Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Niky studuje třetím rokem na vysoké. Bydlí ještě se dvěma děvčaty v pronajatém třípokojovém bytě na pražském Proseku. Dvě mají každá svůj pokojík, třetí, Niky, si zabrala obývák. Niky je mj. "majitelka" pronájmu, na ni je to napsané. Tamty jsou její spolubydlící. Žijí takhle už téměř rok a světe div se, zatím se ještě nijak zvláště nezhádaly. "Problematiku" úklidu si rozdělily a jiné ožehavé body se neukázaly. Během času se navzájem poznali i jejich  partneři, a takvznikla docela prima parta. Občas sice dojde k "výměnám partnerů", ale to nijak poklid nenarušuje.  Všechno klape, žádné výtržnosti, sousedé jsou s děvčaty spokojeni.

     Jednoho dne si Niky před Martou postěžovala, jak je naštvaná, že nevychází s penězi, a  že je jí trapné si brát peníze od táty, když ví, že on taky na tom není zrovna nejlíp. Marta se s trochu tajemným výrazem ve tváři usmála a řekla, že ona si už něco sehnala a kdyby Niky byla pro, že by mohla mít (stejně jako ona) a relativně ve vší počestnosti – docela solidní měsíční peníz za téměř zábavu...  "Hele, odpověděla jsem na jeden inzerát a podle mých dosavadních zkušeností to vůbec není zlý, podívej",  otevřela laptop a ukázala jí text jednoho inzerátu, který si uložila. "Přečti si to, já zatím udělám kafe", řekla a Niky se tedy dala do čtení inzerátu.

     "Prosím tě, to ale přeci je nějaká erotika, na to já nemám žaludek", vyjevila se po přečtení několika řádek. "Ale Niky, to je všechno jinak, já nedávno taky byla v docela slušnym průseru a tohle mi víc než vytáhlo trn z paty. Kde myslíš, že bych brala peníze na nájemný a živobytí?  „Rozešla jsem se zrovna s ex-drahouškem, to přeci víš, a na mě zůstalo veškeré placení.  To, co si zvládnu přivydělat doučováním, mi absolutně nemohlo stačit. Sama víš, kolik stojí škola.. " Niky si uvědomila, že Marta opravdu nemá nikoho, kdo by jí pomohl. Má sice rodiče, ale ti jsou na podpoře a tedy rádi, že mají sami co jíst. „Jo, tohle bylo jediný řešení.... jediný možný přivýdělek, a ještě k tomu časově nenáročný. Prošla jsem kvantum inzerátů, strávila nad tím spoustu hodin, ale bez úspěchu. Dvě třetiny byli jednoznačný podvodníci, jiní chtěli peníze dopředu, ale většinou samá dealeřina" , vyprávěla Marta. "A jak se blížilo placení nájemného, a pochopitelně jsem nechtěla skončit jako bezdomovec, tak jsem šla do toho..."

     Marta se svěřila Niky, že si už takhle přilepšuje třetí měsíc. Erotický live chat je prý poměrně slušně placený a v podstatě je to vlastně celé jen divadlo, samozřejmě více erotické... A hned se dala do přesvědčování, aby s ní kamarádka vyrazila ještě ten večer taky. Nikole se nechtělo, stále jen opakovala, že tohle nezvládne, že se bojí, stydí atd. „Prosím tě, je to děsně jednoduchý, neboj, jsme tam vždycky jen tři holky, je to docela zábava a věř mi, je to fakt jen pro cizince, nikdo se nic nedozví, věř mi!" Nikola se ještě chvíli nechala přesvědčovat, ale na večer stejně neměla žádný program – takže ji Marta ji nakonec umluvila. Ubezpečovala ji, že na ni přeci nikoho nesahá a vlastně se jen předvádí před obrazovkou počítače... pak už jen někam zavolala a oznámila, že večer přijdou dvě.

     "Povím teď, jak to tam vypadá", Marta se pohodlně usadila a začala vyprávět: "Já sama jsem se premiérového dne bála hodně a čím víc se blížil, tím víc jsem byla nervóznější", vzpomínala. "Před odchodem jsem do sebe raději kopla tři panáky vodky. Než jsem ale vyšla do čtvrtého poschodí (na vztek tam ještě nejezdil výtah), alkohol ze mě vyprchal. Otevřely se dveře, z nich vykoukla asi 30letá bruneta, vážící kolem sta kilogramů a vřele mě zvala dál. Provedla mě bytem, kde se vše odehrává. Představ si, je to vlastně nesmírně jednoduché - je to obyčejný panelák 2+1, z jedné místnosti mají převlíkárnu a v druhé samo to „divadlo". "Věř mi", uchechtla se Marta, "to už jsem byla nervama celá zpocená... ale couvnout jsem nechtěla. Převlékla jsem se tedy do spodního prádla, které jsem od té brunety vyfasovala – je úplně nové a docela hezké – je to vlastně můj „běžný pracovní kostým", a šla do té druhé místnosti. Jak říkám obyč panelák, takže místnost přibližně 25m². Jsou tam tři počítače, u nich lampa, která má za úkol nás "herečky" zvýraznit. Jevištěm je veliký dlouhý gauč, asi dvě válendy přistavené na délku k sobě, a na nich sedíme vedle sebe. Na každou z nás je stále zaměřena kamera. A každá máme před sebou klávesnici. To je všechno, co je na to potřeba! Úkolem je upoutat co nejvíc sexuchtivých diváků na druhém konci. Zapojím tedy devět chatů a čekám na diváka. Jsou to převážně Němci, Rakušáci, občas Angličani a občas se ukážou Norové, Dáni, Íránci... Ale to ti pak všechno ukážu na místě."

    Marta dopíjela kávu a dál barvitě líčila svou noční práci: "Neuběhne nikdy víc jak jedna dvě minuty a už to začíná pípat. Scénář mám před sebou, je stále stejný, po třech směnách jsem to válela nazpaměť. Začíná to pořád stejně: Pozdravím ho: ahoj, jak se máš (všechno je většinou v němčině, někdy angličtina, ale opravdu na to nic moc nemusíš umět). Napřed jsem text jen opisovala, ale jak říkám, za chvíli jsem to už znala zpaměti. To víš, je potřeba to co nejvíc protahovat, tak abych ho trochu zdržela, napíšu mu třeba, ať mi řekne, jak je starej a odkud je. Pak už se jen zeptám, jestli je nadržený a že já hrozně moc. Stačí dodat ještě jednu dvě věty a je tvůj... Hele, to, co tam píšeš, bys stejně nikdy nepoužila, je to vyloženě vulgární slang... Sama jsem z toho vůbec nic neznala. A to je tak asi polovička toho, co s ním děláš, za tebou.  On si většinou si diktuje, co z tebe chce vidět. Jeden chce vidět prsa, druhý přirození a třetí třeba nohy. Samozřejmě že záleží na tobě, co mu opravdu ukážeš, nikdo tě nenutí, prostě uděláš jen to, co chceš. Ale jak říkám, placená jsi za to, aby byl připojenej co nejdýl. Takže to musíš co nejvíc natahovat... proto se svlékneš co nejpomalejc... Výjimkou jsou někteří, kteří si chtějí jen povídat. Ale zas – někdo si povídá slušně, někdo to chce sprostě. Jak kterej."

    Niky byla stále ještě vykulená, ale už uvažovala i technicky: "Jak je to s tou kamerkou – to ji nějak sama ručně navádíš na to, co mu zrovna ukazuješ? Nebo je to statický?" "Statický, přeci s tím nebudu kroutit, to by mě rušilo..." uchechtla se Marta. "Víš, my tam máme za tím počítačem puštěnou televizi a většinou se buď díváme na nějakej seriál nebo film, případně si pouštíme video, takže to chlapovo pindání ani moc nevnímáš, jen si přečteš, co ti tam píše...a tak nějak mu vyhovíš. To víš, zas moc dlouho to netrvá, oni přeci většinou nemají o žádnou extra konverzaci zájem," vysvětlovala se smíchem Marta. Niky se ještě vyptala, jaké jsou finanční podmínky, kolik tak za to asi je čistého, jak dlouho tam budou a pak se rozhodla, že to tedy také zkusí...

K práci na videochatech se v Česku odhodlává každý rok více mladých žen a dívek, především  vysokoškolaček. Pokud bude zavedeno školné, můžeme očekávat, že jejich řady se ještě rozšíří...

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk