Proto jsem si myslela, že až naběhnu do starých kolejí, vše se vrátí ke starému, ale bylo tomu jinak. Po třech letech jsem dala muži nůž na krk: buď já nebo ona. Jeho reakce mě zarazila, protože řekl, že se nedokáže rozejít ani s jednou, že nás potřebuje obě dvě  a argumentoval tím, že když se rozejde s ní, tak jí už nikdy neuvidí, ale rozejde-li se se mnou, tak k nám může kdykoliv zajít, protože máme společně dítě. Tak jsem se nechala rozvést, bylo to na první stání. Nic se nezměnilo.

     Žiji s dítětem sama, on také sám, jen někdy o víkendu tam má tu svou dívku, ale jinak stále velmi často chodí k nám. Mě to ubíjí, protože vlastně nemám svůj soukromý život, stále volá jak nás má rád, že nikdy s žádnou jinou už se neožení ani nebude mít rodinu, že jsme to jen my. Ale na mou nabídku, aby se tedy vrátil, tak odpovídá, že je to těžké. Nevím co mám dělat. Jsem druhý rok rozvedená, našla jsem si přítele a jsem s ním ráda, ale bojím se reakce bývalého muže. On je spokojený, že k nám může kdykoliv zajít, zavolat, že mu vyplňujeme volný čas a když ho nemá, je s tou druhou. S novým přítelem se na veřejnosti moc neukazujeme, já se zatím ještě bojím. Nevím co mám dělat, ale umřít v osamocení se mi nechce, vždyť je mi zatím jen 28 let. Mariela

ODPOVĚĎ:

     Marielo, je mi moc líto, že jsi tak dlouho váhala a trápila se sama...Ale chápu tě, s takovými věcmi se těžko svěřuje. Ale to nemáš žádnou důvěrnou kamarádku? Co maminka? Ale asi to není tak jednoduché. K tvému příběhu – asi právě proto, že jsi krásná, soběstačná, společenská žena, asi proto jsi si nechtěla připustit "prohru", že nějaká jiná by mohla být u tvého muže úspěšnější. Paradoxně to je ten zádrhel.. Vlastně jsi se dostala do horší situace než před rozvodem. Se svým současným přítelem se tajíš jako nevěrná manželka, kdežto tvůj "bývalý" si může užívat vlastně zcela legálně...
     Já vím, že bys asi nejraději, kdyby se vše vrátilo do těch původních krásných dob, kdy jste byli ještě manželé ve fajn stavu. Ale tímhle způsobem to, myslím, nedokážeš. Zkusím ti poradit a ty zkus o tom zapřemýšlet:
a) s oním přítelem se přeci můžeš scházet zcela legálně. Jen bych váhala s tím, vodit svému dítěti "strýčka", takže zkus to ještě nějakou dobu vydržet tak, aby mu nebyl "oficiálně" představen. Pokud nejsi na sto procent rozhodnutá, že ten a žádný jiný je budoucím tatínkem, tak je zbytečné dítěti motat hlavu
b) rozhodně nebuď sama, holka v těchto letech potřebuje být s někým, je to přirozené, krásné a není důvod, proč bys si měla milování odpírat. Máš na to právo, takže pokud opravdu nebudeš každý týden s jiným a někde vyvádět na ulici, tak si myslím, že nikomu není nic do toho, s kým právě "mluvíš"...
c) svůj postoj k bývalému manželovi bys měla totálně změnit. Ty se totiž chováš stále jako jeho právoplatná žena, jen jaksi odložená, kamsi uklizená, hodná, vždy připravená... Musíš ho uvést do reálu: ano, má možnost se vídat s dítětem, ale v současné době jste si zas naprosto cizí... (Já vím, že to tak není, ale musíš tak jednat, protože jinak se k tobě bude chovat stále stejně. Jemu vyhovuje současný stav – jednu tam, jednu tady, práce a všechno ostatní mu asi vychází, je spokojen. Bohužel, nám ženským léta nestojí a byla by škoda, abys krásná léta věnovala téhle nejistotě. Buď na něj milá, ale kategorická. Jedině tak něco zmůžeš. Bude se muset rozhodnout. Což ty, samozřejmě, také.
d) s jeho rodiči pochopitelně i nadále vycházej co nejlépe, jsou to jednou dědeček a babička, jsou hodní a tak proč tenhle stav narušovat. Ostatně je plno případů, kdy rozvedení partneři mají nový vztah a přátelství s rodiči to nijak nenarušilo.

Přeju už jen krásné dny a hodně úspěchů. daniela

poradna@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk