| www.kudl@nk@.cz |
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
|
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
|
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
![]() |
![]() |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
![]() |
Kudl@nk@ |
| ARCHIV |
![]() |
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
| "VYSVĚTLI JIM, ŽE DNESKA NEPŘIJDU" |
| Rubrika: [poradna] Milá Danielo, nějak teď nevím, co se životem. Mám dvě děti – osmiletá dvojčata, jsem 7 let rozvedená a je mi 42 let. Mám přítele, ale scházíme se tak, aby to nenarušilo život dětí. Ony si totiž myslí, že máma a táta patří k sobě - i když jsme rozvedení – a nechtějí případné partnery akceptovat. Po rozvodu jsem se zařekla, že děti budu vychovávat sama, protože tatínek žádný zájem neměl. Když jim bylo dvaapůl, tak si to nějak rozmyslel a začal je navštěvovat a dost mi pomáhal finančně. Letos v létě ale řekl, že má hodně práce a nemá čas. Jenže neměl čas ani v září, říjnu... Kluk se dost zhoršil ve škole, v mobilu jsem mu našla sms, kde píše tátovi, že se mu stýská a že je mu líto, že nemá čas... Je mi to děsně líto... Když dětem něco slíbí, tak to nedodrží a pak mi zavolá a řekne "vysvětli jim, že nemůžu". Kluk mi pak řekne, že mu stejně nevěřil a trápí se. Je to pořád do kola... ODPOVĚĎ: Milá Haničko, vím, jak smutno ti musí být, protože co nese ženská nejhůř? Smutek dětí, když jim nemůže od něj pomoci... Ale ty si teď opravdu musíš říct, že tohle zvládneš, děj se co děj. V duchu můžeš svému "ex" nadávat, říct mu všechno pěkně od plic, ale před dětmi musíš být suverenní, sebejistá, nezdolná a vždycky (ach jooo) plná perfektní nálady a báječných nápadů... Holt – co nás nezabije, to nás musí posílit. Takže milému tatínkovi kategoricky oznam (tohle je jen můj návrh, třeba přijdeš na něco lepšího), že ses rozhodla ho poslat "na delší služební cestu". A ať to slušně dětem oznámí, že prostě se delší dobu neuviděj, ale že se bude snažit zase někdy přijet. Prostě – musíš dát dětem na bebíčko náplast ty, když ne on... Když to nejde podobrém, tak to půjde po zlém, že... Když bude kluk myslet, že táta by přišel, ale bohužel nemůže, bude to pro něj snesitelnější, než kdyby věděl, že táta může, ale "nevyjde mu to"... A drahému tatínkovi ještě řekni, že návštěvy dětem oznámíš, až když bude před domem, že je prostě už nedovolíš stresovat jeho nespolehlivostí.. Nenapsala jsi, proš jste se tak brzy rozvedli, proč tě vlastně opustil, když jsi měla roční miminka... Děsný. Jsi nesmírně statečná, ale jak vidíš, zvládla jsi to. A určitě to zvládneš i teď. Ovšem, velký problém vidím jinde, ty jsi ho sice nenapsala, ale z celého toho psaní je cítit: ty sama ho máš ještě ve svém srdci hodně uvízlého... I přes toho přítele. Hani, musíš si říct, že on už nejspíš jiný nebude, že od něj nebudeš asi nikdy moct čekat absolutní oporu ani pro sebe, ani pro děti. Takže snaž se dětem nějak jeho nepřítomnost vysvětlit "nemožností" přijet, přijít, aby je to nebolelo. Ono to tatínkovi taky neuškodí, když bude muset své návštěvy napřed dohodnout s tebou... Dost možná, že by chtěl dělat nějaké potíže – v tom případě máš plno možností. Obrátit se na sociálku, na doktora-psychologa, atd. A díkybohu, děti budou čím dál tím víc rozumnější, časem pochopí i to, že rodiče mohou být třebas jen kamarády, táta i máma mohou mít nové partnery – ale oni tím o ně nijak nepřijdou... Držím ti palce, daniela
|
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
no, já bych se zas přeci jen přimlouvala za to, (daniela-kudlanka - Mail - WWW) 07.12.2006, 09:11:25
nekazit jim teď Vánoce nějakým zasvěcováním do rodinných průserů, ale nechat to na pozdější dny... Jinak souhlas, pochopitelně.
TAk to jsou problémy dva (Wendy - Mail - WWW) 07.12.2006, 09:49:43
jednak s tatíčkem, druhak s novým partnerem versus děti. Zažila jsem to zblízka u jedné spřátelené rodiny, kdy matka lavírovala mezi dětmi, které ji nutily, aby zůstala sama jen s nimi, nedovolovaly jí žádný jiný život - a mezi láskou ke skvělému novému partnerovi. MAtka dá nakonec přednost dětrem, ale ty jednou vyletí z hnízda a ona taky může zůstat úplně sama, i když by bývala mohla být s fajn partnerem. Ach, ty děti.
V tomto přpadě bych se taky přimlouvala za variantu říci jim pravdu po vánocích. Zkusit pak ještě bývalého, jestli s ním bude řeč, a když ne - děti to stejně poznají, vycítí. Nemůže jim donekonečna tatíka vysuplovávat, bohužel je to raní, ta jeho zrada, ale nedá se nic dělat.
