[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
 
manuál
téma
poradna
tady a tam
úkol pro vás
fauna a flora
próza a poesie
nejen duše
:-)))
zážitky
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
Hledej na Kudlance

 
Výstava pro kočku
 
Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne
 
 
 
DOMŮ
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
 
 
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2006
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
PageRank.cz
 
 
JAK JSEM ZAHÁNĚL MEDVĚDA - II.
Rubrika: [zážitky]

 Nu a zrovna teď jsem právě projížděl už opět sám Novým Mexikem, kusem země o velikosti čtyř Českých republik nebo taky o chlup větší než je Itálie, to si vyberte, co byste radši... Doposud vždycky mě to tady něčím originálním překvapí. I tentokrát. Projížděl jsem mně neznámou oblastí po okresce a najednou u lesa kemp, uprostřed ničeho. Vrátil jsem se, protože, jestli bude jen za pár bagů, tak ho beru. Večer je na spadnutí a něco takovýho jsem vyhlížel už od pěti odpoledne. A najednou takové štěstí. Tenhle kemp byl totiž free, což v tomhle státě je sice celkem obvyklý, ale stejně to potěší. Kemp vypadal sympaticky, byl úplně prázdnej a tak jsem
zaujal strategicky nejvzdálenější flek od silnice, těsně pod příkrou strání, částečně chráněn z obou bočních stran nízkými stromky.

     Zacouval jsem ke stráni, abych měl o svém okolí před sebou přehled. Tohle je sice bezpečná země, ale jenom pro ty, co se taky bezpečně chovají. Ohniště jsem ani nevyužil, protože právě objevená mexická pochoutka burito se sýrem byla tak akorát rozmrazená a tedy připravená k večernímu hodování. Navíc i tohle jídlo má kupodivu tu – pro mě stále ohromující – vlastnost prakticky všeho americkýho jídla, že v té výhni americkýho léta vydrží klidně několik dnů v naprostý pohodě i v pěkně rozpálený káře. Na burákový máslo samozřejmě nemá, jenže burákový máslo je fenomén, kterej nemůže na tomhle kulatým světě překonat – co se týká potravin – prostě NIC. S tím se musíme zkrátka smířit všichni a vzít to s pokorou na vědomí. Vlastně ani vůbec nevím, proč si Američani opatřují domů ledničky, když jsem zjistil, že kromě grilovanýho kuřete – který je nějak asi málo trénovaný na tenhle místní hic a tak víc, jak dva dny většinou nevydrží – se jiný jídlo klidně bez ledničky obejde pěkně dlouhou dobu a ani nemusí být schovaný v konzervě. Možná to ani nikdo neví, když to hned z nákupu všichni nacpou dovnitř do ledničky, ale já to vyzkoušel mnohokrát a tak to tak zkrátka je! Stejný je to i s pitnou vodou, co všichni kupují a ani neví, jestli ta z vodovodu se dá nebo nedá pít i když je určitě pitná! – tedy, možná nemá tu chuť, ale pitná je stopro! Ani mýho milýho strejdu to NIKDY nenapadlo vyzkoušet ochutnat, že to tak je!!! Na jeho obranu musím ale dodat, že v Kalifornii je to přece jenom trochu jiné vzhledem k častým zemětřesením a potřeby tedy mít neustálou zásobu pitné vody pro případ poruchy vodovodu. Tam ta balená voda má smysl. 

     Využil jsem stavu, že jsem v kempu sám a šel ho obhlídnout. U info tabule jsem se zapsal a s překvapením zjistil, že jsem vjel do oblasti možného výskytu medvěda. To mě nijak nepotěšilo, ale papír od rangera s info o jeho nedávném zdejším výskytu byl naštěstí prázdný, což mě dostatečně uklidnilo. Není tedy potřeba se ničeho obávat. To je to hlavní.

     Za nějakou dobu do kempu přijely ještě dvě káry. V jedný dva tak třicetiletý kluci co se na něco ptali, ale stačilo mé oblíbené a spolehlivě fungující – nerozumím – a hned se s omluvou stáhli. Já je chápal – vidět seniora, který nerozumí ani nejjednodušší otázce, taky bych od něho odjel co nejdál... V dalším trucku byla mladší žena a ta se jen poblíž otočila a radši se na nic ani neptala a zaparkovala na opačné straně, rovnou u silnice. Večer uběhl jako voda a tak jsem stačil zapsat jenom pár poznámek z dnešního dne a už se začalo šeřit. Nejvyšší čas zalehnout na kutě a pěkně se zavrtat do spacáku. V noci tu bude asi docela kosa, jsem přece v horách pohoří Gila u hranic s Arizonou, které je určitě vyšší než třeba naše Šumava.....

     Náhle jsem si uvědomil, jak neuvěřitelně museli být šikovní. Je vůbec něco takovýho možný? No – asi jo, když jsem to právě zažil, tak asi jo! Tihle šikovní chytří parchanti si chtě nechtě vysloužili můj obdiv... Jenomže, jak to mohli vlastně provést a vůbec mě neprobudit?  Některý lidi sou prostě až neuvěřitelně šikovný ...Nakonec – nic novýho pod sluncem, v Čechách se tahle vlastnost přímo dědí, rozmnožuje a v šikovnosti na všechno možný bychom mohli zbytek světa klidně doučovat nebo přímo školit. Tak už prostě od nás tady taky něco pochytili. Kdo ví, jestli to nebyli zrovna naši. Ale, stejně by mě zajímalo, jak to vlastně provedli ...

Začal jsem přemýšlet, co bude dál.

