Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Už jste někdy na vlastní uši slyšeli to cinkání? Myslím, to cinkání mincí, jak padají po výhře z hracích automatů v kasinu. Je to děsnej rachot, zvlášť když vypadávají z více mašin najednou. A o ten rachot, jestli se nemýlím, tu jde především. Upozornit všechny přítomné, že výhry jsou velké, časté a čekají opravdu na každého – jenom mít trošku toho štěstí a hned to nevzdávat. Však ono si na vás jednou sedne a může to být brzy, možná už v příští hře – tedy, jestli ještě budete hrát. A to záleží už vážně jenom na vás...

TŘI ČTVRŤÁKY – I. 

    Jsou sice mezi námi tací, řekněme rovnou ignoranti, se kterými tenhle rachot ani nehne – jako jsem třeba já, ale myslím, že nás nebude zase až tolik, aby kvůli nám tenhle byznys zkrachoval. Pravdou je, že kasino je založeno na veliké opatrnosti, jištěné vůči čemukoliv. Takže, pro případ, že jsou kupříkladu přítomni neslyšící, je v kasinu osazeno tisíce barevných světýlek, které navozují stejně magickou atmosféru a blikáním tak nahrazují rachot sypajících se mincí nebo kovových dolarových žetonů.

     Červené rozsvícené světlo nahoře, přímo na automatech ukazuje místo, kde má personál vyplatit větší výhru, než kterou by zvládl automat sám ze svých úspor, naproti tomu zelené světlo vám oznamuje, že mašina je připravena si s vámi zahrát a čeká jenom na vás – tedy vaše peníze vložené do hry.

     Když pozorujete počínání všech těch mašin, máte po chvíli pocit, že mají jak rozum tak i duši. Ochota, s jakou přijímají mince i papírové bankovky, je přímo ukázková. Zatímco obyčejný automat na nápoje se často ohrnuje nad vaším zmuchlaným dolarem, nezažil jsem nikdy, že by si některý z hracích automatů nakonec moje dolary nevzal. Už z toho je možno poznat jejich lásku k penězům, stejnou, jako má i převážná většina lidí, tedy jasně lidskou vlastnost.

     A toho kraválu při výhře, no – zase stejné, jako u lidí.

     Když jsem byl poprvé na návštěvě u strejdy Ládi v Kalifornii, chtěl jsem vidět dvě věci – proslulé Las Vegas a potom ty veliký kaktusy Saguaro, co občas Láďa posílal na svých pohledech z cest. O Las Vegas jsem přibližně věděl, kde se nachází, ale kde jsou ty kaktusy, o tom jsem tenkrát neměl ani páru. A Láďa mně alespoň to první přání splnil. Jedno odpoledne jsme vyjeli do toho hráčskýho doupěte, kam Láďa pravidelně „ukládal" v kasinech svoje celoživotní úspory, aby – jak sám říkal – měli za co stavět další.

     Většinou Láďa „podporoval" kasina u Lake Tahoe na hranicích Kalifornie a Nevady, protože – „ta nejsou tak nenažraná" – jak říkal a přijímají i menší sázky a mají i mašiny na nikláky nebo dajmy, čili pěťáky a deseti centy. Tyto hrací automaty jsou určeny pro ty nejchudší – drobné střádaly a škudlily – tedy ty, co je jim líto prohrát za hodinu i třeba jen mizernou stovku! – tedy pro někoho, jako jsem třeba já. Také hrací žetony na kostky, blackjack, nebo ruletu tu jsou jen dolarové oproti nejmenším pětidolarovým ve Vegas.

     Láďa svoji „podporu" rozděloval stejnoměrně podle ročního období. Léto patřilo – vzhledem k příjemnému podnebí (dáno nadmořskou výškou 1900 m a výš) převážně kasinům v Crystal Bay na severním břehu Lake Tahoe na hranicích Nevady. Poblíž, ve Východních Sierrách v Kalifornii, totiž Láďa kempoval – přejížděním každých co 14 dní z kempu do kempu – přesně, jak to vyžadují zákony státu Kalifornie – může se pobývat na jednom místě max. 14 dní a pak až zase za dalších 14 dní, tuším. Asi proto, aby se dostalo na každého a nebo si tu někdo nezřídil třeba trvalý pobyt.

     Zato v zimě je tu ohromná spousta sněhu a tomu i odpovídající zima.

     Když se v jižní Kalifornii ochladilo na 30°C, nebo Láďa již „odevzdal" „přiměřenou" částku na „podporu" kasin, případně když se citelně ochladilo v Sierrách, vrátil se na jih. Domů, aby si zas užil civilizace, normální postele a tak. Ve zbylém čase už mu zbývalo jen „vydržovat" kasina na state line – hranici Nevady a Kalifornie na interstate hwy I 15, co vede z Los Angeles do Las Vegas.   Tady, na state line, jsou předsunutá kasina pro ty Kaliforňany, co se jenom potřebují v rychlosti zbavit přebytečných prachů a nemají čas nebo trpělivost jet ještě dalších 40 mil až do toho města světovýho hazardu. Tahle stále přibývající kasina jsou postavena uprostřed Mohavské pouště také pro ty, co jim při návratu z Las Vegas přece jen nějakým asi nedopatřením ještě něco v kapsách zbylo a chtějí se toho co nejdřív zbavit.

     Aby tu trochu zbylých peněz nemuseli vozit (při návratu do všedních dnů) zase trapně domů...

Toulavej, Plzeň
(pokračování příště)

P.S. Další fotografie najdete ve fotogalerii.

linkuj.cz vybrali.sme.sk