| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| Věříte na sny? |
| Rubrika: [zážitky] Já se musím přiznat, že jsem pověrčivá jak černoška a pokud si sen zapamatuji, pátrám ve snáři. Většinou věřím, že mi moje podvědomí prostřednictvím snů chce něco říct. Nebo to snad není podvědomí? Někdy jsem na pochybách. Teď trochu odbočím, ale je to důležité vzhledem ke snu, o kterém chci mluvit… Moje maminka zemřela čtvrt roku před narozením dcerky. Dlouho se mi o ní pořád zdálo, ale vzhledem k tomu, že jsme si s mamkou byly dost blízké, to bylo přirozené a pochopitelně časem se mámin výskyt v mých snech vytrácel.<?xml:namespace prefix = o /> Až do doby, kdy Janina (jmenuje se po babičce, kterou zná jen z fotek) chodila do první třídy a já se potýkala s nemocí. Zdál se mi sen… „Šla jsem se svojí princezničkou na naší zahrádku a koho tam nevidíme? Mámu. Janinka se mě ptala: „Kdo je to?“ A já odpověděla: „Jé, Jani, to je babička!“ Kolem mámy byla zvláštní záře. Usmívala se na nás, pak se podívala na mě a rukou pokynula, že mám jít k ní. Já se zarazila a jenom zavrtěla hlavou, že ne, že nechci. Ona se jenom usmála, pokrčila rameny a rozplynula se … Dodnes si pamatuji, že jsem se tenkrát probudila s takovým vnitřním klidem jako už dlouho ne. Ovšem od té doby si kladu otázku: „Ukázalo mi moje podvědomí, to co jsem chtěla vidět? Nebo jsou skutečně naši blízcí někde kolem nás a ukáží se jenom, když je opravdu potřebujeme?“ Nevím, neznám odpověď, ale přiznávám, že nejsem daleko od toho, věřit v tu druhou možnost… |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
( - Mail - WWW) 07.12.2003, 18:50:43
|