Haničko, (Inka - Mail - WWW) 07.12.2006, 10:02:27
myslím, že těm dětem v tomhle věku schází doma ten mužský element (také znám takového kluka co neměl tatínka a přesně v tomhle věku si ho hledal venku na ulici, když můj manžel spravoval auto a jiní chlapi tam něco dělali...., jen si vzpomeň na film "jak vytrhnout velrybě stoličku") je to tak i v životě, jestli máš pocit, že přítel je ten pravý a on má ten pocit také a chodíte spolu již nějakou dobu a on by je měl rád, tak bych ho s dětimi seznámila, možná by ses pak podivila, jak se věci usadí sami. Děti nejsou zase až tak malé, aby to nepochopily je to i otázka toho jak jim to vysvětlíš Ty sama, já bych jim rozhodně nelhala a tátu bych neomlouvala. Není nutný být otcem, důležitý je být dobrým vychovatelem a být těm dětem nablízku když to potřebují. A co se manžela týká, asi bude nutný si opravdu uvědomit, že pro něj stále budou důležitěší věci než Ty a děti, vím, že je to moc smutné si to přiznat. Tu možnost měl, aby se k Vám vrátil, šanci jsi mu dala a mohli jste být rodina, ale dal přednost mladé přítelkni, já vím, že Vás to musí moc bolet, ale zase nechat se takhle využívat když je sám. Ty jeho odchody a příchody až ho zase ta jistá slečna opustí chceš to prožívat celý svůj život takhle? Ty máš právo na svůj vnitřní život a který chlap s Tebou vydrží takhle dlouho než vychováš děti v utajení? Není to zbytečně komplikované? Každý člověk přece touží s někým večer usínat a ráno se s někým probouzet. Když jsem se rozvedla, řekla jsem dětem, že tátu mají jen jednoho, ale to neznamená, že nemůžu já i oni mít dalšího přítele v životě, jak moc se zapíše do jejich dušiček už je jen a na něm a na dětech. Rozhodně bych si nenechala od dětí takhle rozhodovat o svém životě už od 8mi let věku, co Ti pak řeknou dál. Vždyť přítele můžeš s nimi seznámit nějakou nenásilnou formou, někde na výletě se jakoby potkáte, dokončíte výlet spolu, vy ho pozvete k Vám, on Vás může někam pozvat..... Vždyť jim to nemusíš říkat na plný koule, možná bych počkala až Ti to děti sami navrhnou nebo to z toho nějak vyplyne samo, že by s Vámi přítel vlastně mohl být....Je mi jasný, že pokud jim sdělíš, že ten pán co jim ho zítra představíš, tak zaujme roli a místo jejich otce......no úplně je mi jasný jak na to zareagují.
Vlastní zkušenost - (saffron - Mail - WWW) 07.12.2006, 11:28:58
na nového tatínka si lze zvyknout i ho mít rád, chce to čas a nenásilnost. Smutky z odmítání pravým otcem jsou na celý život a bolí. I když začnete říkat tati někomu jinému, pořád člověk ví, že ten pravý táta existuje a nechápe proč pro něj není dost "dobrý", aby o něj měl zájem. Nelze to ignorovat a je potřeba s takovými pocity u dětí počítat. Vyvětlovat jim, že to není jejich nedostatečností a zároveň se nenechat zotročit jejich láskou. Jsi ta, která jim zbyla, proto se o Tebe nechtějí s někým dělit a nový partner je ohrožení. Co můžeš udělat - dokola a dokola zmírňovat tuto nejistotu, dávat najevo, že na Tvojí lásce k nim se nic nezmění, že jí neubude. Pokud by ses zřekla partnerství, chybělo by Ti být někým milována a děti by vnímaly, že nejsi šťastná a mohly by to vztahovat na sebe - i Tvoje štěstí je pro jejich pohodu důležité. Je to o neustálem vybalancovávání:-). Držím pěsti!! P.S. -nedoporučuju říkat tzv. naplno, že o ně nemá zájem. Radši říct, že tomu nerozumíš, co se v něm odehrává, ale, že věříš, že se to může změnit. Každopádně souhlasím s jejich ochranou -dovolit mu kontakt s dětmi jen pokud bude mít zájem a zamezit jejich stresování planými sliby a vzbuzováním nadějí.
souhlasím... (Jana - Mail - WWW) 08.12.2006, 15:50:12
...s už několikrát řečeným - postupně dětem opravdu říct, jak to je, samozřejmě tak ohleduplně, jak to jen jde. tedy ne jim teď kazit Vánoce, to ne - ale časem ano. on si nekonečné omlouvání nezaslouží - a děcka časem ocení, žes jim nelhala...
a taky bych se přiklonila k tomu, postupně svého přítele zapojit i do života dětí, až to pro ně nebude někdo, kdo jim krade mámu (tedy to výš zmíněné "ohrožení"). zvyknou si a pro všechny to bude lepší. mimochodem - podle zmínky o sms-ce v synově mobilu hádám, že v kontaktu s dětmi je tvůj bývalý muž i bez tebe. tak proč bys měla cokoli vysvětlovat za něj? zase odsouhlasím už řečené: ať nečeká, že dětem slíbíš jeho návštěvu dřív, než bude za dveřma... a navíc: pokud návštěvu on slíbí sám (třeba tou smskou), ať taky sám vysvětlí, proč mu to "nevyšlo". pokud je srab a neumí to (= nechce), pak je ta "služební cesta" asi ideální řešení... |
Pokud jde o ty "reziduální" city k manželovi, jak o nich psala Velká Kudlanka Daniela :-), možná na tom něco je, že ty děti cítí, jestli nejsi ještě OK. Rozhodně bych na ně nebrala přehnané ohledy, pokud jde o nového partnera (pokud si seš tím vztahem k němu jistá - nebo až si budeš jistá) - není to věc dětí, ty jsi vedle matky taky žena a máš právo na plnohodnotný život. Děti tu oběť stejně neocení. Je dobré mít zpřízněnou duši, parťáka na dobu, až budou děti velké a budou mít svůj život, což je má vlastní zkušenost z pozice toho dítěte :-).