[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
 
manuál
téma
poradna
tady a tam
úkol pro vás
fauna a flora
próza a poesie
nejen duše
:-)))
zážitky
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
Hledej na Kudlance

 
Výstava pro kočku
 
Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne
 
 
 
DOMŮ
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
 
 
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2006
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
PageRank.cz
 
 
ZATMĚNÍ V NEW YORKU II.
Rubrika: [tady a tam]

K večeru si lidé si uvědomili, že nemají šanci se domů dostat – a tak spali kdekoliv – na chodnících, ve vestibulech…To ještě byli ti šťastnější, ti, co jsou zdejší… samozřejmě, že se u se parků prodávaly (a ne levně) deky a všemožné potřeby na spaní. Což mi připomíná další hroznou věc:
Zatmění v New Yorku I.

lidé, kteří přijeli do hotelů, se dovnitř nedostali – všechno je přeci v počítači, jak se dá ověřit, že ten a ten dotyčný má objednaný pokoj? Snad jen ti, co mohli platit hotově…Plno lidí uvízlo na všech možných nádražích – na stanicich Ferry, což jsou přístaviště lodí, pendlujících a vozící lidi z Manhattanu na Statten Island, do Brooklyna, do New Jersey…A co ti na letištích…<?xml:namespace prefix = o />


A další – Zábavní parky! Znáte – minimálně z televize a filmů – všechny ty obří atrakce… Jsou přeci také na elektriku, řízené počítači… Lidé uvízli i tam, uvízli i na oněch šílených lochneskách, někteří hlavou dolů, viseli tam, než je nějak stáhli zpátky…



Začíná se stmívat, ulice se prázdní, jen u barů a pizzerií jsou ještě hloučky. Připomínám, že bydlím na Upper East Side,  což není zdejší Václavák, ale dejme tomu Vinohrady… Myslím na davy lidí, kteří se nedostali nikam, respektive, kteří si uvědomili, že jakákoli cesta kamkoli je zbytečná. Na velkých schodech Main Post Office, zdejší „hlavní pošty“, spalo snad tisíc lidí. Tam to hlídají „poštovní policajti“, takže tam bylo relativně bezpečno…Mnozí  si v noci budovali improvizovaná lůžka z novinového papíru, lepenkových krabic, nebo jen svého oblečení. Spalo se přímo v ulicích, ale také ve vestibulech kancelářských budov, na parkovištích. Hodně jich spalo v parcích – i když tam je za noci obyčejně dost nebezpečno, věřím, že tentokrát se zcela jisně nikomu nic nestalo (neberu-li v úvahu následky, které snad přijdou na svět až za třičtvrtě roku). Šla jsem domů. Měla jsem baterku, ale stejně to bylo velmi nepříjemné. Tady se schodiště používá opravdu jen v podobných případech nouze, takže je to tmavá prostora bez oken, nevlídná i v době, kdy se tam svítí. Byla jsem ráda, že jsem se dostala dovnitř. Ovšem, jakž takž příjemný vzduch, který nám udržuje Friedrich (má drahá klimatizace), už dávno podlehl vedru z venku. Okenní skla jsou teplejší než ruce J… Vzduch se nehnul. Sousedka  od vedle, stará paní, měla celý den otevřeno na chodbu; jakmile zaslechla nějaký zvuk, hned se šourala ke dveřím a chtěla si povídat. Chudák babka, bála se… Bylo mi skoro trapně, když jsem si představila davy lidí, kteří prožívají tak nepříjemné hodiny… 


Ráno se ulice znovu plnily lidmi. Sháněli vodu, jídlo. Mezitím totiž lednice i mrazničky vytekly, hodně věcí museli vyhodit… A ta voda… o mytí ani nemluvě…Většinou se totiž domů dostali až o mnoho hodin později, když už žádná voda netekla… Víkend, celé rodiny doma a záchody nešly (pochopitelně) splachovat. A sluníčko svítilo a stále víc a víc hřálo… V rádiu všem říkali, aby se snažili otevřít okna, zatáhli žaluzie, staří aby nikam nevycházeli. A jinak? Jinak prý si mají užít „sněhovou kalamitu“ – prostě, brát to  s humorem, jít k vodě, do parků, udělat si „hezkej den“…Pravda je, že jsem viděla na ulicích celý den plno lidí, teď už jen chodili po stinné straně ulic, zvolna, před mnoha domy dokonce kempovali. Prostě – natáhli si deku, případně přinesli kempinkový nábytek a trávili den venku… I to barbeccue si na ulici dělali…  


Konečně odpoledne se začalo po částech rozsvěcet. Kus města, další kus… Po šesté, když jsem už jen bloumala po bytě, najednou rozsvítily žárovky – já promyšleně předtím všechno zapnula, aby mi radostná událost náhodou neunikla J. Jíra zasedl spokojeně k televizi (když předtím uklidil lednici a vyházel 90% jejího obsahu) a sledoval, co a jak. Já, protože jsem toho hodně zažila na vlastní oči, už jsem o to ani moc nestála…Stejně však jsem byla nesmírně ráda, že se tenhle průšvih nestal například před týdnem, kdy lilo v jednom kuse a pára se vydávala za vzduch… Ostatně i dnes kdy to píšu, „den PO“, je už zase zataženo, vzduch teče a je dusno….


 Je to za námi, kdybyste teď šli po ulicích, zcela nic vám nepřipomene, že před několika hodinami bylo tohle obří město ochromené…Jen ještě musím dodat – když se rozsvítilo, lidé se pochopitelně radovali, jásali. A hádejte, co udělali prvního? Přeci zapli klimatizaci a šli spláchnout J J J


                                                                          


 daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

( - Mail - WWW) 07.12.2003, 18:49:50


Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: