viz například ten vztah ke snowboardu... To je ještě omluvitelné u malého dítěte, ale u dospělého chlapa?
S tím alkoholem je to špatné. Znám ze svého okolí pár takových. Přistupují k tomu tak, že oni jsou v pohodě (to, že chlastají, jim nevadí), ale problém ´mají ti druzí. Nedivím se ti, že Ti to vadí, mně by to vadilo taky. Pomáhá snad jen ultimátum - buď přestaneš, nebo rozchod/rozvod. Závislost na manželovi (existenční) je stejně zhoubná jako jeho závislost na alkoholu. V prvé řadě co nejdřív pryč s ní. Závislý podle mě ultimáta dávat nemůže.

Ahoj, podle toho, co píšeš bych řekla, že nejde o alkoholismus. Jen se tím třeba potřebuje odreagovat. Kdyby šlo o alkoholismus, nejspíš by se bez alkoholu celý týden neobešel. Zkoušela ses ho zeptat, proč pije? Proč každý týden a proč až do rána? Nechce se toho vzdát? zasahuje to hodně do vašeho vztahu a nedá se to tolerovat? Třeba máš taky nějakou činnost, která se permanentně opakuje a jemu to zrovna nevyhovuje.. Není to možné?

Tvůj muž je klaseckej případ člověka co nemá KLAPKU. Když čichne k zátce nebo špuntu, neví KDY PŘESTAT. Chybí mu ta klapka co by mu řekla, kdy už má dost. S tím nemůžeš nic dělat, to je VLASTNOST člověka. Můžeš jedině mu to nedovolit, ale to asi nemá cenu pokoušet osud, protože by Tě stejně dlouho neposlouchal. Možná se potřebuje nějak odreagovat kvůli práci, nějakým problémům. Může to mít jako ventil. Tohle je možný ZAČÁTEK alkoholika. Přesně tohle je můj švagr. Je fajn dokud nečichne k pivu nebo tvrdýmu. Pak je rychle mimo a nedá se s ním mluvit o ničem. Sestra to s ním už 30 let vydržela. Já bych nevydržel ani týden. Žádný ultimátum nepomůže dlouhodobě. Jestli je to pro Tebe neúnosný, začni se připravovat na samostatnost . . .

A nemá třeba nějakou jinou ženskou, se kterou tráví večery až do rána?

Jestli má ale pod kloboučkem a hodně, tak to ženská určitě není, protože by z něho nic neměla, kdyby byl kvůli alkoholu neschopnej . . .

Jiřina nepíše, že by se vracel neschopnej chůze po dvou.

pokud chlap tvrdi, ze byl 12 hodin v hospode, tak by se na nem melo poznat, jestli fakt jo, nebo ne :)

Pije každý týden, a pravděpodobně se od toho nechce nechat odpoutat. Protože pochybuju, že by se mu to Jiřina nesnažila nějak vymluvit, podobrém. Prostě určitě to nejde, nechce se toho vzdát. A vzhledem k tomu, že vlastně už uvažuje o tom, že by ho, nebýt zatím zcela závislá - opustila, tak to asi už hodně narušilo jejich vztah.
A jednoznačně jemu na něm taky zas až tak moc nezáleží, když se prostě sebere a na celou noc jde do hospody!!!

jsem se svým manželem už nějakej pátek, A vždycky si jednou týdně chodil "vymejt" hlavu. Domů se vrací podle toho, kdy v hospodě zavřou. A alkoholik rozhodně není. Doma vypije půl flašky piva po obědě a sem tam večer dvojku červenýho. Dřív mi to taky dost vadilo, to týdenní pití, ale dneska už ani ne. Naopak jsem ráda, že mám jeden večer v tejdnu doma sama pro sebe. Chlapi jsou prostě jiní a fakt se potřebujou od všeho na chvilku odpoutat. Nic víc nic míň. Myslim, že to tak je i v tomhle případě.
A podle mě jestli je ten vztah narušenej, tak je v tom něco víc než jednou tejdně "výlet" s kamarádama. Kvůli tomu se rozvádět mě fakt zatím nenapadlo. Teda mě to nenapadlo zatím vůbec. :o)

ty - nezlob se - nějak asi nevnímáš tu větu, kterou tu Jiřina napsala:
"... ale ten chlast nás silně odcizuje.--"
no, ale tobě to nevadilo, tak to je zas o něčem jiném, no.

a napsala jsem, že vadilo, ale můj mužskej mi za to stojí a dneska už jsem se přes to přenesla...
A mezi náma, on zase musí překousnout jiný věci, taky nejsem svatá.

myslim, ze manzel chce mit "svuj vecer" a tim i jeden den v tydnu odpocinek od rodiny. Myslim, ze Jirinu to asi hrozne stve. Dela vsechno mozne, aby "tam" muz nesel vcetne manipulacniho natlak a vyhruzek o odcizeni.

At si najde konicek na jeden nebo dva dny kdy muz hlida. Urcite at vyrazi s kamoskama obcas do kavarny si zatancovat. TAky dobporucuju domluvit na sobotu hlidani a jit "chlastat" s manzelem. A ozrat se pod obraz bozi. Zni to asi dost divne, ale nic lepsiho me nanapada :o) Vim ze tohle funguje.

ono možná Jiřinu hrozně štve jednoduše to, že se ten její jde ožrat. mně taky vadí vidět lidi, který jsou jinak normální, jak se chovají pod vlivem alkoholu jako idioti... a proto s některými lidmi prostě na oslavy nebo do hospody nechodím a pokud už se tomu nevyhnu, tak včas odcházím. ne že bych byla zapřísáhlý abstinent: nejsem a ani netvrdím, že alkohol je metla lidstva. jenom zastávám názor - kdo to neumí, ať nechlastá.

tohle není shazování navrženého, jenom mi to nejde do hlavy - co "funguje" na tom jít chlastat s mužem a ožrat se? proč by měl člověk, kterému chlast vysloveně kazí vztah s partnerem (manželem), sám dělat to, co mu vadí na chování druhého? leda snad že by to mělo odrazující efekt, ale na to bych moc nesázela...

stejně tak nevím, co je manipulačního na konstatování, že je dva chlast odcizuje. asi to tak prostě je - to by bylo "manipulací" každé postěžování si na jakýkoli problém... ten člověk ví, že to jeho ženě vadí, a kašle na to - aspoň jsem z Jiřinina dopisu nepoznala, že by byla šance na nějakou rozumnou domluvu. spíš mám pocit, že si Jiřinin muž pitím něco řeší (podobně jako mu vadí snowboard... vždyť je to pitomost!), prostě to nedovede normálně, tak na to jde přes chlast, který má jako berličku. v něčem je problém a pokud to Jiřina ještě nechce vzdát, bylo by možná dobré zjistit, v čem je zakopaný pes - teď se snaží řešit důsledek něčeho, ale možná by bylo účinnější jít rovnou po příčině...

možná se pletu a on pije prostě jen proto, že chce vypadnout ze stereotypu, že se potká s kamarádama, a tak dále. ale to by si asi měli vyjasnit oni dva mezi sebou, jinak se sotva dá hnout z místa.

ještě jsem si vzpomněla na jeden vtip, kterak manželka vysvětluje manželovi, že OPRAVDU do té hospody nemusí... (on argumentuje od toho, že jde na pivo, pak že za kamarádama, pak že ta atmosféra, a tak dále, a ona mu jedno po druhém nabízí i doma, včetně toho, čím chtěl chudák trumfovat), ale nemůžu nikde najít přesné znění a - nerada bych to zkazila... nemáte někdo? :)

Jano, ja s tebou ve vsem souhlasim. Akorat jdu jeste o krok dal. Co s tim? Jak dosahnout toho, aby se muz citil doma opet prijemne, aby touzil po vlastni zene a povazoval ji za zadouci a atraktivni?
Jak muzeme vedet, ze muz chlasta? Treba se jenom bavi v prijemne spolecnosti jinych lidi, flirtuje se zenami a citi se prijemne a uvolnene. Ja samozrejme prehanim.
Ale JIrina se musi taky uvolnit, byt sexy a libit se sama sobe. Nezvisat se na muzi ale najit si vlastni zajmy. Udelat si vlastni prostor v rodine tim, ze ho nektere vecery zamestna a sama bude zit i trochu pro sebe.

A skutecnost, ze uvazuje o rozchodu, protoze on se chodi bavit bez ni mi prijde naprosto prehnana. Pokud se doma s muzem otravuje, tak at to rekne primo. A nerika ze ji vadi jeho sobotni chlastacky.
Sama Jirina rika, ze je na nem existencne zavisla a kdyby nebyla, tak odejde, takze s nim zije z vypocitavosti. Kdyz ho nebude potrebovat,opusti ho. Je ji jedno ze deti maji manzela rady, ze je jim dobrym otcem. Nelibi se mi takove uvazovani.

že Jiřina jako problém uvádí, že ten její "pije". že je odcizuje "chlast". tož... tak to můžeme vědět. i když širší kontext tu zná jen Jiřina...

žít i trochu pro sebe Jiřině rozhodně prospěje, s tím se nedá nesouhlasit. ale: ona neříká, že se s ním chce rozejít, protože on se chodí bavit bez ní. spíš mi z toho vyplývá, že se bojí, že už je pohromadě drží jen její ekonomická závislost na něm, protože ten jeho chlast už nadělal příliš paseky - a kdyby ji to netrápilo, ptala by se na kudle na radu..? chce pomoct najít řešení, tak proč jí vyčítat, že je snad "málo sexy" nebo kdoví co. proč kurňa pořád jsou tendence hledat v charakterových vadách a blbém chování chlapa (od pití až třeba po domácí násilí) nedostatečnost jeho manželky ("asi je málo přitažlivá, tak od ní utíká", "sama si to zavinila, když si to nechá líbit")... pokud by jí na tom manželství nezáleželo, pokud by jí děti byly putna, a tak dále - proč by sem psala...

ještě jinak - Radko, záměrně to, co říkáš, přetáhnu až do extrému: on se chudák potřebuje odreagovat, doma sotva může, a ta semetrika mu nic nedopřeje a ještě se nechá vydržovat. přitom by měla být ráda a radši se snažit být pro něj víc přitažlivá, když už ho chce mít doma, protože co by tam jinak dělal. - říkám si - třeba by měl chtít, aby jeho žena byla v pohodě, a ne - protože ví, že jí to jeho pití vadí - ji záměrně deptat tím, že se z tahu pravidelně vrací až ráno. to je prasárna a to se prostě nedělá... (a když se dělá, tak se pak nesmí divit, že se něco v manželství podělává...)

pět ze šesti alkoholiků.

Do rána v posteli s babou, a před odchodem si nalejt do hlavy pár piv s kořalkou, aby to ze mě táhlo jak z putyky :-)

si myslím, že je hlavně úplně zbytečné tu řešit, jestli Jiřiny manžel je a nebo není alkoholik...to je jenom slovíčkaření. Nebo myslíte, že když ho tady na Kudlance hezky onálepkujeme jako alkáče, něco se změní?

Základ jejich problému je ten, že Jiřině vadí pití jejího manžela. Každý máme tuhle laťku nastavenou jinak, mě by vadilo pití denní, někomu vadí jednou za týden, jiný/á vidí problém v pití jednou za měsíc...je to relativní.

Je zbytečné řešit to, že by jí to vadit možná nemělo, že někdo to má doma ještě horší apod...jí to prostě štve a tak by se měla pokusit s tím něco dělat. Otevřeně si s manželem o tom promluvit, vyříkat si to, zeptat se manžela na to, co by navrhoval on jako řešení. Tyhle férovky mohou fungovat, pokud se s partnerem dokážete bavit na dospělé úrovni a nesnižujete se k urážení a naschválům, tak se spousta věcí vyřešit dá. Takže, podle mě, rozumný (i když možná nepříjemný) rozhovor je začátek...kdo ví, možná i z manžela vypadne něco, co chtěl Jiřině dávno říct a neměl na to odvahu.

Den po svatební noci se novomanžel nemohl dočkat, až si zase vyrazí se svými starými kamarády. A tak hned večer říká své manželce:"Jdu k nám do hospůdky, lásko, dám si s klukama pivo." "Pivečko bys chtěl, miláčku?" A ženuška otevřela chladničku, ukázala mu snad pětadvacet různých značek piva z mnoha zemí - české, německé, holandské, japonské, slovenské, dánské, belgické ... Manžel se trochu zarazil: "Ano, lásko, ale oni tam, víš, mají chlazené sklenice." - "Ty si přeješ chlazenou sklenici, miláčku?" sáhla manželka do mrazničky a vyndala dokonale vychlazenou pivní sklenici, namrzlou tak, že ji začala přimrazt k ruce, jak ji držela. Manžel, trochu pobledlý, říká. "Ano, moje nejmilejší, ale v hospůdce mají báječné chuťovky, dělají je tam opravdu výborně. Hele, nebudu tam dlouho, hned se vrátím. Slibuji, dobře?" - "Chceš chuťovky, cukroušku můj?" Manželka postupně na stůl přinášela nakládaný hermelín, utopence, zelí, kuřecí křidélka, prasátka v županu, nakládané houby, vepřové řezy atd. - "Ale, má nejmilejší, ... v tý naší hospodě ... víš ... s kamarádama, ... tam si zažiju i nadávky, hrubé výrazy a vůbec to všechno, co k tomu patří..." - "Chceš hrubé výrazy, čumáčku? Tak si okamžitě vylemcej to svý za***** pivo z toho zku******* půlitru a sežer ty po****** chuťovky, protože nepudeš nikam. Už ti to došlo, ty debile jeden?"
Omlouvám se jemnocitným čtenářkám a čtenářům Kudlanky, ale tenhle vtip je hodně zemitý, bez toho by to jinak nevyznělo.

Zo snad ani neni vtip, to je hluboka pravda :o)
Kdyz to nejde po dobrem, tak to pujde po zlem! Ale v kazdem pripade po mojem :o)

Jeste se vratim k diskusi. Myslim ze Jirina zatim az po usi trci v mocenskem boji kdo z koho. Zda on se svojimi lyzemi nebo ona se snowbordem. Zda on se svojimi sobotami nebo ona bez nich.
bud se nauci spolu mluvit nebo ne. A bud ten vztah se bude vyvijet smerem dopredu nebo dozadu. Jiz ted upada. Presto si myslm, ze zena ma ve vztahu silnejsi pozici nez muz, ma vetsi moc a vetsi silu. Zalezi jak ji dokaze vyuzit. Zda k vyvoji nebo destrukci.

já jsem z toho Tvého dopisu nepochopila, jestli o tom manžel ví, že Ti to vadí až tolik, že kdybys nebyla finančně závislá, už s ním nejsi. Ono totiž do melounu a do hlavy druhého člověka nevidíš co se tam děje, věci jsou potřeba pojmenovat a vyslovit nahlas. Nemyslím si, že ten kdo se 1x do týdne napije je alkoholik, spíš mi připadá, že tím něco řeší v sobě, nebo čistí tu hlavu z pracovní hektiky, nebo nespokojenost v soukromém životě.... Nestálo by za to když říkáš, že je prima táta a děti ho mají rádi s ním zkusit promluvit proč tak pije a říct mu, že Ti to vadí? Nakonec se o Vás stará a finančně Vás zajišťuje, tak tu roli asi plní dobře ne? Rozhodně bych tedy neprosazovala, že bude v zásadě jen a jen po mém, sama bych něco takového totiž nesnesla, ale jsem přesvědčená, že vše je řešitelné zvlášť když dva lidé chtějí, nebo nad nimi visí myšlenka rozvodu. A také mám zkušenost přesně s tím, co píše Toulavej, že jsou lidi co prostě nemají klapku, nevím jestli se s tím dá něco dělat, ale jsou prostě i tací. Chápu, že Ti jeho pití moc vadí, ale zkus s ním o tom všem "CO TI VADÍ" prostě promluvit a budeš moudřejší. Oni jsou totiž i chlapi co mají mnohem více a závažnějších vad a některé ani změnit nejdou.

Teda holky,já nevím,ale hospody zavíraj
tak do půlnoci,návrat v šest ráno je divnej.A co na to ostatní manželky těch
kamarádů,nebo tam sedává sám?

ale u nás na vsi je klidně otevřená hospoda do rána, když je kšeft a v Plzni znám HODNĚ hospod co zavírají až ráno a jsou plný celou noc.
Co já si pamatuji - bydlím u hospody - tak parta tě ani někdy nechce pustit domů, aby jich tam přes noc bylo víc . . .
Jak říkala Inka, promluv s ním v PŘÍHODNOU dobu co a jak moc Ti vadí a čím jsi ochotná mu vynahradit jeho omezení hospody. Za to nic nedáš si popovídat. Ale jak tu někdo už psal, každému vadí něco jiného a i věci pro někoho malicherné mohou být pro jiného naprosto zásadní a nezkousnutelné. Je ale dobré si umět představit důsledky svých činů. Aby člověk nevyměnil jeden srab za jinej, možná horší . . .

ja bych taky byla znacne zpruzela, kdyby se mi sobotu co sobotu vracel domu nekdo v podrdousenem stavu. a byla bych zpruzela tak, ze bych to stejne jako jirina videla jako duvod k rozchodu (rozvodu). nejsem abstinent a celkem mi nevadi se podrdousit cas od casu pri vhodne prilezitosti. ale pouze cas od casu a hlavne nepravidelne :-)
jo, myslim si, ze pravidelne piti jednou za tyden s navratem rano je alkoholismus...
mozna to mam v genech, mama se kvuli podobnemu problemu rozvadela, kdyz mi byly 2 roky. vsichni ji tenkrat rikali - co blbnes, vzdyt je hodnej a nepije tak moc. hodnej byl. akorat prisel domu a mel 2-3 piva v hlave. ze by s chlapama v praci nevydrzel, kdyby po praci nezasli na pivo. taky jsem to dlouho nechapala, tatu jsem hrozne milovala a mela jsem to mame trosku za zly, ze se rozesli (podotykam, ze ho mama nikdy nepomlouvala, ale ja dost tvrde vyzadovala, aby mi presne zduvodnila, proc se rozvedli.) dneska se ji za to omlouvam. sama mam "boleni zubu", kdyz si muj muz "bezduvodne" koupi flasku vina a "bezduvodne" si naleje vecer sklenicku. (udela to asi tak 3x za rok, ale i tak mi to proste vadi. nevadi mi, kdyz se otevre flaska, kterou jsme dostali a vypije se. ale vadi mi, kdyz si ji koupi. nevim, proc, ale vadi.)

Ten zakopaný pes asi fakt bude v té laťce. Uvědomuju si, že mi například se současným partnerem nevadí, když si společně s jeho taťkou a bráchy sedneme a vyslopeme za 3 hodiny víc jak litr slivovice. Ale u mého bývalého přítele mi vadilo dost, když si odpoledne otevřel z dlouhé chvíle láhev vína a do večera ji sám vyžahnul. U něho to bylo taky hodně o okolnostech, protože mi sám přiznal, že jednu dobu pil víc, než je zdrávo (po rozchodu s jeho předchozí holkou). Cítila jsem, že je slaboch a nedokáže se s problémem poprat. Sám mi dokonce řekl, že když za ním neodejdu do zahraničí, tak se tam uchlastá k smrti. Jednu dobu jsem cítila za to nějakou odpovědnost, nechtěla jsem, aby dopadl blbě, ale postupem času jsem ho vnímala jako obrovskou kouli na noze.
Neuvažovala jsi, Jiřino, že se Ti třeba taky rozsvěcuje v hlavě nějaké výstražné světýlko? (Může to být cokoli...)