      Jak z téhle šlamastiky. Jasně, že to zase nějak vyřeším, ale co tady ten zbylý měsíc do návratu bez káry budu dělat? Mohl bych ji nechat odtáhnout někam do civilizace a nechat to zprovoznit, ale nebyl jsem si v té chvíli úplně jistý, jestli na to ještě budu mít dost prachů. Pořád jsem si ještě pamatoval ty 3 $ za míli jenom za odtah, co jsem dával v Yellowstone. A to bylo necelých 25 mil daleko, takže z toho bylo „jenom" 148 $. V nejhorším případě odjedu do NYC za kamarádem. Nějak se tam dostanu a tenhle vrak ať si tu vezme kdo chce. Když mně sebrali motor, ať si vezmou i to ostatní ...

     No, ale stejně, jen si to představte: ležíte v káře v lese v kempu, kde spí i ňáký lidi kolem a nějakej parchant, ale muselo jich být určitě víc, využije toho, že je tu tma tmoucí a vy asi spíte, ale rozhodně NIC nevidíte, protože máte navíc ještě zamlžený vokna v té zimě a zcela neslyšně přijede a asi za pomoci nějakého jeřábu – jinak si to nedovedu vůbec představit – nejdřív otevře přední kapotu, odpojí sakumprásk všechny kabely hadice i šrouby a pak vám VYMONTUJE a odveze z káry kompletně CELEJ MOTOR !!! Že jste to ještě neslyšeli? Nic divnýho – já taky NE ! Když si představím, že ten motor má možná přes metrák s převodovkou a voni to všechno vodpojí tak rychle a neslyšně a kára i s tak jemným pérováním, jako mají tady všechny americký káry, se ani nehne, vůbec vás NEPROBUDÍ, no – to je přece ÚŽASNÝ! Pořád si to ještě nemůžu v hlavě pořádně srovnat. Je něco takovýho VŮBEC MOŽNÝ? Je to přímo NEUVĚŘITELNÝ...

Toulavej, Plzeň

linkuj.cz vybrali.sme.sk



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

Hmmm (opas - Mail - WWW) 12.01.2007, 12:26:25
Tak mam pocit, ze tam chybi odstavec nebo i vic. Sel spat a najednou mluvi o sikovnosti nejakych lumpu...

ukradli ti motor když jsi spal v autě??? (Inka - Mail - WWW) 12.01.2007, 13:53:05
Tos musel být pěkně unavenej. To je tedy blbý, u nás by si s tím člověk poradil, ale co tam? Vůbec nevím. Hele Toulavej jak to, že nemluvíš anglicky když tam pořád jezdíš?!?!

Inko, (toulavej - Mail - WWW) 12.01.2007, 14:43:17
já jsem většinou, když nemám potřebnou motivaci, neuvěřitelně línej tvor. No a když zjistíš, že to málo co umíš ti stačí, tak je těžký pro mě se dál učit. Asi potřebuji trochu adrenalinu, aby byl život zajímavější. Je to jako s těma kárama co jsem tam měl. Když jsem byl každej den ve střehu co zase bude, byl jsem z toho na mrtvici, ale zase bylo hodně příběhů na vyprávění :-). Když mám teď lepší káru, příhody ubívají :-(. Něco za něco . . .
Já se potřebuji pohybovat na hraně potřebného minima, jinak mě to přestává bavit. Když splním úkol v předstihu ( to se nestává, je to jen příklad :-) ), nebaví mě to. Když je to nadoraz, minutu po dvanácté maximálně, ale ještě ok, jsem spokojenej, že jsem to zase zvlád´- takovej jsem já :-).
Kdybych uměl řeč, nebylo by to žádný vzrůšo - takhle umí cestovat každej, bez problémů :-). Divný, co ?

já mám zase ráda pocit, (Inka - Mail - WWW) 12.01.2007, 15:01:34
že jsem na všechno připravená, všechno chystám organizuji dopředu, .... ale skutečnost mi vždy ukáže, že je to většinou jinak....
Já se zase pořád nějak potřebuju učit, znát nové věci, nějak mě to čím jsem starší víc a víc baví, zkoumat nové a složitější, asi už blbnu, jsem takový životní tužílek. Asi mám ráda svůj život pod kontrolou i když je to samozřejmě jen o mém pocitu.

tak svůj život pod kontrolou (toulavej - Mail - WWW) 12.01.2007, 15:21:56
mám rád samozřejmě taky a snažím se o to, protože si dobře pamatuju stav, kdy jsem se nechal vláčet okolnostmi a tohle bych už nechtěl zažít. Byl jsem jak stéblo ve větru, rozloženej na atomy. To už nikdy. A objevovat nové věci - proto cestuji. Ovšem nějakou organizovanost, pořádek, to u mě nenajdeš :-(. Zase mně dělá radost, že se pořád ve svém bordelu ještě vyznám . . . :-)
Příjemný víkend.

tak to máme oba dva (Inka - Mail - WWW) 12.01.2007, 20:56:35
úplně stejný důvod proč mít svůj život pod kontrolou, z podobných zážitků či pocitů, také už nikdy!!! Také Vám přeji krásný víkend všem.

Toulavej, (Aknela - Mail - WWW) 13.01.2007, 02:51:05
už se moc těším na příští díl...doufám, že nebudeš v tom autě bez motoru ujíždět tomu avizovanému medvědovi:)))
Jinak...ANO, i na tomto kontinentě se krade:)

S tou angličtinou (Wendy - Mail - WWW) 15.01.2007, 08:03:32
je to přesně i můj problém - ta turistická mi zatím stačí, i když pokaždý narazím na slovíčka, co neznám. Hledám třeba ve slovníku pod stolem jak se řekne popelník, protože znám jen krásně vyslovit braš=popel. Když to najdu, objednám si ho i u číšníka gestem a slovy královny. Po návratu domů si vždycky říkám - podíváš se na tu anglin pořádně. Ale skutek utek...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: