Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

     Měli jsme spolu před rokem soud, malý byl svěřen do péče mně a jemu bylo určeno výživné 1300 Kč měsíčně. Ale samozřejmě, že již 9 měsíců na synka neplatí. Vím, má všude plno dluhů – u pyramidových společností, bank, různých firem, co dávají půjčky na ta hrůzná procenta, taky u všech známých atd. Bohužel je také hodně závislý na automatech; když jsme spolu před rokem žili, tak tam padla veškerá jeho výplata. A pochopitelně, že nakonec to dopadalo tak, že skoro každý den k nám domů volaly různé vymahací agentury a nebo ho osobně sháněly. Došlo to tak daleko, že se dokonce podílel i na takových "levotách", jako jsou např. krádeže aut atd..

    Chtěla bych se poradit, co mám dělat. Známí mi radili, ať si s ním udělám písemnou dohodu, kde napíšu, že po něm nebudu chtít doplatit výživné co dluží a také už dál nebude muset vůbec nic platit... a také, že nepodám žádné trestní oznámení za nedodržení soudního rozhodnutí  – jen když bude souhlasit, že se zřekne práva na styk s dítětem. Mám totiž o malého velký strach, po těch všech nepříjemnostech, kdy nezažil zatím s tátou nic hezkého, a nevypadá to, že by se najednou změnil, se kontaktu mezi nimi bojím, on je opravdu strašně nevypočitatelný, a zvláště, když je opilý. Ale nejsem si jistá, jestli by taková dohoda byla co k čemu... Poradíš mi? Anna

ODPOVĚĎ:

     Čte se mi to dost smutně, Aničko... Je mi líto v prvé řadě toho malého kloučka, který za těch pár dnů života viděl tak málo lásky, nezažil vlastně žádné krásné mazlení s tátou a mámou... A pokud ano, tak toho bylo určitě hodně málo. Samozřejmě, že stejně jako plno čtenářek a čtenářů mě nejprve napadlo: "Holka, ty sis tedy vybrala..." Bohužel, ti slušňáci, hodní kluci, ti jsou takoví "šediví, nezajímaví, prostě – není to ono". Ovšem, pak to dopadá přesně tak, jak teď píšeš.

     Stejně tak je na pováženou, že jsi s nim tak dlouho – když to počítám, tak nejméně dva roky - vydržela. Ale vzápětí si vzpomínám na plno jiných, které to snášejí ne dva, ale i dvacet let... Takže nakonec tě musím pochválit, že ses rozhodla a odešla. Takové prostředí, jaké by mu soužití s tvým přítelem nejspíš přineslo, by rozhodně nebylo to pravé pro dětství.

     A teď to nejdůležitější – na nějaké podobné "úpisy s čertem", co ti poradili známí, honem rychle zapomeň. Jednak bys jednala proti dítěti, a tím i proti zákonu a pak by ani nějaká podobná smlouva nemohla mít žádnou platnost. Ale – co bych ti mohla poradit je, aby sis v místě bydliště zašla na soud a tam se zeptala na bezplatnou právní poradnu. Můžeš je požádat, aby ti poradili někoho, kdo má tuto problematiku na starosti...  Tam pak všechno řekneš, a kvalifikovaně si zjistíš správný postup. Dále: je potřeba, abys vyhledala sociální pracovnici. A v neposlední řadě  zašla i za dětskou psycholožkou. Věřím, že s tím ti tu poradí i zdejší "Sněm Moudrých Kudlanek", protože mnohé z nich mají podobné trampoty za sebou.  

     Každopádně se ještě ozvi, neboj, nejsi sama. :-).

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk