Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Vážení, dnes začínáte číst zajímavý text, jehož autorkou je pejska – kníračka Ruppi. Buďte tedy shovívaví a bude-li se vám občas zdát, že je tato čtyřnohá autorka poněkud více sebevědomá, pak chápejte, že to zajisté bude především vědomím její výjimečnosti... Ona sama na toto téma říká (pardon, štěká):  

     Hned na počátku těchto mých pamětí vám musím objasnit mé pojetí vnímání světa, kterému říkám kynomorfismus. Jak možná víte, kynos znamená v antické řečtině pes. Sloveso morphein znamená tvořit, vytvářet. Je zcela přirozené, že si jako pes (ano, prosím, jsem pes) vytvářím vidění světa k svému obrazu, jinými slovy –  že si ho kynomorfizuji. Nedělám nic jiného než lidé, kteří si antropomorfizují Boha, přisuzují mu lidské vlastnosti a malují mu fousy...

     Nebo si v bajkách polidštují chování zvířat jako pan Ezop v 6. století před Kristem a po něm  spousty dalších bajkařů až po pana Walta Disneye, který pro své zvířecí hvězdy objevil medium trikového filmu. Také pan Jan Karafiát ve svých Broučcích a bratři Čapkové v Povídání o pejskovi a kočičce vdechovali svým zvířecím hrdinům lidské vlastnosti, podobně jako George Orwell, který svou Farmou zvířat nejvíce inspiroval mé pero. Záměr mých pamětí je zachytit dění světa psími smysly, aniž bych chtěla lidem něco přidávat na živočišnosti, nebot té mají díky svému fylogenetickému vývoji a  genomu, do značné míry společnému všem savcům, dost a dost. Pakliže se mé dílo podaří, vejdu tedy do literatury jako klasická kynomorfistka.

     Měla bych se představit: Říkají mi Ruppi, ač jsem v rodokmenu Klubu kníračů vedena pod rodným jménem Asja von Gatter. Narodila jsem se na prvního máje 1964. Jak ještě uvidíte, den mého narození a úmrtí hraje v životě mého klanu nezanedbatelnou roli. Můj příběh počíná rokem mého narození (o první republice, o nacistické okupaci, válce a jejich následcích a o hrůzách stalinismu jsem se dosti podrobně dozvěděla od svého pána). Moji předkové pocházejí z Rakouska, já však jsem se narodila na Moravě a mluvím -  totiž plynule štěkám – moravštinou a ani brněnský hantec mi není cizí. Proč mi moji pánové říkají Ruppi, je lehce vysvětlitelné, nebot my knírači jsme klackovitě drsná rasa – ruppige Rasse, štěkouni a drsnáci – stejně jako naše tvrdě drátovitá srst zbarvená pepřem a solí. Nezazlívejte mi proto, moc prosím, že mi do textu občas proskočí nějaké německé slovíčko, já jsem totiž značnou část svého života prožila v Německu – ale to bychom předcházeli...

     Oprávněně se domnívám, že jsem první a jediná psice na světě, která napsala své memoáry. Ano, jsem dáma a jako přesvědčená feministka zdůraznuji svoje samičí pohlaví. Sepsala jsem svoji biografii v podstatě sama, můj pán pouze jen přenášel mé myšlenky do počítače (v tom se liším od mnohých dvounožců z řad tzv. celebrit, kteří si zajištují nesmrtelnost na zakázku zfabulovanými biografiemi od najatých ghostwriterů, nadneseněji řečeno personal historians, kteří pak za patřičný obolus zakamuflují duševní impotenci svých zákazníků). Pesonal hostorians podle přání vytěsní pikantní životní zádrhele zákazníka a v případě potřeby zamlží i jeho zapatlanou politickou minulost. Takové autobiografie se hemžívají spoustou ritualizovaných sebestylizací, ale těm jsem se pokusila vyhnout vědomým odstupem od vlastní osobnosti, přesněji řečeno psobnosti (což není překlep, ale mnou vytvořený slovní novotvar, obohacující český slovní poklad o termín, který označuje individualitu psa).

     Jsem zoon politikon (pojem pocházející od Aristotela, tedy politicky a společensky uvažující a jednající živočich), což mi bylo dáno do vínku předky, žijícími ve smečce podle přísného, nikoliv však svévolného sociálního řádu. I moje kronika není jen zábavná lektura, nýbrž bilance života; a proto odrazuji od četby všechny potenciální čtenáře, kteří očekávají zábavnou bajku. Pánův podíl na sepsání mých pamětí je nepopiratelný, žili jsme jako team a jako team jsme o společném životě přemýšleli. A – tyto mé memoáry jsou bez nadsázky epochální zlom psí kultury, vyvolaný explozivní genetickou mutací mého centrálního nervového systému, udavší se v lůně mé matky, takto rakouské kníračské krásky Andy von Burgenthal, oplozené tyrolským šampionem, Gerem von Seefeld...

Václav Chyský,
(státně licensovaný přísežný překladatel z psovštiny)

 pokračování příště

linkuj.cz vybrali.sme.sk