Já určitě neporadím - snad možná by věděli alespoň čtyři z pěti psychologů.
Jen jsem si přečetl řádky, které mi skutečně velmi silně připomenuly situaci asi před 7mi lety z mého, úplně nejbližšího, okolí, kdy ten manžel se silnou podporou svých rodičů vyznával teorii: JÁ tady přeci nejsem od toho, abych odpoledne vysedával na pískovišti a večer utíral dětem zadky. A rozvedli se nakonec z JEHO iniciativy. Bylo to tenkrát dost smutný, ale teď říkám - zaplaťbůh. Dnes má ta žena skutečnýho PARTNERA v dobrym i zlým, děti též bezva obětavého chlapa - kamaráda. S tátou se vídají rády, ale ještě raději se vracejí do svěho opravdového domova.

Z dopisu nevíme, zda Monika se svým manželem o problému mluvila, zda mu řekla, co jí vadí, zda se ho zeptala na ty fotografie a jaká byla jeho případná reakce.
To, že manžel tráví víc času u rodičů než ve své nové rodině, není určitě normální. Ať už jsou důvody jakékoliv (vyjímka by byla, pokud by někdo z rodičů byl vážně nemocný a potřeboval pomoc, což tento případ určitě nebude).

ne, ještě jsem nic neudělala, nic jsem nikomu neřekla. Chci se raději napřed poradit, abych až to "bouchne" všechno nezkazila.

Jak jsem to tak četla, bylo to odshora špatné, pak horší a nakonec nejhorší. A tak to taky asi všechno vzniklo - v průběhu času. Začala jsi tím, že Ti nikdo nepomáhá, nikoho nechceš obtěžovat - ale jde právě o manžela, kterého by jsi tedy obtěžovat měla, a to ještě bez jakýchkoli výčitek svědomí! Měl by mít doma svůj díl práce stejně jako Ty. To je prostě fungování moderního vztahu. Pak se k sobě patrneři taky jinak chovají, ne jako v hotelu - ano, chápu, že Tvému manželovi je skoro jedno, jestli chodí domů nebo k rodičům, všude je totiž pro něj připraveno jídlo a klidné místo k odpočinku. A možná že u rodičů klidnější, nejsou tam už totiž vůbec žádné povinnosti.
Pak se nediv nějaké přítelkyni - to už je skoro jedno; jestli nefungujete jako partneři, asi si bude někoho hledat, to je celkem přirozené. A rodiče bych moc neřešila - nezměníš je a jestli si představovali jinou snachu, to je jejich problém.
Promiň, že píšu docela drsně - mně přijde, že Tě Tvůj muž pěkně využívá, a s tím bohužel chodí ruku v ruce, že si tě neváží a pak si třeba i najde někho jiného. A přitom by bývalo stačilo, kdyby se bez něj neobešlo třeba vaření...

...a opravdu netusim a nemuzu tusit, zda bude relevantni, nebo mimo, takze pokud bude mimo, tak se na me prosim nezlob.

Podivej se do zrcadla a objektivne zhodnot. Mame tu v dome taky takovy par, teda uz s vetsimi detmi, ona starsi, on moc doma neni, no a kdyz se na ni podivam, ani se mu nedivim. Vypada hrozne a nemusela by! Rysy jemne, postava vzhledem k veku velmi slusna, ale opravdu extremni zanedbani sebe sama na ukor rodiny - bryle pres pul xichtu, vlasy vrabci hnizdo, o domacim obleceni nemluvim...proste kdyz clovek sam sebe zhyzdi, nemuze se pak divit. Ja teda k popsanemu archetypu taky nemam moc daleko, nemaluju se, u kadernice jsem byla pred svatbou a predtim asi 7 let zpatky, ale davam si pozor aspon na par veci, o kterych vim, ze jsou pro manzela dulezite a oceni je (abych neztloustla, doma se slusne oblikala, mela hezky pradlo...zas tolik casu ani penez to nestoji a efekt znacny).

