se jedná o dvě rozdíolná zvířátka. Škoda, králičí kachna by nás mohla ve světě proslavit více, než oveřčka Dolly.
(bb - Mail - WWW) 19.01.2007, 18:36:40
taky by to mohla být pidikachna...jako králičí jezevčík nebo toypudl apod.
(bb - Mail - WWW) 19.01.2007, 18:39:58
Domácích zdrojů ovšem ubývá tím, jak ubývá lidí, kteří je poskytují...
Samozřejmě, jak to tak chodí, čím jsem starší a zdrojů méně, tím víc si jich vážím, zatímco ve 20 mi marmeláda z rybízu a malin ze zahrady připadala fádní a obyčejná, a králíka jsem občas nechala v lednici zkazit, protože minimrazáček byl plný nanuků a hranolek a vařit se mi zrovna nechtělo, takže putoval do popelnice. Jo, a dneska je to pro mě svátost, kam se na ni pan farář se svým cirkusem hrabe. |
A pochopitelně – jablka a hrušky, prostě co se dalo sehnat. Tvarohy jsem kupovávala po desíti (měla jsem kamarádku, to vám byla studnice na výmýšlení fantastických pomazánek!).
Mandarinkový kompot se rozdělil do skleněných mističek k nedělnímu obědu a jedl se kompotovou lžičkou.
Ananas přivezl táta od kamaráda, osobně ho oloupal (ananas, ne kamaráda), nakrájel na tenké plátky a pak se díval, jak se nám zklamaně kroutí pusa, protože to ovoce nebylo zdaleka tak slaďoučké jako v kompotu. Snědli jsme všechno, tolik vitamínů přece...
Totéž šunka, tresčí játra, olivy.
Dnes používám olivy při vaření běžně, běžnou šunku už jí jen pes, tresčí játra s cibulkou na čerstvé housce osloví jen mne, ne už děti, občas vyhodím ze spíže zčernalý banán, který už neprojde ani do pudinku nebo buchty. Mandarinkové a ananasové kompoty kupuju po krabicích, děti je jedí rovnou z plechovky polévkovou lžící, nebo si udělají "bowli" do knedlíkové mísy, když jim přijdou kámoši, přidají něco bublinek a ládují se naběračkou rovnou z mísy.
Dívám se na to asi s podobnými pocity jako se dívala má babička na nás nad mísou pomerančů, grepů, jablek a ořechů. Ona viděla první pomeranč až v 9 letech, když jí ho přivezl bratr ze služby :) Maminka, moje prababička, ho tehdy spravedlivě rozdělila mezi 8 nejmladších dětí z celkových 13. Vyrostli na bramborách,zelí, cibuli, čerstvém a sušeném ovoci ze zahrady, maso ve svátek a vše se peklo a smažilo na sádle. Prostě Vysočina. Všichni byli zdraví a štíhlí, pracovití a výkonní.
Jo, časy se mění :)