Myslis, ze se mu porad libis? Pokud ne, muze byt zrovna tady zakopany pes, ktery zpusobuje jak jeho pobyty jinde nez doma, tak i pripadne pokukovani po jinych (z fotky s rukou kolem ramen bych jeste na neveru neusuzovala, at uz se pri tom tvarej jakkoli...). Kazdopadne bych asi nedoporucovala zadne radikalni zmeny vzhledu bez konzultace s nim nebo aspon bez vedomi toho, co by ocenil...

Za zaklad vztahu povazuju, abyste si rozumeli, jestli jste si nerozumeli nikdy, tak je tohle jen nutny dusledek, ktery se nekdy stat musel, ale predpokladam, ze si rozumite, problem nastal i presto a Ty nevis, co se deje.

od shora spatne a pak stale horsi.
manzel te evidentne k zivotu nepotrebuje - viz grilovacka, na kterou te nikdo nepozval a o ktere jsi evidentne ani nevedela. tak si rekni, jestli o nej vubec stojis ty a jak moc a co jsi ochotna kvuli tomu prekousnout a jestli uz toho mas plny zuby, tak ho postav pred jasne reseni "jsme rodina a stojis o nas , tak funguj" nebo "tahni", no a pak to musis dodrzet. vono jses uz beztak sama (podle toho, co pises v dopise). nevim, jak jsi na tom financne, jestli si treba muzes najit pani/studentku na hlidani 1-2 vecery v tydnu a nekam vypadnout. to chlapum docela dost vadi :-)

asi bych ty dvě věci oddělila - zvlášť bych řešila Tvou přetíženost v domácnosti a zvlášť případnou manželovu nevěru.
Co se týče prvního problému - snažila bych se na manžela nějak více přesunout domácí věci - chodí někdy nakupovat? Vyzvedávat děti? Na poštu, do čistírny? Není-li v práci, ale u rodičů, mohl by to přeci dělat... ale nepodávej to jako prosbu, ale jako samozřejmost, jestli mi rozumíš... Ty máš přeci taky nárok na odpočinek nebo vyrazit si ven - nevím, jak to v tomto směru u vás chodí. Asi to chce se zbavit pocitu, že jsi za všechno odpovědná ( to je i můj problém, snažím se toho zbavit)
Pokud jde o ty fotky, to už je tedy trochu " vošajstlich" - než něco uděláš, měla bys podle mě vědět, jak budeš pokračovat, když se nevěra potvrdí. Dokud to nevíš, nedělej nic. Protože jak jednou řekneš A, budeš muset říct i B. A důrazně radím, nezjišťuj, navalíš si strašný kámen na záda. Na fotky bych se zeptala, až budu mít sílu říct fajn, tak do půl roku si to dořeš nebo jdi ( nebo ho poslat do pihele tmavýho rovnou...).

Možná že ani manžel neví, že je něco špatně. Pokud se, Moniko neozveš, bere to jako normální stav a pro něj se vlastně nic neděje. Měla by sis s ním rozhodně promluvit. Říci mu, že domácnost sama prostě už nezvládáš, že jsi psychicky i fyzicky vyčerpaná a potřebuješ jeho pomoc. Otevřeně přiznat, že ti vadí jeho časté návštěvy u rodičů a jeho absence doma. Sdělit své pocity poníženosti, křivdy apod. A podle toho, jak manžel zareaguje, bych teprve dělala nějaké závěry. No, osobně bych se na tu fotku zeptala. Ne nějak nátlakově, ale jen jakoby mimochodem. Předstírat, že tě ani nenapadlo, že by něco jako mohlo být, jen se optat, kdo to je, co to bylo za akci a proč ty jsi tam nebyla. Jo, to je fakt docela divný, že manžel jde na gril party a tebe nevezme s sebou. Opravdu to vypadá, že s tebou počítá jen jako s nějakou služkou, co se mu navíc stará o děti, a nebere tě jako partnera. A jaký je vůbec jeho vztah k dětem? Věnuje se jim nějak?

Moniko, hlavu vzhůru ! Nejspíš jsi šikovná a pracovitá holka, když zvládáš dvě děti, zaměstnání i domácnost sama. Přestaň čekat, že se něco změní, když ten Tvůj "mamánek" je pořád u rodičů. Chtělo by to, abyste si s manželem v klidu sedli, a vyjasnili si, co kdo od toho druhého očekáváte. On si nejspíš zvykl když jsi byla doma s dětmi, že nemusel pomáhat. Teď se to ale změnilo, Ty chodíš do práce, a děti také povyrostly, a mají jiné potřeby. Pokud mu tenhle způsob života vyhovuje a nehodlá na něm nic měnit, vysvětli mu, že Ty takhle dál žít nehodláš. Buď se vzpamatuje, anebo s ním prostě do budoucna nepočítej. Žiješ jen jednou, tak proč takhle blbě. Pro děti je šťastná máma taky větší kapitál, než "kompletní rodina", kam táta chodí jen jako na hotel.

já bych to neviděl nijak tragicky. Pokud jsi tak rozlítaná, měla bys uvítat, že část manželských povinností převezme na svá bedra jiná žena...

díky za to, jsou to nechutné kapky, co jsem od vás dostala, ale u doktora taky nedávají nic lahodného. Asi to byla ta poslední kapka. Budu nad tím dneska přemýšlet a rozhodně už to tak nenechám. V mnoha věcech máte pravdu, ani mě neznáte a přitom jako kdybych se tu rozepsala o všem. Já to jsem zvyklá z domova všechno zastat, taková jsem v práci a tak jsem v tom pokračovala i v manželství. Je to špatně, to už vím taky. Byt je naštěstí můj, aspoň tuhle starost před sebou nemám. O rozvodu jsem neuvažovala, i když jsem nespokojená, tak ho mám ráda. On mě asi moc ne, nevím. Musím si to všechno v sobě nějak srovnat. Napíšu vám, co a jak dopadlo, držte mi palce. Je moc fajn, takhle se moct s někým poradit.

už když jsem četl tvůj článek, mi bylo jasné, že tvůj manžel někoho má nebo aspoň, že z nějakého důvodu se snaží trávit s tebou minimum času.
Mně stačilo už jen to, co jsi napsala o jeho mámě, aby mi bylo jasné, že tvůj manžel nebyl vychován pro rodinu a starost o ni.
Cituji:"...když se narodil druhý synek a já jí jednou zavolala, jestli by mi je nemohla pohlídat, jak mi řekla, že když se o ně nedokážu postarat, tak jsem si je neměla dělat."
Cituji NČ-ého:"Svatá prostato!" Jak jako sis je udělala? Snad už v 21. století nevěříme na neposkvrněná početí! A co on? Vždyť u toho byl taky, ne? Jsou to jeho děti úplně stejně jako tvoje.
Říká se:"Chceš opravdu poznat svého partnera? Poznej jeho rodiče." A v tomto případě to opravdu sedí.
Ty ho asi máš ráda, ale myslím si, že on tebe ne, jinak by byl s tebou a s VAŠIMI dětmi a ne pořád u rodičů. A věř mi, jednostranná láska je jen ztráta času a energie a zisk vůbec nevyváží náklady.

Najdi si opravdu spolehlivého partnera - neboj jde to (i se 2 dětmi), i když je dřina. Ale kdo hledá, najde...

S těmi fotkami, je jasné, že když je to zahradní grilování s více lidmi, tak to nebudou fotky, kde jsou vidět "in flagranti". Nicméně je jasné, že mu to jeho matka nejen schvaluje, ale navíc mu poskytuje úkryt, kde se tvůj muž nemusí bát, že ho odhalíš, protože co bys dělala u někoho s kým si nesedíte?

naprosto souhlasím s Mamčou a Sinixem, no musím připustit, že tohle jsme si opravdu zavedli sami, jenom my všechno zvládneme nikdo jiný, uštvané a vyčerpané a když se Ti to manželství z těchto důvodů zbortí, chodí jinam, najde si jinou..... tak chodíš a přemýšlíš proč takové potvory mají tak hodné chlapi a já taková hodná holka jsem sama. Jo to je přesně ten důvod a taky odpověď, protože potovora si hledí sama seba, aby byla hezká... a práci doma zadá manželovi a ten pak nemá čas na blbosti, protže nestíhá. Nezastávám tento názor, chce to rozdělit rozumně, ale kdybys to netrpěla už ze začátku, asi by to takhle nedopadlo, nedávám Ti to jako výčitku, byla jsem stejná, leč jsem už poučená. S jeho rodičema nepočítej, jestli ho podporují v tom co dělá, tak se to jen tak nezmění, zvlášť když je nezajímáš a Vaše děti také ne, to je fakt divný. No nakonec kdyby si se osamostatnila, tak už vše sama zvládáš, byt máš, není čeho se bát. Chce to jen partnera, který si Tě bude vážit a mít Tě rád, Tebe i Tvé děti.

co svyho pucanka podporuji v nevere-to vim.
Delaji to proto aby mely pocit ze vse maji ve svych rukou.
Moniko,muj nazor je zase takovy-ze bych jeste pockala s tim pohovorem s muzem.
Ja si myslim ze behem manzelstvi jsi urcite uz s nim o tom mluvila-ze Ti vadi ze je malo doma,to mi vyslo z toho jak pises-jak Ti vysvetloval ze tam se mu lip pracuje atd a bla bla.
Dnesni rozhovor by bylo jen papouskovani a abys neco zmenila-musila by jsi rici neco na vic,-treba-"bud a nebo" jenze na to jeste nejsi pripravena.
Co by jsi mohla-to jen tak utrousit-"jsem ani nevedela ze jste u vasich grilovali,a tu kamaradku co sedi vedle Tebe jeste neznam..."no,jen tak v klidu a bez tonu se o tom zminit,aby vedel ze jsi videla.Co na to bude dal blekotat-to uvidis.
Prejit to ale a nemluvit o tom by se nemusilo vyplatit do budoucna-az by jsi se rozhodla pro radikalni pohovor-on by to uz mohl zaprit,ze jo-je to tak davno a buh vi co jsi videla a proc jsi to teda nerekla driv....a dostal by Te do pozice ze by jsi jeste nakonec mela pocit studu Ty a ne on.
Predevsim ucin rozhovor sama se sebou a ujasni si,zda ho mas opravdu rada ci zda je to uz jen zvyk s nim byt ci zda je tu otazka Tveho ega a pocitu ublizeni-ze Ty se tak obetujes a on na Tebe kasle.
Protoze tak to u lidi byva ze ten,kdo postrada u druheho city,ulpiva na nem a chce je z nej proste vydolovat za kazdou cenu-ale tohle uz neni laska ale jakasi nemoc.Tohle si tedy v dusicce opravdu prehodnot-co to vlastne k nemu citis,proste aby to nebyla "pretahovana" o chlapa,cemuz nekdo rika laska.
Vidno-jsi z toho celeho vztahu utahana.Je potreba neco zmenit.
Protoze muze natlakem nezmenis a tchyni take ne,-je potreba aby jsi si ujasnila vztah -sama k sobe.
Jestlize on Te doma nijak neotravuje,nevyhledava hadky,nedela dusno-tak vse res v klidu,dej si na sebe cas.
Jo-mozna to chce pomaloucku zmenit,...treba ten satnik,treba vlasy-to je zacatek toho,jak taky clovek zacina myslet i na sebe-ne jen na druhe.
nedelat nic hrrr-aby manzel si nerekl ze neco jen hrajes.
Protoze kdyz se clovek meni opravdu-tak se meni zvolna,ne ze dne na den.
O vikendech si udelaj vylet i s deckama-proc ne,jed s nima k nejake kamosce na sobotu a nedeli,-bez nej.
Tchyni s nim uz neres.
Vis-taky se rika-kdo se moc pta,moc se dovi,nekdy je dobre si sednout a pohovorit-nekdy ne.vse chce pravy cas a prave misto.
Kde je psano ze jeho laska k Tobe vyprchala uplne?Kdybys na nej vybafla rovnou-byl by nucen rici jak to ted citi a jak se jednou neco vyslovi-uz to nelze vzit zpet.
Ale kdyz se casem pro manzela ucinis zenou zajimavejsi-i on si mozna prehodnoti svuj vztah a chovani a ucinil jiz neveru ci se na ni chysta-muze se stat ze tam vse vysumi a on bude mit opet snahu o Tebe.
Az uvidis ze tu snahu ma-pak muzes hovorit o vsem otevrene a rici -jak si predstavujes partnerstvi.

na místě Moniky velmi jemně. Pokud je zrovna manžel doma, tak bych se nevinně s úsměvem a vstřícně, neútočně (hlavně ne ironicky) zeptala proč že zrovna dnes není u maminky (když mu to teda u ní tak vyhovuje, tak já mu to přeci přeju, aby se mu tam dobře pracovalo atd.). A začala bych ho k mamince pravidelně posílat (vždyť to s ním přeci myslím dobře a pokud je tam rád, tak mu to jen přeju - na to on nemůže říct ani popel)... a začala bych si žít trochu i po svým a bez něj. Zařídit si víkend bez něj jen s dětmi tak jak píše Jasmína... prostě se chovat malinko jako kdyby on doma už ani nebyl, jen tak nanečisto si vyzkoušet jaký by skutečně bylo žít dál bez něj... Všechno jen tak decentně, nenásilně, žádný hádky, výčitky, velký debaty, ukazování fotek s cizí babou na grilování, nic takovýho. Nechat to jen tak jemně že se jakoby nic dramatickýho neděje, ale přesto se od něj zkustit trochu odpoutat (toho on si nemůže nevšimnout). No a pak bych viděla jak on na to zareaguje - pokud zbystří, začne mu být ta nepřímá nabídka jeho větší svobody vlastně nepříjemná a naopak ho to domů začne víc táhnout, začne se Monice i dětem víc věnovat z toho nejasnýho pocitu že mu rodina jakoby trochu uniká, tak o vás stojí a má smysl začít na tom manželství nějak společně pracovat. Pokud tu svobodu vyloženě uvítá a bude ji patřičně využívat, tak bych to nelámala a nechala ho jít, protože toho už po dobrým ani po zlým domů tahat nemá smysl, stejně on o to už nestojí.
Neřešila bych to radikálně nějakou debatou jako že ať si vybere, buď tchýně nebo já (rodina), ale nechala bych ho vlastně nenásilně vybrat reálně. Netlačila bych ho ať ŘEKNE co chce, nechala bych ho ať UKÁŽE co chce. Pokud mu začne Monika "unikat" a on se ji pokusí zastavit, tak ji chce. Pokud ji nechá bez mrknutí oka "odplouvat", tak ji asi nechce a Monika aspoň uvidí na čem je a může podle toho postupovat dál. Tohle bych vyzkoušela ať trochu vidím kam on směřuje a teprve pak bych podle výsledku zkoušela nějaký další debaty.


a začne k mamince spokojeně chodit ještě víc (když to teda Monice nevadí a bere to v pohodě), tak mám pocit, že je to fakt na pytel a nemá smysl žebrat o chlapa, kterej už o Moniku fakt nestojí. Pak bych dál nenásilně a nenápadně pokračovala v tom odpoutávání se až se teda časem on k tý mamince klidně i definitivně odstěhuje

Ten ocásek k tomu pochopitelně nepatří, ten patřil smáznout o)

chodí na ten oběd vůbec k rodičům?

plně souhlasím s Gretou a s Margot! Jakmile člověk vše "zvládá" sám, okolí si na to velmi zvykne a bere to jako samozřejmost. Dej vědět, jak vše dopadlo. Držím palce. Tchyni opravdu neřeš

ja mam pocit, ze ten tvuj poklad byl vychovanej jako mamincin mazanek - i proto asi spis koukal po starsi nez mladsi pro manzelstvi, ono tohle jde nejak ruku v ruce... A ted, kdyz by mel fungovat jako dospelej muzskej, mu to nejde, protoze - no, neni dospelej. A asi nikdy nebude. Leda by ho nekdo (ty) postrcil ke svepravnosti a samostatnosti. Jestli uz neni pozde, zvlast s jeho rodici za zadkem. Tak to zkus jak Margot a Jasmina psaly, jenom nevim, kdyz si zvyknes na hezky vikendy s detmi a sem tam si nekam vyjit s kamaradkama, jestli ho vubec budes jeste doma chtit; ono prece jen kolem muzskyho je spousta prace :)) Drzim ti palce a dej vedet, jak to dopadlo!

se nas tu seslo dnes vic jak 5))))))

víc jak 5. A hlavně jsme neporovnatelně lepší, vzdělanější, chytřejší a zkušenější, než nějakejch 5 trapnejch "psychologů" s vypocenejma dyplomama.

Žádný hrocení a dramatický zvraty. Při těch není čas na promýšlení a můžeš přehlídnout něvo pro Tebe hodně významného, popř. si pěkně namlátit ústa. Takže zvolna,obezřetně a s doširoka otevřenýma očima:-)

...jak psala margot. odpoutat se, pak pánovi naservírovat, že už není potřeba.
protože skutečně, k čemu je? že takzvaně "živí rodinu"? a nedostává za to komplet servis: jídlo- čisté oblečení - bydlení - sem tam sex? takže je to vlastně placená služba... a mimochodem, že určitě manžel "drží" kasu, a dává monice jen dohodnutí, nikterak závratný příspěvek na domácnost? to je báječné - on je valstně svobodný, jen bydlí na dvou místech a na tom jednom si jaksi upích 2 děti.

dyť jsem ty překlepy opravovala :(

přeci jen zas nezatracovala šmahem. Jen bych mu dala šanci ukázat co v něm je a k čemu opravdu tíhne, nabídla bych mu nepřímo hodně velkou svobodu a posečkala jak s ní naloží... no a pak by se vidělo, jak se manžel vybarvil - a podle toho bych se pak zařídila i já. Teprve po tom "vybarvení", až bych si to i sama celý srovnala v hlavě bych otevřela nějaký zásadní debaty a vedla celou situaci k nějakýmu zásadnímu řešení ať už tedy že se manželství upevní nebo spíš rozpadne úplně. Možný mi přijde v tomhle případě oboje, ale trochu víc to vidím spíš na ten rozpad. No, Moni, promiň, asi jsem Tě moc nepotěšila.

taky bych manzela nezatratila. Dela jen to, co mu je prijemne. Vetsina lidi se chova podobne. Takze bych doporucovala udelat nekolik spolecnich akci s manzelem, deti predat tchyni. Hlidani domluvi manzel. Dale bych resila otazku zabavy. Protoze jsem pochopila, ze Monika je uplne samostatna, tak ma manzela jen pro zabavu a sex. Takze by se manzel podle toho mel chovat. Mel by byt po vsech strankach prijemny, zabavny a kdykoliv k dispozici. Jinak je uplne zbytecny :o)

Ahoj,pročetla jsem všechny názory a musím říct, že nejvíce se kloním k názoru Radky - pánové, a to myslím všeobecně a vůbec ne nijak jízlivě si nepovšimli důležitého zvratu v jejich životech. Jejich ženy, ačkoliv třeba vychovávají jejich děti je již nepotřebují k ¨zajištění životně důležitých potřeb. A jakmile někoho nepotřebujete k zachování životně důležitých potřeb, pravděpodobně se s ním mnohem snáz rozloučíte ve všem ostatním. Něco podobného jsem prožívala tento rok. Manžel mě nerespektoval¨, byl na mě protivný, ačkoliv o 18 let starší, nedocvaklo mu, že o vztah se musí pečovat, že není perpetuum mobile a už vůbec ho nemusí udržovat pouze žena. Našla jsem si milence. Manžel to samozřejmě nesl těžce, scény, výčitky, policie......Dnes je situace taková, že milenec mě sice opustil, bolelo to , ale zase je pravda, že dohromady nebylo o co stát, manžel je rád, že jsem vůbec zůstala ve společné domácnosti, myje nádobí, žehlí dceři věci atd. Pochopil, že ačkoliv mám pouze minimální plat, s výživným od něj, které jsem vysoudila a drobnou podporou státu jej prostě nepotřebuji. Nepotřebuji chlapa protivného, zlého, do sebe zahleděného - jak psala Radka, měl by být příjemný, zábavný, milující, jinak je prostě zbytečný a obtěžuje. Jistě má Monika spoustu práce s dětmi a zaměstnáním, proč by měla jakoukoliv energii věnovat péči o dospělou svéprávnou osobu. Moniko, dej mu to sežrat - jak? přestaň o něj projevovat jakýkoliv zájem, nevař mu, nežehli mu oblečení, nestel mu - je dospělý, jistě tyhle běžné činnosti zvládne sám. (nebo může pozvat maminku, aby to udělala za něj, pokud se do toho začne maminka míchat a začne Ti vyčítat, že se nestaráš, odkaž se na děti a na to, že na péči o manžela nemáš čas. Manžel se možná odstěhuje zpátky k mamince a ta ho za pár měsíců pravděpodobně pošle k šípku). Problém je také hlídání dětí, to by měl být manžel též schopný zastat - co proboha dělá, že chodí domů tak pozdě, kolik vydělává? S těmi dětmi to je problém, budeš muset najít takové aktivity, které můžete dělat společně a hlavu vzhůru, děti rostou a rok od roku potřebují stále méně péče. Přesto využívej jakoukoliv příležitost k aktivitám, které můžeš dělat sama - knihovna, kino, sport, cokoliv, případně jestli máš dobtou kamarádku, tak něco podnikej s ní. Nemáš-li, hledej na internetu.
Zkrátka, odpoutej se od manžela, neříkej mu kam chodíš, co jsi dělala. Naopak, muži rádi přijímají jasně sdělené úkoly, řekni mu, co by bylo dobře, kdyby udělal v bytě (pánbůh zaplať, že byt je Tvůj - proto mi připadá Tvůj manžel trochu slaboduchý - promiň - to si vážně neuvědomuje, že žije u někoho a ne ve svém a že si nemůže dovolit cokoliv? Asi je opravdu mimo realitu. Klidně mu pohroz rozvodem a zdůrazni, že byt je Tvůj - vůbec se toho neboj, nekřič na něj, jen to prostě mezi hovorem zmiň, že kdybyste se rozvedli, protože máš občas pocit. že Vám to tak úplně neklape, bude to on, kdo se bude muset stěhovat a upozorni ho na to s úsměvem a bez nátlaku - pouze pojmenuješ skutečnosti.
Bude-li reagovat, zmiň i to, že bys uvítala více péče o děti z jeho strany a některé další drobnosti, kterými by mohl přispět ke zlepšení situace. Kdyby nechtěl bydlet s Tebou, už dávno by se k mamince odstěhoval. Neboj, on s Tebou zůstane, kdyby to pro něj bylo tak nesnesitelné, už by byl pryč. Jak jsem řekla dej mu to sežrat - všechny trumfy ať už morální nebo právní jsou na Tvé straně. A ještě něco, Moniko, jen si myslíš, že ho potřebuješ - je Ti spíš na obtíž. Já jsem byla do svého milence blázen - je to měsíc, co jsme se rozešli, a už vím, že jsem musela mít hlavu stčenou do kýble, když jsem se do něj tak zamilovala. Většina mužů má máloco nabídnout někomu, kdo zvládá pečovat o domácnost, vařit, pracovat a ještě rodit děti. Samoty se neboj, pravděpodobnost, že mladá žena, ať už s dětmi nebo bez, s vlastním bytem, zůstane delší dobu sama je při mentalitě zdejších mužů mizivá.
Vůbec strategii - "možná někoho má" bych využila -můj manžel si myslí, že pondělky trávím s novým přítelem - mám anglickou konverzaci - ale kdo by mu to vykládal, když to nádobí myje tak hezky, že. To bylo jen pár strategických rad, připrav se na nejhorší, že prostě odejde, psychicky se s tím srovnej a přijmy tuto alternativu, a pak už nebudeš mít strach z ničeho. Připravit se na nejhorší je dobrá strategie pro přežití.

sono, tak to je perfektni :o) Tak nejak to probihlao i u me ale ne tak razantne. Ja jsem nechtela o manzela prijit ale chtela jsem mit doma prijemneho spolecnika. chodila jsem s kamaradkami ven, cvicit, na anglictinu a na pivo. Uzavirala jsem se do sveho sveta a on mel do nej vstup kdyz byl dobre naladen a ja taky :o) mame ted moc pekny vzah. Vi ze jsem s nim dobrovolne a ne z donuceni. Pecujeme o sebe vzajemne. Ted jsme spolu jiz 25 let